Deset let s Kim Čong-unem: karty vsadil na jaderný arzenál, KLDR je ale izolovaná a pod tlakem sankcí
Kim Čong-un stojí v čele Severní Koreje už deset let. Během této doby udělal severokorejský jaderný a raketový program obrovský krok kupředu, nástupce po Kim Čong-ilovi se ale může pyšnit i dalšími úspěchy. Jako první vůdce KLDR se například setkal s prezidentem Spojených států na severokorejské půdě. Přesto se za jeho působení Severní Korea stala izolovanější než dřív, což odnášejí hlavně její obyvatelé.
Je to přesně deset let, co Kim Čong-il náhle zemřel na infarkt a na obrazovkách televizí po celém světě se objevovaly propagandistické záběry truchlících Severokorejců. Netrvalo dlouho a svět se dozvěděl i jméno „velkého následovníka“ – stal se jím třetí syn zemřelého vůdce, Kim Čong-un. Mnozí se tehdy ptali, co od benjamínka, kterému nebylo ani 30 let, vlastně čekat. V některých ohledech ale očekávání předčil.
Kim opět rozjíždí raketové testy. Chce přilákat pozornost světa i konkurovat jižnímu sousedovi
Číst článek
„Jako vždy, když dojde k úmrtí významného představitele totalitárního režimu, i tehdy vyvstávala otázka, jak to na režim zapůsobí a zda dojde k jeho destabilizaci. Vzhledem k tomu, že Kim Čong-un nastupoval v mladém věku – je ročník 83, i když Severní Korea oficiálně uvádí 82 – se očekávalo, že jeho nástup bude komplikovaný a bude trvat poměrně dlouho, než se stabilizuje,“ říká pro iROZHLAS.cz koreanista Petr Bláha.
Zatímco u jeho předchůdce Kim Čong-ila trvala tato „stabilizace“ několik let, u jeho syna došlo k udělení nevyšších stranických a státních funkcí velmi rychle. Do čela se dostal během jediného roku, proces jeho nástupnictví tedy nebyl tak komplikovaný, jak se zprvu očekávalo.
Podle odborníka na KLDR dnes můžeme říct, že se Kim Čong-un rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce. Ten se snažil vystavět severokorejské hospodářství na „zdravých základech“, o podobné nyní usiluje i současný lídr Severní Koreje, v porovnání s otcem ale měl nástup výrazně klidnější. Kim Čong-il se totiž ujímal funkce v polovině 90. let, tedy krátce před rozsáhlým hladomorem, kvůli kterému se režim ocitnul na hraně kolapsu.
„Režim Kim Čong-una se snaží tvářit moderněji – staví nové obchody, sportovní zařízení a je to vidět i na internetu. Noviny práce i další publikace vycházejí online jak v korejské, tak v anglické verzi. Asi nejvýznamnějším posunem je ale rozvoj jaderného programu, který se stal středobodem veškeré pozornosti. Za Kim Čong-una se nuklearizace vepsala do ústavy jako obrovský počin, z hlediska jaderných zbraní a raketových systémů tedy došlo k mimořádnému pokroku,“ podotýká Bláha.
Severokorejské zbrojení
Za deset let vlády k sobě Kim Čong-un připoutal mnohem větší mezinárodní pozornost, a to právě díky své agresivní jaderné politice, na které pracoval už od svého nástupu do funkce.
Podle odhadu Americké asociace pro kontrolu zbraní Severní Korea počátkem letošního roku vlastnila 40 až 50 jaderných zbraní. Od svého nástupu k moci zároveň Kim Čong-un otestoval přes 120 balistických střel, což je násobně více, než kolik jich za své vlády vyslali jeho otec Kim Čong-il (15) a děda Kim Ir-sen (16) dohromady.
Za zhubnutím Kim Čong-una není nemoc, ale snaha o zlepšení fyzické kondice, říká jihokorejská rozvědka
Číst článek
Analýza agentury Reuters zároveň upozorňuje, že za vlády Kim Čong-una Severní Korea provedla čtyři ze svých šesti testů jaderných zbraní a úspěchy si připisuje i v oblasti vývoje mezikontinentálních balistických střel, které dokážou doletět až do Spojených států. Pro severokorejského vůdce je tento arzenál klíčovým nástrojem, jak ochránit režim před vnějšími hrozbami, na mezinárodním poli ale kvůli tomu čelí tvrdým ekonomickým sankcím.
Mezinárodní sankce tvrdě dopadají na severokorejské hospodářství, v obavách z koronavirové pandemie navíc KLDR uzavřela dopravu z Číny a z Ruska, což podle expertů zhoršilo přístup Severkorejců k základnímu zboží. V kombinaci s tajfuny a záplavami tak severokorejská ekonomika velmi trpí a s ní i tamní obyvatelé, kteří čelí chudobě a akutnímu nedostatku potravin.
„Situace v KLDR je velmi těžká, kromě sankcí je ztížená i tím, že loni v únoru Severní Korea vyhlásila celostátní lockdown. Extrémně se tím snížilo pašování zboží z Čínské lidové republiky, hospodářská situace je proto velice tíživá. Je to dáno hlavně nebývale efektivními sankcemi, ke kterým se po jaderných pokusech připojila dokonce i Čína a Rusko. Tyto země se přitom tradičně snažily sankce co nejvíc osekat, aby neměly tak razantní dopad,“ upozorňuje Bláha.
Kim proto opakovaně vyzývá obyvatele, aby si utáhli opasky, například minulý rok se ale za těžkosti severokorejskému lidu omluvil.
„Naši lidé ve mě vložili důvěru vysokou jako nebe a hlubokou jako moře, ale mě se ne vždy dařilo jí dostát. Je mi to opravdu velmi líto,“ pronesl severokorejský vůdce 10. října 2020 během projevu u příležitosti 75. výročí založení vládní Korejské strany práce. Slíbil přitom, že obtížné životní podmínky lidí zlepší pomocí „inovací a praktických změn“.
‚Rakeťák‘ Kim
Agresivní jaderná politika přinesla severokorejskému režimu tvrdé sankce, ale také mezinárodní pozornost. Zdaleka tou nejcennější přitom byla ta od Spojených států a bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který se s Kim Čong-unem často pouštěl do ostrých slovních přestřelek a kvůli četným raketovým zkouškám mu přiřkl přezdívku „rakeťák“.
Špitálníková: Po úspěchu knihy jsem trochu paranoidní. Bojím se severokorejských tajných služeb
Číst článek
„Spojené státy mají velkou sílu a trpělivost, ale pokud budeme nuceni bránit sebe nebo své spojence, nebudeme mít jinou možnost, než Severní Koreu zcela zničit. Rakeťák podniká misi, která bude sebevražedná pro něj i pro jeho režim. Spojené státy jsou připraveny, ochotny a mají schopnosti, ale snad to nebude nutné,“ prohlásil Trump v roce 2017 během projevu před Valným shromážděním OSN.
Zatímco Trump častoval severokorejského vůdce výrazy jako „rakeťák“ či „šílenec“, Kim Čong-un se o něm vyjadřoval jako o „starém bláznovi“. Rétorické přestřelky a vzájemné výhrůžky se uklidnily až v době setkání obou lídrů, která měla podle představ tehdejšího vedení Washingtonu vést k denuklearizaci korejského poloostrova.
Ani jeden ze summitů kýžené výsledky nepřinesl, faktem ale zůstává, že se Kim Čong-unovi podařilo dosáhnout osobního setkání s americkým prezidentem. Trump se stal zároveň prvním šéfem Bílého domu, který kdy vstoupil na půdu KLDR. Něco takového je pro lídra Pchjongjangu nepopiratelný úspěch.
„Až do roku 2018 severokorejského vůdce nikdo na mezinárodní scéně nepřijímal, ani čínský prezident. Byl tedy ve zřetelné izolaci, v roce 2018, kdy proběhly olympijské hry v Pchjongčchangu, ale zahájil obvyklou ‚diplomatickou ofenzivu‘. Během ní KLDR vystupuje mírumilovně, ustoupí od provokací a přestává střílet rakety – díky tomu a díky Trumpovi, který zvolil nebývalou strategii tlačit na Kima Čong-una a zároveň být ochotný se s ním setkat, došlo k bezprecedentnímu posunu,“ říká koreanista.
„Kim Čong-un se také několikrát setkal s generálním tajemníkem Čínské komunistické strany Si Ťin-pchingem. V roce 2019 dokonce přijel na státní návštěvu do Pchjongjangu, což z hlediska domácí propagandy byla velice významná cesta,“ dodává Bláha. Zároveň ale podle něj platí, že se KLDR za Kim Čong-una dostala do „mnohem neprodyšnější izolace“, než byla v minulosti, a to právě kvůli mezinárodním sankcím.
Další roky s Kim Čong-unem
Honba za jadernými zbraněmi do značné míry definuje prvních deset let vlády Kim Čong-una, během kterých se KLDR stala hluboce izolovanou zemí závislou na sousední Číně. Z nastolené trajektorie ale Severní Korea zřejmě nesjede ani během následujících let Kimova vládnutí, které se však bude odvíjet také od politiky Bílého domu.
Příběh severokorejského navrátilce: KLDR ho viní ze zavlečení koronaviru, Jižní Korea ho chce zatknout
Číst článek
Zatímco Donald Trump vedl s Kim Čong-unem slovní přestřelky, po kterých následovaly dva summity v Singapuru a Hanoji, administrativa prezidenta Joea Bidena Severní Koreji zatím takovou pozornost nevěnuje.
„I příští roky se budou točit hlavně kolem jaderného a raketového programu. Závisí to však nejen na Severní Koreji, ale také Čínské lidové republice a Spojených státech. Například Barack Obama zvolil taktiku strategické trpělivosti, kdy Američané nebyli příliš ochotní se Severní Koreou jednat. U Bidenovy administrativy je vidět, že hodlá pokračovat v udržování tlaku prostřednictvím sankčního režimu. Je ale otázkou, do jaké míry bude ochotný s ním jednat,“ podotýká odborník pro iROZHLAS.cz.
Jednání Kim Čong-una s Trumpem podle něj zkrachovala především kvůli nesplněným požadavkům americké administrativy. Ta požadovala, aby Severokorejci uvedli podrobnosti kolem jejich jaderného programu, informace podané Pchjongjangem ale nebyly úplné. Jaderný program však zůstává pro KLDR velmi důležitým nástrojem politiky – ani ne tak z hlediska vojenského, jako prestiže, tvrdí koreanista.
„Myslím si proto, že za určitých podmínek by možná mohli být ochotní pozastavit svůj jaderný program, deklarovat Spojeným státům, jak jejich jaderný program vypadá, a podepsat mírovou smlouvu, která by ukončila dosud trvající korejskou válku, na což ostatně tlačí i Čína. Takový vývoj by ale zabral dlouhou dobu,“ uzavírá Bláha s tím, že záleží také na postoji Číny. Ta podle něj „využívá KLDR jako kartu ve hře se Spojenými státy“. Klíčové tedy bude i to, jak se bude vyvíjet obchodní válka mezi Washingtonem a Pekingem.
