Polští astronomové objevili ve vesmíru neviditelný objekt a určili jeho hmotnost

Astronomové z Astronomické observatoře Varšavské univerzity využili jevu gravitační mikročočkování a s vysokou přesností díky němu určili hmotnost neviditelného objektu, napsali na webu newsbeezer.com.

Varšavští astronomové si 18. dubna 2019 všimli neobvyklého zjasnění jisté hvězdy v denní části dat pozorovaných evropskou vesmírnou misí Gaia. „Rozhodli jsme se, že se na tento jev, nazvaný Gaia19bld, podíváme zblízka a doufáme, že v nadcházejících dnech dojde k velmi silnému zesílení signálu. Na hvězdu jsme zaměřili pozemní dalekohledy umístěné na různých kontinentech a Spitzerův vesmírný dalekohled,“ uvedl Krzysztof Rybicki, doktorand Astronomické observatoře Varšavské univerzity, hlavní autor analýzy a jedné z publikací o jevu Gaia19bld.

Astronomové předpokládali, že bude možné zaznamenat změny ve struktuře obrazu zdroje světla (hvězdy) při jevu mikročočkování, které ačkoli jsou teoreticky dobře definovány, nebyly dosud nikdy přímo pozorovány. Předpověděli, jak velké a široké bude maximum zatmění a po dohodě s dalšími astronomy (například z pařížské Sorbonny a Heidelberské univerzity) naplánovali pozorování největšími dalekohledy na světě.

„Poprvé se nám podařilo zaznamenat nejen dva oddělené obrazy zdroje, ale také změnu jejich polohy během čočkování. Takový efekt vyplývá přímo z obecné teorie relativity Alberta Einsteina a před více než 30 lety jej předpověděl profesor Bohdan Paczyňski, vynikající polský astronom a absolvent Varšavské univerzity,“ upozornil Rybicki.

Gravitační mikročočkování je jev, při kterém se na přímce viditelnosti ze Země k pozorované hvězdě nachází jiný, neviditelný objekt. To pak způsobí, že se hvězda dočasně charakteristickým způsobem rozjasní.

• 

Na základě získaných pozorovacích dat bylo možné určit hmotnost temného objektu, který působil jako gravitační čočka. Objekt má hmotnost o něco větší než Slunce. Pokud se jedná o obyčejnou hvězdu, dalekohledy by ji měly spatřit za několik let, až se zdroj a čočka na obloze rozdělí. Alternativní možností je neutronová hvězda nebo černá díra, ale zdá se, že čočka má příliš malou hmotnost na to, aby takový scénář byl pravdivý.

Zjasnění zdrojové hvězdy bylo téměř rok pozorováno různými přístroji, a to jak vesmírnými dalekohledy (například Gaia Evropské kosmické agentury nebo Spitzer z NASA), tak pozemními dalekohledy, od malých robotických dalekohledů (včetně těch, které provozují astronomičtí nadšenci) až po velký osmimetrový dalekohled Evropské jižní observatoře. Data samozřejmě sbíral i dalekohled projektu OGLE, který pracuje v Chile.

„Jedná se o vynikající příklad spolupráce mezi různými kosmickými agenturami, ale také mezi vědci a astronomickými nadšenci. Významné astronomické objevy jsou stále častěji výsledkem práce mnoha výzkumných skupin využívajících přístroje umístěné na různých místech. To zajišťuje možnost pozorování jevů bez přerušení, protože v jedné z observatoří jsou vždy vhodné pozorovací podmínky,“ komentoval Łukasz Wyrzykowski z Astronomické observatoře Varšavské univerzity.

Výsledky výzkumu byly prezentovány ve třech vědeckých článcích v časopisech „Nature Astronomy“ a „Astronomy & Astrophysics“.

Polští vědci jsou již řadu let specialisty na pozorování a analýzu gravitačních mikročoček (například v rámci projektu OGLE). Na Astronomické observatoři Varšavské univerzity působí také skupina, která má na starosti organizaci sítě pozemních dalekohledů pro studium jevů zjištěných družicí Gaia. Vede ji profesor Łukasz Wyrzykowski.

Zdroj: newsbeezer.com