Jednou z největších výzev nové české vlády bude post-pandemický návrat k rozpočtově odpovědné politice. Pouze škrtat a přerozdělovat ale nestačí, ruku v ruce s tím by měla přijít i změna ve veřejném financování a daňová optimalizace.
Koronavirová krize pokračuje a s ní také mimořádné náklady pro rozpočty států. Konkrétně v Evropské unii dál platí dočasné uvolnění tzv. fiskálních pravidel, a vlády tak mohou více utrácet a podporovat podnikatele i další zasažené sektory svých ekonomik. Je však jasné, že dříve či později se strážci národních pokladen musí vrátit k rozpočtově odpovědné politice. To platí samozřejmě i pro Českou republiku, která v návrhu rozpočtu na příští rok i kvůli pandemii počítá s několikasetmiliardovým schodkem.
Dopad pandemie na zdejší ekonomiku je možné do jisté míry ilustrovat na vývoji deficitu veřejných financí. Zatímco v období let 2003–2007 byl deficit 3 % HDP a v „pokrizovém“ období 2008–2012 pak 3,6 %, mezi lety 2013 a 2017 se situace v Česku viditelně zlepšovala – deficit dosáhl na hodnotu 0,4 % HDP. V roce 2018 měly české veřejné finance dokonce přebytek (0,9 %), to samé platilo pro rok 2019 (0,3 %).
Pak ale v roce 2020 přišla pandemie a s ní strmý propad. Za uplynulý rok Česko hospodařilo se schodkem ve výši 5,6 % HDP, prognózy na letošní rok hovoří o hodnotě 7,2 %.
Kondice českých financí
Čísla však neprozradí celý kontext. Otázkou je, v jak vážné situaci se Česko nyní ve skutečnosti nachází, a co s tím jde do budoucna dělat. Pandemie je samozřejmě pouze jeden z faktorů, velice záleží i na dosavadním přístupu vlády ke státní pokladně.
„Ona ta naše rozpočtová disciplína v předkovidovém období nebyla vůbec špatná, a nijak přehnaně kriticky nehodnotím ani aktuální vývoj veřejných financí v důsledku kovidu. Je pravda, že ta míra zhoršení je obrovská, ale je to pořád v rozsahu ekonomicky řešitelném,“ myslí si ekonom České spořitelny Petr Zahradník.
Horší podle něj byl český „rozpočtový konzervatismus a fatalismus“, který spoléhal na velkou cyklickou závislost veřejných financí na ekonomické konjuktuře. „Je jasné, že budeme potřebovat snižovat deficity a míru dluhu. A čím dříve, tím lépe. Ale to považuji pouze za podmínku nutnou, nikoliv postačující,“ dodal Zahradník. Český veřejný dluh v současné době dosahuje 43,69 % HDP.
Nastupující premiér Petr Fiala (ODS) v říjnu oznámil, že jeho vláda odmítne stávající návrh rozpočtu na příští rok a přijde s vlastním návrhem – schodek se má snížit z přibližně 377 na méně než 300 miliard korun. Od začátku bylo jasné, že tato změna se neobejde bez rozpočtového provizoria na začátku příštího roku. Z posledních informací vychází, že Fialův kabinet chce mít nový rozpočet hotový v polovině ledna. Úspory chce najít v provozních výdajích státu, konkrétně v rozpočtech ministerstev a dalších úřadů. Jestli se to podaří, není zatím vůbec jasné.
Pokud jde o další plány, podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je z programového prohlášení nové vlády zřejmé, že konsolidace veřejných financí bude patřit mezi její priority. Jak ale dodala pro Aktuálně.cz, pokud chce nová vláda dostát svému slibu, že nebude zvyšovat daně a úspory bude hledat pouze na výdajové straně, čeká ji náročný úkol.
Základem jsou přesvědčivé argumenty
Plány a jejich realizace jsou však dvě odlišné věci. Jak uvedl odborník z Katedry ekonomie a hospodářské politiky Vysoké školy PRIGO Boris Navrátil, nová česká vláda bude mít nepochybně obtížnou pozici. Připravované kroky ve prospěch rozpočtové odpovědnosti bude podle něj muset srozumitelně vyargumentovat a současně o nich přesvědčit veřejnost, přivyklou na nesystémová opatření dosavadní vlády.
„Velkou roli bude hrát, jak přesvědčivě bude své záměry prezentovat. Samotná objektivní správnost nových opatření nemusí k jejich prosazení a úspěšné realizaci stačit. Pro českou vládu to znamená, že musí najít mix opatření zabraňujících potenciálnímu zastavení růstu, a to v podmínkách zrychlující inflace, která není pouze inflací dovezenou, jak ji charakterizuje v těchto dnech MF ČR,“ nechal se slyšet Navrátil.
Pokud jde o konkrétní kroky, podle Zahradníka by nová vláda ukázala rozpočtovou odpovědnost například tím, že by se zaměřila na inovativní formy veřejného financování, a pouze pasivně nepřelévala vybrané daně do neměnných výdajových položek. „Moderní státy ve velké míře využívají finanční nástroje, fondové hospodářství a návratné formy financování též ve veřejném sektoru. V kombinaci s dotacemi se ukazuje, že tento způsob financování je daleko adresnější, efektivnější, užitečnější,“ vysvětlil člen Evropského hospodářského a sociálního výboru.
Projevem rozpočtové odpovědnosti je podle ekonoma také optimalizace struktury výdajů a daňové soustavy. „Ta naše byla vytvořena před téměř 30 lety, prakticky se nezměnila, ale ekonomika a společnost se proměnily značně,“ podotkl Zahradník.
Nastupující vláda složená z ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů chystá v otázce daní například valorizaci slevy na poplatníka, snížení odvodů sociálního pojištění pro částečné úvazky, vytvoření pravidla daňové brzdy nebo potenciální snížení DPH u všech ekologických výrobků.