i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Podzemní svět

Od bájí po výzkum jeskyní
 |  6. 12. 2021
 |  Vesmír 100, 756, 2021/12
 |  Téma: Jeskyně

Slovenský básník Ivan Laučík prožil část svého bohatého vnitřního života v Liptovském Mikuláši. Uvažoval, že vstoupí do Slovenské speleologické společnosti, ale zdálo se mu, že speleologie jako obor je příliš technická, že se zmocňuje délek a hloubek jeskyní, zamotává se do genezí krápníků a chemismu podzemních vod, zatímco pro něj jeskyně, podobně jako hory, představovaly čirou poezii a kus jeho vlastní osobnosti, pokud už přímo nechceme říct duše. To, co Laučík našel jen v nepatrných stopách v jeskyňářské literatuře, odhaluje Hejna na 224 stranách v nápaditě pojaté a historickými ilustracemi doprovázené knize. Autor sám je jeskyňář z Tetína a zároveň pracuje jako geolog ve Velkolomu Čertovy schody v Koněprusích. Vápenec je doslova jeho denním chlebem.

„Čím víc jdeme do minulosti,
tím víc klíčů postrádáme“

Jednotlivé kapitoly knihy se týkají jeskyní v mýtu, náboženství i dávném lékařství. Zajímají jej netopýři, ale také draci, krápníky i podivný léčivý nickamínek (Vesmír 75, 672, 1996/12). Odvolává se na Athanasia Kirchera i na Bohuslava Balbína. Čím nás jeskyně lákají? Jaké divné kouzlo v nich přebývá?

Jeskyně není jednoduchý prostor k obývání, protože je studená, tmavá a vlhká. V dobách ledových náležících ještě paleolitickému člověku muselo být jeskynní bydlení snazší. Kontinentální klima bylo suché. Celoroční srážky dosahovaly sotva poloviny našich srážek. Nadloží jeskyně bylo zmrzlé a pro vodu hůř prostupné. Tehdy se v jeskyních dalo žít docela dobře, ale v dobách meziledových, zejména v holocénu, představovaly spíš nouzová útočiště, lovecké a sběračské tábory či úkryty pasáčků a tuláků před deštěm. V holocénu je jednodušší bydlet v převisu překrytém opřenými kmínky a zatepleném kožešinami. Velkým problémem je používání ohně, protože jeskyně se rychle naplní dýmem. Proto není vyloučeno, že pravěcí lidé používali dřevěné uhlí, které dým nevytváří. Jeskynní vzduch mívá vysokou vlhkost a je plný negativně nabitých částic, jejichž léčebný účinek se využívá ve speleoterapii. Vyšší obsah oxidu uhličitého (běžně 0,3–1,0 %) většinou prohlubuje dýchání. Vnitřek jeskyně je tišší než nejtišší příroda. Jeskyně vzbuzuje jiné představy a probouzí staré, hluboké vrstvy kulturní paměti.

V posledních letech se početná skupina psychologů a neurovědců snaží objasnit, jak fungují alternativní stavy vědomí, co způsobuje mystické stavy či jak vzniká zkušenost krásy, úcty nebo naopak čiré hrůzy. Walter Burkert, jeden z těchto výzkumníků a autor vlivné knihy Vytvoření posvátna. Stopy biologie v dávných náboženstvích, ukazuje, že mnohé, byť určitě ne všechny kulturní a náboženské fenomény mají svůj počátek ve způsobu, jakým funguje mozek.

Bdělé vědomí je považované jen za jeden stav z celého spektra různých stavů. Jejich základní charakteristika spočívá v tom, že uvolňují mysl z kontroly běžného kritického vědomí, a umožňují tak překročit omezení daná egem. To vede k pocitům jednoty a průniku do jiného prostoru. Asi třetina náhodně vybraných Evropanů a Američanů prošla nějakým hlubokým duchovním zážitkem a 2–3 % populace se setkala s tak intenzivní emoční zkušeností, že je možné ji označit za mystickou. Pro tyto lidi to jsou stavy natolik silné a určující, že někteří se je snaží navodit silnými drogami jako způsob návratu do ztraceného duševního ráje. Zhruba 90 % zkoumaných společností řazených většinou k přírodním náboženstvím si vyvinulo nějakou institucionalizovanou formu změněných stavů vědomí. Z nedostatku lepšího označení ji často nazýváme šamanstvím. Tento přístup ke světu je tak četný a zároveň tak intenzivní, že se obvykle jedná o samotné jádro duchovního světa společnosti. Zkoumání těchto stavů není okrajový výzkum, ale míří přímo k základům toho, bez čeho většina lidí neumí žít – bez posvátna.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Jeskyně

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Další články k tématu

České objevy v jeskyni Sulfuruzamčeno

Zapáchající sirovodík se nedýchá zrovna nejlépe. Je tu horko. Shora na nás prší kyselina sírová nebo rovnou sněží síra. Po pár hodinách v...

Zranitelná jeskyně Lascauxuzamčeno

Nedaleko vesnice Montignac v údolí řeky Vézère v jihozápadní Francii byla 12. září 1940 objevena krasová jeskyně Lascaux s monumentální...

„Zkamenělé medvídě“ z Javoříčského krasuuzamčeno

Podzemní prostory slouží živočichům včetně velkých obratlovců jako úkryty, zimoviště, porodnice a odchovny mláďat, zásobárny, výjimečně i jako...

Jedinečný a křehký svět gruzínského krasového podzemíuzamčeno

Gruzie oplývá nádhernou divokou přírodou od hřebenu Velkého Kavkazu až k jihovýchodnímu cípu země. Předhůří Kavkazu i části jeho pohoří jsou velmi...

Jeskyně a netopýři: historie spojeníuzamčeno

Byla dřív slepice, nebo vejce? Podobnou otázku si můžeme položit u dvojice netopýr versus jeskynní úkryt. Mohly být jeskyně jednou z příčin vzniku...

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...