ČRo

Andrej Babiš potřebuje mít jistotu, že bude jmenován premiérem. Potom učiní nevratné kroky ohledně řešení svého střetu zájmů. Prezident republiky opakovaně tvrdí, že předsedu hnutí ANO jmenuje premiérem až v okamžiku, kdy veřejně sdělí, jakým způsobem se se střetem zájmů vyrovná.

Není to sice překvapující, ale také možná realizovatelné, aby v půli ledna při kongresu ODS figuroval mezi kandidáty na předsednické křeslo po Petru Fialovi také Martin Kuba, už druhé funkční období jihočeský hejtman. To by si přála část jeho tamních kolegů.

Je to už víc než 12 let, kdy se Evropská unie naposledy rozšířila. Bylo to o Chorvatsko, tedy o zemi, která je pro Česko symbolem toho našeho „českého moře“. Teď by k tomuto českému moři mohl ještě kousek krásného jadranského pobřeží přibýt, protože jaksi mimo světla reflektorů se členství v Evropské unii přiblížila Černá Hora. A to dokonce nejvíce ze všech kandidátských zemí.

„Já ho skutečně miluju,“ říkala ještě na začátku listopadu georgijská kongresmanka Marjorie Taylor Greenová v rozhovoru pro televizní stanici ABC. Mluvila o prezidentovi Donaldu Trumpovi, mezi jehož skalní podporovatele vždy patřila. Na dotaz moderátorky o tom, že ji ale Trump možná teď nemiluje zpátky, odpověděla, že „to je OK“.

Tento týden končí nejdůležitější mezinárodní klimatická konference COP30, konající se v Brazílii. Už teď se ví, že přinesla dva zásadní zlomy do dosavadní debaty o globálním oteplování. Neúčastnily se jí Spojené státy, a naopak Čína sehrála roli velkého zastánce klimatu a ochrany přírody. Tyto vzkazy mohou mít dalekosáhlé důsledky.

Na Babišovi záleží, zda získá jistotu jmenování premiérem. ODS sbírá síly na lednový sjezd. Čína je klimatický spasitel, když jsou USA ze hry. Černá Hora už pro vstup do EU dost udělala a členství si zaslouží. Rozebereme také revoltu proti Trumpovi a na závěr glosa Ondřeje Kepky. Moderuje Kamila Pešeková.

Česká filharmonie letos připomněla 17. listopad provedením Mahlerovy Druhé symfonie, zvané Vzkříšení. Koncert, nesoucí poselství naděje i obnovy, měl řídit Zubin Méhta, jemuž zdravotní stav ale nedovolil do Prahy přicestovat. Přesto se večer v Rudolfinu odehrál ve velmi silné atmosféře. Ředitel České filharmonie David Mareček v rozhovoru přibližuje nejen tuto událost, ale také to, jak může film o…

Už mnoho let se vedou velmi silné boje o to, zda je pro nás euro výhodné, nebo ne. Nebojte se, nebudu se odborníkům plést do řemesla. Nebudu se zabývat ani politickými či ekonomickými aspekty, ale co je mně blízké, je rovina emoční a psychologická.

„Vy jste přece vždycky v menšině,“ řekl mi jeden nadějný mladý historik a filmař, když jsem prohlásil, že na rozdíl od absolutní většiny filmových kritiků jsem byl z filmu Agnieszky Holland o Kafkovi nadšený. Filip má pravdu. Měl bych si na to už konečně zvyknout. Nevím, zda rozumím filmu, a nevím ani, zda rozumím Kafkovi. Je mi však už dlouho velmi blízký.

Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci o zřízení mezinárodních stabilizačních sil v Gaze. Jde o součást amerického dvacetibodového plánu na ukončení konfliktu v této části světa. Zřízení podobných jednotek je nutná, ale nikoli dostačující podmínka pro naplnění Trumpova záměru.

Ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu sílí. Analytici uvedli, že napadená země má většinu energetických výrobních zdrojů zničenou, případně obsazenou agresorem. Ukrajinci se i proto obávají, zda přežijí blížící se zimu. Beztak těžkou situaci násobí rozsáhlý korupční skandál, který postihl především právě energetiku.

Dlouhá desetiletí byla spolková republika zvyklá na to, že o politickou moc v zemi soupeřily jen tři strany. Od 80. let to byly už strany čtyři, po sjednocení Německa pět a od vypuknutí migrační krize se v německém parlamentu – jak se zdá – natrvalo usídlila šestá strana: Alternativa pro Německo (AfD), kterou německá kontrarozvědka považuje za pravicově extremistickou stranu.

U rodící se koalice inspiraci 17. listopadem nehledejme. Je ukrajinská energetika před ruskými útoky opravdu nechráněná? Kdy se v Německu začnou bavit s krajní pravicí? Cesta k mezinárodním silám v Gaze pootevřena a na závěr přijde glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Ondřej Konrád.

„Máme sklony trochu žehrat na to, co máme, ale zdaleka ve všech zemích v Evropě není taková svoboda a taková kvalita médií veřejné služby jako u nás,“ říká v pořadu Jak to vidí… mediální analytik Filip Rožánek. Jak se média popasovala s pokrýváním letošních oslav 17. listopadu? V čem je unikátní pozice ČTK? Dopustila se BBC v souvislosti s projevem Donalda Trumpa porušení novinářské etiky? A jsou…

Tatínek mé kámošky, Dr. P., měl snad všechny charakteristiky vesnického lékaře, tak jak si je pamatujeme z literárních děl z 19. století a historických filmů.