Test klasických sektů: V tuzemsku už existuje široká nabídka i vysoká kvalita

Komplikovanější výběr

Měli jsme chuť poznávat opět něco nového, a tak bylo jedním z kritérií výběru to, že jsme daného producenta zatím v historii degustací sektů nezařadili. Zároveň jsme chtěli dát prostor jen jednoodrůdovým sektům, aby porotci zkusili naslepo hádat použitou odrůdu. Značně jsme si tak omezili výběr, naštěstí se nám podařilo sehnat zajímavé vzorky.

Pozorujeme příklon vinařů k nejsušším stylům sektů. I v naší soutěžní desítce byly jen dva sekty kategorie brut, dalších pět extra brut a tři brut nature. Doba ležení na kalech se pohybovala mezi devíti a 36 měsíci a hned u sedmi sektů byl uveden ročník sklizně, který se pohyboval od nejstarší 2015 po nejmladší 2019. Co se týče sídla vinařství, po jednom zástupci měly Čechy a podoblast slovácká, po čtyřech pak Velkopavlovicko a Mikulovsko.

Z lahve rovnou do sklenky

Abychom měli vína v co nejlepší kondici, otevírala se těsně před servisem. Jejich pořadí bylo předem stanoveno čistě intuitivně. Možná trochu neobvykle jsme k degustaci použili univerzální sklenice Gabriel Glass StandArt namísto specializovaných sklenic na sekt. V nich se sice nedalo příliš kochat sloupcem řetízkujících bublinek, ale aromatice daly prostor více než dostatečný.

Tentokrát jsme porotě nesdělovali dopředu žádné informace o ochutnávaných sektech, k dispozici byla pouze statistika zastoupených odrůd. K hodnocení se sešlo sedm dobrovolníků včetně jednoho profesionálního vinaře. Používali při něm stobodovou hodnoticí tabulku, kterou využíváme i na našich stránkách.

První tři minuty po nalití vzorků byly k dispozici pouze na vlastní hodnocení, až poté se mohlo o vínech diskutovat. Z dosažených bodů se po škrtnutí nejvyšší a nejnižší známky vypočítal prostý průměr, který reprezentuje výslednou známku. Ze zápisků degustátorů jsme vytvořili popis uvedený u jednotlivých vín, místy je doplněn o osobní komentář a případné výsledky z oficiálních soutěží či publikací.

Seznam vzorků dle pořadí při degustaci

Sekt Karlštejn brut, Výzkumná stanice vinařská Karlštejn
Sylvánské modré brut nature, Víno Cibulka
Ryzlink rýnský 2019 extra brut, Vinařství U Vrbů
Maidenstein 2017 brut nature, Nepraš & Co. • vítěz degustace
Sauvignon blanc 2018 extra brut, Fabig
Blanc de noir 2019 brut nature, Krásná hora • 2. místo degustace
Pinot noir, blanc de noir 2016 brut, Vinařství Kubík
Pinot blanc, blanc de blanc 2015 extra brut, Vinařství Kubík
Ryzlink vlašský extra brut, Víno Cibulka • 3. místo degustace
Ryzlink vlašský 2015 extra brut, Vinařství Volařík

Sekt Karlštejn brut, Výzkumná stanice vinařská Karlštejn

Začátek degustace patřil jedinému zástupci Čech. Z Karlštejna vzešel sekt ze Sylvánského zeleného, který zrál 18 měsíců na kalech. Celkem čerstvá degorzáž v červenci 2021 proběhla ve vinařství Kamila Prokeše.

Po vyšší barvě degustátory přivítala výrazná a příjemná nazrálá kořenitá vůně jablíčkového kompotu, štrůdlu a medu. Celkem intenzivní medová chuť s delším dozníváním působila spíše výrazně nasládlým dojmem, kyselinka byla trochu oddělená, ale živá.

Při prvním kole tento sekt velmi překvapil a potěšil, proto se nelze divit celkem vysoké známce nad 86 body. Nutné ale dodat, že při pozdějším ochutnávání šla jeho forma výrazně dolů a už by tak úspěšný nebyl. Doporučuji tedy lahve dlouho nearchivovat a také po otevření rychle vypít.

Sylvánské modré brut nature, Víno Cibulka

Bílý sekt ze Sylvánského modrého je v tuzemsku celkem raritou, proto jsme jej nemohli opominout. Z celého startovního pole byl nejkratší dobu na kalech – jen devět měsíců. Degoržován byl letos v dubnu přímo ve vinařství.

Vůně byla podle porotců výrazná a nebývale bohatá, byli plni vjemů. Objevovalo se zralé peckové ovoce (ryngle, broskev) až kandované tóny, kořenitá (badyán) i herbální linka (šalvěj) a v závěru dokonce koktejlová třešeň. Ta přivedla hned několik degustátorů ke správné úvaze, že by mohlo jít o sekt Blanc de noirs, i když celkem pochopitelně mířili k Pinotu. Velmi svěží chuť s živou kyselinkou nebyla tak vrstevnatá ani mohutná jako vůně, ale s patrnou mineralitou a jemným perlením.

Vysloveně zábavné víno, které vydrželo ve výborné kondici po celý večer a u něhož se dal trávit čas. Odrazilo se to i na pozitivním hodnocení, které překročilo 87 bodů. Profesionální poroty se nad jeho kvalitami neshodnou. V Průvodci Nejlepší vína ČR 2020–2021 (dále jen Průvodce) si zasloužilo 89 bodů, i když tehdy šlo evidentně o jiný termín degorzáže. To letos na podoblastní soutěži obdrželo pouhých 82,67 bodů.

Ryzlink rýnský 2019 extra brut, Vinařství U Vrbů

Libuše Vrbová je pravidelnou účastnicí mistrovství ČR v sabráži, není proto divu, že v rodinném vinařství produkuje také klasické sekty. Tento ročníku 2019 si poležel na kalech přesně rok a odstřelení kalů se konalo letos v červenci.

Frešová vůně citrusů a květin obsahovala i náznaky minerality a zemitosti. Svěží jednodušší chuť s dlouhou kyselinkou končila jemnou grepovou hořčinkou. Nutné je k tomu poznamenat, že jak vůně, tak i perlení se postupem času výrazně ztrácely, takže hodnocení delší dobu po otevření by nebylo už tak smířlivé.

Takto to vystačilo na stejný bodový zisk jako u prvního vzorku. A stejně jako tam platí, že doporučujeme rychlou konzumaci a ani v archivu příliš dlouho nenechávat. Tuto zimu i na jaře určitě ale ještě potěší spoustu vínomilců.

Maidenstein 2017 brut nature, Nepraš & Co.

Pavlovské vinařství známé právě svými rýňáky letos vydalo své prvotiny v segmentu sektů. Tři stoprocentní rýňáky z ročníku 2017 lišící se množstvím zbytkového cukru se odstřelovaly až po třech letech ležení na kvasnicích. My jsme do testu zvolili ten nejsušší kategorie brut nature, tedy bez dozáže.

Oproti předchozím sektům byla barva nižší. Pěna zůstávala delší čas ve sklenici a linula se z ní příjemná minerální vůně ovoce (citrusy, meruňky) či květový med, podle které hned několik porotců správně odhadlo odrůdu. Suchá chuť, ve které evidentně nebylo ani zbla cukru, byla přesto výborně vyvážená s jemnou příjemnou kyselinkou a znatelnou až „šutrovou" mineralitou v delší dochuti.

Přišly tu na řadu vysoké známky, poprvé se rozdaly i tři devadesátky. Zbytek byl těsně pod 90, průměr tak vystoupal až nad 89 bodů. Předčasně jsme tak poznali vítěze degustace, na kterého se již následně nikdo nedotáhl. Bylo to zejména díky výrazné shodě a až nekonfliktnosti sektu, který potěší opravdu široké publikum. To ale musí být připraveno na nulovou hodnotu cukru. Mimochodem jsem nedávno ochutnával o chlup sladší variantu extra brut, která by myslím tak vysoko ve výsledcích nefigurovala.

Sauvignon blanc 2018 extra brut, Fabig

Také specialista na Sauvignony Roman Fabig se pustil do výroby sektu a samozřejmě z této aromatické odrůdy. Ročník 2018 byl jeho prvotinou. 18 měsíců ležel na kvasnicích a degorzáž proběhla v listopadu loňského roku.

Celkem pochopitelně nejnižší barva, tentokrát se zřetelným zeleným odleskem. Vůně degustátory doslova praštila do nosu výrazným grepem, černorybízovým tónem a minerální linkou, všichni v ní identifikovali odrůdu. Výrazně se promítala i do delší, aromaticky intenzivní chuti.

Porota se tentokrát rozdělila na dva tábory. Pro jednu byla jeho aromatika až protivná a konstatovali, že by u něj dlouho nevydrželi. Ta nakonec převážila, a tak to znamenalo „jen" něco málo přes 84 bodů. To Wine Advocate byl letos v létě na 88. Osobně jsem tento týden ochutnal sekt z ročníku 2019, a to z všeobecně používanější „flétny" a ten by myslím aspiroval i na stupně vítězů v našem testu. Ale kondice konkrétní o rok starší lahve taková bohužel nebyla.

Blanc de noir 2019 brut nature, Krásná hora

Poddvorovské vinařství Krásná hora je specialistou na Pinoty a jeho sekt už má dlouhou tradici. Po výborných zkušenostech se staršími počiny jsme jeho víno neváhali zařadit. Ročník 2019 je vyroben z hroznů z Kobylí a na kalech trávil deset měsíců.

Jemný meruňkový odlesk barvy mohl napovědět, že jde o víno z modrých hroznů, jinak ale barva patřila k těm nižším. Vůně nejvíce připomínala vína z Champagne – vážná, lehce oxidativní s jablíčky, spoustou pečiva a mineralitou. K chuti si hodnotitelé poznamenávali výraznou krémovost, dlouhou dochuť se slaností i jemnou stopou vanilky.

I tento sekt dostal tři devadesátky a pro dva porotce byl nejlepším toho večera. Průměrná známka ale nakonec o pár desetin za prvním místem zaostala a skončil tak jako druhý v pořadí. Nutno poznamenat, že to není sekt vhodný úplně pro každého, ale spíše typ k většímu přemýšlení pro milovníky výraznějších projevů kvasničných kalů.

Pinot noir, blanc de noir 2016 brut, Vinařství Kubík

Že má velkobílovické vinařství Kubík v portfoliu dokonce dva sekty, jsme až do této příležitosti nevěděli. Nejdříve jsme zvolili o něco mladší z nich a rovněž z Rulandského modrého, abychom na Krásnou horu navázali. Od té jej kromě staršího ročníku odlišovalo také mnohem delší ležení na kalech, v tomto případě 30 měsíců.

Ve sklenici byla barva zřetelně narůžovělá, tady byl tedy původ z modrých hroznů jasně identifikovatelný. Napomohla k tomu i vůně, která se kromě sektových tónů chlebové kůrky tentokrát více podobala tichým klaretům svou jogurtovostí s příměsí červeného ovoce (převážně třešně a také třešňové dřevo). Zprvu výrazná vůně ale celkem rychle ustupovala. V chuti byl patrnější zbytkový cukr, který se snažila vyvážit sympatická kyselinka. I tady si několik degustátorů postěžovalo, že jim připomíná navoněné jogurtové roséčko.

To byl i důvod nízkého bodového hodnocení, na kterém se prakticky všichni shodli, a rozptyl známek byl jen minimální. Pro čtyři porotce bylo nejslabším vzorkem testu a průměrem tak i dopadlo. Nevím, zda by si nějaké své příznivce našlo třeba v mladší či naopak nazrálejší podobě, aktuálně ale asi nemá moc co nabídnout. Rozdíl vynikne zejména při srovnání v rámci dané odrůdy, protože v segmentu blanc de noirs je celkem velká konkurence a spousta jiných slušných vín.

Pinot blanc, blanc de blanc 2015 extra brut, Vinařství Kubík

V degustaci jsme neměli Chardonnay, bílou burgundskou odrůdu nám tak zastoupilo Rulandské bílé. Pocházelo z nejstaršího ročníku 2015, ale stejně jako předchozí vzorek od stejného vinařství i toto víno absolvovalo třicetiměsíční ležení na kalech.

Na ročník trochu nižší barva, ale zato výrazná nasládlá vůně. Žluté peckové ovoce, přezrálé až skoro sušené, citrusy se prolínaly s mineralitou a náznaky chlebovinky. V chuti výraznou kyselinku dle hodnotitelů harmonizovaly krémové bublinky, díky čemuž působilo víno vyváženě a pěkně pitelně. Delší závěr byl celkem aromatický a souzněl s vůní.

Na známkách panovala výrazná shoda, padla i jedna devadesátka. Možná trochu neočekávaně vysoký průměr se zastavil těsně pod 88 body, a tedy těsně za stupni vítězů. Zajímavé srovnání dvou vín od stejného vinařství, která dopadla naprosto odlišně. Jednoodrůdové sekty z Rulandského bílého jsou spíše neobvyklým artiklem, takže se na trhu určitě neztratí.

Ryzlink vlašský extra brut, Víno Cibulka

Mikulovský vlašák samozřejmě nemůže chybět ani v testu sektů. Jednoho reprezentata jsme zvolili od Víno Cibulka, jelikož nás zaujal v létě na otevřených sklepech. Tato dávka ležela 15 měsíců na kalech a degorzáž proběhla letos v březnu.

Velmi vrstevnatá vůně se degustátorům předváděla postupně v několika polohách. Výrazně sladká po ovoci (ananas, ryngle), karamelizovaných tónech (hrozinky, med), s patrnými projevy ležení na kvasnicích (sladké pečivo), minerality (slanost, železitost) s až herbálním závěrem připomínajícím botrytické hrozny a čaj. Mohutná krémová chuť s příjemnou kyselinkou byla zakončena dlouhou minerální dochutí.

Hodnocení tady bylo hodně podobné vítěznému vzorku, tři devadesátky ale tentokrát nevyvážily skeptičtější část poroty a průměr se dostal jen těsně nad 88 bodů. Stačilo to „jen" na třetí místo. V současnosti asi nejzajímavější sekt z vlašáku má ale aktuálně už docela krutou cenovku připomínající levné šampaňské. Je tedy otázkou, kolik vínomilců si jej najde a vlastenecky upřednostní...

Ryzlink vlašský 2015 extra brut, Vinařství Volařík

Pro srovnání jsme zařadili i druhý sekt z vlašáku. Podstatně starší ročníku 2015 od známého Vinařství Volařík a z hroznů z trati Železná. Tehdy vznikly dvě šarže, obě s třicetiměsíčním ležením na kvasnicích. My jsme testovali tu s kódem 1515a.

Už při nalití se víno projevovalo nižším perlením, v chuti pak šlo prakticky o víno tiché. Vůně byla zprvu zajímavá po tropickém ovoci i s herbálními tóny bylinných bonbonů, čímž svou kompozicí hodnotitelům připomněla svrchně kvašená piva. Jak již bylo zmíněno, v chuti bohužel postrádalo bublinky, nikoliv ovšem příjemnou kyselinku a výraznou slanost.

Ačkoliv vyznění chuti bylo opravdu zajímavé, absence bublinek se musela na hodnocení projevit. Průměr nevystoupal ani na 83 bodů, čímž jsme naprosto přesně „trefili" výsledek z letošního Krále vín. Zdá se, že se nejedná pouze o horší kondici jediné lahve, ale celé šarže. Bohužel toto víno už je za zenitem a nemá příliš smysl se jím zabývat.

Inspirace na svátky

S tuzemskými sekty jsme prožili moc příjemný večer. Na trhu je jich čím dál více, jsou různorodé a mají výbornou úroveň. Některé potěší začátečníky, další vyžadují spíše poučené vínomilce. Vybere si ale každý. Na blížící se svátky jsme se nechali inspirovat a dopřejeme si v segmentu „bublin" čistě tuzemskou produkci. Budete nás následovat?