Ústavní soud (ÚS) v pátek zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které musí rozhodovat znovu. ÚS rozhodoval na podnět šesti lidí z Německa - jde o zraněné a pozůstalé po zabitých na hranicích.
O zastavení stíhání rozhodlo loni v září Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 s vysvětlením, že Štrougal i Vajnar zločin spáchali, ale nejsou schopní chápat smysl trestního řízení. Letos rozhodnutí potvrdil náměstek městského státního zástupce, jehož rozhodnutí ústavní soudci zrušili.
Podle skupiny Němců byli znalci, kteří vypracovali klíčový posudek, podjatí vzhledem ke své stranické či profesní minulosti před rokem 1989. Podle ústavních soudců skutečně vyvstaly pochybnosti o nestrannosti znalců a z jejich závěrů nelze vycházet.
„Není žádoucí, aby klíčový znalecký posudek zpracovala osoba, která v dané době sama u ozbrojených sil působila,“ řekla Šimáčková. Podle advokáta Lubomíra Müllera jde o významný nález. „Ukazuje, že znalci musí být nestranní a nelze, aby za znalce byl určen někdo, kdo ve skutečnosti byl ideologicky podřízen těm, na které ten znalecký posudek vypracovává,“ řekl Müller. Bude zapotřebí vypracovat nové posudky jinými znalci.
Ústavní soud zrušil jen rozhodnutí městského státního zastupitelství, předešlé nepravomocné zastavení stíhání obvodním státním zastupitelstvím zůstalo v platnosti. Důvodem je minimalizace zásahu, řekla Šimáčková, podle které i městské státní zastupitelství může pochybení napravit.
„Nález Ústavního soudu, který byl dnes veřejně vyhlášen, bereme na vědomí. V něm vyslovený právní názor je pro nás zavazující a věcí se samozřejmě budeme, právě v intencích závěrů Ústavního soudu, opětovně zabývat,“ uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. „Bližší informace k věci v současné chvíli poskytnout nelze. Je třeba si uvědomit, že se věc nadále nachází v přípravném řízení, které je ze zákona neveřejné,“ dodal.
Zneužití pravomoci
Štrougalovi je 97 let a Vajnarovi 91. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.
ÚDV tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.
Stíhání iniciovala svým trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Obvinění se opíralo o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že komunističtí politici měli informace o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny, jaké právní předpisy je třeba přijmout.
Štrougal a Jakeš byli členy předsednictva KSČ. Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra v kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.
V současné době stíhá ÚDV z podobných důvodů ještě bývalého tajemníka ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Podle Müllera navrhl ÚDV stíhání zastavit. U 13 lidí, včetně například někdejšího prezidenta Gustáva Husáka, bylo už dříve vysloveno, že zločin spáchali, nicméně stíhání bylo zastaveno kvůli jejich úmrtí.
