Pokud jste právě v procesu balení dárků nebo se na něj teprve chystáte, máte velkou šanci, že vánoční papírová taška, do které dary vložíte, projela jedním ze strojů české firmy Komfi. Stejně tak jako knížka, kterou jste koupili svému nejbližšímu, nebo i vizitky, které si měníte s obchodními partnery. A to nejen u nás v Česku.
Rodinná firma Komfi patří k předním světovým výrobcům polygrafických strojů, o čemž ostatně vypovídá i fakt, že její produkce končí z osmdesáti procent za hranicemi Česka.
„To, co tu vše kolem vyrostlo, na to jsme si sami vydělali. Bez cizích zdrojů, bankovních úvěrů,“ říká s patřičnou dávkou hrdosti spolumajitelka a také obchodní a marketingová ředitelka Komfi Jana Slováková. Právě ona nás provází hlavním závodem podniku ve východočeském Lanškrouně, kde má firma i sídlo.
Sourozenci Jana Slováková a Petr Matějček z rodinné firmy Komfi| Foto Jan Rasch
„Nezávislost je naše silná stránka, kterou tu tatínek budoval třicet let a ze které obzvláště dnes těžíme,” dodává dcera zakladatele Karla Matějčka, který Komfi dnes s více než dvousetmilionovými tržbami v roce 1992 zakládal.
Dnes už se tu po chodbách sídla a v navazujícím vývojovém a výrobním závodu dennodenně nepohybuje. Spatříte jej zde pouze jeden den v týdnu, aby dohlédl na celý podnik a v případě potřeby poradil své dceři Janě a synovi Petrovi, který po jeho loňském odchodu do důchodu usedl do ředitelského křesla.
„Otec je čistě strojař, já jsem hlavně do elektrotechniky a softwaru. A postupem času u polygrafických strojů začala vedle strojařiny nabývat na významu elektrotechnika. Tím se přirozeně čím dál více věcí začalo přelévat na mě,“ říká dnes Petr Matějček, šéf rodinné firmy, která stojí v bývalém areálu lanškrounské Tesly, kde se kdysi vyráběly odpory či potenciometry.
„Budova, ve které sídlíme, byla původně jídelna Tesly, kde se stravovaly až dva tisíce lidí,“ dozvídám se vzápětí.
Firma Komfi, která je pravidelným členem žebříčku největších rodinných firem každoročně sestavovaným Forbesem, dnes patří k předním výrobcům polygrafických strojů na světě. Po celém světě má pět desítek obchodních zástupců a k jejím největším odbytištím patří západní Evropa, Spojené státy, ale i Japonsko.
Zakladatele Karla Matějčka ke strojům, které ve zdejší továrně vznikají, přivedla tak trochu náhoda, nebo spíš příležitost. Nejdříve se svými kolegy založil konstrukční kancelář a začal zprvu navrhovat a později i vyrábět zařízení pro balení elektrotechnických součástek. Tuto výrobu si Komfi drží dodnes jak v domovském Lanškrouně, tak ve své pobočce v Novém Městě na Moravě.
A jedna spolupráce na vývoji nakladače pro amerického partnera nakonec vyústila k tomu, že Komfi místo jedné požadované části navrhlo celý laminovací stroj. „Vzhledem k technickým podmínkám, které nakladač musel splňovat, to pro nás bylo ve finále jednodušší,“ vrací se syn Petr na konec minulého tisíciletí, když zrovna procházíme kolem jednoho ze strojů, který je mementem historie rodinné firmy.
Foto Jan Rasch
„To je on. Náš úplně první laminovací stroj Delta. Časem jsme jej na památku odkoupili zpět. Dodnes je plně funkční,“ říká Jana Slováková a upřesňuje, že světlo světa spatřil v roce 1999 a od té doby jich Komfi svým zákazníkům dodalo více než tisíc kusů.
Tehdy ještě Jana s Petrem v Komfi nastálo nepracovali, i když firmu už prostřednictvím brigád i častých rodinných rozprav poznávali oba dva. Do společnosti, ve které dnes drží menšinové podíly, oba nastoupili až po studiích.
„Tatínek firmu Petrovi předal na začátku loňského roku, zrovna kdy ve světě nastupoval covid. Byla to velká výzva,“ dokresluje Jana situaci, která před sourozenci stála.
Covid se nakonec na tržbách Komfi sice neprojevil negativně, letos naopak mírně vzrostou nad 230 milionů korun, je ale cítit tlak na marže. Tak jako jiné firmy i lanškrounský podnik musí bojovat s nedostatkem a zdražováním materiálu, a firma tak musela přistoupit ke zvýšení cen svých strojů. Zatím o desetinu. Mohlo to být ale daleko více.
„Nedovolili jsme si udělat to, co naši dodavatelé. Část nákladů pokrýváme z naší marže a čekáme, jestli se vše v nejbližších týdnech a měsících urovná,“ vysvětluje Petr Matějček.
V tomto kontextu ale dnes sklízí plody, které celých třicet let vysazoval otec Karel Matějček. „Otec byl hodně prozíravý a hrdý na to, co umíme. Takže vždy směroval firmu k tomu, aby byla ve všem nezávislá,“ vysvětluje Jana Slováková, proč si Komfi vše zajišťuje sama – od prvotního vývoje, výroby potřebných dílů, montáže i konečného prodeje.
„Pro naše sériové stroje jsme si proto mohli sami nadělat docela slušné zásoby součástek. Sice je máme uskladněné všude možně, ale teď žijeme z nich. U jednoúčelových strojů je to složitější, tam se nedají součástky naplánovat dopředu. U nich jsou dodací termíny nehorázné a to je bohužel úzké místo,“ říká Petr Matějček a dodává, že dnes na trhu s materiálem nejde o to, za kolik kdo co dodá, ale jestli vůbec něco dodá.
Může být ale rád, že poptávka po polygrafických strojích neklesla. Změnila se však struktura zákazníků. Na jedné straně klesl tisk reklamních a propagačních materiálů, jako jsou letáky či brožury. Podle Jany Slovákové měli totiž klienti Komfi, kterým dodává stroje, v tu nejnáročnější dobu lockdownů zhruba jen pětinu běžných zakázek. Na straně druhé ovšem prudce vzrostl zájem o knihy i fotoknihy.
Výroba v rodinné firmě Komfi | Foto Jan Rasch
„Menší firmy na vše doplatily daleko hůř. Poptávka po našich laminovacích strojích se tak dnes přelévá k velkým nadnárodním společnostem. Už to není pět firem, které si koupí po jednom stroji, ale jde o jednu firmu, která si koupí pět strojů najednou,“ přibližuje Petr Matějček změnu struktury zákazníků.
A jako elektrotechnik se nemůže vyhnout tématu průmyslu 4.0. I laminátory jsou dnes totiž připojené k internetu, což například umožňuje vzdálené podpoře řešit technické problémy. Navíc dokážou komunikovat se zařízeními ostatních výrobců a posílat data tiskárně o stavu zpracování zakázky, stejně tak jako do interní sítě každého klienta. „S nástupem industry 4.0 je vše o datech a o samotném softwaru,“ říká Petr Matějček.
A stejně to vidí i jeho sestra. „Když jsme před dvaceti lety začali prodávat Delty, tak je obsluhovali opravdu tiskaři, kteří strojům a jejich nastavení rozuměli. Dnes už jsou téměř automatické, jejich seřizování je tak velmi intuitivní a navíc se dokážou sami hlídat během procesu zpracování zakázky,“ říká Jana Slováková a dokresluje situaci tím, že dříve byl na obsluhu jednoho stroje potřeba jeden člověk, dnes zvládne jeden operátor obstarat i čtyři mašiny.
