Vyvolávací cena byla 2,96 milionu korun. Společnost, která budovu nabízela k prodeji, má tři vlastníky, dva z nich prodej navrhli, třetí je proti.
Příběh budovy orlickoústeckého nádraží začal v roce 2008, kdy aktivisté usilovali o její záchranu, kdy byla kvůli opravě koridoru a stavbě nové výpravní budovy navržena její demolice.
 |
Mediálně nejviditelnějším aktérem byl Martin Kadrman. V roce 2010 se aktivistům podařilo dosáhnout památkové ochrany budovy, v roce 2016 se stala vlastníkem společnost Oustecké nádraží. Od Českých drah ji koupila za necelých 1,5 milionu korun. Jejími jednateli jsou Kadrman, Prchal a Ladislav Růžička.
Malý podíl měla ještě dokumentaristka Olga Sommerová, která svůj sedmiprocentní podíl asi po dvou letech prodala.
„Už se nemůžeme několik let shodnout s panem Kadrmanem, není žádná rozumná řeč, o tom, co bychom s budovou měli dělat, ani nám neslyší na to, že by koupil naše podíly nebo prodal svůj podíl,“ řekl Prchal.
Dva společníci se proto snaží s Kadrmanem rozvázat spolupráci a dali budovu do dražby. Protože se neprodala, chce Prchal s Růžičkou pokračovat v jednání se Správou železnic, která by ji opravila a využívala pro drážní účely.
„My jsme ani nemohli prodat budovu přímo Správě železnic bez aukce, protože by nebyla zjištěná tržní cena. Pan Kadrman by nás mohl dát k soudu, protože jsme prodali jeho majetek pod cenou,“ řekl Prchal.
Kadrman si prodej budovy státní organizaci nepřeje. „Lidsky jsme se rozešli. S mými právníky chci přesvědčit stát, aby budovu nekupoval, nebezpečí spočívá v tom, že se budova nechá ladem, potom se sejme památková ochrana a pak se zdemoluje a příběh bude uzavřen,“ řekl dnes Kadrman.
Pokud Správa železnic budovu nekoupí, chce se Kadrman vrátit k jednacímu stolu a vyjednat vyplacení spoluvlastníků. „Nikdy jsem neměl zájem svůj podíl prodat,“ řekl Kadrman.
Původní idea majitelů byla, že budova bude sloužit veřejnosti, budou v ní byty, občerstvení či další služby, což se zatím moc nedaří. Kavárnu postupně provozovali dva nájemci, ale výdělky neměli velké. V roce 2020 nastala koronavirová pandemie a kavárna je zavřená. Zčásti se budova pronajímá jako sklad, malířský ateliér, je tam jeden nájemní byt.
„Jsou z toho malé příjmy, které zaplatí provozní náklady, daň z nemovitosti je 24 tisíc korun ročně,“ řekl Prchal.
Klasicistní stavba výpravní budovy z roku 1874 vznikla podle návrhu architekta Rudolfa Freye. Má půdorys písmene H, kamenné římsy a je postavená z režného zdiva. Horní podlaží jsou z méně obvyklého hrázděného zdiva. Stavba je zajímavá mimo jiné tím, že stojí uprostřed kolejiště a je průchozí.
