Návrat tramvají na Václavské náměstí

Devadesát šest let jezdily tramvaje po Václavském náměstí. Do roku 1980. Čtyřicet let je zde pokoj od jejich hluku. Ale od Muzea k Můstku se dostaneme jen po svých, pokud nechceme sjíždět po dlouhém eskalátoru do podzemí, popojet jednu stanici metrem a opět po jezdících schodech vzhůru. Je řada důvodů, proč se již řadu let uvažuje o navrácení tramvajového provozu na náměstí. Tento záměr se dostal do stadia praktické přípravy projektu, a to nyní v horní části náměstí. Jedná se o spojení od křižovatky ulic Vinohradské a Škrétovy, mezi dvěma budovami Národního muzea, okolo „Koně“, až do středu náměstí, ke křižovatce s ulicemi Jindřišskou a Vodičkovou. Je nám ctí, že může být Metroprojekt u toho.

OHLÉDNUTÍ DO HISTORIE

První tramvaj vjela po kolejích na Václavské náměstí 20. května roku 1884. Byla to součást trati Můstek – Václavské náměstí – Mezibranská – Tylovo náměstí – Nuselské schody (Zvonařka) a jednalo se o koňskou dráhu, jejíž osová vzdálenost kolejí byla na náměstí zprvu 9 m, později až 19 m. Úsek Můstek – Muzeum byl elektrifikován od 14. května 1900 a osová vzdálenost zmenšena na 16 m. V roce 1927, s nárůstem provozu automobilů, byla trať umístěna do středu náměstí na zvýšené tramvajové těleso šíře 5 m, při osové vzdálenosti 2,8 m. Kolem sochy svatého Václava byla osová vzdálenost až 12 m.

Technický pokrok tramvají šel postupně kupředu, zvyšoval se komfort pro cestující, v Praze přibývaly další tratě a linky, zkracovaly se intervaly, ale to vše v úseku Můstek– Muzeum pouze do 13. prosince 1980, kdy zde byl po 96 letech provoz zrušen. Toto rozhodnutí souviselo s budováním linek metra pod centrem Prahy. Trojúhelník v historickém jádru byl dokončen 2. listopadu 1985 otevřením linky B. Ještě před tím, 4. července 1985, byla zrušena i tramvajová trať ulicemi Na Příkopech – 28. října, a to po 110 letech provozu od roku 1875.

Důležitou událostí pro podobu Václavského náměstí byla architektonická soutěž, kterou v roce 2005 vyhrál atelier Cigler Marani. Doba od soutěže k nyní plánované realizaci se může jevit jako dlouhá, ale záměrů s takovým osudem lze v našem hlavním městě nalézt jistě celou řadu. Teď má však projekt zelenou, je vedením města podporován a nejdále je příprava revitalizace dolní části náměstí mezi Můstkem a středem náměstí, ta však prozatím bez provozu tramvají. Pro horní část náměstí aktualizoval atelier Jakub Cigler architekti v r. 2019 svou soutěžní studii, a to je i podklad pro náš projekt, který popisujeme dále. Atelier arch. Ciglera s námi na projektu spolupracuje, ať už supervizí na základě své studie, nebo přímo návrhem některých prvků veřejného prostoru.

NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ TRAMVAJOVÉ TRATI

Tramvajová trať je na náměstí navržena s osovou vzdáleností kolejí 19,5 m, tj. s obdobným umístěním, jako koňka v 19. století. Prostor náměstí je uvažován s provozem vozidel po kolejích. Mezi kolejemi tak vznikne veřejný prostor náměstí. Po stranách se rozšiřují oba chodníky, na kterých budou vysazeny dvě nové řady stromů. Všechny tyto úpravy se vejdou do prostoru, který má mezi fasádami domů šířku 62 – 64 m, v horní části „jen“ 56 m.

Nad Václavským náměstím je nová tramvajová trať směřována do úrovňového křížení s oběma pásy magistrály a dále až k propojení se stávající tratí do trianglu v křižovatce ulic Vinohradské a Škrétovy. Geometrie trati výhledově počítá i s možností odbočení tramvaje k budově Státní opery a dále k Hlavnímu nádraží. Zde je součástí i stavební úprava křižovatky ulic Vinohradské a Wilsonovy, aby budoucí stavební zásahy byly minimální.

V dolní části Václavského náměstí se výhledově rovněž uvažuje s tramvajovou tratí. Zde by se však koleje k sobě přiblížily na standardní šířkové uspořádání dvojkolejné trati.

Zastávky jsou na nové trati navrženy

• ve středu náměstí u křižovatky s ulicemi Jindřišskou a Vodičkovou,
• u „Koně“,
• mezi budovami Národního Muzea (mezi magistrálami),
• Upraveny budou i zastávky ve Škrétově ulici.

Zde je třeba zdůraznit, že navržené tramvajové propojení Vinohradské ulice a středu Václavského náměstí má význam nejen pro lokální povrchovou dopravu cestujících, ale v pražské síti tramvajových tratí přinese také paralelní propojení ke dlouhodobě přetížené trati v úseku Náměstí Míru – I. P. Pavlova – Ječná – Karlovo náměstí. Sebemenší nehoda, či technický problém v tomto úseku způsobují totiž často kolaps provozu tramvají v podstatné části města. Dojde tak k velmi podstatnému snížení rizika a citlivosti provozu celé pražské tramvajové sítě na problémy v úseku Náměstí Míru – Karlovo náměstí.

DOPADY DO INFRASTRUKTURY

Popsaný návrh tramvajové trati vyvolá stavební úpravy vestibulů stanic metra.

Starší podchod a vestibul stanice Můstek uprostřed Václavského náměstí byl původně, od konce 60. let, pouze podchodem. Únosnost jeho stropu prověřily v srpnu 1968 sovětské tanky... Až později, v roce 1978, se stal i vestibulem stanice metra na lince A. Zde se dva výstupy ke dřívějším zastávkám tramvají nahradí jedním středním výstupem. Pokud jde o únosnost stropu podchodu, diagnostikou bylo zjištěno, že nevykazuje žádné závažné poruchy a ze statického přepočtu vyšla jeho zatížitelnost dostatečná pro obnovený provoz tramvají.

Novější je podchod a vestibul stanice Muzeum, postavený v roce 1974 v souvislosti s linkou metra C. Zde budou zrušeny střední výstupy k soše sv. Václava, neboť kolidují s novou stopou tramvajové trati. Výstup k bývalému Domu potravin bude posunut a rozšíří se o eskalátor. Stropní deska tohoto podchodu byla shledána ve špatném stavebním stavu, s trhlinami. Demolice tohoto stropu není reálná, neboť by se kvůli tomu musela zcela uzavřít stanice metra Muzeum. Proto bude železobetonová deska pod kolejemi budoucí trati odkryta, sanována a navýšena o novou deskovou konstrukci.

Další úprava podzemních konstrukcí bude provedena v souvislosti s rekonstrukcí zastávky ve Škrétově ulici, která bude posunuta do míst, 

kde je pod magistrálou (Legerovou ul.) podzemní prostor, původně zamýšlený jako podzemní garáže, ale od samého počátku nevyužitý. Tento prostor, tzv. most X 675, který se i dnes jeví jako nevyužitelný, bude zasypán. Podchod pod ulicemi Škrétovou a Legerovou bude zrušen a nahrazen úrovňovým přechodem.

Návrh v prostoru náměstí počítá i s novou infrastrukturou pro budoucí využití povrchu. Ve středním pásu mezi kolejemi bude položen energovod pro sítě, nezbytné k postavení stánků při pořádání trhů. V horní části bude vybudován základ pro vánoční strom a blíže středu náměstí jsou navrženy dva vodní prvky.

Ve střední části náměstí poblíž křižovatky s ulicemi Jindřišskou a Vodičkovou bude umístěna retenční nádrž o objemu 300 m³, která umožní využití dešťových vod z pochozích ploch pro závlahu nově vysazených stromořadí, případně kropení ulic. Voda z chodníků je v rámci modrozelené infrastruktury přednostně svedena ke stromům, teprve poté bude nespotřebovaná voda svedena do retenční nádrže.

Před zpracováním návrhu jsme nechali přesně zaměřit podzemní kabelovody, abychom vyloučili možnost eventuální kolize, neboť prostor pod povrchem Václavského náměstí je opravdu bohatě využit pro vedení všech myslitelných sítí. Jedná se např. o dva velké vodovody o průměru 500 a 700 mm, které se budou muset v prostoru budoucí retenční nádrže nejprve přeložit.

ZÁVĚR

Jak už to v prostoru pražských ulic a náměstí bývá, sešlo se zde při revitalizaci několik investorů, kteří zde provozují svou infrastrukturu. Pro Dopravní podnik hl. m. Prahy zpracováváme projektové řešení tramvajové trati, úprav vestibulů stanic metra a prostoru mezi obrubníky dnešních chodníků. Pro Technickou správu komunikací pak řešení chodníků (předláždění) a revitalizaci stromů, jakož i zmíněnou úpravu podzemních prostor pod Legerovou ulicí. Problematiku retenční nádrže zase řešíme (resp. řeší v subdodávce projektanti firmy Sweco) s Pražskou vodohospodářskou společností.

V letošním roce jsme pro Dopravní podnik dokončili projektovou dokumentaci pro sloučené územní a stavební řízení (DUSP) v rozsahu, označeném na přehledné situaci jako „TT Václavské náměstí“. Následovat budou ve stejném stupni dokumentace dalších částí popsaného záměru. Nyní probíhá projednání se všemi dotčenými orgány státní správy a také s Národním muzeem, jemuž přizpůsobujeme návrh provizorních jízdních pruhů po dobu rekonstrukce stropní desky vestibulu stanice metra Muzeum. Snahou všech zúčastněných bude hned poté získat všechna potřebná stavební povolení, na jejichž základě by mohla být zahájena realizace projektu.

Jitka Brzoňová, David Krása
METROPROJEKT Praha a. s.