Úterý 16. dubna 2024
Svátek slaví Irena, zítra Rudolf
Oblačno, déšť 10°C

Vládce Jugoslávie Josip Broz Tito: Za diktátorem stojí zástup manželek i mrtvých potomků

Autor: venu - 
22. prosince 2021
18:22

V těchto dnech je to přesně 80 let, co za 2. světové války založili jugoslávští partyzáni svou první komunistickou brigádu. U jejího zrodu stál padesátiletý Josip Broz Tito: šéf jugoslávských komunistů, který se v příštích třech letech stane symbolem boje proti nacistické okupaci své země a po válce bude na 35 let prakticky neomezeným vládcem Jugoslávie.

Titovu cestu od chlapce z chudičké rodiny přes dělníka, profesionálního komunistického funkcionáře zavřeného na pět let do vězení, válečného partyzána až po osobnost, ke které miliony lidí v jeho zemi vzhlížely jako k polobohovi, zachycuje naše video. Zde se zaměříme na jeho partnerský život.

Svou první ženu, Pelagiju Bělousovou poznal v Rusku. Pomáhala mu s úkrytem, když utekl z tábora pro válečné zajatce za 1. světové války. Když se brali, bylo jemu sedmadvacet a jí patnáct. Čtyři děti jim zemřely brzy po narození, přežil jen syn Žarko (1924-1995). V době Stalinských čistek, kdy byl v Moskvě vyslýchán i Tito, strávila Pelagija 27 měsíců ve vězení jako „imperialistická špionka“ – paradoxně to bylo v době, kdy už byla s Titem rozvedená.

Jeho druhou ženou byla Němka Johanna Ana Koenigová, která byla v Německu odsouzena k 15 letům vězení (pravděpodobně za komunistickou činnost). V roce 1935 se jí podařilo dostat do Moskvy, kde pobývala pod jménem Lucía Bauer v hotelu Lux. Tady se s ní Tito seznámil a zamiloval se do ní. Když se o jejich vztahu dozvěděla Pelagija, nechala se s Titem rozvést. On se pak s Lucií v říjnu 1936 oženil. Brzy poté však byla Lucía zatčena jako německá špionka a v roce 1937 zastřelena. Všechny záznamy o jejich sňatku byly později vymazány.

Třetí Titovou ženou se stala slovinská komunistka Herta Haas. S Titem se seznámila při ilegální činnosti v Paříži v roce 1937, vzali se v roce 1940. O rok později porodila Titovi druhého syna Miša (žije dodnes). Za války bojovala u partyzánů, ale byla zajata. V roce 1943 ji partyzáni vyměnili s Němci za důstojníka wehrmachtu. S Titem se rozešla velmi náhle v roce 1943 poté, co zjistila, že má poměr se svou osobní sekretářkou Davorjankou Paunovič. Herta Haas zemřela v roce 2010.

Vztah s Davorjankou byl pro Tita další osudovou láskou, přestože se nikdy nevzali. Netrval však dlouho. Davorjanka s koncem války onemocněla a v roce 1946 zemřela. Pohřbena byla na své přání v zahradě Bílého dvora v Bělehradě – jednom z bývalých královských paláců, které Tito po převzetí moci v Jugoslávii využíval.

Poslední Titovou ženou byla Jovanka Broz (rodným jménem Budisavljevič). I s ní se Tito seznámil v partyzánských kruzích, vzali se v roce 1952 a vydrželi spolu až do jeho smrti v roce 1980. Jejich vztah byl plný emocí i nevěr, které byly často propírány i na veřejnosti. Jovanka nikdy neužívala titul a na konci 70. let byla dokonce zatčena. Poslední tři roky žila od svého manžela odděleně, po jeho smrti a rozpadu Jugoslávie dožívala v ústraní a chudobě. Za vlády Slobodana Miloševiče byla fakticky v domácím vězení a měla neustálý strach o život. Zemřela v roce 2010 a je pohřbena vedle svého muže v tzv. Domě květin v Bělehradě.

Jak je vidět, být Titovou ženou či partnerkou neznamenalo automaticky šťastný a spokojený život. Dokonce se dá říct, že ve většině případů to bylo právě naopak…

 

arbitr ( 23. prosince 2021 08:12 )

Když se chorvatská Ustaša nadšeně přidala k hitlerovským hordám a masakrovala v Jugoslávii odpůrce způsobem, který byl silný i na příslušníky SS (na př. soutěžili, kdo ubije za den více zajatců), vzniklo partizánské hnutí, které vedl právě Jozip Broz Tito - "Jozef Brož", napůl Chorvat, napůl Slovinec,pracující před válkou m.j. i v plzeňské Škodovce.
Po válce, v době "studené války" oblíbený diktátor balancoval mezi SSSR a USA, vedl světové hnutí "nezúčastněných států", které odmítaly tehdejší bloky.Z balkánských zemí nejstabilnější režim, obchodující se všemi státy, Jugoslávský pas umožňoval cestovat téměř do všech zemí b e z v í z a . Bez problémů bylo soužití katolíků, muslimů,židů a pravoslaví. Jugoslávie byla JEDINOU zemí, která po srpnu 1968 nabídla Československu vojenskou pomoc a začala organizovat dobrovolníky...

Zobrazit celou diskusi