Člen Bankovní rady České národní banky [ČNB] Aleš Michl patří se svým kolegou Oldřichem Dědkem ke dvěma centrálním bankéřům, kteří pravidelně hlasují proti zvyšování základních úrokových sazeb.
A proti hlasovali zřejmě i včera [22.12.], kdy centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o celé jedno procento. Pro bylo pět centrálních bankéřů, proti dva. Kdo jak hlasoval, banka zveřejňuje s cca měsíčním odstupem.
„Ano, on si každý myslí, že zvyšování úrokových sazeb je hned to utahování měnové politiky. Ale to utahování musí probíhat přes nižší zadlužování, přes nižší míru peněz v oběhu. Když se zvedne úroková sazba, tak ona nemá takový vliv na současný typ inflace, která je dána zadlužováním a narušením dodavatelských vztahů,“ říká Aleš Michl ve video-debatě ABCD investora, jíž je FinTag.cz partnerem.
Zvyšování sazeb z dlouhodobého hlediska dává podle Michla smysl. Avšak ne za současné situace. Centrální bankéř je tak v přímém rozporu se svými kolegy z centrální banky, kteří razantně zvedají sazby a zvedat je dle jejich posledních vyjádření ještě budou. Ve svém názoru přitom není osamocen. Výhrady k rozhodování centrální banky mají zástupci bývalé vlády, ale i někteří podnikatelé. Když už ne kvůli samotnému zvyšování sazeb, tak kvůli rychlosti jejich zvyšování.
ČNB proti všem? Centrální banku nekritizuje jen premiér Babiš
„Já bych byl jednoduše opatrný a sazbu bych moc nezvedal. Česká ekonomika je minus devět procent pod trendem. Tak bych ji [základní úrokovou sazbu] nechal trošku doběhnout a pak bych ji zvýšil. Jsou dobré vyšší úrokové sazby, člověk má spořit, to je super, ale má spořit, když je ekonomika v normálu, když jede, když se přehřívá, ale ne když dohání ztráty,“ tvrdí Aleš Michl.
Úkoly pro Česko i ČNB
I v souvislosti se zvyšujícími se úroky, které zdražují úvěry, pak v debatě Aleš Michl upozorňuje na to, že v Česku roste počet firem, které si sjednávají úvěry v eurech. To proto, že eura jsou, jak říká, levnější než koruna.
„Pro nás by bylo lepší, když by bylo více úvěrů v korunách, abychom věřili koruně. Toto je pro nás nepříjemné,“ tvrdí.
Vyjadřuje se i k zadlužení Česka. Říká, že je rád, že ČNB prozatím nemusela nakupovat žádné české státní dluhopisy. A jeho cílem je, aby je ani nakupovat nemusela.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok varoval před mentalitou nárokovosti
„Největší riziko je stát. Stát musí snížit zadlužení, ale ne tak, že škrtne investice a zvýší daně. To by byla chyba, ale musí zadlužení snížit,“ říká s tím, že je to velice důležité i z hlediska nákladů na obsluhu státního dluhu do budoucna.
V této souvislosti pak upozorňuje, že v Česku rostou platy a současně klesá nezaměstnanost. I to má ale své příčiny ve vysokém zadlužení země.
„Covidová krize nezpůsobila nárůst nezaměstnanosti, respektive my jsme si ji nakoupili na dluh ze státního rozpočtu díky těm kompenzačním programům. Což je vidět i na tom, jak málo je neplatičů úvěrů. V roce 2008, kdy odstartovala finanční krize, těch neplatičů bylo mnohem více,“ upřesňuje.
Podle jeho názoru je teď úkolem ČNB ohlídat objem peněz v ekonomice. Zde jako příklad dobrého rozhodnutí uvádí nedávné zpřísnění limitů pro poskytování hypoték ze strany ČNB.
„Stále platí, že předraženost nemovitostí v Česku je cca 25 procent, ještě před dvěma roky byla 15 až 17 procent,“ připomíná.
Rok 2022 bude ve znamení inflace
Podle Aleše Michla lze očekávat rostoucí inflaci i v roce 2022. To proto, že objem peněz v oběhu je dle něj stále vysoký a dochází k narušením subdodavatelských vztahů.
„Rok 2020 byl ztracený rok, rok 2021 byl a je rok učení se žít, podnikat s covidem, rok 2022 bude rok inflace, bohužel,“ tvrdí.
Přesto je přesvědčen, že inflace bude již koncem příštího roku nižší, než je nyní. To proto, že dle jeho názoru dojde ke stabilizaci subdodavatelských vztahů a k poklesu cen komodit.
„A pak je zde velice důležitý ten tok peněz v oběhu – zda ty státy budou snižovat míru svého zadlužení a lidé se budou méně zadlužovat. Zda ten svět půjde cestou menších dluhů. Pokud ano, tak by inflace měla také zpomalovat či klesat,“ vysvětluje.
V této souvislosti se vrací opět k roku 2008, kdy odstartovala finanční krize, která do ekonomického slovníku zavedla pojem kvantitativní uvolňování. Zde se shoduje s mnoha dalšími ekonomy, kteří tvrdí, že zatímco USA ještě dokázaly z tištění peněz včas vystoupit, Evropská centrální banka s tím má dlouhodobě problém.
„Kvantitativní uvolňování se stalo zejména v Evropě vynuceným standardem, kdy zejména jižní Evropa bez toho nedokáže fungovat. A to je samozřejmě špatně. Je potřeba, aby tady nastala nějaká změna. Aby ty jižní státy z toho dokázaly vyrůst. […] Aby došlo ke zlepšení produktivity,“ tvrdí.
Nepopírá přitom, že ukončení kvantitativního uvolňování je riziko. Na druhé straně je to dle jeho slov i obrovský protiinflační nástroj.
„I proto jsem docela optimista. Já se nebojím drsné hyperinflace. Pokud to pochopíme tak, že v té inflaci je část efektů, jako odběratel, dodavatel, díky čemuž třeba zdražily komodity, ropa a podobně. Ale to se může zlepšit. Do půl roka, roka, dvou let. Nikdo neví přesně, ale může se to zlepšit. Pak se budeme dívat na inflaci jen jako na objem peněz v oběhu, kdy je třeba zkrotit dluhy. A tady jsem optimista, nevidím to špatně,“ uzavírá.
Daniel Tácha
Pane Michl,
upřímně řečeno kážete vodu a pijete vino a to už pěkně dlouho. Situace, která se nyní musí dávat do pořádku, vznikla především právě jen a jen díky lidem, kteří uvažují a konají jako Vy!! Ano mám na mysli všechny Babišovy jím na klíčová místa dosazené loutky. Doufám, že v této zubožené zemi konečně snad začne zase vítězit normální selský rozum, nad przněním ekonomiky bezbřehým nákupem voličů absolutně neznalých věci, kdy se jim to pojídání dosavadně “levných koblih na dluh” kauzálně už velmi rychle prodražuje.