Psi proti zločinu VI – Psi v ohrožení

Vyhledávání výbušnin je dnes to nejdůležitější, co psi vykonávají pro lidstvo. Mnohdy to bývá s velkým rizikem, jak se ukázalo třeba při nasazení fenky malinoise Diesel během zátahu francouzské policie proti teroristické skupině v Paříži. 

Fenka malinoise vycvičená na detekci výbušnin byla se skupinou stovky policistů a vojáků, kteří měli dopadnout osoby podílející se na několika teroristických útocích v Paříži v listopadu roku 2015. O život při nich přišlo 130 osob. Diesel se mnohokrát osvědčila při podobném nasazení a k detekci výbušnin byla vyslaná i tentokrát.

Ve chvíli, kdy se chodbou přiblížila k místu s pachem, který dobře znala z výcviku i ostrých nasazení, pravděpodobně jeden z atentátníků po ní střelil, další pak odpálil nálož, která zabila jeho, jednu ženu a odnesla to i Diesel. Zda těžce zraněná fenka skonala na místě, nebo se ještě snažila dostat ke svému psovodovi, jak uvádí některé prameny, oficiální policejní zpráva nikterak neupřesnila.

To však není důležité tak jako fakt, že psi jsou i přes stále dokonalejší detekční přístroje v určitých situacích tím nejlepším pomocníkem. A nejednou přišli o život při ostrém nasazení, aby předešli obětem na životech nevinných civilistů nebo zasahujících policistů či vojáků. 

Velvyslanectví

U nás psovodi Policie ČR se psy vycvičenými na vyhledávání výbušnin provádí především preventivní prohlídky, aby předešli teroristickému útoku nebo našli ukryté či pašované výbušniny. Jsou však případy, kdy pátrají po výbušninách za velmi rizikových okolností, jako tomu bylo například 1. ledna 2014. V ten den byla veřejnost informována, že v bytě palestinského velvyslance došlo před polednem k výbuchu, při kterém byl těžce zraněn muž.

Po převozu do nemocnice zemřel, neboť jeho zranění nebyla slučitelná se životem. Krátce po výbuchu už byla na místě policie. Situace však byla nejasná, a to pro malou sdílnost pracovníků velvyslanectví. V zájmu bezpečnosti se policisté rozhodli provést prohlídku objektu a okolí, zda se někde ve velvyslanectví a v přilehlých místech nenachází další výbušné látky.

Na místo byl povolán z Ochranné služby PČR službu konající psovod, kterým byl tehdejší šéf kynologického oddělení major Jan Rozmara. S sebou si přivezl skvělého a osvědčeného zlatého retrívra Huga. Vzhledem k rozsáhlosti pátrání po výbušninách se k němu přidal ještě psovod z pražského policejního ředitelství.

Zpočátku se zdálo, že k výbuchu došlo nedbalou manipulací s trezorem a explodovalo nástražné zařízení trezoru. Nikdo tedy nevěděl, zda se v areálu nového velvyslanectví v Praze Suchdole nenachází další výbušnina s nástražným systémem. Pátrání tedy vyžadovalo rozvahu a náležitou opatrnost. 

Zkušený major Rozmara nebyl u podobného nebezpečí poprvé. Přestože byl leden, a tedy chladné počasí, Hugo i jeho páníček se pořádně zahřáli, neboť pracovali už dvě hodiny.

Nález

„Asi po dvou hodinách pátrání Hugo označil v jedné místnosti trezor. Jeho značení bylo naprosto přesvědčivé. Proto byla okamžitě přijatá mimořádná opatření k otevření trezoru,“ vzpomíná major Rozmara, už jako policista mimo aktivní službu.

Podezřelý se zdál policejním specialistům i fakt, že se nikdo příliš neměl k vydání trezorových klíčů. I to vzbudilo u policistů podezření, a tak nejprve ze všeho dali vyklidit objekt velvyslanectví a jeho okolí. Nikdo nemohl vědět, co bude následovat.

Když se technikům podařilo trezor odemknout, přišli ke slovu pyrotechnici, kteří instalovali zařízení pro dálkové otevření trezoru. Jak se vzápětí ukázalo, naštěstí uvnitř nebyla žádná nastražená ani uložená výbušnina. Indicie však ukazovaly, že předtím se uvnitř něco podobného rozhodně nacházelo. Později se nalezl v místnosti, kde došlo k explozi, další nástražný výbušný systém. Pyrotechnici však mohli s ulehčením konstatovat, že nebyl připravený k aktivaci.

A co dodat? Snad jen to, že Česká republika sice není mezi zeměmi, které jsou nejvíce ohroženy teroristickými bombovými útoky, ale to se může kdykoliv změnit. A v případě akutního nebezpečí nikdo nebude schopný v krátké době připravit policejní psovody, a především psy pro náročné a nanejvýš odpovědné vyhledávání výbušnin. Je tedy jen dobře, že Policie ČR, ale i vojáci a vojenská policie mají patřičně připravené čtyřnohé specialisty.

Vždyť se ukazuje, že třeba takové obranné prostředky, jako byly kanony či tanky naší armády v počtech tisíců, dnes desítek, jsme od konce druhé světové války nikdy nepotřebovali, a přesto je máme ve výzbroji. Proto není žádný luxus, ale naopak nezbytnost, mít u policie či v resortu obrany dostatečný počet psů k vyhledávání výbušnin, neboť jejich využití je pravděpodobnější než dělostřelecká či tanková technika. To ostatně potvrzuje i vysílání a nasazování psích specialistů zejména během mise v Afghánistánu. 

Elita

Je logické, že psi nemohou chybět v jednotce, která patří mezi elitní policejní útvary. Ochranná služba PČR má v sestavě jak psí specialisty na vyhledávání výbušnin, tak obranáře. Příslušníci Ochranné služby působí preventivně nebo zasahují na citlivých místech, jako jsou Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu ČR, Úřad vlády, některá ministerstva, Ústavní soud, zastupitelské úřady a jiné objekty, které jsou na seznamu schváleném vládou ČR.

K významným povinnostem patří ochrana ústavních činitelů ČR a představitelů zahraničních států. Mezi ty nejnáročnější úkoly patří opatření na ochranu světových politických špiček, jako byly třeba návštěvy amerického, ruského nebo čínského prezidenta v naší zemi. 

V takových a podobných případech dochází k široké spolupráci s dalšími policejními útvary a mnohdy se provádí doslova velké policejní manévry ke sladění všech složek včetně armádních. A přitom bývají vidět kromě psů i další čtyřnožci ‒ policejní koně. Zůstaňme však u psů. 

Čtyřnozí specialisté na vyhledávání výbušnin, kterým se v hantýrce říká bombaři, si prošli organizačním i výcvikovým vývojem a dnes je lze spatřit nejen u Ochranné služby, ale také u útvaru pro ochranu prezidenta republiky, u krajských ředitelství PČR nebo u cizinecké policie, jež zajišťuje bezpečnost mezinárodních letišť.

Ač psovodi se svými bombaři slouží u různých policejních útvarů, jedno mají společné – vykonávají asi tu nejodpovědnější službu, neboť jsou to často právě tyto dvojice – psovod a pes – které rozhodují o naší bezpečnosti. Například když po prohlídce objektu, kde byla nahlášena nastražená výbušnina, se následně už můžeme pohybovat bez obav. 

Odpovědnost a připravenost

Velké odpovědnosti však odpovídá i příprava psovodů a psů – například jen zkoušky bombařů trvají tři týdny. Psi při nich musí detekovat dvě desítky druhů výbušnin ve všech druzích dopravních prostředků, v nejrůznějších skladech, obchodních domech, v úkrytech, ve výškách a podobně, a to samostatně. To proto, že psovod se nedostane všude a někdy mu taktika nasazení velí, aby sám byl v úkrytu. Pravda, psovodi mohou mít i pyrotechnický oblek, ale ten se používá jen za určitých okolností a nositele ochrání pouze do určité síly nálože.

Dokonale připravení však nejsou jen psi k vyhledávání výbušnin, ale i jejich psovodi. Tuto specializaci mohou vykonávat kynologové, kteří mají dostatek zkušeností jak s výcvikem psů, tak s jejich využíváním.

Je řada momentů, které lze v pejskařině získat především vlastními zkušenostmi, jako je třeba orientace v psích povahách, v poznání mantinelů jejich fyzických i mentálních možností. Ani to však nestačí, neboť ke kynologické připravenosti musí psovodi přidat znalosti a návyky související s pyrotechnickou prací. Tím je znalost druhů výbušnin, jejich složení, vlastnosti, a asi nejtěžší je orientace v nástražných systémech a jejich úkrytech. Těch je bezpočet, přičemž není důležité je vyjmenovat, ale vědět, kdy a jak si dávat pozor. To také souvisí s uměním pohybovat se na místě možného výskytu výbušniny a identifikovat nebezpečí nejen pomocí psa.

A protože teroristické útoky ve světě se ubírají určitým směrem, musí na to reagovat i příprava policejních specialistů a psů. Kromě přípravy u policie či v resortu obrany mají psovodi možnost studovat kynologii na České zemědělské univerzitě Praha (ČZU) a v rámci své studijní specializace se věnovat právě využívání psů pro detekci výbušnin pomocí psů. 

V tomto směru se mohou během řádného i dálkového studia věnovat bádání v Centru pro výzkum chování psů ČZU. Jistě stojí za zmínku, že v čele centra je Ing. Ludvík Pinc, Ph.D., bývalý policejní psovod, který se ve službě nejednou setkal se situací, kdy detekoval výbušninu pomocí psa.