Ve druhé polovině třicátých let se ve Velké Británii objevily první plastikové modely letadel, začala je tam vyrábět firma Frog. V padesátých letech už byla v západním světě bohatá úroda nových výrobců plastikových modelů, kromě letadel přicházela k zákazníkům i jiná technika, a to pozemní, námořní, později vesmírná.
V Československu jsme si však na první plastikový model tuzemské výroby ještě chvíli počkali, konkrétně do roku 1970. Ale je pravda, že plastikové modelářství jako nový koníček u nás začalo nesměle vystrkovat růžky už předtím. V hračkářství se dalo za přítomnosti nemalé dávky štěstí natrefit na některý z modelů východoněmecké produkce, který i přes nevalnou kvalitu přinesl určitě víc radosti než plastové lžičky. Modely západní provenience zde nabízel pouze Tuzex, kde se za speciální tuzexové poukázky (bony) nebo přímo tvrdou měnu prodávalo zboží ze Západu.
První tuzemský plastikový model
Za rozšíření výrobního portfolia Kovozávodů Prostějov o plastikové modely můžeme v tom dobrém slova smyslu poděkovat především jejich tehdejšímu zaměstnanci Jaroslavu Zatloukalovi, který se ve volném čase věnoval modelaření a létal v aeroklubu.
Nejen, že to byl pravděpodobně přímo jeho nápad, ale ve „svém“ podniku zahájení výroby modelů letadel neúnavně propagoval a následně – po přesvědčení vedení vykročit touto cestou – i připravoval. Zároveň kolem sebe vytvořil skupinku stejně nadšených spolupracovníků, jmenujme například Ivana Klusala, který je podepsán pod některými zde přiloženými dokumenty.
Hodnocení plastikového modelu Aero L-29 Delfin z Kovozávodů Prostějov vyznělo vyloženě kladně, jak si můžeme přečíst v závěru třístránkového hodnotícího protokolu.
A není náhodou, že za předlohu prvního československého plastikového modelu vybrali jeho tvůrci cvičný letoun Aero L-29 Delfin. A stejně jako byla povedená předloha, povedl se i její model. Tím začala dlouhá řada plastikových modelů z Prostějova ve snad nejpopulárnějším měřítku leteckých kitařů 1/72. V porovnání s modely vyráběnými ve východním bloku se staly ty z Prostějova bezkonkurenčními.
Vzhledem k době, v jaké vznikaly, je logické, že se v Prostějově pracovalo na modelech letounů vyráběných v Československu a letounů sovětských sloužících i v našem letectvu. To ovšem nevylučuje původní německé typy, jejichž výroba u nás po válce pokračovala (nabídka kamuflážních schémat se samozřejmě tehdy obešla bez německých). Až v roce 1984 přiletěla svěží vlaštovka v podobě slavné britské stíhačky Spitfire.
Vraťme se ještě k prvnímu modelu L-29 Delfin. Přípravné vývojové práce na modelu začaly v roce 1968, jak prozradil před několika lety jeden z tvůrců modelu, Slavomír Goldemund, v článku publikovaném na webu modelarovo.cz. Invaze pěti armád v srpnu toho roku, kterou nechal rytíř Hynek z Michle bez povšimnutí a raději tloukl pod Blaníkem malou jeskyňkou o stůl, však vývoj modelu trochu opozdila.
První československý plastikový model se tak dostal do maloobchodní sítě až v roce 1970. To bylo tenkrát radosti: začaly se rodit Husákovy děti a minimálně pro kluky z této množiny se tak ve velkém předstihu připravovaly předměty k novému koníčku. Ostatně v první polovině sedmdesátých let potom přicházely nové prostějovské modely s relativně velkou (na danou dobu a hlavně v prostředí s centrálně řízenou ekonomikou) frekvencí dvou novinek ročně, tedy až na jednu výjimku.
Aero L-29 Delfin, první plastikový model z Kovozávodů Prostějov. Vpravo vidíme v tužce nakreslenou část návodu z doby návrhu modelu od pana Ivana Klusala, vlevo je část finálního návodu už z hotového modelu.
Delfin se začal prodávat v sáčku opatřeném „papírovým nástavcem“ s obrázkem od Jaroslava Schmida na lícové straně. Brzy však přišla klasická krabička z tvrdšího papíru s výjevem od Miroslava Balouse.
Obrázek s letouny L-29 Delfin od Jaroslava Schmida i s ukázkou prvního balení modelu, kde byl tento obrázek použit.
Krabička modelu L-29 opatřená malbou od Miroslava Balouse
Obtisky od plastikového modelu L-29 Delfin. Obtisky pro modely KP tiskly Obchodní tiskárny Kolín, závod Hradištko pod Medníkem. U jinak kvalitních modelů z KP si obtisky občas výtku zasloužily, zde například překrytí modré a červené barvy u československých výsostných znaků.
Další modely z Prostějova
V následujících dvou letech po uvedení modelu L-29 Delfin se objevily další čtyři – z pohledu našeho letectva – pecky. Resp. pecky z nich byly pouze tři, ať to nepřeháníme.
Nejprve to byla v roce 1971 Avia B.534, standardní stíhací stroj československé armády ve druhé polovině třicátých let, a bitevník Iljušin Il-10, který se u nás vyráběl v licenci a dostal tuzemské typové označení Avia B-33 (jinak to je ta výjimka s uvedenou bezpeckovitostí).
V roce 1972 následoval nadzvukový MiG-19, také u nás v licenci vyráběný, a legendární „kravka“ Letov Š.328. Víceúčelový letoun Š.328 bylo možné z krabičky postavit i v plovákové verzi.
Namalované obrázky letadel od Miroslava Balouse, které se objevily na krabičkách druhého až pátého plastikového modelu od KP. Zleva doprava a shora dolů vidíme na obrázcích stíhačku Avia B.534 v barvách slovenského povstaleckého letectva, bitevní Iljušin Il-10 se severokorejskými znaky, MiG-19 z výzbroje ČSLA a Letov Š.328 v plovákové verzi, který se používal na Jadranu při výcviku našich protiletadlových dělostřelců.
Všechny čtyři modely z let 1971 a 1972 vtrhly na trh v krabičkách s obrázky od Miroslava Balouse. Postupně však došlo k modifikaci těchto krabiček na nově zaváděnou standardní „velcovskou“ verzi (zajímavé potom je, že Delfina to nepotkalo a nadále se dával do krabičky prvního provedení „s Balousem“).
Při této příležitosti by však bylo chybou dívat se na předchozí Balousovy malby nějak příkře, pan Balous se realizoval jinde a jeho velice povedené barevné bokorysy (a nejen bokorysy) všemožných letadel se houfně vyskytovaly v časopise Letectví a kosmonautika.
Původní krabičky s malbami od Miroslava Balouse
Nová krabička s vyobrazeními od Jaroslava Velce
Na nových krabičkách se nově kromě titulní malby od Jaroslava Velce objevily po stranách i barevné bokorysy podle v krabičce nabízených obtisků (a v návodu prezentovaných příslušných barevných/kamuflážních schémat).
Nahoře ukázka originálu barevného bokorysu Letovu Š.328 od Jaroslava Velce zhotovená pro plastikový model Kovozávodů Prostějov, dole potom vidíme aplikaci daného obrázku na krabičce modelu.
V roce 1973 přilétla stíhačka Lavočkin La-7. Snad aby si modeláři vyzkoušeli kromě československých i tři různá nabízená barevná provedení Kožedubova stroje (I.N.Kožedub byl nejúspěšnějším spojeneckým stíhačem druhé světové války), se toho roku už žádná jiná novinka nekonala.
První pětiletku (1970 až 1974) éry plastikových modelů z KP uzavřely stíhačky MiG-17PF a Avia B.35. U pětatřicítky se jednalo o první prototyp z celkových dvou, resp. tří tehdy vyrobených.
Plastikový model prvního prototypu stíhačky Avia B.35 se začal v Prostějově vyrábět v roce 1974. Jednalo se už o osmý typ modelu z této „dílny“. Tvorba titulního obrázku malíře Jaroslava Velce evidentně bavila.
Novinky druhé poloviny sedmdesátých let zastupují: sovětský víceúčelový lehký dvouplošník Polikarpov Po-2, dvoumotorové dopravní a cvičné Aero C-3A (u skutečného letounu původní německá konstrukce Siebel Si 204D, za války se letoun vyráběl v protektorátu a výroba pokračovala v Aerovce i po válce), stíhací Avia S-199 (poválečná tuzemská méně povedená verze německé stodevítky) a jako samostatný model její cvičné dvoumístné provedení Avia CS-199, stíhací MiG-15 a opět jako samostatný model jeho cvičná dvoumístná varianta MiG-15UTI.
Polikarpov Po-2, návod k plastikovému modelu z Kovozávodů Prostějov z roku 1975 (lícová plocha)
Určitá „anomálie“ se vyskytla u stroje Po-2. Každý model dostal pořadové číslo, tzn. model L-29 Delfin měl číslo „1“, model B.534 číslo „2“ atd. Na model Po-2 potom vycházelo číslo „9“, ale model byl uveden na trh v roce 1975, kdy se slavilo 30. výročí osvobození od nacizmu, a proto dostal „na pamětnou“ číslo „30“ (plus nějakou hvězdičku). Číslo „9“ tedy získalo následující Aero C-3A.
Aero C-3A si také zaslouží alespoň malou připomínku. Stalo se totiž prvním dvoumotorovým modelem z Prostějova (pokud nepočítáme MiG-19 s dvojicí motorů v trupu), do té doby také největším a tedy i s větší krabicí.
Plastikový model cvičného proudového letounu Albatros. A protože v krabičce je „pouze“ model letadla, tak se Spišským hradem se malíř Jaroslav Velc moc nemazlil.
Další modely už shrneme stručně do jedné množiny, jak postupně přicházely: Avia C-2 (původní německá konstrukce Arado Ar 96B), Avia B.21, Jak-23, Aero L-39 Albatros, Letov Š.16, MiG-21MF, Spitfire LF Mk.IX E, Aero MB.200 (licenční Bloch MB.200), Avia B.H.3, Lavočkin La-5FN, Letov Š.231, Suchoj Su-7BKL, Aero A.100, Suchoj Su-25K, vrtulník Mil Mi-8, Škoda D.1 (licenční Dewoitine D-21C-1).
Potom nastaly změny v podniku a několik málo posledních klasických modelů původní značky, které zde oželíme, už bylo vyvinuto mimo podnik a ten je potom „pouze“ vyráběl. Také je třeba si uvědomit, že výrobu plastikových modelů tam musíme po celou dobu klasifikovat jako doplňkovou k hlavním výrobním programům, ostatně přímý nástupce původního podniku v Prostějově funguje i v současnosti.
Aero MB.200, návod k plastikovému modelu z Kovozávodů Prostějov z roku 1985 (rubová plocha)
A ještě přidáme pár drobností k výčtu modelů výše. Od modelu MiGu-21MF došlo opět k modifikaci krabiček, ale už zpravidla ne zpětně pro modely představené dříve, navíc už také ne v tak jednotném duchu. Vyloženě vyzdvihnout pak musíme velký model bombardéru Aero MB.200 ukrytý v obrovské krabici, do té doby u našich plastikových modelů neviděné.
Druhým významným tuzemským producentem plastikových modelů se stalo v sedmdesátých letech pražské výrobní družstvo Směr, které si pro tuto činnost nejprve pořizovalo starší formy ze zahraničí a prvním jeho vlastním modelem se v první polovině 80. let stala Avia BH.11 v (uváděném) měřítku 1/50. Ale to je jiná kapitola.
Otevření krabičky s plastikovým modelem bylo vyhledávané dobrodružství. Aspoň tak praví pověsti.
Podklady pro článek poskytl předeším správce FB profilu komunity „Kovozávody Prostějov prostě stará KáPéčka“.
Původní návody plastikových modelů KP poskytl archiv blogu Model Talking.
