ČRo

Dva australští kluci čelí děsivé nadpřirozené hrozbě, která na sebe bere podobu člověka, po kterém její oběti nejvíc touží. Česká kina nově uvádí horor Leviticus. „Je napínavý, je děsivý právě v těch momentech, kdy na sebe nějaká entita bere podobu někoho, koho máme nejradši, a nevíme, jestli ho můžeme milovat, nebo jestli máme utíkat. A zároveň je to film, který funguje i na rovině queer kinemat…

Čeština je podle Zdeňka Dryšla bohatý jazyk, který si často poradí sám. Přesto ji podle něj stále více vytlačují cizí výrazy a zbytečně složitá slovní spojení.

Ústavní soud v předběžném opatření nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Zazímco ministr dopravy hovoří o pokusu o ústavní puč a předseda parlamentu o vazalství soudu, politický geograf Libor Jelen takovou kritiku odmítá. „Je to drzost. Oba jen dál prohlubují rozdělení společnosti,“ říká. V rozhovoru se věnuje také polsko-ukrajinskému sporu o hi…

V rámci příprav na výlet naší pražské farnosti do Litomyšle jsem si přečetl druhý díl vzpomínkové knihy Aloise Jiráska Z mých pamětí, věnovaný právě jeho téměř patnáctiletému pobytu v tomto městě. Těšil jsem se na to čtení, protože od dětství mám Jiráska rád. A od dětství to mnoha lidem kolem mě připadá divné.

Svět nevěřícně hledí na to, jak si poražený Írán vodí Trumpovu Ameriku, kam potřebuje, a ještě ji při tom ponižuje. Kdo tedy vyhrál a kdo prohrál?

Když před dvěma lety hnutí ANO poprvé v historii vyhrálo senátní volby se ziskem osmi křesel, znamenalo to pro tehdejší vládní koalici spíš varovný šok. Její ústavní většina v horní komoře zůstala neotřesena.

Alternativa pro Německo, označovaná za extrémně pravicové hnutí, vede v průzkumech volebních preferencí už o devět procent. Vládní Unie CDU/CSU se dostala na 20 procent, Alternativa je o bod pod hranicí 30 procent. AfD se pomalu dostává do pozice subjektu, bez něhož nebude možné v Německu sestavit vládu, přestože ji z tradičních stran nikdo ve vládě nechce.

Česko se udrží mezi evropskými rozpočtovými premianty a stát přitom dokáže víc investovat do hospodářského růstu. Těmito slovy ministryně financi Alena Schillerová (ANO) nepochválila návrh rozpočtu na rok 2027, i když už je konec června. Popsala tím fiskální či rozpočtový plán, který v pondělí schválila vláda Andreje Babiše (ANO) a který následně poslala Evropské komisi. Fiskální plán ovšem nabíz…

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) není dobře, když na sebe politici podávají žaloby. Reagoval tím na rozhodnutí prezidenta Petra Pavla obrátit se na Ústavní soud. Ten má konkrétně vyjasnit, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu NATO.

Spor Hradu s vládou míří k Ústavnímu soudu. Bez většího zadlužení dluh nesnížíte. Sedmá velmoc, čtvrtý stav. Média pod tlakem peněz i reality. Opozice raněná slepotou ve hře o Senát. Proč vadí AfD? Podle slov poznáte je... Moderuje Jan Fingerland.

Naděje na stabilizaci situace na Blízkém východě přinesly pokles cen ropy i zemního plynu. Podle energetického analytika Jiřího Gavora však trhy stále nevěří, že je krize zažehnána. „Situace zdaleka není dořešena. Naděje je, ale konflikt může vypuknout znovu,“ říká. Jak moc ovlivňuje energetický trh dění na Blízkém východě a co by znamenal návrat íránské ropy na světové trhy?

Před sedmi lety jsem vedla semináře na základní škole na okraji Prahy. Letos v zimě mi ředitelka zavolala znovu. Do školy přibyli noví pedagogové i asistenti, a i ti, kteří mé semináře absolvovali před lety, stáli o připomenutí některých postupů.

Médiím se říkávalo čtvrtý stav. Šlechta, duchovenstvo, měšťané a novináři. Anebo také sedmá velmoc, i to je stará metafora – z dob napoleonských válek, kdy média byla považována za sílu srovnatelnou s tehdejšími mocnostmi, jako byla Francie, Prusko či Británie. Ale pozor, média nikdy neměla být nositelem moci ve smyslu peněz a vlastního vlivu. Výlučná kategorie pramenila z opaku: nezávislá zpravo…

Ještě v pátek podepsal Keir Starmer zákony, které měly usnadnit Britům stěhování. V pondělí už rovnou začal chystat vlastní stěhování, i když „jen“ ze sídla britských premiérů. Z jeho strany to ovšem nebyl žádný vtípek, protože pokud se něčím jako politik vyznačoval, tak mimořádnou suchopárností.

Když Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je na spadnutí, dalo se čekat, že nepůjde o nic bůhvíjak stabilního. Postupně se na veřejnost dostaly hlavní body dohody a bylo jasné, odkud pramení i hlavní problémy – jsou to v zásadě ty samé jako od začátku války.