Hovory s Aničkou. Dvacáté století očima ženy československého spisovatele a vojáka Františka Langera

Anna Langerová se narodila do židovské rodiny Abelesů na Lounsku. Zapálení vlastenci a sokolové ale z většiny zahynuli v nacistických koncentračních táborech.

Jejich osudu se Anna vyhnula. Ve třicátých letech se živila v Paříži jako úspěšná modistka a tam se v roce 1939 potkala s Františkem Langerem, který patřil k nejvýznamnějším postavám pražské umělecké scény, později vedl československý exilový PEN klub a významně spolupracoval s exilovou vládou. 

Zatímco nacistům se manželé Langerovi dokázali vyhnout, komunisté rodinný osud zpečetili. Langerovo dílo bylo zakázáno, ale jeho žena se dožila listopadové revoluce a toho, že bylo znovu vydáno a dvacet sebraných spisů dokonce získalo cenu Magnesia Litera.

Vzpomínky Anny Langerové zaznamenal česko-izraelský spisovatel, překladatel a publicista Viktor Fischl. 

Spisovatelé z PEN klubu

Viktor Fischl se narodil do česko-židovské rodiny 30. června 1912 v Hradci Králové. Po absolvování studia sociologie a práva na Karlově univerzitě v Praze začal od roku 1933 pracovat jako novinář, spolupracoval s Českým rozhlasem, byl redaktorem týdeníku Židovské zprávy a napsal své první básně. V roce 1938 promoval na doktora práv a oženil se.

Čtěte také

František Langer: Humanista s perem, skalpelem i puškou

Fischl sledoval situaci Židů v Německu ve 30. letech, a proto se hned v roce 1939 rozhodl emigrovat s rodinou do Londýna, kde pracoval pro zahraniční odboj, řídil propagaci československé kultury a podařilo se mu z protektorátu zachránit asi dvě stě lidí.

V Londýně se seznámil s Janem Masarykem, který mu jako nově jmenovaný ministr zahraničí nabídl místo ve svém úřadě. Do Prahy se vrátil v roce 1947 a opět pracoval pod Masarykem v informačním odboru ministerstva zahraničních věcí. Konverzace z jejich společných rozhovorů a setkání si Fischl začal zaznamenávat a později z nich vznikla kniha Hovory s Janem Masarykem.

Deset let po útěku před nacisty Fischl z Československa utíká podruhé. Tentokrát před komunisty, neboť po smrti Masaryka si nemůže být svou budoucností vůbec jistý. Emigroval do právě vznikajícího židovského státu Izrael, kde pracoval v diplomatických službách. Na přání ministra zahraničí si změnil jméno na hebrejské Avigdor Dagan. Zemřel v dubnu roku 2006 v Jeruzalémě.

Čtěte také

Perem proti válce. Československý PEN klub vznikl téměř před sto lety

A jak se jeho osud protnul s manželi Langerovými?

Když v roce 1940 vznikl v Londýně exilový československý PEN klub, předsedal mu František Langer a sekretářem mu byl ustanoven právě mladý Viktor Fischl. Vzniklo tak přátelství dvou skvělých spisovatelů, které po devíti letech poznamenal odchod Viktora Fischla do Izraele.

Když po dlouhých čtyřiceti letech mohl opět Fischl navštívit Československo, zastihl naštěstí Annu Ludmilu Langerovou, vdovu po Františku Langerovi, ještě naživu.

Devadesátiletá dáma ani po tolika letech neztratila svůj úsměvný pohled na svět, a tak mohla začít vznikat kniha, zachycující prostřednictvím jejího vyprávění osudy několika českých židovských rodin i významných postav české meziválečné avantgardy.

Radioknihu můžete poslouchat od 5. prosince celé čtyři týdny.