Gupta: Letošní rok byl pro Liberty Ostrava jedním z nejlepších v historii

foto Britský podnikatel s indickými kořeny Sanjeev Gupta, majitel firmy Liberty Steel z globální skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance.

Ostrava - Letošní rok byl pro huť Liberty Ostrava (LO) jedním z nejlepších v její historii. V rozhovoru s ČTK to uvedl výkonný předseda globálního koncernu GFG Alliance, do nějž huť patří, Sanjeev Gupta. Klíčovým projektem pro budoucnost ostravské huti je investice do nových hybridních pecí, které by se podle výkonného předsedy měly začít stavět v roce 2023. Podle odborářů je LO v současnosti v dobré kondici, ale investice sledují s nejistotou.

"V transformaci Liberty Ostrava jsme od okamžiku, kdy jsme v červenci 2019 do společnosti vstoupili, dosáhli neuvěřitelných pokroků. Je tomu možná těžké uvěřit v druhém roce covidové pandemie, ale rok 2021 byl jedním z nejlepších v historii Liberty Ostrava. EBITDA (provozní zisk před odpisy) jen za první pololetí kalendářního roku dosáhla 4,6 miliardy korun a druhé pololetí pokračuje v tomto pozitivním trendu," uvedl Gupta.

Společnost podle něj nyní generuje tržby okolo 800 milionů korun za den a běží naplno. "Jsem velmi pyšný na práci a nasazení 6000 zaměstnanců ostravské huti, kterým se tento obrat podařil," uvedl předseda.

Oživení přišlo poté, co v roce 2019 nastal nejhorší pokles globálního ocelářského průmyslu od roku 2008. "Během prvních dvou let od převzetí Liberty Ostrava jsme museli společnost podpořit 140 miliony eur (přes 3,6 miliardy korun) z vlastních prostředků, abychom udrželi výrobu a zachovali pracovní místa. Také jsme dokázali udržet podnik v provozu a lidi v práci během covidového útlumu, kdy jsme dočasně odstavili jednu vysokou pec, ale zároveň odstávky využili k tomu, abychom ji za 44 milionů korun opravili a modernizovali," uvedl Gupta.

Od počátku podle něj platí závazek GFG uskutečnit investici do nových elektrických hybridních pecí, která je pro budoucnost slezské huti klíčová. "Strávili jsme hodně času definováním požadavků na novou technologii, která bude nejmodernější v Evropě. Během přípravy projektu více akcentovali schopnost nových pecí využívat širší spektrum vstupů pro výrobu oceli, kterými jsou kromě šrotu také další železonosné materiály jako přímo redukované železo a za tepla briketované železo, což dá podniku do budoucna daleko větší flexibilitu," uvedl Gupta.

Vyžádalo si to úpravu specifikace požadavků firmy, a tedy i nabídek potenciálních dodavatelů. "Nyní jsme v procesu hodnocení finálních nabídek. Vítězného dodavatele oznámíme podle předpokladů v prvním čtvrtletí roku 2022," uvedl předseda.

Společnost podle něj zároveň pracuje na získání nezbytného veřejného financování. "Část žádostí o dotace nám již byla schválena. Projektový tým v Liberty Ostrava již také pracuje na dokumentaci pro příslušná územní a stavební povolení, která by měla umožnit zahájení výstavby v roce 2023," uvedl.

Hybridní pece podle něj umožní firmě produkovat více oceli, levněji a s daleko menším vlivem na životní prostředí. V plánu je vyrábět okolo tří milionů tun oceli ročně, ale s menší uhlíkovou stopou.

"Je potřeba si ale uvědomit, že aby byl projekt efektivní, nestačí jen postavit nové pece. Bylo by zbytečné mít elektrické hybridní pece bez dostatku elektrické energie, která by je poháněla. Takže platí, že aby bylo možno postavit vedení vysokého napětí do Liberty Ostrava co nejblíže roku 2025, což je od počátku plánovaný termín dokončení, potřebujeme pomoc české vlády," uvedl Gupta.

Nyní energie huti dodává společnost TAMEH Czech, což je její někdejší závod Energetika. Když podnik vlastnila skupina ArcelorMittal, byla Energetika vyčleněna do samostatné firmy. Liberty se s ní po převzetí huti dostala do sporu o ceny. Majitelé Liberty zároveň uváděli, že chtějí TAMEH koupit.

Gupta nyní uvedl, že LO po dlouhých a složitých jednáních dosáhla se společností TAMEH kompromisu, co se týče cen. "Takže v současnosti není akvizice TAMEH na pořadu dne. Ze strategického pohledu se situace změní po spuštění nové technologie hybridních pecí a instalaci vedení vysokého napětí, což každopádně sníží naši závislost na dodávkách od TAMEH," uvedl.

Majitelé huti letos začali obchodovat s emisními povolenkami. Podnik si je v minulých letech šetřil pro financování modernizace, disponoval povolenkami v hodnotě přibližně 5,6 miliardy korun. Při prodeji povolenek vedení firmy obešlo dozorčí radu a podle tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) tak učinilo i navzdory dohodě s vládou.

"Zavázali jsme se, že všechny emisní povolenky ostravské huti budou použity v její prospěch. To jsme naplnili zákonnými a vysoce ziskovými transakcemi, jejichž příjmy budou použity pro splnění našeho závazku zajistit Liberty Ostrava udržitelnou budoucnost," komentoval to Gupta.

Je si vědom, že téma emisních povolenek vzbudilo v první polovině roku rozruch. "Překvapilo nás, že lidé, kteří do té doby jevili o Liberty Ostrava mizivý zájem, se tímto tématem začali zabývat, někdy s minimem konkrétních informací a bez znalosti celkové situace. Neznám jiný případ, kdy by se politici dotazovali soukromých společností na tento typ transakcí," uvedl Gupta. Firmy podle něj zpravidla nezveřejňují, kolik mají povolenek, protože jde o citlivé obchodní informace.

LO bude kromě nové ocelárny potřebovat i další investice. Gupta uvedl, že k dalším důležitým investicím patří modernizace Steckelovy válcovny v hodnotě téměř miliardy korun, která bude dokončena v následujících dvou letech. "Rád bych připomněl, že tyto investice v Liberty Ostrava jsou jen jedním dílkem celkové strategie naší skupiny, kterou je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2030," uvedl.

LO vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Její roční kapacita výroby je 3,6 milionu tun oceli.

Liberty Ostrava se nyní daří, investice ale odboráři sledují s nejistotou

Huť Liberty Ostrava (LO) je podle odborářů v současnosti v dobré kondici, díky dobrým cenám oceli. Nezbytnou podmínkou pro to, aby podnik mohl dobře fungovat i v příštích letech, je ale uskutečnění slibovaných nemalých investic. Další vývoj tak odbory vyhlížejí se značnou nejistotou. ČTK to řekli odboroví předáci v LO Alena Sobolová a Petr Slanina.

"Investice je velká bolest, která nám tady způsobuje neznámo do budoucna," řekla Sobolová.

Liberty oznámila, že během deseti let v Ostravě investuje asi 19 miliard korun. Strategickou investicí má být především vybudování dvou hybridních pecí pro výrobu oceli. "Zatím je všechno v plánech a my už po těch letech za Mittala jsme plánů viděli spoustu, takže naše důvěra jenom v papírové záležitosti není žádná," řekla Sobolová.

Vztahy odborů s vedením se navíc po příchodu nových majitelů zhoršily. Jednu dobu vedení firmy s odboráři prakticky nekomunikovalo. Podle odborářů může být důvodem jednak to, že v představenstvu není žádný Čech, ale také hodně změn ve vrcholových funkcích a problémy s kompetencemi jednotlivých manažerů. V Ostravě nyní není generální, ale výkonný ředitel. "Je pro nás obtížné komunikovat s někým, kdo není generální ředitel. Má velice omezené pravomoci," řekl Slanina.

Obavy, které měli odboráři při prodeji Liberty, se tak zdaleka rozptýlit nepodařilo. "Toužili jsme tady mít majitele, který napraví v podstatě křivdy, které tady udělal Mittal. De facto jsme ale chtěli napravit privatizační smlouvu, protože privatizace byla udělaná špatně," řekl Slanina.

Chybou podle odborářů bylo, že si stát nedal žádné podmínky a garance, které majitel musí plnit. "To všechno majiteli umožnilo, aby neinvestoval a vyváděl peníze. V Polsku investovat musel, protože tam to bylo součástí privatizační smlouvy, a tam to vypadá úplně jinak," řekli odboráři.

Ani s novým majitelem se situace nevyvíjí tak, jak by si představovali. "Nic nevyváží nedůvěru, která vznikla za doby ArcelorMittalu, kdy nevíme, jestli majitel chce, aby tady byla budoucnost, anebo je to nějaká přestupní stanice," řekl Slanina.

Bez investice do nových pecí se huť neobejde. "Výroba je ekonomicky nevýhodná z toho důvodu, že provoz je ekonomicky náročnější než moderní ocelárny, a za druhé máme tak velkou spotřebu CO2 povolenek, že když se dostaneme do situace, že budeme muset nakupovat, tak v tu chvíli to pro nás bude ekonomicky neúnosné a nekonkurenceschopné," řekl Slanina. Povolenky na další období dosud nebyly přidělovány, podle odborářů už ale alokované množství zřejmě nepokryje celou potřebu huti.

Podle odborářů je otázka, z čeho se modernizace ocelárny bude platit. Huť disponovala emisními povolenkami v hodnotě asi 5,6 miliardy korun, které si v minulých letech pro financování modernizace šetřila. Letos s nimi ale majitelé začali obchodovat, přičemž obešli dozorčí radu a podle tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) tak učinili i navzdory dohodě s vládou.

Liberty nadále zdůrazňuje, že povolenky, které huť vlastnila, budou využity pouze ve prospěch ostravské huti, včetně financování její transformace. Obchodování s emisními povolenkami je podle firmy běžnou součástí podnikání.

"Oficiální číslo nevíme, nicméně podle všech informací bych řekl, že čtyři pětiny už jsou pryč, z toho, co tady bylo naspořené navíc. Majiteli nic nebrání využít povolenky a zpeněžit je ve svůj prospěch, a ne ve prospěch firmy," řekl Slanina. Obavy v odborářích vzbuzují zprávy ze světa o majitelích Liberty. GFG Alliance se letos dostala do potíží kvůli krachu finanční společnosti Greensill Capital, na kterou spoléhala při financování svých obchodních aktivit.

Nové pece navíc nejsou jedinou velkou investicí, kterou ostravská huť potřebuje. "Modernizaci potřebují v podstatě všechny válcovny - trubky, válcovna na dlouhé výrobky, plechy, drát. Momentálně se investuje do tratě na plechy, ale určitě to není na úrovni, že by se z toho stala nějaká superválcovna, je to v rámci možností," řekl Slanina.

Klíčová je ale modernizace ocelárny, protože současnou technologií není LO schopna vyrábět kvalitnější ocel s větší přidanou hodnotou. "A pokud nebude kvalitnější ocel, tak je ekonomický nesmysl dělat kvalitnější válcovací tratě. To jde ruku v ruce," řekl Slanina.

Kladně vnímají odboráři personální politiku firmy. "Zaměstnanci, kteří pracují dobře a byli přijatí jako agenturní zaměstnanci, tak je nastavený systém, kdy po šesti měsících se stávají kmenovými zaměstnanci," řekl Slanina. Oproti minulosti jde podle něj o velký posun.

"Teď fungujeme, ceny jsou přijatelné a trh se zaměstnanci je na bídné úrovni, potřebujeme lidi nabrat, takže se opravdu nabírají ve velkém a firmy se mezi sebou i přetahují, kdo nabídne větší bonus. To se pozitivně projevilo i v naší firmě a v posledních měsících se hodně nabírá," řekla Sobolová.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 26.04.2024 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je pátek 26. dubna 2024

Očekáváme v 09:00 12°C

Celá předpověď