Skrytá čísla: Příběh tří geniálních matematiček, které na půdě NASA nezastavila ani rasová diskriminace

Skrytá čísla, působivý a inspirativní snímek o třech afroamerických ženách, které umožnily NASA vyslat člověka do vesmíru, vzbudil po svém uvedení před pěti lety zaslouženou pozornost i pozitivní ohlas ze strany diváků i kritiků. Film natočený podle skutečných událostí sleduje tři geniální ženy „počítače“ v NASA v 60. letech 20. století – Katherine Johnsonovou, Dorothy Vaughanovou a Mary Jacksonovou.

Musely černošky pracující v NASA opravdu dodržovat segregační zákony?

Jednou z velmi palčivých otázek, která je ve filmu zachycena, je otázka segregace a diskriminace černošských zaměstnanců. V tomto je film bohužel pravdivý. V době, kdy afroamerické ženy poprvé přišly pracovat do NASA, to tak opravdu bylo. I když tyto ženy právě začínaly vykonávat zcela novou, velmi zajímavou práci profesionálních matematiček, musely dodržovat státní zákony, což znamenalo, že pro ně existovaly oddělené pracovní místnosti, oddělené toalety a oddělené jídelny.

Zažívala Katherine Johnsonová při práci v NASA rasismus a diskriminaci, jak ukazuje film?

Ne, Katherine Johnsonová několikrát v rozhovorech uvedla, že v NASA žádnou diskriminaci necítila, jejím cílem bylo pracovat, a to bylo vše. O diskriminaci sice určitým způsobem prý věděla, ale sama ji nepociťovala.  Zdá se tedy, že většina rasismu, která ve filmu vychází od Katherininých spolupracovníků, je uměleckou fikcí.

Existoval nepříjemný inženýr Paul Stafford?

Postava, kterou ve filmu skvěle ztvárnil Jim Parsons známý především jako Sheldon z Teorie velkého třesku, je fiktivní postava. Byl vytvořen, aby představoval určité rasistické a sexistické postoje, které v Americe v 50. a 60. letech 20. století existovaly. Ve filmu maří veškeré snahy Katherine prosadit se, včetně toho, že snižuje její pracovní kvalifikaci na sekretářku, vynechává její podpis v oficiálních zprávách a říká jí, že není vhodné, aby se ženy účastnily porad vesmírného programu. Na konci filmu se postava změní, což je zdůrazněno, když přinese Katherine šálek kávy.

Skutečně v NASA pracovaly ženy, kterým se říkalo „počítače“?

Ano. Před moderními počítači a dalšími technologiemi v NASA skutečně pracovaly matematičky, které byly najaté na výpočty trajektorií, výsledků testů v aerodynamickém tunelu a podobně. Pracovně se jim říkalo „počítače“.  NACA (předchůdce NASA) najala prvních pět žen do svého počítačového týmu ve výzkumném středisku v Langley už v roce 1935. I když se v NASA začaly používat elektronické počítače, lidé jako Katherine Johnsonová stále často prováděli výpočty ručně, aby ověřili výsledky svých „elektronických kolegů“.

Musela Katherine běžet přes celý areál NASA, aby si odskočila?

Ne tak docela. V knize Margot Lee Shetterlyové, kterou je film inspirován, to zažívá spíše Mary Jacksonová. Mary šla pracovat na projekt do východní části areálu NASA. V těchto budovách se nevyznala, a když se zeptala skupiny bělošských žen, kde jsou toalety, neodpověděly jí. Nejbližší toalety, které našla, byly pro bělochy. Na rozdíl od filmu byly ale toalety pro černošské zaměstnance v každé budově. Sprint přes celý kampus ve filmu je tak mírně zveličený. To ale neubírá na pravdě tomu, že hledání toalet bylo skutečně frustrující.

Opravdu Katherine Johnsonová vypočítala dráhu astronauta Johna Glenna?

Ano, když měl John Glenn jako první Američan obletět Zemi, byla to skutečně ona, kdo vypočítal jeho trajektorii. A byl to stejně jako ve filmu i ve skutečnosti John Glenn, kdo osobně požádal Katherine, aby překontrolovala výpočty elektronického počítače pro jeho let v únoru roku 1962.

Je postava Kevina Costnera založena na skutečné osobě?

Ne tak docela. Postava Kevina Costnera, Al Harrison, je založena na třech různých ředitelích NASA Langley Research Center v době, kdy Katherine Johnsonová pracovala v tomto výzkumném zařízení. Režisér filmu Theodore Melfi nebyl schopen zajistit pro film potřebná práva na jednu osobu, kterou původně chtěl, a tak se rozhodl udělat z Costnerova Ala Harrisona postavu inspirovanou třemi různými muži.

Pozor na důležitý rozdíl mezi filmem a skutečným příběhem

Při sledování filmu může divák poměrně snadno získat mylný dojem, že to byly tyto tři výjimečné ženy, a několik málo dalších lidí, kdo zajišťoval v NASA téměř vše. Ve skutečnosti bylo v NASA bezpočet různých sekcí, poboček a divizí, ve kterých pracovalo obrovské množství lidí, jejichž práce zajišťovala to, že vše fungovalo. Ve filmu ale samozřejmě nejde mít několik set postav, tvůrci museli skutečnost trochu zjednodušit.

Zdroj: imdb.com, space.com, popularmechanics.com, historyvshollywood.com

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu