Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvTéma internetu se na Lince bezpečí objevuje často. Děti a dospívající se setkávají s kyberšikanou, zneužitím intimních fotek, lákáním na schůzku, vyhrožováním. Někdy samy neodhadnou, co mohou na internetu zveřejnit a co už může někomu jinému ublížit. Často se jedná o velmi citlivá témata, narušení intimity. Děti se nejen bojí, ale i stydí.
S prevencí, jak zabránit, aby se dítě dostalo na internetu do nepříjemné situace, je podle vedoucí Linky bezpečí Hany Petrákové třeba začít co nejdříve. Rodiče by navíc měli sledovat, jaké stránky, aplikace a sociální sítě jejich děti navštěvují a co na nich dělají.
„S povolením přístupu na internet se začít bavit o tom, co je v pořádku a co už ne. Nestrašit je, ale na rovinu mluvit o nebezpečí, které hrozí a klidně jim ukázat, co se může stát,“ řekla Petráková v Rozstřelu moderátorce Elen Černé a zmínila například dokument o sexuálních predátorech na internetu V síti.
Na svůj vlastní telefon jsou podle Petrákové děti zralé okolo devíti let. „Máme zkušenost, že děti v devíti, deseti letech mají už vesměs všechny telefon a je to pak i otázka jakési sociální prestiže. To už jsou podle mě děti dost staré na to, aby mohly vlastnit chytrý telefon, už si s tím umí poradit,“ uvádí.
Nárůst sebepoškozování
Když se svět loni přesunul do online prostoru, problémů přibylo. Linka bezpečí pozoruje meziroční nárůst hovorů s tématem kyberšikany o téměř sedmdesát procent. Přibývá rovněž dětí s psychickými problémy. „Eskalují témata jako sebevražedné myšlenky, sebepoškozování, panické ataky,“ uvedla Petráková.
Sebepoškozování jako „cool" věc z TikToku. Sociální sítě problém zesilují |
Děti hledají na internetu i návody k sebepoškozování, nebo mezi sebou sdílí své příběhy a obrázky, jak se pořezaly. Sdílené příběhy mezi vrstevníky na internetu vedou k nápodobě. Děti mezi sebou sdílí také rady, jak to zamaskovat nebo jak oklamat své okolí při problémech s mentální anorexií.
„Na Lince bezpečí se setkáváme i s jedenáctiletými holčičkami, které se sebepoškozují a začínají mít poruchy příjmu potravy,“ uvedla Petráková. Nejrizikovější období je podle vedoucí Linky bezpečí období puberty, tedy 12 až 15 let. V tomto věku se děti začínají nejvíce pozorovat, snaží se zapadnout do kolektivu, ale zároveň i trochu vyčnívat. „Je pro ně strašně důležitá sebeprezentace a sebeprosazení, ale zároveň je to věk, kdy ještě neumí odhadnout, co je bezpečné a co ne,“ vysvětluje Petráková.
Vedoucí Linky bezpečí považuje nynější děti za křehčí, k čemuž podle ní přispěla přemíra starostlivosti a opečovávání dnešních rodičů i pandemie covidu-19. „Myslím, že v posledních dvou letech byla pro děti těžká oba, protože ztrácejí sociální kontakt s vrstevníky, který je pro ně v jejich věku a vývojové fázi to nejdůležitější,“ vysvětluje Petráková.
Linka bezpečí je největší a nejdéle fungující celostátní krizovou linkou pro děti a mladistvé do 26 let. V provozu je nonstop, 24hodin denně. Na telefonním čísle 116 111, na e-mailu i na chatu se řeší psychické potíže, rodinné vztahy, první lásky nebo šikana, ale i týrání, útěky z domova, sexuální obtěžování nebo předávkování léky.
Linka bezpečí provozuje zvlášť i poradenství pro rodiče, kteří se mohou obrátit na telefonní číslo 606 021 021, rovněž také chat nebo e-mail.
