Nečinnost Evropské centrální banky, která navzdory rostoucí inflaci odmítá měnit svou měnovou politiku, bude mít citelné dopady také na Česko – navzdory tomu, že Česká národní banka letos již několikrát zvýšila základní úrokovou sazbu. Naposledy na začátku listopadu, kdy ji zvedla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, což je nejvýraznější skok od roku 1997. Na tom, jak konkrétně situace v eurozóně ovlivní domácí ekonomiku, se experti oslovení redakcí deníku E15 neshodli.
„Pokud bude Evropská centrální banka váhat se zpřísněním měnových podmínek, v eurozóně může být obecně vyšší inflace, než se původně předpokládalo, což v rámci vzájemných obchodních vztahů může vést i k dovozu vysoké inflace do české ekonomiky,“ varuje hlavní ekonom investiční společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Kladný úrokový diferenciál mezi korunou a eurem podle něho sice hovoří pro posílení tuzemské měny, avšak za předpokladu, že by eurozóna držela měnovou politiku zbytečně uvolněnou, euro by mohlo oslabovat i vůči dolaru. „To samo o sobě není faktor příznivý pro středoevropské měny,“ míní Jáč.
„Oslabení eura vůči koruně by navíc mohlo podkopat český export do států platících eurem,“ přidává se portfolio manažer z makléřské firmy Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Ne každý však s takovým výhledem souhlasí. „Inflace u nás díky agresivnímu zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou ve druhé polovině příštího roku klesne,“ myslí si předseda Asociace pro kapitálový trh ČR Martin Řezáč. „Už se ale nedostane na předchozí nízké úrovně mezi jedním a dvěma procenty,“ dodává.
Inflace v Česku v listopadu meziročně stoupla na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Bez odpuštění DPH u energií by se podle analytiků mohla pohybovat i kolem sedmi procent. Guvernér ČNB Jiří Rusnok na konci listopadu oznámil, že banka s dalším zvedáním úrokových sazeb nemusí spěchat. Současně ovšem očekává návrh na další zvýšení, který bude „již víceméně v normálním rámci“. Za standardní se považuje růst o čtvrt procentního bodu.
Na základě mínění Petra Zahradníka z České spořitelny má země nespornou výhodu v tom, že je značně autonomní. „Česká republika se může sama o své vlastní vůli vydat cestou fiskální konsolidace. Jestli bude dosaženo konsenzu, že přísnější měnová politika v eurozóně může být vodítkem k reformám veřejných financí, může být tuzemský scénář pro Evropu nechtěnou inspirací,“ tvrdí Zahradník.
Vše, co potřebujete vědět o rostoucí inflaci
Ani v případě, že se kupní síla v nejbližších letech v celé Evropské unii včetně Česka nezvýší, není podle odborníků nutné panikařit. „Je důležité nakupovat protiinflační aktiva nebo mít takovou práci, kde se mzda pravidelně upravuje o růst cen v ekonomice. Nadprůměrná inflace je příznivá i pro dlužníky,“ vypočítává ekonom společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Hlavní riziko vidí v tom, že se budou prohlubovat rozdíly mezi různými vrstvami společnosti. „Bohatí, kteří vlastní akcie, firmy a nemovitosti, bohatnou při vysoké inflaci rychleji, a naopak chudí lidé chudnou ještě více. Z toho mohou vzniknout sociální nepokoje,“ upozorňuje ekonom.
