Potrubí netěsní nebo je mírně poškozené a nepozorovaně z něj v hloubce několika metrů uniká voda. V datech vodárenských společností se ztráta neprojeví, protože za den není tak významná. Pokud se však na poruchu nepřijde včas, jsou správci sítě i odběratelé tratní. Problém může navíc eskalovat, potrubí praskne úplně a tisíce lidí zůstanou bez pitné vody.

9 fotografií

Přesně tomu se snaží zabránit v Brněnských vodárnách a kanalizacích (BVK). Letos pilotně testovali systém, který pomocí snímků z družice problémové oblasti vytipuje. Japonská výzkumná družice k tomu využívá stejnou technologii, jako když se hledá voda na Marsu.

„Podezřelé“ lokality pak pracovníci vodáren prověří, a pokud je to opravdu potřeba, tak i opraví. V Brně mají po půlroční zkoušce dobré zprávy.

„Satelitní snímkování se osvědčilo, zjistili jsme, že se nám vyplatí. A rozhodně v něm hodláme pokračovat,“ oznámil místopředseda představenstva BVK Jan Zámečník (KDU-ČSL), který je zároveň krajským náměstkem hejtmana pro regionální rozvoj.

Od jara zmapovali 440 kilometrů potrubí, tedy asi třetinu brněnské vodovodní sítě. Systém vyhodnotil problematických 45 míst s možnými úniky.

„Následně je odborníci na diagnostiku porovnali s trasou vodovodní sítě a cíleným pátráním v terénu data ověřili pomocí přístrojů. Úspěšnost byla třicetiprocentní, únik vody se potvrdil ve třinácti případech,“ informovala mluvčí BVK Renata Hermannová.

Ztracená voda by stačila celému Brnu dva dny

Efektivita je podle ní nesporná. Povedlo se ušetřit jak čas, tak i samotnou pitnou vodu.

„Zachycené úniky měly celkový průtok 5,7 litru za sekundu, což představuje ztrátu asi 180 tisíc metrů krychlových pitné vody za jeden rok,“ vypočítala. Takový objem přitom vystačí celému Brnu na dva a půl dne.

Při množství „zachráněné“ vody se podle Zámečníka pak lehce pohlíží na půlmilionovou částku, kterou za snímkovací metodu musely BVK zaplatit.

„Stálo to sice nějaký peníz, ale částka se vrátila v podstatě hned, i když snímkování nenabízí stoprocentní úspěšnost. Ale ušetřilo nám vodu za necelé dva miliony korun,“ upozornil.

Břeclavi satelit zaplatilo pět děr v potrubí

Brno každopádně není jediným průkopníkem, který novinku ve spoření využívá. Podobný systém už loni v prosinci otestovaly Vodárny a kanalizace Břeclav (VaK). 

„Nechali jsme si určit třicet míst s možnými úniky na asi pěti stech kilometrech vodovodní sítě v celém okrese. Jen v Břeclavi se přišlo na šest oblastí, v dalším měsíci jsme dohledali a opravili pět úniků vody,“ vyjmenoval Milan Vojta (ANO), ředitel společnosti a taktéž zastupitel Jihomoravského kraje.

Také VaK, jež využívají satelitní technologii z Izraele, si pochvalují efektivitu práce. Místo 110 kilometrů potrubí v Břeclavi jim stačilo prověřit jen 800 metrů.

„Opravou těchto pěti poruch se snížily ztráty vody odhadem o asi tři litry za sekundu, což představuje 95 tisíc metrů krychlových ročně. Tím se nám celý pilotní projekt s výraznou rezervou zaplatil,“ podotkl Vojta.

Satelit odhalí těžko postřehnutelné

Většinou data z družice odhalí havárie, které se na povrchu nijak neprojeví. Třeba tam, kde voda nevyvěrá ven nebo není tak silná, aby nadzvedla půdu. I proto o nich vodaři nevědí.

„Jednalo se zpravidla o poškození se slabými, ale nepřetržitými úniky, z nichž některé by bylo těžké standardními diagnostickými metodami odhalit,“ potvrdila Hermannová.

Brněnské vodárny a kanalizace proto počítají s tím, že satelitní snímkování ke kontrole potrubí využijí pravidelně.

„Za rok si necháme zmapovat maximálně třetinu sítě, abychom poruchy stíhali opravovat. Ale zřejmě nemá smysl opakovat takovou akci každoročně,“ odhaduje Zámečník s tím, že definitivní plán si potvrdí na dalším zasedání představenstva, které se má konat tento pátek. Jestli se příště zaměří na jinou, nebo stejnou oblast, bude jasné podle dalšího vývoje, tedy podle počtu havárií a množství úniků vody.

Využívat dál data z vesmírné družice rozhodně plánují i v Břeclavi. S firmou Radeton, která v Česku takové služby zajišťuje, domlouvají spolupráci na roky 2022 a 2023. „Ušetříme nejen my, ale i koncoví zákazníci. Protože opravy, které se nám prodraží, se logicky rozpočítávají a promítají i do ceny za vodu,“ poznamenal Vojta.

Moderní metodu proto sleduje i Vodárenská akciová společnost, která má na starosti například Blanensko či Znojemsko. „Zatím tento systém nevyužíváme. Nicméně víme o něm, sledujeme ho stejně jako další trendy,“ podotkla mluvčí společnosti Iva Librová.

Faktem je, že ke ztrátám z děravého potrubí se mohou správci sítě dopracovat i jinak. „My například využíváme technologii, která monitoruje průtoky vody v nočních hodinách. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ráno jsou minimální. A pokud se někde zvýší, indikuje to problém,“ nastínil Vojta.