Cestovní ruch v době covidové pandemie, otázky migrace a uprchlíků, arménsko--ázerbájdžánský konflikt, ale samozřejmě i vztahy Česka a Turecka – o tom všem s námi hovořil velvyslanec Turecké republiky v Praze, Jeho Excelence Egemen Bağış.
Turecko je jednou z nejkrásnějších destinací na světě. Jak se tamní cestovní ruch vyrovnal s koronavirovou krizí a jakou turistickou destinaci byste osobně doporučil českým turistům?
Turecko, jehož pozice v rámci světového cestovního ruchu se neustále posiluje, figuruje v různých jeho oblastech jako země s turistickým potenciálem čtyř sezón. Má tedy turistům co nabídnout, ať už ji navštíví v kterémkoli ročním období. V tomto smyslu je naše země, která je silným hráčem na poli cestovního ruchu, i nadále zemí, která láká k různým turistickým aktivitám, včetně letní dovolené s tradičním pojetím moře-písek-slunce.
Ne náhodou zařadilo UNESCO řadu kulturních a přírodních památek v Turecku na seznam světového dědictví. K dnešnímu dni je na tomto seznamu 19 kulturních a přírodních památek z různých zeměpisných oblastí Turecka. Nově se rozvíjejícím odvětvím cestovního ruchu je i zdravotní turistika, která v Turecku získává na oblibě. Díky investicím do zdravotnictví a řadě transformačních programů se Turecko v této oblasti postupně dostává na přední místo. Své nadstandardní služby tak turistům nabízí ve všech oblastech zdravotní turistiky, ať už jde o lázeňství, estetickou medicínu či péči zaměřenou na seniory a zdravotně postižené.
Přijetím několika milionů syrských uprchlíků na své území Turecko výrazně pomohlo Evropské unii. Nyní vyjednáváte s EU zvýšení prostředků právě na pomoc migrantům. K čemu budou tyto prostředky použity?
Na území Turecka se v současné době nachází největší komunita uprchlíků na světě. Ta k roku 2021 čítá přibližně čtyři miliony lidí, z nichž velkou část (3,6 milionu registrovaných uprchlíků) tvoří syrští běženci. Turecko z prostředků pocházejících z „programu finanční pomoci uprchlíkům“ Evropské unie pokrývá všechny sociálně-ekonomické potřeby žadatelů o azyl, především jim poskytuje přístřeší, zajišťuje ochranu, zdravotní péči a přístup ke vzdělání. Zde od EU očekáváme, že se bude více angažovat při řešení otázek spojených s migrací a bude více rozvíjet možnosti spolupráce s Tureckem při ochraně hranic, boji proti převaděčství a nelegální migraci. V této souvislosti od EU očekáváme především aktualizaci dohody z 18. března jako celku tak, aby odrážela současnou realitu a nové výzvy, dosažení pokroku v procesu zrušení vízové povinnosti, spravedlivého nastavení naší spolupráce v oblasti migrace a podporu našeho boje proti terorismu.
Turecko nadále usiluje o členství v Evropské unii, ale to je otázka na mnoho let dopředu. Mělo by Turecko s EU uzavřít dohodu o volném obchodu?
Stávající celní unie mezi Tureckem a Evropskou unií vstoupila v platnost jako přechodné ujednání, předcházející plnohodnotnému členství naší země v EU. V důsledku stále nevyjasněné perspektivy plného členství Turecka v EU však zůstala v platnosti déle, než se předpokládalo, a přešla v jakýsi druh partnerské spolupráce, působící naší zemi systémové problémy. V tomto ohledu byla technická jednání s EK o aktualizaci dohody o celní unii ukončena dne 27. dubna 2015 a zpráva stanovující rámec jednání se stala oficiální. Aktualizace celní unie si klade za cíl nalézt řešení systémových problémů, se kterými se setkáváme, a do preferenčních obchodních a hospodářských vztahů s EU zahrnout i nové oblasti, jako je zemědělství, veřejné zakázky, služby a e-commerce.
V Německu hraje turecká menšina velkou roli, její zástupci jsou i v německé fotbalové reprezentaci a v německém parlamentu. S jakými očekáváními sledujete sestavování nové německé vlády?
Skutečnost, že v Německu jsou přibližně tři miliony přistěhovalců tureckého původu, dává našim vztahům s touto zemí lidský rozměr. Naši občané jsou již mnoho let součástí místního sociálního života a přispívají k hospodářskému blahobytu Německa. V době, kdy si připomínáme 60. výročí dohody o náboru tureckých pracovníků, uzavřené mezi tehdejším Západním Německem a Tureckem v říjnu 1961, mají dnes vnuci Turků, kteří tenkrát odešli do Německa jako dělníci, své zastoupení ve všech aspektech politického, vědeckého a kulturního života. Pokud jde o novou německou vládu, očekáváme, že nová koalice, která má vzniknout v prosinci 2021, zformuluje a zavede politiku, která posílí turecko-německé vztahy a bude mít pozitivní přínos na zájem Turecka o EU.
Turecko hraje velmi pozitivní roli na Ukrajině a v otázce Krymu. Jak se díváte na ruskou okupaci tohoto poloostrova, který je domovem krymských Tatarů?
Politický přístup Turecka k otázce Krymu je velmi jasný a jednoznačný. Turecko nikdy neuznalo ruskou nadvládu nad Krymem a i nadále považuje Krym za ukrajinské území. V této souvislosti Turecko podporovalo a bude nadále podporovat krymské Turky za všech možných okolností.
V arménsko-ázerbájdžánském konfliktu bylo po letech arménské okupace ázerbájdžánských území dosaženo zlepšení. Jakou roli dnes hrají turecké mírové síly v této oblasti?
Loňské oprávněné vítězství spřáteleného Ázerbájdžánu, při němž získal zpět svá okupovaná území, přineslo významnou příležitost pro trvalé nastolení míru a stability na jižním Kavkazu. Kampaň na obnovu a obrodu těchto území, kterou Ázerbájdžán započal, si u nás získala vlnu solidarity a podporu, která se úspěšně rozvíjí ve všech oblastech. Šušská deklarace, kterou prezidenti obou zemí podepsali 15. června 2021 v ázerbajdžánské Šuši, povýšila naše vzájemné vztahy z úrovně strategického partnerství na úroveň spojeneckou, a to v duchu hesla „Jeden národ, dva státy“. Šušská deklarace je plánem dalšího rozvoje našich vztahů s Ázerbájdžánem ve všech oblastech. Na základě společného prohlášení, které čelní představitelé Ázerbájdžánu, Arménie a Ruské federace podepsali 9. listopadu 2020, Turecko v oblasti aktivně působí v rámci společného turecko-ruského centra, zřízeného v ázerbájdžánské oblasti Agdam, a přispívá tak k bezpečnosti a stabilitě regionu a procesu budování důvěry mezi oběma stranami.
Mezi naše priority patří obnovení železničního a silničního spojení v regionu, zejména otevření koridoru Zangezur mezi Ázerbájdžánem a Nachičevanem, obnovení ekonomických aktivit a zahájení komplexního procesu návratu k normalizaci situace v regionu, a to včetně vztahů na úrovni Ázerbájdžán–Arménie a Turecko–Arménie. V tomto procesu s Ázerbájdžánem úzce spolupracujeme.
Češi měli s Tureckem vždy velmi dobrý vztah a oceňovali především velkou modernizační roli Kemala Atatürka. Čím je naopak Česko pro Turecko inspirativní a zajímavé?
Kromě politických a ekonomických vztahů mezi Tureckem a Českou republikou se snažíme při každé příležitosti rozvíjet i možnosti spolupráce v oblasti obchodu, cestovního ruchu, kultury a vzdělávání a posilovat vazby mezi oběma komunitami. Zájem turecké společnosti o Česko lze vnímat z různých úhlů pohledu.
Za prvé je z hlediska obchodu Česká republika pro turecké investory ideální zemí. Zejména její strategická poloha uprostřed Evropy a napojení zahraničního obchodu na země Evropské unie představuje pro turecké investory vítanou příležitost. Kromě turistického potenciálu je Česko pro Turky zajímavé i tím, že v něm lze najít historické stopy, které zde zanechali jejich předci. Takovými stopami jsou například turecký hřbitov v Pardubicích, skutečnost, že v Karlových Varech podstoupila léčbu taková osobnost, jakou byl Mustafa Kemal Atatürk, nebo to, že slavný turecký básník Nâzım Hikmet strávil část života v Praze. To vše zvyšuje zájem Turků o Česko.
V neposlední řadě je vaše země jednou z těch, které se těší velké oblibě mezi tureckými studenty v rámci programu Erasmus. Dojmy a zkušenosti, které turečtí studenti během svého pobytu získají, následně zvyšují popularitu Česka v rámci turecké komunity.
Egemen Bağış je velvyslancem Turecké republiky v České republice.
Byl poslancem tureckého parlamentu, působil také jako ministr pro evropské záležitosti a hlavní turecký vyjednavač v jednáních o vstupu Turecka do Evropské unie.
V minulosti zastával také funkci prezidenta Federace tureckých amerických sdružení, což je zastřešující organizace, sdružující Američany tureckého původu, která sídlí v New Yorku.
Narodil se v roce 1970 ve městě Bingöl na východě Turecka. Získal bakalářský titul v oboru management lidských zdrojů a titul Master of Public Administration, obojí na Baruch College, City University of New York.
#Je ženatý a má dvě děti.
reklama
