Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí pravidelně kritice, že při boji s pandemií zohledňuje i jiná hlediska než čistě odborná. Aktuálně přiživilo podobné domněnky její rozhodnutí z minulého týdne pojmenovat novou koronavirovou variantu B.1.1.529, která se objevila ve státech jižní Afriky, jako omikron.
Přitom „přeskočila“ dvě písmenka řecké abecedy: nejenom „ný“, ale i „ksí“. „Ksí“ v anglickém přepisu „xi“ ovšem zároveň připomíná anglický přepis jména čínského prezidenta a šéfa komunistů Si Ťin-pchinga – Xi Jinping. The New York Times k tomu napsaly, že se objevily spekulace, že WHO se tak mohla chtít vyhnout případnému hněvu čínské vlády.
WHO zařadila nejnovější variantu koronaviru mezi znepokojivé. Přiřadila jí řecké písmeno omikron |
Mluvčí organizace Tarik Jašarević to následně i nepřímo potvrdil. V prohlášení, z něhož citují světové agentury, se uvádí, že řecké písmeno „ksí“ (čili v anglickém přepisu „xi“) nebylo použito proto, že v některých regionech jde o běžné příjmení. WHO se podle Jašareviče snaží vybírat takové názvy, aby „neurážely kulturní, sociální, národní, regionální, profesní nebo etnické skupiny“.
Od letošního května proto začala WHO pojmenovávat jednotlivé varianty koronaviru písmeny řecké abecedy. Přitom se řídí jejími anglickými přepisy. Dosud zdravotnická organizace stanovila pět variant koronaviru, jež označila jako „znepokojivé“: alfa, beta, gama, delta a nově omikron. O stupeň níže jsou tak zvané „sledované varianty“, mezi něž patří lambda či mí.
Stále nejasný původ koronaviru
Světová zdravotnická organizace čelí již od vypuknutí pandemie výtce, že „zavírá oči“ před možnými selháními Pekingu v souvislosti s vypuknutím pandemie. Jde například o kritiku, že čínská vláda příliš dlouho zadržovala informaci, že u Sars-CoV-2 již nastal přenos z člověka na člověka, čímž byl ztracen drahocenný čas.
Předseda WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus zpočátku také chválil tvrdý čínský postup v boji s pandemií, včetně například izolace celých městských čtvrtí. Dával ho za příklad ostatním státům.
Čína dosáhla i toho, že valných hromad WHO se nesměli ani jako pozorovatelé zúčastnit zástupci Tchaj-wanu, ačkoli to dosud byla běžná praxe. Stalo se tak přesto, že ostrovní stát, který považuje Čína ze nedělitelnou součást svého území, si počínal během prvních vln pandemie velmi úspěšně. Vedení v Tchaj-wanu si stěžovalo, že kvůli čínskému tlaku nemá přístup k datům WHO, které souvisejí s pandemií.
Tím se organizace stala terčem útoků zejména tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž neváhal opakovaně označit WHO za „PR agenturu Číny“.
Analytik David P. Fidler z nevládní organizace Council on Foreign Relations prohlásil, že kvůli čínským intervencím „WHO podkopala svou nestrannost“, přičemž celá organizace se prý ocitla v „čínské pasti“.
Čínská vláda reagovala v minulosti značně podrážděně na jakékoli zprávy naznačující její možné selhání při boji s pandemií. Prakticky rok také bránila odborníkům WHO, jimž nedovolila odjet do čínského města Wu-chanu, kde se objevily již koncem roku 2019 první případy nákazy.
V jejich zprávě o původu nákazy se sice konstatuje, že Čínou odmítaná možnost, že by koronavirus unikl z laboratoře ve Wu-chanu, je „extrémně nepravděpodobná“. Ovšem i šéf WHO následně uvedl, že zpráva je teprve začátek prošetřování a že původ koronaviru stále ještě není známý. Nicméně i Tedros Adhanom Ghebreyesus požadoval zkoumat všechny hypotézy, včetně té laboratorní.
Nepřekvapí proto, že v podobném duchu se nesla kritika amerických republikánů i po zveřejnění informace, že nová varianta se jmenuje omikron.
„Když má WHO takový strach z Komunistické strany Číny, tak jak jí lze důvěřovat, že na ni ukáže, až se bude příště snažit zamést pod koberec katastrofální globální pandemii,“ položil si proto na Twitteru v souvislosti s variantou omikron řečnickou otázku republikánský senátor Ted Cruz.
