7°C
Polovinu domku v klidné části města si pořídil Jan Vrba před dvěma lety. „Kdybych tušil, jaké potíže budu mít se sousedkou, nikdy bych to tu nekupoval. Chtěl jsem klid, místo toho řeším jen spory a soudy,“ posteskl si stavební dělník.
Blesk domek navštívil v únoru. Paní Anna Šašková tehdy přiznala, že sousedovi navrtala kanalizaci a ucpala ji montážní pěnou, čímž ji vyřadila z provozu.
Čin sousedky řešila Ombudsmanka a advokátka JUDr. Jarsolava Šafránková: „Paní Šašková v žádném případě neměla právo ucpat kanalizaci montážní pěnou. Neodborným, neoprávněným zásahem panu Vrbovi vznikla škoda, když mu odpadní a dešťová voda vytopila sklep. Paní Šašková má povinnost pana Vrbu pustit na svůj pozemek a umožnit mu provést opravu kanalizace tak, aby nevznikaly další škody.“
K sobě ho nepustí
„Sousedka mě bohužel na pozemek nepustí,“ přiznal pan Vrba, který se tedy rozhodl stoku odkopat a instalovat novou. Sousedka se rozhodla, že přes její pozemek prostě žádná inženýrská síť nepovede, ačkoliv tam vždy byla. „Její protest mě zatím vyšly na desetitisíce,“ vyčíslil finanční újmu.
Kvůli sousedce musí Jan Vrba odčerpávat splaškovou vodu několikrát denně. „To se týká vody odpadní z myčky, pračky, umyvadla, vany, toalety. Čerpadlo má integrovaný plovák, zapíná se, když se zvedne hladina splašků,“ popisuje muž.
Okamžitá reakce
Jenže jakmile začal pan Vrba pracovat na své části domu a zahrady, sousedka Šašková ihned informovala stavební úřad a zaslala dopis, kde žádá o předložení dokumentace ke stavební úpravě s tím, že pan Vrba poškozuje její nemovitost.
„Zaznamenala jsem dosud neznámé zvuky, které procházejí z různých částí domu – praskání, a také nedefinovatelné, které jsou převážně večer a v noci (přes den jsem v práci), kterých se velmi obávám. Tato situace, byť je dům v soukromém vlastnictví, mne nutí požádat stavební odbor o pomoc při zajištění stavebního odborného posouzení nemovitosti, neboť mé obavy z nevratného poškození jsou bez posouzení oprávněnosti a správnosti prováděných prací nutné,“ líčí v dopise a dodává: „Upozorňuji, že nemovitost není pojištěna a případné další poškození opravdu hrozí.“
Na dopis paní Šaškové samozřejmě pan Vrba zareagoval. „Snažil jsem se jen kanalizaci vykopat a opravit. A když už jsem to kopal, tak izoluji svou polovinu domu. Nejsem si vědom, že bych na izolování domu potřeboval nějaký projekt a dokumentaci,“ říká. Pan Vrba je dále přesvědčený, že na svém pozemku si může dělat, co chce. „Nic špatného nedělám. Naopak paní Šašková neměla souhlas od spolumajitelů (pozn. red. dvojdomek vlastní tři vlastníci – Jan Vrba, Anna Šašková a Jiří Marek), aby mi ucpala kanalizaci montážní pěnou,“ zdůrazňuje ve své odpovědi.
Nešetřete na advokátovi!
Jak má pan Vrba zastavit útoky od sousedky? Může si zateplit svoji část domku? Může si vykopat novou kanalizaci? Tyto otázky Blesk položil Ombudsmance Blesku JUDr. Jaroslavě Šafránkové. „Z dlouhodobého hlediska pro něho bude nejlepším řešením dosažení faktického rozdělení společné nemovitosti tak, aby se stal výlučným vlastníkem jím užívané části domu,“ říká s tím, že v tomto směru již ostatně mezi spoluvlastníky probíhá soudní řízení.
„Rozhodně mu doporučuji, aby se obrátil na advokáta, který by jej v řízení zastupoval. Do té doby se bude útokům ze strany sousedky jen obtížně bránit, neboť je dům v jejich spoluvlastnictví,“ doplňuje. Podle Ombudsmanky Blesku je třeba mít stále na paměti, že část domu užívaná panem Vrbou dosud není v jeho výlučném vlastnictví, ale že dům jako celek je ve spoluvlastnictví tří osob. „Zateplení domu, jakož i zřízení nové kanalizační přípojky, představuje významnou záležitost týkající se správy domu, se kterou musí souhlasit spoluvlastníci mající alespoň dvě třetiny všech hlasů. Pan Vrba by tedy měl nejprve seznámit oba zbývající spoluvlastníky se svým záměrem a vyžádat si k tomu jejich stanovisko, přičemž mu postačí souhlas alespoň jednoho z nich,“ odpověděla na druhou a třetí otázku.
VIDEO: Penzista Jan Nevrlý z Polanky nad Odrou.
