ČRo

Zpočátku se všechno zdálo jednoduché a snadné. V belgickém clearingovém depozitu se nachází zmrazená hotovost ruské národní banky ve výši zhruba 140 miliard eur. Částka, která by Ukrajině pohodlně stačila na financování svého odporu proti ruské agresi nejméně na dva roky.

Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci o zřízení mezinárodních stabilizačních sil v Gaze. Jde o součást amerického dvacetibodového plánu na ukončení konfliktu v této části světa. Zřízení podobných jednotek je nutná, ale nikoli dostačující podmínka pro naplnění Trumpova záměru.

Ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu sílí. Analytici uvedli, že napadená země má většinu energetických výrobních zdrojů zničenou, případně obsazenou agresorem. Ukrajinci se i proto obávají, zda přežijí blížící se zimu. Beztak těžkou situaci násobí rozsáhlý korupční skandál, který postihl především právě energetiku.

Dlouhá desetiletí byla spolková republika zvyklá na to, že o politickou moc v zemi soupeřily jen tři strany. Od 80. let to byly už strany čtyři, po sjednocení Německa pět a od vypuknutí migrační krize se v německém parlamentu – jak se zdá – natrvalo usídlila šestá strana: Alternativa pro Německo (AfD), kterou německá kontrarozvědka považuje za pravicově extremistickou stranu.

U rodící se koalice inspiraci 17. listopadem nehledejme. Je ukrajinská energetika před ruskými útoky opravdu nechráněná? Kdy se v Německu začnou bavit s krajní pravicí? Cesta k mezinárodním silám v Gaze pootevřena a na závěr přijde glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Ondřej Konrád.

„Máme sklony trochu žehrat na to, co máme, ale zdaleka ve všech zemích v Evropě není taková svoboda a taková kvalita médií veřejné služby jako u nás,“ říká v pořadu Jak to vidí… mediální analytik Filip Rožánek. Jak se média popasovala s pokrýváním letošních oslav 17. listopadu? V čem je unikátní pozice ČTK? Dopustila se BBC v souvislosti s projevem Donalda Trumpa porušení novinářské etiky? A jsou…

Tatínek mé kámošky, Dr. P., měl snad všechny charakteristiky vesnického lékaře, tak jak si je pamatujeme z literárních děl z 19. století a historických filmů.

Když můj redakční kolega před časem přišel s tím, že bychom v Hostu mohli udělat téma o nudě, moc jsem si od toho nesliboval. Nejspíš se ve mně ozvaly vzpomínky jedináčka na dlouhá odpoledne, než rodiče přišli z práce, nebo na letní prázdniny, kdy se sice nemuselo chodit do školy, ale občas taky nebylo vůbec kam jít.

Pískot, který včera politici rodící se koalice slyšeli na pražské Národní třídě, nebyl jen plodem frustrace velké části společnosti z nedávných volebních výsledků. Mohli jsme jej mít také za vyhodnocení toho, jak čerstvá politická reprezentace k odkazu nejenom studentského svátku přistupuje.

Nenápadná ostravská kolonie Bedřiška se před pár dny probudila do kritického rána. Na okraji osady se objevily bagry, začala demolice prázdných finských domků a během chvíle bylo jasné, že nejde o běžnou stavební činnost, ale o zásadní zásah do místa, které si místní budovali přes patnáct let.

Měly by strany poražené vládní koalice umožnit Andreji Babišovi menšinový kabinet a zabránit tak vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů? O tom se vytrvale vedou spory od skončení voleb. Až nyní ale přichází agentura Median s prvním průzkumem, co si o tom vlastně myslí voliči vládních stran, stěhujících se do opozice.

Hned na svém prvním jednání chce nová vláda podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka projednat a nejlépe schválit nový stavební zákon. Respektive se chce vrátit k původní verzi zákona z roku 2021, který připravila exministryně Klára Dostálová. Ten ale za poslední čtyři roky prošel 12 novelizacemi a teď vypadá úplně jinak. Proto je prý nutné se vrátit ke kořenům.

Festivalovým karnevalem se v Česku už řadu let oslavuje 17. listopad. Dnes oficiálně „Den boje za svobodu a demokracii“. Rituálně se tu opakuje představa svobody jako uvolnění ze sevření autoritativní moci, které Česko, tehdy ještě se Slovenskem prožilo v listopadu 1989.

V čem se liší divoké prase a sněžný muž? Na to je snadná odpověď. Liší se absolutně ve všem. Jednou charakteristikou se ale oba fenomény dotýkají. O sněžném muži všichni mluví, ale nikdo ho neviděl. O divokých prasatech všichni mluví, ale skoro nikdo je neviděl.

Ze státního rozpočtu na rok 2026 se stává trhací kalendář. Takový dojem musí mít každý, kdo sleduje politickou debatu o něm. Budoucí premiér Andrej Babiš napočítal, že v návrhu vytvořeném odcházející vládou chybí přes 85 miliard ve výdajích a o 15 miliard jsou nereálně nafouknuté příjmy.