Složení budoucí vlády tvoří pět politických stran a hnutí. Konkrétně jsou to ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Česká pirátská strana. Vláda obsadí osmnáct křesel, tedy o tři více než současná vláda ANO a ČSSD.
Nově vzniknou tři ministerské posty – pro legislativu, pro evropské záležitosti a pro vědu, výzkum a inovace. Všechny ovšem budou bez portfeje, takže se pro ně nebudou vytvářet nové úřady. Prezident Miloš Zeman nejprve žádal výměnu ministra zahraničí Jana Lipavského. Budoucí premiér Petr Fiala jeho požadavku nevyhověl a prezidentovi pohrozil kompetenční žalobou. Po schůzce Zemana s Fialou nakonec prezident ustoupil a potvrdil jmenování nové vlády ve stávajícím složení.
Předseda vlády – Petr Fiala (ODS)
Je profesorem politologie a předsedou ODS. V minulosti působil jako rektor Masarykovy univerzity v Brně, kde také založil a vedl katedru politologie. Ve vládě Petra Nečase zastával post ministra školství.
Fiala je konzervativní politik, který klade důraz na „tradiční“ rodinu. Dlouhodobě kritizuje nárůst státního dluhu stejně jako zvyšování inflace, které považuje za důsledek špatného hospodaření státu.
Podpořil návrh na zrušení superhrubé mzdy a obecně podporuje snižování daní, díky kterému má nastat oživení ekonomiky. V minulosti se vyjádřil kriticky k migrační politice EU nebo uprchlickým kvótám a podpořil vojenské invaze na Blízkém východě. V jedné z předvolebních debat vyjádřil názor na Zelenou dohodu pro Evropu, kdy kritizoval zejména plánovaný zákaz aut se spalovacími motory. Podporuje setrvání České republiky v NATO a Evropské unii. 
Ministr financí – Zbyněk Stanjura (ODS)
Je prvním místopředsedou ODS. V letech 2012 až 2013 působil na postu ministra dopravy. Dříve vykonával funkci primátora Opavy a dlouhodobě působil v zastupitelstvu Moravskoslezského kraje.
Vystupuje proti zvyšování daní, v nové vládě by šel raději cestou snižování výdajů na straně státu. Podporuje snížení počtu zaměstnanců státní správy a alespoň částečnou privatizaci České pošty a Českých drah. Z obou podniků by se podle něho mohly stát akciové společnosti, přičemž stát by vlastnil většinu akcií. Stanjura patří mezi dlouhodobé kritiky EET a podporuje jeho zrušení.
Ministryně obrany – Jana Černochová (ODS)
Je členkou ODS, od roku 2010 poslankyní Poslanecké sněmovny a od roku 2012 starostkou městské části Praha 2. Dlouhodobě patří mezi bezpečnostní experty a zastává funkce předsedkyně výboru pro obranu nebo místopředsedkyně Stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství.
V minulosti vyjádřila podporu Izraeli při řešení konfliktů na Blízkém východě nebo se vymezila vůči ukončení programu pro afghánské tlumočníky a v roce 2018 na něj upozornila širší veřejnost.
Ministr práce a sociálních věcí – Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Od roku 2013 je poslancem Poslanecké sněmovny a v letech 2014 až 2017 zastával post ministra zemědělství. Je také zastupitelem Olomouckého kraje a od začátku roku 2020 předsedou KDU-ČSL. Jako konzervativní politik dlouhodobě podporuje „tradiční“ rodinu.
Před volbami do Poslanecké sněmovny se vyjádřil kriticky na adresu manželství pro všechny a označil toto téma za klíčové pro KDU-ČSL. V rámci rezortu práce a sociálních věcí klade důraz na důchodovou reformu a mezigenerační solidaritu. Podporuje nastavení flexibilnějších pracovních podmínek, které by mnoha rodičům umožnily lépe vyvážit osobní a pracovní život.
Věnuje se také otázkám rozvoje paliativní péče a dostupného poradenství v oblasti exekucí. Jurečka také navrhl, aby se vysoce postaveným zástupcům komunistického režimu v Československu doba strávená v těchto funkcích nezapočítávala jako takzvaná doba pojištění za účelem výpočtu důchodu.
Ministr dopravy – Martin Kupka (ODS)
Od roku 2010 je starostou středočeských Líbeznic, o šest let později vstoupil do zastupitelstva Středočeského kraje. Od roku 2014 zastává funkci místopředsedy Občanské demokratické strany. Během Nečasovy vlády působil mimo jiné jako mluvčí pražského magistrátu nebo ministerstva dopravy.
Před volbami do Poslanecké sněmovny se jako starosta Líbeznic a člen koalice Spolu opakovaně vyjadřoval k otázce výstavby nového bydlení. Podporuje družstevní výstavbu, PPP projekty se soukromým sektorem, obecní výstavbu nebo zjednodušení povolovacích procesů, odmítá naopak čistě státní výstavbu. Nejen v této oblasti je pro vytvoření rovných a transparentních podmínek pro obce i podnikatele. Kritizoval také návrh na zdanění druhých a všech dalších bytů.
Ministr zdravotnictví – Vlastimil Válek (TOP 09)
Od roku 2017 je poslancem Poslanecké sněmovny, působil také jako zastupitel městské části Brno-Líšeň. Zastává funkci místopředsedy strany TOP 09 a jako lékař působí ve Fakultní nemocnici Brno-Bohunice, kde na pozici přednosty vede Kliniku radiologie a nukleární medicíny.
Jeho politické působení ovlivnila v posledních měsících především pandemie a často se vyjadřoval k vládním opatřením. V tomto ohledu prosazuje zachování PCR testů k prokázání bezinfekčnosti.
Válek sice podle svých slov nepočítá s případným lockdownem, krátkodobá tvrdší opatření (kontroly, pokuty za nedodržování pravidel, nošení respirátorů) by ale zřejmě podpořil. Jeho cílem je proočkovat dostatečnou část společnosti, posloužit by měla masivní očkovací kampaň.
Ministr spravedlnosti – Pavel Blažek (ODS)
Působí jako právník a od roku 2013 také jako poslanec Poslanecké sněmovny. V minulosti zastával funkce místopředsedy ODS, zastupitele města Brna nebo během Nečasovy vlády také ministra spravedlnosti. Média spekulovala o jeho roli v úplatkářské aféře týkající se privatizace bytů na radnici Brno-Střed. Obviněn však nebyl a jakoukoli účast na podobných praktikách odmítá.
Už dříve se vymezil proti posilování nezávislosti státních zástupců. Uvedl, že by státní zástupci měli být podřízeni moci výkonné, a v některých jejich úkonech by měl být nezbytný souhlas ministra spravedlnosti.
Ministr zemědělství – Zdeněk Nekula (KDU-ČSL)
Je členem KDU-ČSL, starostou jihomoravské obce Těšetice a v letech 2012 až 2016 také členem zastupitelstva Jihomoravského kraje. V letech 2015 až 2018 zastával funkci předsedy představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), který působí při ministerstvu zemědělství a je jedním ze základních pilířů dotační politiky v této oblasti.
Nekula opakovaně deklaroval, že jeho prioritou v pozici ministra zemědělství bude ochrana půdy, vody a krajiny. Důraz klade na ekologické zemědělství, pěstování zdravých potravin a podporu zemědělců. Jednou z jeho priorit je i využití moderních technologií v zemědělství.
Ministryně životního prostředí – Anna Hubáčková (za KDU-ČSL)
Je nestraničkou za KDU-ČSL, od roku 2016 senátorkou za Hodonín a od loňského roku členkou zastupitelstva Jihomoravského kraje. V minulosti působila jako starostka jihomoravské obce Ratíškovice.
Během studií a v prvních zaměstnáních se věnovala ochraně zdrojů pitné vody, později pracovala jako vedoucí odboru životního prostředí Jihomoravského kraje. V pozici ministryně životního prostředí počítá s úzkou spoluprací s ministerstvem zemědělství.
Jako jednu ze svých priorit uvedla ochranu vodních zdrojů a s ní související došetření ekologické havárie na řece Bečvě. Kromě toho klade důraz na podporu instalace fotovoltaických panelů, které by měly být dostupnější pro větší množství domácností.
Ministr kultury – Martin Baxa (ODS)
Je členem ODS a primátorem města Plzeň. Působí také v zastupitelstvu Plzeňského kraje. Od roku 2017 je poslancem Poslanecké sněmovny, o rok později se stal místopředsedou ODS. Baxa opakovaně podpořil směřování České republiky na západ a vyjádřil podporu sňatků stejnopohlavních párů.
V souvislosti s kulturou se v poslední době vyjadřoval především k pandemii, která podle něj zasáhla kulturu podobně jako třeba cestovní ruch. Pro kulturní zařízení je podle Baxy klíčové, aby nedocházelo k dalším restrikcím. Jako ministr kultury by měl podle koaliční smlouvy pracovat s rozpočtem, který se blíží jednomu procentu státního rozpočtu.
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace – Helena Langšádlová (TOP 09)
Je členkou TOP 09 a její bývalou místopředsedkyní. Dříve působila v zastupitelstvu Středočeského kraje a vykonávala funkci starostky Černošic. Opakovaně byla zvolena poslankyní Poslanecké sněmovny, kde zastávala také funkce místopředsedkyně rozpočtového výboru nebo členky výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Je také členkou hospodářského výboru, výboru pro evropské záležitosti a Stálého výboru pro dostavbu nových jaderných zdrojů, na pozici předsedkyně působí v podvýboru pro migraci a azylovou politiku. Věnuje se boji proti hybridním hrozbám nebo dezinformacím.
Dlouhodobě vystupovala proti účasti Číny a Ruska v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a vyzvala společnost ČEZ, aby nezapomínala na nutnost zohlednit u výběrových řízení bezpečnostní zájmy České republiky. Mezi priority na pozici ministryně zařadila podporu mladých vědců nebo snížení byrokracie v oblasti vědy a výzkumu.
Ministr vnitra – Vít Rakušan (STAN)
Je předsedou hnutí STAN, dříve působil v zastupitelstvu Středočeského kraje nebo jako starosta Kolína. V Poslanecké sněmovně zastával funkce předsedy Stálé komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství a člena bezpečnostního a zahraničního výboru.
Několikrát upozorňoval na vzrůstající vliv Ruska a Číny. V předvolebních debatách se kriticky vyjádřil k některým bodům Zelené dohody pro Evropu (takzvaný Green Deal). Zejména to bylo plánované omezení prodeje nových benzínových a naftových automobilů.
Připustil, že technologický vývoj sice půjde dopředu a sníží se ceny elektromobilů, přesto ale není možné zakázat spalovací motory k určitému datu. V této otázce by uvítal vyjednání specifických podmínek pro Českou republiku.
V pozici ministra vnitra by se podle svých slov rád obklopil odborníky z mnoha oborů. Krátce po volbách mírnil výroky Petra Fialy týkající se úspor ve státním rozpočtu.
Ministr průmyslu a obchodu – Jozef Síkela (za STAN)
Jozef Síkela je bývalý člen vídeňského vedení Erste Group a spoluzakladatel investičního fondu Prime Fund. Velmi dobře se zná s budoucím ministrem školství Petrem Gazdíkem. Petr Síkela má bohaté zkušenosti především z bankovního sektoru. Mezi jeho kariérní úspěchy patří vybudování korporátního bankovnictví České spořitelny, pozvednutí Slovenské spořitelny i vykonávaná pozice generálního ředitele Erste Bank na Ukrajině. Od roku 2015 působil čtyři roky přímo v představenstvu skupiny Erste Group. Ještě loni fungoval jako poradce představenstva.
Česko by rád viděl v pozici středoevropského tygra, který se dokáže modernizovat a bude z hlediska energetiky soběstačný. Letos založil investiční fond Prime Fund zaměřený na investice do inovativních technologických řešení a zaběhnutých společností, které z nových řešení mohou těžit. Svůj podíl ve fondu bude muset kvůli zákonu o střetu zájmů prodat a zároveň odejít z jeho orgánů.
Ministr školství – Petr Gazdík (STAN)
Je členem hnutí STAN a jeho bývalým předsedou. V minulosti působil jako starosta obce Suchá Loz nebo místopředseda Poslanecké sněmovny. V současné době je nejen poslancem, ale také zastupitelem Zlínského kraje.
Před vstupem do politiky vyučoval na základní škole. V poslední době opakovaně kritizoval uzavírání škol v rámci koronavirových opatření. Nesouhlasí ani se stávajícím nastavením maturit a státních zkoušek, protože nezohledňují rozdíly mezi jednotlivými školami.
Kromě státních maturit by zvážil i zrušení devátého ročníku základních škol. Rád by také více pracoval s propojením gymnazijního a odborného vzdělávání, aby se studenti nemuseli tak brzy rozhodovat o budoucí profesi.
Ministr pro místní rozvoj a digitalizaci – Ivan Bartoš (Piráti)
Je předsedou České pirátské strany, v roce 2009 stál u jejího vzniku. Je poslancem Poslanecké sněmovny a působí jako předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Před říjnovými volbami bojoval s řadou dezinformací, které se v předvolebních kampaních vůči Pirátům objevovaly.
Bartoš je příznivcem moderních technologií a jejich využití, neměly by se ovšem podle něj stát nástrojem utlačování obyvatel. Ačkoli měl v minulosti jisté výhrady, nyní podporuje spolupráci v rámci Severoatlantické aliance i Evropské unie.
Několikrát upozorňoval na zvyšující se státní dluh České republiky nebo sociální témata, která je třeba řešit. Kritizoval mimo jiné zrušení superhrubé mzdy nebo nastavení 15procentní daně. Bartoš by rád podpořil malé české firmy a odstranil legislativní zábrany, které jim brání v expanzi. Zmínil, že mezi jeho priority pro nadcházející ministerské působení patří digitalizace, rozvoj regionů a životní úrovně nebo otázka bydlení.
Ministr zahraničí – Jan Lipavský (Piráti)
Je členem České pirátské strany a v letech 2017 až 2021 poslancem Poslanecké sněmovny. Zaměřuje se na bezpečnostní a zahraniční politiku, působil jako místopředseda výboru na obranu i zahraničního výboru.
Dlouhodobě upozorňuje na silný vliv Ruska a Číny, snaží se bojovat proti dezinformacím nebo hybridním hrozbám a podporuje nezávislost českých tajných služeb. V minulosti odsoudil mimo jiné vojenskou invazi Turecka vůči Kurdům nebo plánovanou izraelskou anexi některých oblastí Západního břehu Jordánu.
Lipavský podporuje spolupráci v rámci V4, ačkoli podle něj existuje mnoho otázek, na kterých se členské státy neshodnou. Za velkou výzvu považuje ekonomickou migraci do České republiky.
Ministr pro legislativu – Michal Šalomoun (za Piráty)
Je bývalým radním a zastupitelem města Třebíč. Působí jako advokát s hlavní specializací na autorské právo. Už dříve zastupoval Pirátskou stranu v souvislosti s provozováním stránky sledujuserialy.cz. Známý je z kauzy Centra experimentálního divadla v Brně, které zastupoval ve sporu s kardinálem Dominikem Dukou. Do vlády vstupuje jako nestraník za Pirátskou stranu.
Ministr pro evropské záležitosti – Mikuláš Bek (za STAN)
Je vysokoškolským učitelem, bývalým rektorem Masarykovy univerzity, nestranickým senátorem za STAN a předsedou senátního evropského výboru. Jednou z jeho hlavních ministerských priorit má být předsednictví Rady Evropské unie, kterého se Česká republiku ujme v příštím roce. V této otázce kritizoval nízký rozpočet, který pro předsednictví vláda vyčlenila.
Prezident a jeho pravomoci při jmenování ministrů (video):
