Česko se zbavuje dvojí kvality, zatím pouze u potravin. EU ale žádá víc

© Pixabay

Do konce listopadu mělo Česko splnit evropská pravidla o tzv. dvojí kvalitě. Podařilo se to ale jen částečně, Čechy tak možná opět čekají oplétačky s Evropskou komisí.

Stejný obal, jiné složení. Takový princip označuje často skloňované spojení „dvojí kvalita“. Kontroverzní téma odlišného obsahu výrobků napříč zeměmi EU se dostalo do popředí přibližně před čtyřmi lety, v Česku rezonovalo především před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019. Teď se na scénu vrací, protože začíná hodnocení, jestli evropská pravidla fungují.

Čeští zákonodárci přijali v polovině letošního roku v návaznosti na směrnici EU o nekalých obchodních praktikách novelu zákona o potravinách, která dvojí kvalitu potravin zakazuje a za její porušení hrozí pokutou až ve výši 50 milionů korun. „Právní předpis, který definuje ‚dvojí kvalitu‘, přijala Česká republika jako vůbec první země v EU,“ uvedla pro server EURACTIV.cz Helena Kavanová, tisková mluvčí Potravinářské komory ČR.

Zákon zakazuje prodejcům potravin, aby byly ve zboží uváděném na evropský trh podstatné rozdíly – a pokud se v potravinách nacházejí, musí se o tom spotřebitel jasně dozvědět z obalu produktu. Vyplývá to z pracovního manuálu Základní principy kontroly dvojí kvality potravin od Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI).

Právě výklad rozdílností zboží je podle Kryštofa Kruliše ze Spotřebitelského fóra klíčový. Zejména to, co považovat za „podstatnou odlišnost/rozdílnost“ a jak má být prokázána.

„Je nutné si uvědomit, že regulaci lze vztáhnout na širokou škálu produktů, a tento pojem se tak v zásadě může u každého produktu posuzovat s přihlédnutím k jiným faktorům a parametrům,“ upozornil Kruliš. Vhodné by podle něj proto bylo od sledování některých odlišností upustit, například pokud výrobci ubírají množství cukru či přidaných „éček“ a nedaří se jim to dělat na všech částech vnitřního trhu EU stejně rychle.

Samotný přístup SZPI při prosazování této regulace je však podle Kruliše vysoce profesionální, čehož je příkladem i publikace manuálu. „Tyto změny dávají také šanci, že se o problému tzv. dvojí kvality přestane mluvit s takovými emocemi a politickým nábojem jako doposud, ale přerodí se v debatu podloženou odbornějšími kritérii a možností jednotlivé parametry systematicky kontrolovat a výstupy kontrol vyhodnocovat,“ myslí si Kruliš.

Právě na vyhodnocování a analýzu se v současné době podle Kavanové zaměřuje SZPI. Soustředí se především na ta místa, kde se ‚dvojí kvalita‘ v minulosti objevovala, ale i ta, kde by se mohla objevit nově.

Patří už Česko „na Západ“?

Cílem dva roky staré evropské směrnice je, aby měli spotřebitelé napříč celou Evropskou unií k dispozici „stejně kvalitní“ potraviny, přesněji potraviny se stejným obsahem, nebo aby jim výrobci a prodejci alespoň v tomto ohledu nic nezamlčovali. Největší kritika totiž mířila na to, že lidé v západních zemích najdou v regálech obchodů potraviny s lepším složením než lidé ve střední a východní Evropě, i když jde o toho samého výrobce a ten samý obal.

„Obecně lze konstatovat, že výrobci měli dostatek času se na nová pravidla připravit, a proto dle našich poznatků dochází k minimálnímu množství pochybení,“ zhodnotila za Potravinářskou komoru Kavanová.

Stejnou zkušenost má i ministerstvo zemědělství (MZe). „Jak je vidět v praxi i dle ohlasů od výrobců potravin, tak naše apely mají účinek,“ uvedl mluvčí MZe Vojtěch Bílý.

Nejdůležitější však je, jestli to dokládají také data. „Ve spolupráci s univerzitami ve Zlíně a v Olomouci jsme během léta vypracovali studii, která porovnává české, slovenské a rakouské produkty,“ uvedla pro redakci EURACTIV.cz europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP). „V té se v drtivé většině případů, na základě evropské metodologie, potvrdilo, že potraviny splňují stejná kritéria a nemůžeme mluvit o dvojí kvalitě potravin jako takové,“ shrnula závěry studie.

Na hodnocení adaptované legislativy v celé EU je však zatím podle Šojdrové příliš brzy. Do 28. listopadu měly státy čas, konkrétně dva roky, na implementaci evropské směrnice. Nyní začíná přechodné období, které potrvá do 28. května 2022. Během něho by měli mít samotní provozovatelé dostatek času se důkladně adaptovat na novou situaci, například z hlediska složení potravin nebo úpravy obalů, vysvětlila Kavanová. Teprve poté bude Evropská komise vyhodnocovat, zda právní nástroje jsou, nebo nejsou dostatečné.

V současné době za danou implementaci i její vymáhání podle Šojdrové odpovídají členské státy, respektive jejich autority. V ČR to jsou například Česká obchodní inspekce nebo zmíněná SZPI, které mají na uplatňování dané legislativy dohlížet. „Na evropské úrovni za to odpovídá Komise, která má na základě národních výsledků zhodnotit, zda je nutné evropskou legislativu zpřísnit,“ dodala lidovecká europoslankyně.

Regulace se netýká jen potravin

Přestože k nejskloňovanějším patří právě potraviny, směrnice se netýká jen jich. Zahrnuje veškeré zboží, které se v různých zemích prodává pod stejnou značkou, přestože se jedná o výrobky odlišného složení. Česku tak nestačí myslet jen na potravinovou sekci supermarketů.

„Přijali jsme pouze opatření týkající se potravin. Směrnice o nekalých obchodních praktikách se však týká i jiných produktů, jako jsou drogerie nebo čisticí prostředky,“ upozornila Šojdrová. V Česku je však novela zákona o ochraně spotřebitele, zahrnující dvojí kvalitu dalšího zboží, stále v rámci schvalovacího procesu.

Je přitom paradoxní, upozornila europoslankyně a další autoři zmíněné studie, že „přestože byl návrh zákona předkládán do poslanecké sněmovny již v době, kdy byla současně projednávána novela zákona o potravinách, je v důvodové zprávě k novele zákona o ochraně spotřebitele zdůrazňováno, že se problematika dvojí kvality týká především potravin, přičemž v ní ale není ani zmínka o tom, že by byla problematika dvojí kvality potravin vydělena do samostatného zákona (novely zákona o potravinách)“.

„Neimplementovali jsme všechny části směrnice, a Česká republika tak opět riskuje zahájení řízení (tzv. infringement procedure) Evropské komise pro nesprávnou národní transpozici směrnice,“ varovala Šojdrová.

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 

Kalendář