Zdražování materiálů a energií v kombinaci se zpřetrhanými dodavatelskými řetězci lomcuje těžce zkoušeným automobilovým průmyslem. Motor české ekonomiky se zadrhává, což pociťuje i největší tuzemský výrobce autodílů, nadnárodní skupina Brano Group. „Vzniknul smrtící mix, který bičuje firmy,“ varoval majitel Brana a jeden z nejbohatších Čechů Pavel Juříček ve velkém rozhovoru, který přinese deník E15 v příštích dnech.
Ještě v roce 2019 přesáhly tržby společnosti Brano, hlavní entity celé skupiny, hranici 5,3 miliardy korun. Následoval loňský propad o téměř tři čtvrtě miliardy, ze kterého se velikán tuzemského „autolandu“ nevzpamatuje ani letos.
„Krizi jsem očekával. Rozpočty firmy jsem proto už dříve nastavil na nižší čísla, než jsme měli v minulosti. Společnost Brano byla nastavená na 4,9 miliardy tržeb z předešlých 5,2 miliardy. Na konci roku budeme na zhruba 4,7 miliardy,“ uvádí Juříček. Někdejší podnikatel roku počítá s růstem mezd zaměstnanců od příštího roku – polepšit si mají podle toho, jak úspěšně divize, v nichž působí, plnily rozpočtové cíle.
Brano dodává automobilkám pestrou paletu autodílů od dveřních či kokpitových systémů přes tlumiče či houkačky až po ruční brzdy. Nejjedovatější ingrediencí „smrtícího mixu“, který firmu přidušuje, jsou prudce zdražující energie.
„Náklady na energie nám vzrostly sedminásobně. Měli jsme extrémně výhodnou tříletou smlouvu na 24 eur za megawatthodinu, teď máme 151,4 eur,“ přibližuje Juříček. Se zdražením firma kalkulovala. Ovšem s polovičním.
Celkové roční fixní náklady Brana činí zhruba čtvrt miliardy. „Letos jsem je proškrtal o čtvrtinu, tedy ušetřil asi šedesát milionů,“ pokračuje Juříček. Stejnou úspornost by si přál i od dosluhující ministryně financí a stranické kolegyně Aleny Schillerové (ANO). I proto podnikatel v letošních volbách za hnutí znovu nekandidoval a se Sněmovnou se jako poslanec rozloučil.
Výrobce na zdražování vstupů částečně reaguje zvyšováním cen vlastních produktů. Jak těch pro automobilky, kde promítá dražší materiály – ocel či měď – tak dodávek do stavebnictví.
Z útlumu mají firmu vyvést investice. Ročně tak Brano vydá asi 220 milionů jen v Česku a připravuje se na opětovný náběh výroby na vyšší objemy. „Čipy jsou jen špičkou ledovce. Je to o křemíku, hořčíku, kabelových svazcích či mědi. Jakmile tyto nedostatkové materiály doběhnou, musíme být připraveni. Bude to několik skoků po deseti patnácti procentech, aby se vyrovnal dluh poměru poptávky vůči nabídce,“ říká Juříček. Právě restart výroby považuje za nejvýznamnější milník v půlročním horizontu.
Se vzchopením se z pandemické rány má firmě pomoci růst na čínském trhu. I v nejlidnatější zemi světa Brano vyrábí a pro tamní trh má údajně připravené „první výrobky svého druhu na světě“. Týkat se mají oblastí přední kapoty, dveří a sofistikovanějších dílů v autosedačkách.
„Lidé chtějí, aby byly elektronicky řízená. Tímto směrem jdeme,“ naznačuje Juříček. Stále častější využití nacházejí i kamerové systémy, senzorika či lasery.
Bobtnajícím nákladům čelí dodavatelé v době svého citelného oslabení. Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) letos očekává výpadek až tří set tisíc nevyrobených aut. Představuje to zhruba 260 miliard korun tržeb, které by jinak přistály na účtech malých i velkých autofirem.
„Nedostatek surovin, problémy v logistice a omezené lidské zdroje výrazně tlačí ceny prakticky všech vstupů vzhůru. Rostoucí náklady se projevují na všech úrovních dodavatelského řetězce, a problém se tak týká celého trhu, přičemž pro většinu podniků už není únosné rostoucí náklady absorbovat,“ uvádí výkonný ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl.
