InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Čarodějnická párty pro děti s kreativními aktivitam

    pátek 26.4 15:00 - Knihovna, Blatná

  • Pecha Kucha Night: Práce jako na kostele – série krátkých přednášek

    pátek 26.4 20:00 - Kostel Narození Panny Marie, Vodňany

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Jaké byly válečné Vánoce v Táboře?

Průvodkyně Sobotníků – historičky Husitského muzea sestry Vandrovcovy.
 , Autor: Eva Výborná

Průvodkyně Sobotníků – historičky Husitského muzea sestry Vandrovcovy.     Autor: Eva Výborná

TÁBOR - U vánočního stromu v Táboře na Žižkově náměstí se poslední sobotu před Vánocemi sešli naposled v letošním roce Sobotníci – účastníci sobotních vycházek, které pořádají historičky Husitského muzea Jitka a Lenka Vandrovcovy. Téma tentokrát znělo Válečné Vánoce za první a druhé světové války na frontě a v zázemí jihočeského Tábora. Již sté setkání Sobotníků tím završilo 11. ročník těchto vycházek.


Jak takové válečné Vánoce vypadaly? První válečné Vánoce, a to platí jak pro ty za první i za druhé světové války, byly ještě celkem bohaté. To však již neplatilo o dalších válečných letech. Více historických pramenů se zachovalo o první světové válce. Jedná se především o deníkové záznamy z fronty i ze zázemí.

Na rodinu 250 gramů kapra
Vánoční stromky z táborských městských lesů se prodávaly u Jordánu na pile, na místě, kde je dnes dopravní hřiště. Kaprů se v roce 1915 prodalo přímo ve městě 6 000 a ještě dalších 6 000 na sádkách. V dalších letech už se prodávali kapři pouze na sádkách. „Za druhé světové války bylo kaprů málo. Prodávaly se i želvy, které se do protektorátu dovážely. Z kroniky vyplývá, že na jednu rodinu připadlo 250 gramů kapra," uvedla Jitka Vandrovcová. „Vánoční trhy se za první světové války nepořádaly, ale existovaly každotýdenní trhy. Pravidelně se konal Tomášský trh, protože až do roku 1969 se svátek svatého Tomáše slavil 21. prosince. Pak byl přesunut na 3. července na památku dne, kdy ostatky svatého Tomáše byly přesunuty ze Západní Indie do Edessy," řekla Lenka Vandrovcová. Tábor byl za první světové války lazaretním městem. Lazaret byl zřízen v sokolovně a v novoměstských školách. V roce 1916 secvičili žáci z chlapecké školy pro vojáky Českou mši vánoční. Vojáci dostávali dárky jako jablka, ořechy a cigarety. Cigarety a tabák se tehdy v Táboře vyráběly.
V letech 1916 a 1917 byly od 23. prosince u dívčí školy, nynější ZŠ Bernarda Bolzana, vystavené jesličky od Josefa Heřmánka. Vybíralo se vstupné a výtěžek se použil jako příspěvek pro válečné vdovy. Na náměstí Mikuláše z Husi v budově, kde je dnes Montessori školka, bydlel spisovatel Václav Kaplický. Odjížděl na východní frontu na Štědrý den roku 1915. Václav Trešl z Myslkovic se svým starším bratrem Josefem byli v zajetí, a tak Vánoce v roce 1915 slavili na Ukrajině v Kyjevě. Zpívali vánoční písně. V roce 1918 zastihly Vánoce Václava Trešla a Václava Kaplického na daleké Rusi v Krasnojarsku. Protože se očekával útok bolševiků na město, tak měli po ruce vintovku a granáty. Vojáci Rakouska-Uherska slavili Vánoce 24. prosince, Rusové až na Tři krále.
Na západní frontě u města Ypry se udál vánoční zázrak. Vojáci znepřátelených armád složili na Štědrý den roku 1914 zbraně. Sehráli mezi sebou fotbalový zápas, vyměňovali si dárky. Možná to bylo také tím, že papež o Vánocích 1914 vyzval, aby utichly zbraně. Ovšem o dalších válečných Vánocích již se podobný zázrak nestal. Historičky doporučili zhlédnout film Šťastné a veselé. Nacházeli i paralely s dneškem, kdy se používá v boji proti covidu-19 válečný slovník.

Váleční uprchlíci v Táboře
Na konci Dlouhé ulice na Starém městě býval na místě současné třípodlažní budovy sirotčinec. Vánoce v roce 1914 zde trávili Poláci z Haliče, kteří prchali před frontou. V létě 1915, kdy byla otevřena jižní fronta, tu byli ubytovaní Italové. V roce 1916 slavili Italové Vánoce na Střelnici. „Oslavili památku narození Páně. Pak předvedli živé obrazy. Italové nepotřebují šminky, jsou od přírody krásní lidé," psaly tehdejší noviny.
Jaroslav Knotek, který se vyučil mlynářem na Papírně a později se stal mlynářem v Písku, žil za Bečvárnou s matkou. Ve třinácti letech jel poprvé do Prahy, kde strávil Vánoce roku 1914 u své sestry. Ta byla v Praze ve službě a dostala i pro bratra lístky do Národního divadla na Prodanou nevěstu. Ve mlýně Jaroslav Knotek v roce 1914 dostal ještě navíc mouku, v letech 1915 až 1917 už byla mouka na příděl. Na další zastávce historičky zmínily Emílii Koutenskou z Plané nad Lužnicí. Byla to matka vojáka Vojtěcha. „Trudné myšlenky se nedají odehnat," zapsala si do deníku. Měla štěstí, její syn se z války v roce 1920 vrátil.

Ježíšek přežil
Na Tržním náměstí byla poslední zastávka prosincových Sobotníků a řeč přišla znovu na dobu druhé světové války. „V roce 1939 byl v prosinci zaveden přídělový příděl. Václav Kaplický se v letech 1939 a 1940 podílel na vydání Alšova Špalíčku, Devatera pohádek bratří Čapků a Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka. Někteří autoři postupně z knihkupectví mizeli, zůstal třeba Alois Jirásek. Hitlerovské Německo chtělo zrušit Ježíška. Náboženský obsah měla nahradit starogermánská a pohanská tradice slunovratu 21. prosince. Nepodařilo se a Ježíšek nám zůstal. Řada lidí byla ve vězeních, v koncentračních táborech. Pro vězně to byl těžký čas, obraceli se více k Bohu, ponořili se do duchovna," vyprávěla Jitka Vandrovcová.
Českoslovenští vojáci byli v zahraničí v Rusku, Anglii, v Africe. Na Vánoce dostávali v Rusku třeba vodku. V Anglii připravovala vánoční dárky pro vojáky Hana Benešová, v Rusku se o vojáky staral Ludvík Svoboda. Z podnětu Rudolfa Těsnohlídka byla před válkou zavedena tradice vánočního charitativního stromku, kterou okupanti zrušili. Pokladničky ale zůstaly na radnicích. Vybíraly se peníze pro chudé děti. Po válce byla tradice obnovena, zrušili ji komunisté. „Od roku 1941 se pod hrozbou trestu v případě neuposlechnutí muselo přispívat na německou winterhilfe, tedy na německé vojáky na východní frontě. Němci zakazovali zpívání koled. Píseň Tichá noc, svatá noc měla v jejich podání jiný text: kancléř myslí na vás. Také v roce 1944 na Štědrý den se opět udál vánoční zázrak. U Dunkerku němečtí vojáci neútočili na naše vojáky," doplnila na závěr Lenka Vandrovcová.

První setkání Sobotníků po Novém roce bude 15. ledna s tématem Židé v Táboře.

 

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace