Drahota v Česku trápí čím dál více lidí. Řada domácností už se kvůli zvyšujícím cenám energií pohybuje na hraně svých finančních možností. Patříte-li i vy k těm, ktrerým aktuálně peníze nestačí, zaveďte si doma pár změn, které vám pomohou vyjít s důchodem.
V článku Ceny energií dál rostou. Co dělat, aby na elektřinu a plyn nepadl celý důchod se můžete dočíst několik rad ze života, jak snížit náklady na energie a zároveň doma nezmrznout. Dnešní článek je pokračováním dalších tipů, které vám pomohou překonat finanční tíseň.
Inspirujte se zkušenými polárníky
Cestovatelka nám prozradila, že ve Finsku frčí teplé vlněné ponožky, dobré spodní prádlo (moira či něco podobného) a svetry. Přežila i za polárním kruhem a naše VŠ koleje, kde se prostě moc netopilo. Prádlo doporučuji stále. Hlavně bavlnu pro běžné nošení, vlněné úpletové je u nás také k sehnání, zkrátka žádný holý pupek nebo svůdné mezery u beder. Košilka zasunutelná pod pás. A proč se tu opakovaně objevuje vlna? Nedávno jsem viděla pokus, který prověřoval starou zkušenost, že i mokrá vlna hřeje. Polárnící to znali – když se zpotíte nebo namoknete ve vlněném svetru a přes něj dáte další vrstvu, kabát nebo bundu, vlněné vlákno v reakci na vlhko začne zvyšovat svou teplotu, takže vás nakonec dokonce dobře prohřeje.
Termofor čili Honzík vyhřeje postel jako legendární cihlička, uvolní křeče v břiše, pod nohama u počítače nebo jiném posezení u práce udělá dobře. Pokud jste schopni gumový termofor poničit, poohlédněte se po kovové nádobě našich pra-pra. Bývá přece jenom k vidění. Je dobré ji ale povléct, stejně jako termofor gumový, do nějaké látky – malý povlak na polštář a podobně. Kov může poněkud pálit. Objevila se mi ve zprávách také připomínka elektrické dečky. Ano, jsou i velké do postele – ale elektrické, takže jen s mírou a hlídáním peněženky.
Svíčky dělají zázraky
Pro pohodu celkovou se lidem osvědčují svíčky. Možná tomu nebudete věřit, ale i čajová svíčka dokáže prohřát keramický květináč (zavěšený dnem vzhůru), který potom sám sálá. Mezi radami se objevil dokonce svícen, který byl ze dvou květináčů na sobě, postavených na tyčce a ta zapuštěná do pevného těžkého podkladu. Na podstavec se daly dvě svíčky o velikosti dvou větších, cca pětihodinových hřbitovních (ale normální, ty hřbitovní do interiéru nepatří!) a prý dokážou vyhřát zasklenou lodžii! Docela tomu věřím. Určitě bych ale šetřila svíčkami aromatickými. V malém prostoru to není extra vhodné.
Pozor na svíčky tam, kde se třesou ruce a dělají méně koordinované pohyby, otevřený oheň vždy znamená riziko požáru! Vhodnější jsou tím pádem nádoby, lucerny a podobně.
Maminky mimin vědí, že se děti zahřejí a nahřejí pomocí třeba třešňových pecek. Je mnoho podobných vymoženin, třeba cituji: „I rašelinové pytlíky (nahřívače tepla). Nahřeje se v mikrovlnce nebo na radiátoru nebo v troubě a výdrž tohoto udělátka je skoro šest hodin (možná i dýl).“ Další výhoda – tohle nepraskne a neopaří. Já dodám, že je to výborné na teplé obklady na hrudník (úporný kašel) a břicho (leccos) nebo záda. Teplo uvolňuje křeče a lahodí namoženým svalům.
Proč se život v kuchyni vyplácí?
Nejklasičtější způsob získání tepelné pohody je život v kuchyni. Tam, kde se vaří, se místnost protepluje. Navíc vaření a pečení znamená úspory peněz za hotovky a polotovary tam, kde děláte alespoň 4 porce. (Ty dvě až tři další lze uschovat, zamrazit, dát dál.) Tady přichází ještě jeden důležitý moment: plánování, schopnost určení navazujících prací. Troubu nerozpálíme naprázdno na několik hodin jen kvůli chlebu, když není pekárna. Není nutné péct vysokou bábovku, když těsto ve stejném množství, rozprostřené na plech, je hotové ta 15 minut. V mnoha troubách můžeme dnes péct několik jídel najednou, aniž by se vůní ovlivnily. Můžeme péct něco postupně. Kuchyň se prohřeje, aniž bychom topili otevřenou troubou.
Stejně tak i vaření – na elektrické plotýnce se může leccos vystřídat, nechat něco dojít před odstavením – a nesálá vysokou teplotu jen tak naprázdno. Stejně tak na plynu, když máme železnou plotýnku kvůli lepšímu rozvrstvení tepla. Jak jsem naznačila, lze se na nějakém vaření domluvit v rámci více domácností, včetně společného přebývání v teple.
Na sušičku zapomeňte
Pro ty dnes movitější – začaly se skupovat krby, přímo od dobré hospodyně mám tip, že skvělé jsou halogenky kamna. Potřebují na stejnou a větší výhřevnost mnohem méně energie.
Žroutem elektřiny jsou sušičky a myčky nádobí. Navíc, pokud jste nastydlí, je mytí nádobí v hodně teplé vodě v lavoru nebo dřezu (napuštěném, ne pod tekoucí vodou!!!) zdravé – jde o podobně získané teplo, jako když máte nohy v lavoru, také uvolní rýmu a dutiny, patří k doléčování respiračních nemocí. Horkou vodu doladí ještě průběžný oplach nádobí převařenou vodou (odstraní saponát) z konvice – ta je na ohřev vody jedním z nejúčinnějších přístrojů, navíc dohřívá chladnoucí vodu v lavoru.
Na sušičky, pokud jste nyní s penězi v háji, zatím rezignujte. Nekupujte ani drahé aviváže. Máte-li balkón nebo venkovní sušení, používejte přírodu, aspoň si odpočinete od jedů, vy i příroda. (Nevěděli jste, že jsou aviváže jedovaté? Mně to svinstvo nesmí do baráku a žijeme si bez ekzémů.) Hůře se prádlo suší jen za mlhy a vysoké vlhkosti vůbec, jinak i mráz se snaží.
Otužování je v módě
Ohledně praní ještě bude praktické prát plné pračky a ne jen pár kousků – samozřejmě třiďte podle barevnosti. Ušetříte energii i pračku jako takovou (a následné výdaje v budoucnu), protože jsou dělané na určitý počet cyklů, než se „pokazí“. Samozřejmě je dobré prádlo předmáčet a můžete mít potom rychlejší cyklus, tedy levnější. Klidně i v zašpuntované nádrži po sprše. Ona i teplá voda něco stojí, a když se prostě musíte oplachovat denně a někdo i dvakrát. Není ale marné se oprsknout vodou studenou, prý je teď otužování hodně trendy.
Netušila jsem donedávna, že takové ty hlaďounké umělotiny s obrázky, jakoby luxusní povlečení, pouštějí i po mnoha praních jako mrchy. Stejně, jako leccos více bavlněného při prvním praní. Já bavlnu a povlečení vůbec mořím na šedesát stupňů, tím to možná bude, ale na některé věci prostě třicítku neuznávám. Možná je to tím, ale být to moje hadry, tak ty neprodyšné hnusy dávno vyhážu. (Prostě jsem pomohla někomu v nouzi. Brr.)
Solární bludičky fungují
Světlo. Tak tady má už většina domácností úsporné žárovky. Ty prý spolykají nějakou energii spíše při rozsvícení, než svícení, stejně jako zářivky. Je tedy vhodné nechat je svítit a nezhasínat při každém odběhnutí z místnosti. Pokud máte obyčejné (staré) žárovky, tam se naopak zhasínáním šetří víc. Pokud nepotřebujeme světla víc na práci, čtení a podobně, opět lze uvažovat o jiných zdrojích. Třeba LED světla, lampičky na baterie, svíčky, ale objevují se opět i petrolejky (na lampový olej – drogerie). Prostě není nutné svítit v celém pokoji.
Ostatně, nepronikají nám tady občas úvahy o hrozbách blackoutu? Vypnutí proudu aspoň jednotlivým domácnostem? Na několik hodin v noci může posloužit, třeba na chodbě, i ta nejmenší solární bludička na zahradu (do 40 korun). Za dne ji vystavíte světlu nebo dokonce sluníčku, při stmívání se už začne rozsvěcovat, šup s ní na stanoviště. Dá se i vypnout. A ráno zase vystavit světlu. Opravdu funguje i venku v zimě (u nás 3-5 let). Jsou různě vydatné.
A na závěr ještě pár užitečných rad
Ohledně šetření jídlem jsem už psala leccos, ale vždy platí několik zásad:
1. Na dostatečný příjem živin v nouzi nejvyšší stačí chléb, brambory, kyselé zelí a tvaroh (platí od časů příprav Velké Británie na válku). Brambory na uskladnění lze získat přímo od zemědělců a celkem za levno. Kdyby se domluvilo víc domácností. Co říkáte?
2. Pokud má člověk vědomí nouze, doslova žere jako zjednaný, dokud má, co. Proto je dobré levně nacpat dům jídlem, včetně pudinků, pomazánek, kaší, těstovin. Umlátíte pudy demonstrací dostatku.
3. Co je levné, to je pracné, ale ve výsledku levnější a zdravější, než hotové jídlo – příkladem může být třeba jogurt. Ve 400-500g balení do dvaceti korun je bílý nejzdravější, k tomu trochu zavařeniny, případně ovoce, a když přepočtete vzniklou cca 750 g hmotnou hromadu na 100-150 g výrobky hotové (kus i za 18 korun, což pes nežere, ale my abychom mlsali)? Nebo palačinky ze zbytku mléka – hotové s náplní málokde pod dvacku a i když si je doma také naplníte tvarohem, stejně za cenu jedné koupené máte aspoň tři.
4. Pokud mohu a mám peníze „navíc“, buduji spíž – alespoň luštěniny, těstoviny, rýže, základní koření a sůl. V době hojnosti přihodím i nějakou konzervu, hlavně v akci s velkou trvanlivostí. Ve špajzu mám už potraviny, trvanlivé do r. 2024. Nekupuji běžné kořenící směsi, to je nejdražší sůl na planetě. Akce a slevy. Jsou vhodné s rozumem. V chudých časech platí, že na zásoby jakkoliv laciné prostě nejsou peníze. Přesto můžeme po kousíčku, po jednotlivých konzervách a balíčcích vytvořit hojnost. Důležité je datum spotřeby a znalost dalších vlastností potraviny – a možnosti jejího uskladnění.
