Akci zorganizovala vzdělávací kancelář ESERO Evropské vesmírné agentury. V Česku ji technicky zajistili žáci Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia. Program začal už během dopoledne přednáškami. Na vlastní videohovor došlo v 15 hodin a 14 minut. Trval zhruba do 15.45. Studenti a jeden učitel z německých, irských a českých škol položili Matthiasovi Maurererovi celkem sedm otázek. Maurer je vzděláním je materiálový vědec. „Materiálová věda je základ inovací, které v západních zemích potřebujeme,“ prohlásil během přenosu.
Na ISS má nabitý program. „Za dobu, kterou budu ve vesmíru, realizujeme něco mezi 300 a 360 experimenty,“ řekl. „Můj oblíbený je test s betonem. Zkoumáme několik betonových směsí. Zajímá nás, jak funguje proces tvrdnutí. Mohli bychom tak snížit produkci oxidu uhličitého při jeho používání.“
Pokud jde o účinky pobytu na oběžné dráze Země na lidský organismus, Maurer zaznamenal na vlastním těle jak příjemné, tak nepříjemné změny. „Moje břicho je plošší,“ popsal. „Můj obličej je kulatější. Cítím větší tlak v hlavě a v očích. Všiml jsem si také, že kolegové mají červenější oči.“
Budoucnost je v recyklaci
Jeden z dotazů směřoval na budoucí přežití ve vesmíru za pomoci uzavřených ekosystémů. Během dlouhých výprav si astronauti zřejmě budou muset pěstovat vlastní jídlo a recyklovat všechno, co půjde. Výzkum v téhle oblasti běží už mnoho let. Vidět růst pozemské plodiny v podmínkách mikrogravitace na vlastní oči je však přece jen něco jiného. „Vypěstovali jsme několik rostlin, rajčata nebo hlávkový salát,“ pochlubil se Maurer. „Největší potenciál mají řasy. Zkouší se například recyklace moči astronautů.“
Dokonalé využití zásob bude při dlouhých vesmírných výpravách zásadní. „Produkujeme moc odpadu,“ prohlásil Maurer. „Bylo by užitečné vymyslet předměty s uzavřeným životním cyklem. Uplatní se to během cesty na Mars, která trvá nejméně 500 dní.“
Jeden z českých studentů se ptal, jak ISS ovlivňují zbytky zemské atmosféry, v nichž se pohybuje. Podle Maurera nepředstavují problém. „Residuální atmosféra ovlivňuje povrch ISS je trochu oxidací,“ vysvětlil. „Hlavní problém je kosmické smetí. Kolizi se vyhýbáme zvýšením oběžné dráhy.“
Pobyt na ISS je životní zážitek. Podívá se na ni však jen hrstka vyvolených. Po přísném selekčním procesu následuje tvrdý trénink. „Zahrnoval třeba nácvik přežití,“ vzpomínal Maurer. „Pobytu ve vesmíru se nejvíc podobal trénink pod vodou. V bazénech máme makety ISS.“
Výsledek ale stojí za to. „Když jsem dorazil na stanici, chtěl jsem napřed podívat do Cupoly,“ prohlásil astronaut. (Míněn pozorovací modul nainstalovaný na ISS v roce 2010) „Vedle Země bylo úplně temné nebe. Vidět den i noc najednou bylo úžasné. Budu si to pamatovat do konce života.“
Program na půl roku
Maurer dorazil na ISS společně se třemi kolegy. Byli to Američané Raja Chari, Thomas Marshburn a Kayla Barronová. Velitelem letu byl oficiálně Chari. Je to trochu neobvyklé. Jde totiž o jeho vůbec první cestu do vesmíru. Naposledy se podobné pocty dostalo Joeovi Englemu v roce 1981. Bylo to během druhého letu v programu raketoplánů. Nejzkušenější z astronautů je Marshburn. Ve vesmíru je už potřetí. Barronová i Maurer letí rovněž poprvé.
Astronauti letěli kosmickou lodí Crew Dragon od společnosti SpaceX. Konkrétně šlo o kapsuli jménem Endurance. Na ISS zůstanou přibližně půl roku. Kromě nich jsou na stanici i Rusové Pjotr Dubrov a Anton Škaplerov a další Američan Mark Vande Hei.
ISS obvykle obíhá ve výšce mezi 418 a 422 kilometry. Pohybuje se rychlostí 7,66 kilometru za sekundu. Zemi tak oběhne za necelých 93 minut. Za den to znamená téměř 16 úplných oběhů. Stanice měří na délku 73 a na šířku 109 metrů. Její hmotnost je necelých 441 tun.
ISS je ukázkový příklad mírové mezinárodní spolupráce. Stanice je rozdělená na dva hlavní segmenty. Provozují je Spojené státy a Rusko. Astronauti se proto kromě angličtiny učí i rusky. Maurer během přenosu rovněž předvedl, že tento východoslovanský jazyk ovládá.
