ČRo

Nenápadná ostravská kolonie Bedřiška se před pár dny probudila do kritického rána. Na okraji osady se objevily bagry, začala demolice prázdných finských domků a během chvíle bylo jasné, že nejde o běžnou stavební činnost, ale o zásadní zásah do místa, které si místní budovali přes patnáct let.

Měly by strany poražené vládní koalice umožnit Andreji Babišovi menšinový kabinet a zabránit tak vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů? O tom se vytrvale vedou spory od skončení voleb. Až nyní ale přichází agentura Median s prvním průzkumem, co si o tom vlastně myslí voliči vládních stran, stěhujících se do opozice.

Hned na svém prvním jednání chce nová vláda podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka projednat a nejlépe schválit nový stavební zákon. Respektive se chce vrátit k původní verzi zákona z roku 2021, který připravila exministryně Klára Dostálová. Ten ale za poslední čtyři roky prošel 12 novelizacemi a teď vypadá úplně jinak. Proto je prý nutné se vrátit ke kořenům.

Festivalovým karnevalem se v Česku už řadu let oslavuje 17. listopad. Dnes oficiálně „Den boje za svobodu a demokracii“. Rituálně se tu opakuje představa svobody jako uvolnění ze sevření autoritativní moci, které Česko, tehdy ještě se Slovenskem prožilo v listopadu 1989.

V čem se liší divoké prase a sněžný muž? Na to je snadná odpověď. Liší se absolutně ve všem. Jednou charakteristikou se ale oba fenomény dotýkají. O sněžném muži všichni mluví, ale nikdo ho neviděl. O divokých prasatech všichni mluví, ale skoro nikdo je neviděl.

Ze státního rozpočtu na rok 2026 se stává trhací kalendář. Takový dojem musí mít každý, kdo sleduje politickou debatu o něm. Budoucí premiér Andrej Babiš napočítal, že v návrhu vytvořeném odcházející vládou chybí přes 85 miliard ve výdajích a o 15 miliard jsou nereálně nafouknuté příjmy.

Politická přestřelka kolem rozpočtu skončí vyšším schodkem. Demokratická svoboda jako kritická kultura každodennosti. Stavební zákon znovu a lépe? Sázka na rychlost končí nárazem do zdi. Pro voliče Spolu a STAN zůstává podpora Babišovy vlády tabu. I mezi nimi ale smířlivost probublává. Kolonie Bedřiška. V roli strašáka

17. listopad je spojený se svobodou. Po šestatřiceti letech od sametové revoluce ale začíná být zřejmé, že samotná svoboda k udržení demokracie nestačí. Ta stojí i na důvěře v instituce, která v české společnosti oslabuje. Co pro nás listopad znamená v roce 2025 a jaká je kondice české demokracie, rozebírá politolog Petr Just.

O tom, že téma umělé inteligence vládne světu investic a byznysu vůbec, není třeba pochybovat. Co už ale není tak jisté, je, zda současné mimořádně vysoké ocenění akcií hlavních hráčů oboru není až nebezpečně vychýlené a zda nedojde k menší či větší korekci. Někdo by mohl říct, jestli zkrátka nesplaskne AI bublina.

Blízký východ zažívá neobvykle suché období. To se velmi výrazně projevuje v Íránu, kde má nedostatek vody výrazně politický rozměr. Většina lidí totiž z potíží ze zásobování viní vládu, a nikoli v první řadě klimatickou změnu. Problém s nedostatkem vody vedl íránského prezidenta Masúda Pezeškjána až k úvahám o evakuaci Teheránu, případně se mluví o přídělovém systému.

Začnu poněkud ze široka. Jak na tom v této chvíli jako země jsme? Podle renomované české ekonomky Jany Matesové, která Česko zastupovala po řadu let u Světové banky, jsme šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou mezi všemi vyspělými zeměmi na světě.

Napodruhé to šlo jako po másle. A ačkoli by to strany nové koalice, která sice ještě nevládne, ale dolní parlamentní komoru už plně ovládá, jistě popíraly, poprvé souviselo nezvolení reprezentanta ODS Jana Skopečka jedním z místopředsedů sněmovny skoro určitě s návrhem zákona o rozpočtu. Který jak známo Fialova vláda ještě před volbami poslala k projednání sněmovně.

Vůle lidu versus pravidla. Skopeček za rozpočet. Český obranný průmysl roste a podporuje růst ekonomiky. Válku jsme začali brát vážně. Írán na suchu. Režim možná také. Bublina AI. Skoupá evropská solidarita

Média ráda personifikují, proto se teď hovoří o konfliktu mezi prezidentem Pavlem a vítězem voleb Babišem. Ve skutečnosti je to ale konflikt mezi dvěma principy demokratického systému: demokracií jako vládou většiny zvolené ve svobodných volbách a demokracií jako respektováním pravidel nutných pro fungování společnosti.

Kdy si uvědomila, že chce nejen připravovat reportáže, ale i měnit svět k lepšímu? Jak vzpomíná na začátky Ježíškových vnoučat? Daří se jí otevírat témata, která lidi trápí? Jak povzbudit člověka, který chce pomáhat? Co to jsou láskošaty? Proč jsou v týmech dobročinných projektů nebo dárcovských platforem důležití sociální pracovníci? Jak se píše o lidském neštěstí s respektem a bez senzace? Proč…