Andělská nadílka na Žofíně: Vroucí i něžný zpěv sboru a zvonivé kouzlo Vánoc

Dva adventní koncerty otevřely zároveň novou abonentní řadu, v níž bude spolupráce Pražského filharmonického sboru s PKF – Prague Philharmonia pokračovat pravidelnými koncerty. Jak uvedl ředitel Pražského filharmonického sboru David Mareček, tento projekt umožní PFS postupně představit celou šíři repertoáru, ať už s orchestrem nebo a capella. Zdá se to jako dobrý nápad – synergie obou těles zajisté přitáhne větší pozornost publika, než samostatné sborové koncerty nebo jednotlivá vystoupení sboru v orchestrálních programech.

V první polovině koncertu zazněla díla dvou soudobých autorů – nijak progresivní, naopak v historizujícím stylu, velmi vstřícná vkusu běžného posluchače. Dva sbory mladého norského skladatele Ola Gjeila, Prelude a Serenity, inspirované středověkem a skandinávským folklorem, plynuly v poklidném chorálovém stylu, bez výrazných vzruchů a melodických myšlenek. První zazněl a capella, v druhém s houslovým sólem spoluúčinkoval koncertní mistr PKF Jan Fišer. Sbor se hodně soustředil na jemnou dynamickou práci, vykreslení oblouků a odeznívání do ztracena.

Druhý autor, Londýňan John Rutter, se ve svém hlučném Gloria pokouší spojit gregoriánský chorál s jazzem a sází na výrazné rytmy, kontrasty a velký zvuk. Kdybych to přirovnala k filmové hudbě, od Pána prstenů jsme se posunuli ke Star Wars. Včetně bubínků a vojenských pochodových figur. Ostatně skladba vznikla pro americký sbor a měla premiéru v 70. letech v nebraské Omaze. Ke sboru a orchestru přibyly i elektrické varhany a když se to vše současně mělo sjednotit v jazzových rytmických figurách, pomlkách a přiznávkách (například žestě, hlasy a varhany mají zcela jinou reakční dobu), byla to pro souhru velká výzva. Dirigent Lukáš Vasilek to zvládl energicky a dobře. Velmi hezkou barvu měly mužské hlasy, zvláště v místech podpořených varhanami. Soprány v nejvíce exponovaných vysokých tónech na tom byly intonačně o maličko hůř, ale zdařila se všechna sborová sóla a dueta.

Koncert měl „filmovou“ režii Jiřího Stracha, která se na začátku prezentovala hlavně barevným a tematicky proměnlivým nasvícením sálu (temnější v pomalých větách, rozzářené ve slavnostních a energických částech). Ty pravé vánoční písně přišly až po přestávce s koláží Luboše Fišera Vánoční koledy pro recitaci, sóla a smíšený sbor, varhany a orchestr. K hudbě Luboše Fišera režiséra váže bližší vztah. „Na slavnostních a zároveň něžných Fišerových koledách vyrůstala celá naše generace. Netřeba zastírat, že temperamentní ‚Vzhůru, bratři milí‘ či ukolébavka ‚Chtíc, aby spal‘ se staly mou inspirací pro pohádku Anděl Páně 2,“ uvedl k tomu Jiří Strach. Zlobivého čerta Uriáše v osobě herce Jiřího Dvořáka (tentokrát v civilu bez rohů) nechal režisér číst z Písma svatého, na úvod za zvuků zvonů přednesl příběh o narození Páně, a ještě jeden vstup měl později. Sbor zpíval velmi vroucně a něžně, i radostně, bylo těžké se ovládnout, aby si člověk aspoň tiše nebroukal s nimi. Své hlasy koledám a písním propůjčili také operní sólisté, sopranistka Pavla Vykopalová, tenorista Richard Samek a barytonista Jiří Brückner. Nad vším kraloval génius Luboše Fišera, jeho jiskřivé aranžmá, nádherná a slavnostní orchestrace, zvukové nápady, které zvoní kouzlem Vánoc, sněhu a ledové krásy, dojímají prostotou lidového kostelíku i zahřejí půvabem a intimitou domova.

Pražský filharmonický sbor, PKF – Prague Philharmonia: Adventní koncert na Žofíně
17. prosince 2021, 19:30 hodin
Žofín

Program:
Ola Gjeilo: Prelude “Exsultate, jubilate” pro smíšený sbor a cappella
Ola Gjeilo: Serenity “O magnum mysterium” pro smíšený sbor a sólové housle
John Rutter: Gloria pro smíšený sbor, žestě, bicí a orchestr
Luboš Fišer: Vánoční koledy pro recitaci, sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr

Účinkující:
Pavla Vykopalová – soprán
Richard Samek – tenor
Jiří Brückler – baryton
Jan Fišer – housle
Daniela Valtová Kosinová – varhany
PKF – Prague Philharmonia
Pražský filharmonický sbor
Lukáš Vasilek – dirigent
Jiří Strach – režie