KOMENTÁŘ OLEHO HANSENA | Moje předpověď pro rok 2022? V rámci boje proti inflaci a snižování rizika společenských nepokojů odsunou politici plnění klimatických cílů na později a znovu podpoří investice do fosilních paliv. Mezitím se budou snažit přijít na jiný způsob, jak radikálně snížit uhlíkové emise.
Politici si v příštím roce plně uvědomí hrozbu vysoké inflace vyplývající z rychlého růstu cen komodit i riziko ekonomické katastrofy kvůli nerealistickým lhůtám stanoveným pro přechod na zelenou energii, a proto odsunou plnění klimatických cílů na neurčito. Na pět let odstraní byrokratické překážky pro investice do ropné produkce a na deset let pro investice do těžby zemního plynu, aby motivovali producenty k zajištění dostatečných dodávek za rozumné ceny, s jejichž pomocí bude možné provést přechod od současné energetiky k nízkoemisní energetice budoucnosti.
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by ambiciózní cíl dosáhnout nulových čistých emisí do roku 2050 vyžadoval, abychom do roku 2030 omezili spotřebu ropy o 29 % a spotřebu zemního plynu o 10 %, a i poté by bylo nutné ji dál rychle snižovat. Vzhledem k těmto vyhlídkám začali dodavatelé tradičních energetických surovin omezovat další průzkum a těžbu do té míry, že už dnes nabídka nedostačuje poptávce, takže cena zdrojů, na nichž dosud závisí většina základní energetiky, stoupá.
Ole Hansen začal pro Saxo Bank pracovat v roce 2008 a od roku 2010 je hlavní komoditní stratég. Jeho prací je tvorba strategií a analýz globálních komoditních trhů definovaných fundamentálními ukazateli, náladou trhu a technickým vývojem.
To způsobilo růst cen a jejich volatility, a to nejen u energií, ale i u průmyslových kovů. Po většině z nich je totiž v rámci zelené transformace větší poptávka než doposud. Rostoucí poptávku po kovech ilustrujme příkladem: pokud bude v roce 2030 zhruba 30 % vozového parku jezdit na elektřinu, bude mezní změna poptávky po kovech odpovídat deseti až dvacetinásobku současné úrovně. Kromě toho se rychlý růst cen energií promítl i do vyšších cen nafty a hlavně hnojiv. Rostou tedy náklady na zemědělskou výrobu, což vyvolává obavy o budoucnost produkce klíčových potravinářských plodin.
Jedním z důležitých faktorů omezujících investice potřebné nejen k dalšímu rozšiřování, ale také k udržení současné úrovně těžby a výroby energií je neochota investorů a bank půjčovat podnikům z těchto odvětví. Jak investoři, tak banky totiž stále častěji alokují svůj investiční kapitál mezi firmy na základě environmentálních, sociálních a správních kritérií (ESG).
Ceny komodit rychle stoupají a cesta k uhlíkové neutralitě se čím dál víc komplikuje. V našich Šokujících předpovědích pro rok 2022 jsme uvedli, že se politici v příštím roce mohou rozhodnout pro překvapivý, kontroverzní tah a dočasně uvolní environmentální restrikce ohledně nových investic do těžby energetických surovin. V případě ropy na pět let, v případě zemního plynu na deset. Tento plán je prezentován jako jediný pragmatický způsob, jak umožnit přechod od současné vysoké spotřeby energií k vytoužené budoucnosti s nízkými emisemi a zároveň omezit riziko společenských nepokojů kvůli rostoucím cenám potravin a energií. Mohlo by se tak stát, že Shares Stoxx EU 600 Oil & Gas ETF (burzovně obchodovaný fond sledující evropské „fosilní“ akcie pozn. redakce) posílí i o 50 %, protože výše zmíněný plán vdechne celému sektoru energetiky nový život.
Autor je komoditním stratégem Saxo Bank
