Podle ředitele lounského archivu jde o náročnou logistickou operaci. Dokumenty totiž putují nejdříve do Národního archivu v Praze, kde budou ošetřeny plynovou dezinfekcí, která má zničit veškeré nebezpečné zárodky. Následně pojedou zpět do Loun, ale už do nové budovy za více než 200 milionů korun.
„Archiválie se budou nakládat a vykládat celkem pětkrát, z čehož plyne riziko ztrát. Proto je nutná perfektní organizace celého procesu,“ podotkl ředitel Jan Mareš.
V současné době lounský archiv sídlí ve dvou budovách. Jednou z nich je Daliborka na Mírovém náměstí, což je jeden z nejstarších domů ve městě. Další archiválie jsou uloženy v bývalé synagoze v Hilbertově ulici. Obě budovy dlouhodobě nevyhovují jak po technické stránce k ukládání historických dokumentů a listin, tak kapacitou. Velkým problémem je především vysoká vlhkost, některé dokumenty, knihy a jiné listiny jsou napadeny plísněmi.
„Z preventivních důvodů jsme se rozhodli nechat ošetřit plynem, až na některé výjimky, všechny archiválie. Pokud bychom to neudělali, hrozilo by, že by se po uložení v novém archivu plísně rychle rozšířily,“ zmínil Mareš.
Specializovaná firma převezla před několika dny dokumenty z prvních 400 metrů regálů z Daliborky. Převáženy byly v černých boxech, takzvaných rakvích. Na místě zůstaly jenom nejstarší a historicky nejcennější listiny.
Ze synagogy pětkrát víc materiálu
„Jde o nejcennější věci, které jsou uloženy na místě, kde se nám daří nastavit a držet vhodné klimatické podmínky. Dohodli jsme se s konzervátory, že není nutné je dezinfikovat a budou přemístěny rovnou do nové budovy,“ vysvětlil Mareš.
Mezi tyto cennosti patří středověké listiny z historie hlavně měst Louny, Žatec, Postoloprty a Podbořany. „Je zde například soubor listin vydaných pro města Žatec a Louny Karlem IV. nebo spojenecké smlouvy z 15. století Loun a Žatce, kdy vytvořily něco jako stát ve státě,“ popsal Mareš.
Vedle těchto listin archiv schraňuje i sbírku historických pečetidel.
Vystěhování zbývajících dokumentů z budovy synagogy je v plánu v příštím roce. Půjde o pětkrát víc materiálu než z Daliborky. I odtud poputuje nejdříve do Prahy k vyčištění a poté zpět do Loun.
21 kilometrů regálů
Dostavba nového archivu mezi ulicemi Rakovnická a Pod Nemocnicí se mezitím chýlí po téměř dvou letech ke konci. Instituce by ji měla začít využívat v únoru.
„V současné době probíhá montáž regálových systémů, řeší se vnitřní vybavení a čeká se na kolaudaci,“ uvedl Mareš.
Novou budovu archivu tvoří tří části – objekt pro badatelskou veřejnost a zaměstnance, technické zázemí a několikapatrový depozitář. Vedle toho bude součástí pracoviště i konzervátorská dílna a další prostory, kde budou mít odborníci podmínky a veškeré vybavení potřebné pro práci s historickými dokumenty.
Úložná kapacita je kolem 21 tisíc metrů regálů. Část objektu pak bude sloužit i jako záložní archiv pro Ústecký kraj, uloženy tam budou například pozemkové knihy po dokončení jejich digitalizace.
Daliborka i synagoga po vystěhování osiří. Řeší se jejich budoucnost. Město, jež je vlastníkem Daliborky, plánuje její opravu.
„Pracovní skupina doporučila, aby byl zpracován stavebně-historický průzkum budovy včetně prověření statiky. Od toho se pak odrazíme ke statickému zajištění a následně nutné rekonstrukci budovy,“ zmínil starosta Pavel Janda (Pro lepší Louny).
Synagoga patří Židovské obci Teplice. Ta chce prozkoumat podloží budovy, protože stavba praská. Nutná pak bude i její oprava.
