Stojí svět na prahu změny stávajícího převládajícího modelu hospodářské politiky, kdy expanzivní fiskální politika je financována centrálními bankami v prostředí nízké inflace a nízkých úrokových sazeb? Urychlí inflace, vyšší sazby, neudržitelné veřejné finance a nízký růst transformaci české ekonomiky?
Inflace v USA je nejvyšší za 30 let. V řadě chudších zemí Evropy již překročila 10 procent, v Česku překročila šest procent. Původní odhady, že se bude jednat jen o krátkodobý jev související s postcovidovým oživením jsou v řadě případů revidovány. Stále zřetelněji je slyšet, že vyšší inflace nás bude provázet příštích několik let. Další vlny nákazy způsobují další poruchy dodavatelských řetězců, obyvatelstvo dostává covidovou pomoc, ale není schopno ji utrácet za služby, poptávku orientuje na zboží, kterého je nedostatek. A navíc v oficiálních statistikách míry inflace není nijak zohledněno enormní nafouknutí cen různých aktiv, jako jsou nemovitosti či akcie. Otázkou je, jak dlouho svět v prostředí vyšší inflace setrvá. Evropská komise je optimistická a předpokládá vrchol inflace v první polovině roku 2022. Mírná inflace je pro ekonomiku příznivá. Vysoká inflace naopak podkopává nabídku, způsobuje ochromení výroby a vede ke snížení hospodářského růstu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
