Drtivý mráz finské Ruky zůstává ve světě běžeckého lyžování horkým tématem. Nedělní závody Světového poháru se v ledových podmínkách konaly na samé hraně povoleného limitu minus 20 stupňů Celsia. Zatímco několik favoritů v čele s kompletním norským týmem radši na poslední chvíli vzdalo, reprezentant Michal Novák šel do boje a vytěžil z něho páté místo, v individuálních závodech zatím životní.
Po dnu plném nejistoty následovalo nečekané drama. Startovní listina nedělního stíhacího závodu na 15 kilometrů bruslením v Ruce přišla o skupinku hvězdných jmen v posledních chvílích před startem. Klaebo, Niskanen, Cologna a spol. své závodní naděje nechaly u ledu, než by svá těla mořili v krutém polárním mrazu na trati. „Byl jsem na pochybách, jestli to má smysl. Ale šli jsme do toho,“ řekl Novák.
Co jste říkal tomu, když na startu favorité chyběli?
„Bylo to velké překvapení, že nenastoupili. My jsme to zjistili až na startu, včetně Niskanena, když tam chybělo číslo jedna. Říkal jsem si: Aha, tak to je kvůli tomu mrazu. Do poslední chvíle jsme měli zprávy, že se na devadesát procent nepojede, protože teplota fakt byla pod limitem. Pak to zázračně stouplo, sám jsem tomu nevěřil. Říkal jsem si, jestli v tom má smysl jet, jestli to není přehnané, jestli zdraví není důležitější.“
Na trať jste ale jako většina startovního pole vyrazil, jak hodnotíte rozhodnutí Norů a spol.?
„Je to každého věc, pro mě v tom závodě jenom dobře. Bůh ví, jak by to dopadlo, kdyby tam byli. Možná bych je předjel, možná ne. Těžko říct… Já jsem byl na pochybách, jestli to má smysl, i z dlouhodobého hlediska, jestli to třeba v dlouhodobém horizontu může přispět k nějakému astmatu. Ale šli jsme do toho. Trenér vůbec nepochyboval, že bych to neměl jet. Bral to tak, že pravidla jsou taková, závod je možný. Takže proč bychom neměli jet?“
V oficiálních výsledcích se objevila teplota minus 18,5 Celsia, jak se vám v takovém mrazu jelo?
„V závodě mě to nelimitovalo, kromě sjezdů, tam to bylo nepříjemné. Dopadlo to na mě po doběhu do cíle. Jak je člověk v transu v průběhu závodu, nevnímá to. Když jsem zastavil, tak to bylo hrozný…“
Co se s vámi dělo?
„Celé tělo… Nevím, jak to popsat, hrozně jsem se klepal. Nemohl jsem mluvit, energeticky je člověk vysátý. Pak se postupně dá dohromady. Naštěstí nemám žádné omrzliny, nic. Unavený samozřejmě jsem, ale zdravotně se mi nic nestalo.“
Byl to váš nejextrémnější zážitek tohoto typu?
„Asi je to nejvíc, co jsem zažil. Oni ten limit ještě snížili. Původně to bylo minus osmnáct, aktuálně je to minus dvacet. Takže jsem úplně nezažil, že bychom v tomhle závodili. Tréninky jo, v mládí u nás v Česku na horách, nebo i ve Skandinávii, jsme odjeli tréninky, i když bylo k minus třiceti. To byly takové extrémy, ale závody ne.“
V závodě jste díky spolupráci s Rusem Malcevem překvapivě rychle stáhnul minutovou ztrátu na vedoucí skupinu, byl to váš cíl?
„Rozhodně to cíl nebyl. Já jsem do toho šel s tím, že budu šetřit síly, nikam se nebudu hnát, možná budu čekat na závodníky za mnou. Co se dělo, bylo pro mě překvapení. Pocitově jsem se držel toho, co jsem před závodem zamýšlel. Že budu šetřit síly, nebudu to s tempem přehánět. Ale s Malcevem jsme měli dobrou dvojici, řekl bych, že jsme si hodně pomohli, on to asi většinou tahal. Měli jsme super lyže, byl jsem překvapený, že jsme dojeli i čelní skupinu. Oni možná trošku taktizovali, tím líp pro nás. Ani nevím, jak se to vlastně stalo.“
Nakonec jste jel o umístění v elitní skupině proti čtyřem dalším Rusům, snažili se vás odstřihnout?
„Já si myslím, že mezi sebou moc nekomunikovali. Jsou taky mezi sebou velcí rivalové. Nechtěli ani moc střídat, na čele nechtěli táhnout. Snažil jsem se šetřit energii a trochu se mezi nimi schovat. Na konci, tam za to vzali, no…“
Přesto z toho pro vás bylo páté místo, nejlepší výsledek kariéry, přitom jste se v pátek po sprintu necítil dobře…
„V pátek to bylo špatné tím, že jsem se nedostal do toho závodního módu. V sobotu (Novák byl šestnáctý na klasické patnáctce – pozn. red.) už jsem se cítil dobře. Je to zajímavé, jeden den mít nejhorší výsledek za dlouhou dobu a následující dva dny ty nejlepší.“
Co čekáte od dalších závodů v Lillehammeru, kde se o víkendu jedou bruslařský sprint a bruslařská patnáctka, vaše silné disciplíny?
„Těším se. Měl se tam jet skiatlon, ale jak tam chybí sníh, tak to zkrátili na patnáct kilometrů. Možná o trochu líp pro mě. Cítím, že mi to jde, z tréninkového hlediska je to fajn, delší dobu se cítím ve formě. Na druhou stranu tam bude konkurence, je to v Norsku, budou mít národní skupinu, bude tam pár mladých, nebude to lehké.“
|
Narozen: 26. října 1996 (25 let) |
