ČRo

Snad žádný jiný stát neprofitoval tolik z konce Studené války jako Německo. Pád železné opony a shovívavost světových mocností umožnila sjednotit rozdělenou zemi. Sjednocené Německo získalo uprostřed evropského kontinentu zásadní politický a ekonomický význam. Integrující se Evropa otevřela německému hospodářství nové trhy na východě Evropy. Pád železné opony přinesl Německu prosperitu a nové seb…

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně vyzval ruského vůdce Vladimira Putina, aby přijel jednat do Kyjeva. Zároveň kategoricky odmítl možnost schůzky v Moskvě či v Bělorusku. Podle Zelenského jsou tato místa nepřijatelná, protože Rusko je agresorem a Bělorusko jeho spojencem. Jeho pozvání bylo tedy už jen reakcí na dřívější analogickou Putinovu nabídku.

Do Zvole jsme se s Ljubou přestěhovali na podzim roku 2005. Pak přišla docela tuhá zima. Uklouzl jsem tehdy na chodníku hned před naším barákem a zůstal ležet tak trochu v bezvědomí, takže mě musela sbírat na nohy sousedka. Připomínám to jako ilustraci teze, že bych mohl mít za těch 20 let dost zkušeností se zimou a kluzkým terénem.

V pořadí už 13. novela nového stavebního zákona z roku 2021 míří po dlouhém projednávání ve Sněmovně do druhého čtení. Jejím cílem je to samé, co chtěly zajistit všechny předchozí novely i samotný nový stavební zákon: urychlit a zjednodušit výstavbu.

Násilné zátahy agentů imigračního a celního úřadu, vyvolávající protesty v Minneapolis, se podobají zásahům americké armády v zahraničí. „Na pováženou je postup a financování tak velké ozbrojené složky, která má tak málo popsáno, co se týče postupů v amerických městech,“ míní Kateřina Březinová. V pořadu Jak to vidí... poukazuje i na souvislosti kauzy sexuálního delikventa Epsteina a únosu prezid…

Motoristé a SPD slíbili vyrovnané rozpočty, ale ministři odhlasovali opak. Třináctá změna stavebního zákona může odšpuntovat část problémů. Zelenskyj o přímém jednání s Putinem. „Tohle Kuba nemůže zvládnout,“ říká Trump a hodlá zvýšit cla. Končí zlatá německá léta. A co bude po nich? A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

Nedávno se mě v potravinách, kam pravidelně chodím, ptala paní na pokladně, proč na kabátě už dál nenosím žlutou stužku. Mile mě tím překvapila. Za víc než dva roky, co jsem ji na hrudi měla připnutou, se mě nikdo na tento malý, ale poměrně výrazný odznáček nezeptal.

Vládou schválený návrh státního rozpočtu na rok 2026 je pozoruhodný také tím, jak zcela popírá předvolební sliby Motoristů i SPD Tomia Okamury. A jak zástupci obou stran tento obrat o 180 stupňů přijali. Jejich voliči by měli pozvednout obočí, řečeno s duchovním otcem Motoristů Václavem Klausem.

Existuje mnoho příkladů toho, kdy skutečnost a její mediální obraz nejsou totožné, nebo se dokonce radikálně liší. Určitě nejsem sám, kdo podlehl představě, že se vztah evropských politiků k Izraeli v posledních měsících nenapravitelně zhoršil.

Únos Západu aneb tragédie střední Evropy je název eseje Milana Kundery z roku 1983. Na tón tohoto textu navázalo v listopadu 1989 i volání po „návratu do Evropy“.

Pravicoví rakouští Svobodní, kteří jsou podle průzkumů s odstupem nejsilnější stranou v zemi, vstoupili do roku 2026 nejen s tradičním novoročním setkáním, ale také s vlastní rozhlasovou stanicí. Jmenuje se Austria First, čili Rakousko na prvním místě. Název je reminiscencí na jednu z minulých politických kampaní. Tehdy, v roce 1993, strana vedená ještě pravicovým populistou Jörgem Haiderem, vysb…

Nikdy neříkej nahlas, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit, zní stará moudrost, která se vyskytuje už v Ezopových bajkách. Vláda Andreje Babiše, při svém nástupu ústy předsedy hlásila, že nepotřebuje sto dní hájení. A tak byla vyslyšena.

Na demonstracích opravdu nejde jen o Turka. Jakou má naše opozice vlastně strategii? Francouzská krajní pravice se distancuje od Trumpa – chce vyhrát volby. Skutečnost a její obraz. Rakouští Svobodní spustili vlastenecké rádio, jeho hudba ale moc vlastenecká není. Byla střední Evropa skutečně unesena?

Po šokujícím požadavku Donalda Trumpa získat jakýmkoli způsobem Grónsko bylo mezi nacionalistickou pravicí Evropy ticho. Tyto strany vesměs vítaly Trumpovo zvolení, jejich politici se cítili na nejvyšší míru polichoceni, pokud mohli být přítomni jeho inauguraci, konvenovalo jim jeho Udělat Ameriku zase velkou. Ale co teď? Chtít zabrat násilím nějakou zemi je už příliš silná káva.

Petr Macinka se asi cítil jako malý Donald Trump, když se rozhodl drsným způsobem prezidentovi republiky ukázat, co všechno dokáže zařídit, pokud prezident nebude Filipa Turka jmenovat ministrem. Jeho zpackaná akce vyvolala pochopitelně reakci. Ačkoli politických vtipů – za vlády komunistů tak oblíbených – v poslední době moc nebylo, na sítích se jich najednou vyrojila spousta.