ČRo

„Voláme českou policii, české četnictvo, vládní vojsko, voláme všechny Čechy! Přijďte nám okamžitě na pomoc do Českého rozhlasu! SS-mani nás zde vraždí!“ Tato slova se 5. května 1945 linula z média, které se v té chvíli stalo symbolem národního odporu.

Výměna režimu, pokud to není výsledek revolučního převratu nebo okupace, se nikdy neodehrává přes noc. Je to vždy transformační proces, který určitou dobu trvá, než bude rozpoznán a všeobecně uznán. A to je právě to, co nyní probíhá za pestrobarevnou oponou íránské politiky.

O prokletých předmětech jsem vždycky četla jen v knihách. Ať už to byly šperky po mrtvých hraběnkách, egyptské amulety nebo obrazy, které se samy vracely na půdu, odkud byly odneseny.

Překvapení, ale i očekávané ohlasy. Tak by se daly popsat velmi živé reakce na středeční výrok pléna Ústavního soudu. Nečekaný je pro leckoho samotný souhlas s žádostí hlavy státu na vydání předběžného opatření ohledně její účasti na summitu NATO.

Ústavní soud o Ankaře. Ruský profit z cizích šarvátek. Český rozhlas a televize jsou víc než jen běžná média: máme je v genech. Nový režim v Íránu. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Říká se, že každá nehoda, od které odejdete po svých, dopadla dobře. Pokud nepočítáme ostatní potenciální účastníky nebo hmotné škody.

O všestrannosti příslušníků městské policie jsme už hovořili mockrát. A stále tu máme další a další důkazy o tom, že tomu tak skutečně je. Tedy že strážníci zvládají skoro všechno.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který začíná 3. července, si letos připomíná 80 let od svého založení. „Přežil poválečná léta, normalizaci i proměny společnosti po roce 1989. Naším úkolem je tuto historii připomínat,“ říká výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha. Jaké postavení má dnes karlovarský áčkový festival na evropské filmové mapě? A jakou roli v jeho novodobé historii sehrál Vá…

Na jednom z nástupišť rušného londýnského nádraží Paddington můžete narazit na zajímavou bronzovou sochu. Znázorňuje medvídka, přesněji řečeno Medvídka Paddingtona, který do Londýna údajně přijel až z dalekého Peru. V modrém kabátku, červeném kloboučku a s malým kufříkem v ruce, pardon, v tlapě. A taky s cedulkou, která cestující vyzývala, aby se o něj někdo postaral. Což se opravdu stalo.

V českém politickém životě je momentálně nejžhavějším tématem konflikt, který vyvolala vláda Andreje Babiše (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem, což vyústilo v kompetenční žalobu podanou hlavou státu k Ústavnímu soudu.

I povrchnímu pozorovateli evropského jeviště sotva mohla uniknout jedna velice výrazná postava na scéně: Kaja Kallasová, bývalá estonská premiérka, nyní šéfová evropské diplomatické služby a místopředsedkyně Evropské komise. Sama nejspíš na vlastní kůži pocítí, kterak se nevyplácí ani uvnitř ctihodné Evropské unie příliš vyčnívat a nacházet se v rozporu s obecně sdílenou zdrženlivostí a opatrnict…

Jednotlivé subjekty představují své favority a opatrně rozjíždějí kampaň, ale této aktivity se téměř neúčastní klíčoví aktéři, tedy šéfové vládních stran.

Situace na anektovaném Krymském poloostrově se rapidně zhoršuje. V důsledku ukrajinských úderů proti tamní logistické infrastruktuře se Krym propadl do energetické a dopravní krize. Kvůli poškození Kerčského mostu a zastavení trajektů je z poloostrova rázem ostrov. Chybí také pitná voda a lidé zoufale skupují základní potraviny a balenou vodu, informuje web Vot-tak.

Vládní koalice používá na podporu svého rozhodnutí o zrušení financování veřejnoprávních médií pomocí koncesionářských poplatků a převedení financování těchto médií na stát řadu zavádějících tvrzení. Vytváří argumentační mlhu, která je pro řadu občanů matoucí. I proto je na místě krátká inventura vládních argumentů.

Proč mají Trump i Putin obří problém s trpaslíky. Vláda mlží okolo dopadů změn ve financování veřejnoprávních médií. Nepotopitelný Krym pod vodou. Babišova lhostejná zóna. Neradno vyčnívat i v Evropě. Moderuje Ondřej Konrád.