„Rozhodnutí o obnovení stíhání L. Štrougala a V. Vajnara je jako pokus zahájit politické procesy v ČR,“ napsal Filip v pondělí na Twitter. Stíhání dvojice mužů za mrtvé a zraněné na hranicích totalitního Československa žalobci původně zastavili na základě stanoviska znalců, že bývalý předseda vlády Štrougal i někdejší ministr vnitra Vajnar vzhledem k jejich duševním stavu nerozumí smyslu trestního řízení.
Rozhodnutí o obnovení stíhání L. Štrougala a V. Vajnara je jako pokus zahájit politické procesy v ČR. Odůvodnění použité soudkyní zpravodajkou mi připadá jak z jiného světa. Nevím o tom, že by způsobilost být znalcem mohl posuzovat Ústavní soud. Ten má dbát na Ústavu a Listinu.
Podle pátečního nálezu Ústavního soudu (ÚS) však znalci nebyli nestranní a bylo tak podle ÚS porušeno právo na účinné vyšetřování. Žalobci se případem musí znovu zabývat a zadat nové znalecké posudky duševního stavu Štrougala s Vajnarem.
Filip ve svém příspěvku dodal, že odůvodnění použité soudkyní zpravodajkou mu připadá „jak z jiného světa.“ „Nevím o tom, že by způsobilost být znalcem mohl posuzovat Ústavní soud. Ten má dbát na Ústavu a Listinu,“ pokračoval bývalý poslanec.
ÚS zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které bude rozhodovat znovu. Situací se zabýval na podnět šesti lidí z Německa – zraněných či pozůstalých po zabitých na hranicích. Byli to občané Německé demokratické republiky, kteří se rozhodli překonat železnou oponu na československých hranicích.
Podle skupiny Němců byli znalci, kteří vypracovali klíčový posudek, podjatí vzhledem ke své stranické či profesní minulosti před rokem 1989. ÚS potvrdil, že skutečně panují pochybnosti o nestrannosti znalců a z jejich závěrů nelze vycházet. Oba byli podle soudkyně Kateřiny Šimáčkové spojení s nedemokratickým režimem, jeden byl členem KSČ a důstojníkem protivzdušné obrany.
„Není žádoucí, aby klíčový znalecký posudek zpracovala osoba, která v dané době sama u ozbrojených sil působila,“ řekla Šimáčková. Podle advokáta Lubomíra Müllera jde o významný nález. „Ukazuje, že znalci musí být nestranní a nelze, aby za znalce byl určen někdo, kdo ve skutečnosti byl ideologicky podřízen těm, na které ten znalecký posudek vypracovává,“ řekl Müller. Bude zapotřebí vypracovat nové posudky jinými znalci.
ÚS zrušil jen rozhodnutí městského státního zastupitelství, předešlé nepravomocné zastavení stíhání obvodním státním zastupitelstvím zůstalo v platnosti.
Podle obvinění zavinili smrt devíti lidí
Štrougalovi je 97 let a Vajnarovi 91. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.
ÚDV tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.
Ať pykají nejen za smrt, ale i za zmrzačení, žádají oběti z hranic |
Stíhání iniciovala svým trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Obvinění se opíralo o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že komunističtí politici měli informace o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny, jaké právní předpisy je třeba přijmout.
Štrougal a Jakeš byli členy předsednictva KSČ. Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra v kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.
3. února 2016 |
