Co mi udělalo radost

Když si projedu camera roll v telefonu, na fotkách vypadá můj únor přesně tak příjemně, jakej byl. Oslavili jsme Benjamínovy narozeniny , vyjeli po dlouhé době mimo ČR na jarní prázdniny (a stihli jsme se z nich včas vrátit) , bylo dost práce, ale to mám ráda, tak akorát stresu a v letadle byl čas číst a poslouchat. Tady máte výběr, který podle mě stojí za to poslat dál. Malý návrat do Malajsie. …

Tak - a jsem zase zpátky v Brně. Mám pocit, že jsme nebyli pryč dvanáct dní, ale aspoň měsíc, kolik jsme toho ve Spojených arabských emirátech viděli. A taky ten návrat do jara, ve kterém je patnáct stupňů - to se přece nemohlo zlomit za necelé dva týdny! Tohle vnímání času mě baví. Pokud je možné takhle si život trochu prodlužovat a zimu zkracovat, zdá se mi to jako velmi efektivní způsob života…

Po malé přestávce se v březnu chystám rovnou na dvě besedy. První bude 19.3. v židovské čtvrti v Třebíči , kde se uvidíme v krásném prostředí Café Art . Knížky, káva, umění, dezerty, k tomu budu mluvit o knize České cizinky , trochu o životě v Malajsii, něco vám přečtu a pak zůstanu tak dlouho, jak dlouho se budete ptát. Druhou besedu chystají hned následující týden 28.3. v Němčanech. Bude v sobo…

V polovině minulého týdne jsme se vrátili z jarních prázdnin v Dubaji. V sobotu ráno zaútočila americko-izraelská koalice na Írán, který odpověděl sérií odvetných útoků po celém regionu. Vedle Izraele se terčem staly také země jako Katar, Bahrajn nebo Spojené arabské emiráty, kde jsou nyní kvůli zrušeným letům uvěznění tisíce lidi. Stejnému scénáři jsme unikli o hodiny. "Za pět dvanáct." "Ty sis …

Do únorového čísla časopisu Glanc jsem psala fejeton o tom, jak jsem se tak dlouho pohoršovala, až se mi to vrátilo. Jedno jediné písmenko. A bylo po morální převaze. Tady to máte.

Loni jsem sem psala, že čím budou děti větší, tím víc budu chránit jejich soukromí. A chci to dodržet. Benjamínovy narozeniny si ale přece jen půjčím jako malou osobní reflexi mateřství. Dnes, den před narozeninami, plaval na závodech poprvé v životě sto metrů. Seděla jsem na tribuně, sledovala jeho tempo, perfektně koordinované nohy i ruce a znovu zažila ten pocit, kdy se dny, co někdy trvají ro…

Když jsem včera viděla snowboardistku Zuzanu Maděrovou a rychlobruslaře Metoděje Jílka, vzpomněla jsem si na úvahu, kterou jsem v lednu psala pro magazín e-Bonus . Ráda bych ji tady sdílela a třeba si s vámi vyměnila pár názor v diskuzi. Česko nemá velehory, moře, světové tenisové akademie ani rychlobruslařskou halu. A přesto dokáže vychovat olympijské vítěze a vítězky, světové rekordmany a talen…

Ačkoliv měl leden pocitově asi tak 168 dní, stejně jsem v něm nestihla všechno, co jsem chtěla. Hodně věcí jsem ale zvládla a k tomu i číst, poslouchat, dívat se - kolem sebe a taky trochu na videa a filmy. Výběr toho, co mě nejvíc zaujalo, dávám jako každý měsíc sem. Knihy jsou součástí života mnoha z nás, ale kolik to stojí, nejen financí, knihu napsat, vydat a dát na trh? Než jsem se k sepisov…

Tuhle příhodu jsem před pár hodinami vyprávěla svojí knižní editorce a ráda bych ji řekla i vám. Bavily jsme se o tom, jak je celá knižní branže křehká - a povolání autora tím spíš. Co když už za něj příští rok nikdo nebude chtít platit? Co když během pár let úplně zanikne? Kultura je vždycky až na posledním místě, texty přece umí nejlépe a nejrychleji umělá inteligence. (Nemyslím si to, ale spou…

Máte někoho, koho máte rádi, ačkoliv o něm vlastně moc nevíte a vůbec ho osobně neznáte? Nemyslím tvorbu nebo práci, ale toho člověka samotného - že je vám prostě něčím sympatický. Já takhle, aniž to úplně dokážu vysvětlit (kromě stylu oblékání a vlasů ) , mám bývalou finskou premiérku Sannu Marin. Nedávno jsem si přečetla její biografii a vypsala si tři myšlenky, nad kterými přemýšlím. Když nebu…

Před pár (tý)dny jsem dopsala seznam 100 věcí, které mi letos dělaly radost. Ráda bych se ještě naposled vrátila do roku 2025 a sdílela s vámi i druhý seznam – věci, které mi radost braly. Nebo které se mi nepovedly. Rozpory a roztříštěnost Hodně jsem v roce 2025 přemýšlela nad tím, kdo vlastně jsem. Co je skutečně "moje", co jsou nánosy, které ke mně nepatří, a jak oddělit jedno od druhého, aby …

Sama si novoroční předsevzetí nedávám, což mi ovšem nebránilo vymyslet už začátkem listopadu jedno pro Českou republiku. Napsala jsem o něm fejeton do časopisu Glanc a tady je.

Pracuju teď na další příběhové knize a fascinuje mě, jaké vzpomínky - často úplné drobnosti - mi lidé vyprávějí jako zásadní formativní momenty svého života. Třeba jedna žena, která, když jí bylo asi pět let, nesla na talíři brambory z kuchyně do obýváku na stůl a ony jí všechny sjely z talíře, což rozzlobilo její mámu. Anebo jeden muž, kterému babička jako malému klukovi vařívala jáhlovou kaši s…

Zhodnocení roku už tady bylo mnoho, ale ještě jsem nedodala pravidelnou rekapitulaci měsíční. Tak teď. Prosinec se všemi přípravami na Vánoce mám ráda, ale letos mě v první půlce trochu odrovnal. Druhá už byla znatelně lepší - stromeček, dárky, čtení u něj, třídění všeho, protože jak rok nezačne čistě, byla bych z toho zbytečně nervózní. Dokoukala jsem nějaké filmy a pozavírala asi šedesát otevře…

Byl to za posledních mnoho let můj nejnáročnější a nejspíš i nejmelancholičtější rok, v němž jsem po loňském velkém zvratu spíš stagnovala na místě. A přesto, když jsem v uplynulých dnech listovala Instagramem , diářem, probírala se fotkami, mám pocit, že jsem prožila fantastických 12 měsíců. Byly v něm přešlapy, smutky, pořád je v něm tápání. Ale taky hromada radostí a jak řekla moje kamarádka, …