Brno má opravené nádraží

27.11.2021 8:00 Milan Vojtek

Vlastně je to zbytečná investice, dalo by se říci. Postavit nová nástupiště ve stanici, která to má spočítané a skončí. Co v jedné! Nová nástupiště v posledních pěti letech vznikla na hlavním i dolním nádraží. Na dolním tedy primárně proto, aby po dobu oprav hlavního nádraží mohla železniční doprava vůbec fungovat. Do budoucna dolní nádraží zmizí, ustoupí tomu odsunutému. Než se tak stane, musí hlavní sloužit. Takže nikoliv, vyhozené peníze to zcela jistě nejsou. Neinvestovat do původního, vlaky by už neměly kde jezdit. Do doby, kdy se nové nádraží promění z plánů architektů na papíře ve skutečnost, by to původní nevydrželo.

Už několik let zabezpečovací zařízení držely „při životě“ součástky, vyzískané z jiných zrušených stanic. A konec roku 2019 znamenal konec způsobilosti zabezpečovacího zařízení. A protože opravu potřebovalo kolejiště i perony, nakonec opravdu nezbylo nic jiné, než se pustit do oprav.
A tak se před pěti lety stalo brněnské nádraží místem, kde se potkávaly tisíce cestujících, stovky vlaků a desítky různých stavebních strojů. Správa železnic se pustila do opravy uzlu.
Počínaje rokem 2016 začala přeměna hlavního nádraží. Práce, rozdělené na několik samostatných investic, trvaly pět let. Na jejich konci je brněnské nádraží konečně ve stavu, kdy zvládne plně sloužit potřebám druhého největšího města země. Po opravách kolejiště, zabezpečovacího zařízení a rekonstrukci nástupišť slouží potřebám regionální i dálkové dopravy.
Poslední akcí, kterou stanice musela absolvovat, byla přestavba pátého a šestého nástupiště. Obě koncová nástupiště začala měnit podobu v květnu letošního roku. Ve středu 24. listopadu 2021 pak Správa železnic jejich přestavbu, a tím fakticky i nezbytné práce na brněnském hlavním nádraží, ukončila.
„Koleje u těchto dvou nástupišť nejsou na rozdíl od ostatních ve stanici v obloucích, proto jsme mohli zvýšit všechny čtyři nástupní hrany z 300 na normových 550 milimetrů. Cestující díky tomu mohou pohodlně nastupovat do vlaků,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Dodavatelem prací byla společnost SEŽEV-REKO.
Celkové náklady na přestavbu obou, takzvaných jihlavských perónů byly 92 milionů korun. Velkou část tvořily stavební práce, pětadvacet milionů korun ale stálo zabezpečovací zařízení a informační technologie. Stavbaři se museli vypořádat se specifiky, mimo jiné i tím, že části obou nástupišť jsou usazené na mostě nad městskou komunikací a to vyžádalo přizpůsobení některých stavebních prvků.
„Obnovou prošly nosné konstrukce obou přístřešků, dostaly i novou plechovou krytinu. Původní povrch z litého asfaltu bylo třeba odstranit, plochy nástupišť nově tvoří betonová dlažba. Stavbaři dále provedli výměnu orientačního a informačního systému pro cestující a také osvětlení nástupišť. Ta jsou nyní vybavena novým mobiliářem a potřebnými prvky pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,“ upřesnila mluvčí SŽ Kateřina Šubová.
Práce na obou kusých peronech uzavřely celkovou opravu uzlu, při které v jednotlivých etapách Správa železnic změnila podobu všech nástupišť. Kromě toho stanice dostala nové zabezpečovací zařízení pro řízení dopravy. Právě systém zajištění jízdy vlaků byl největším problémem, V závěru roku 2019 končila způsobilost původní technologie zabezpečovacího zařízení a správci infrastruktury hrozilo, že nebude moci průjezd vlaků zabezpečit. I to byl důsledek dlouhých sporů o přesunu nádraží a hlavní důvod investice do stávající stanice.
Kromě zabezpečovacího zařízení má brněnský uzel šest nových nástupišť, opravené mosty nad komunikacemi a na jižní straně stanice, tedy na břeclavském zhlaví, i nové výhybky a kolejiště. Blíže o předchozích investicích lze najít v odkazech na konci příspěvku.