Čechov ve Slováckém divadle? Vždycky událost

Není to poprvé, co se Čechov objevil na prknech Slováckého divadla. V posledních letech uvedla uherskohradišťské scéna tři jeho hry a pokaždé s velkým úspěchem.

Tereza Novotná a Tomáš Šulaj po premiéře inscenace Platonov

Racek

Jedno z nejslavnějších děl Antona Pavloviče Čechova ožilo ve Slováckém divadle v roce 2003. Tehdy poprvé do Slováckého divadla zavítala ruská režisérka Oxana Smilková. Pod jejím vedením v Rackovi hráli Jaroslava Tihelková, Tomáš Šulaj, Božek Tomíček, Jitka Josková, Anna Pospíchalová nebo Josef Kubáník.

„Pro nás bylo zkoušení Racka zjevením. A to především díky režisérce Oxaně Smilkové. Zjistili jsme totiž, jak se opravdu dělá divadlo v ruském stylu. Bylo to nesmírně náročné, ale dokázala z nás doslova vyždímat přesně to, co chtěla. Podle reakcí diváků, kteří Racka viděli, to rozhodně mělo smysl,“ řekl Josef Kubáník, který v Rackovi ztvárnil Trigorina.

Na jevišti hrála živá muzika a divadelníci využili slavný překlad Leoše Suchařípy. Inscenace získala nominaci na cenu Ministerstva kultury.

Višňový sad

Psal se rok 2013 a do Slováckého divadla se už potřetí vrátila režisérka Oxana Smilková, kyjevská rodačka, která je považována za jednu z největších znalkyní Čechovova díla a ruské dramatiky obecně. Její inscenace obdivovali diváci v Moskvě, Londýně, Berlíně i Paříži. Smilková proslula i mimořádnou náročností k hercům. „Já jsem strašně protivná režisérka. Mám je ale ráda, jsou šikovní," řekla Smilková na adresu herců Slováckého divadla.

Pro představitelku Ani Raněvské Annu Pospíchalovou byl Višňový sad po Rackovi a Lermontovově Maškarádě už třetím pracovním setkáním s Oxanou Smilkovou. „Paní režisérka vyžaduje maximální nasazení časové i fyzické. Třeba některá emočně náročná scéna se zkouší mnohokrát dokola a člověk už ani neví, jak se jmenuje. Myslím, že všichni budeme rádi, až bude po premiéře. Diváci se ale rozhodně nudit nebudou,“ mínila před premiérou herečka.

Kromě ní ve Višňovém sadu zářili Tomáš Šulaj, Jitka Josková, Tereza Novotná, Pavel Majkus nebo Vladimír Doskočil.

Višňový sad uherskohradišťských diváků zaujal i recenzenty. „Slovácké divadlo zase jednou předvedlo sílu ansámblu. S leitmotivem Beethovenovy miniatury Pro Elišku, ale i se zavířením Šavlového tance, vtíravé Kalinky nebo zcizovacího Mackie Messera s originálními hudebními prvky Davida Janíka a Martina Štědroně vytvářejí osaměle zoufalé charaktery úplně všichni. Připomínám aspoň Pavla Majkuse (Gajev), Josefa Kubáníka (student Trofimov), Jitku Joskovou (Aňa), Terezu Novotnou (Varja)... A znamenitou hereckou a taneční studii starého Firse v podání posluchače druhého ročníku JAMU Davida Janoška,“ napsal J. P. Kříž pro Novinky.cz.

Višňový sad se v roce 2013 zúčastnil také prestižního festivalu Divadlo evropských regionů.

Platonov – Ztratil Hospodin trpělivost?

Autorovu dramatickou prvotinu uvedlo Slovácké divadlo v roce 2017. Režie se ujal Břetislav Rychlík a do ústředních rolí Anny Petrovny Vojnicevové a Michaila Vasiljeviče Platonova obsadil Terezu Novotnou a Tomáše Šulaje. Jejich mimořádné výkony ocenila odborná kritika a udělila jim ceny Největší z pierotů.

Platonov byl pro mě v podstatě protiúkol a jsem rád, že jsem se s takovou postavou mohl na jevišti potkat,“ uvedl při slavnostním předání cen Tomáš Šulaj.

„Anna Petrovna je vdova po generálmajorovi. Mladá, strašně mladá. Chce žít to, co je teď, a ne to, co je před ní. A ten Platonov, ten darebák, ten nešika a prolhanec... ten ji bere. A dost,“ svěřila své pocity i Tereza Novotná, která velkou příležitost v inscenaci Platonov dostala okamžitě poté, co se do divadla vrátila po mateřské dovolené.

Inscenaci natočila pro svůj pořad Divadlo žije! Česká televize a reportáž o mimořádné divadelní události odvysílala i na ČT art.