ČRo

Sledoval jsem seniorku v páté řadě kostelních lavic s opatrnou nervozitou. Většina publika byli junioři a juniorky, jak je na festivalu mládeže obvyklé, část návštěvníků tvořili nejspíš jejich rodiče, tedy lidé kolem čtyřicítky, možná padesátky.

Snad si sněmovní opozice uvědomuje, že kdo jinému jámu kopá, taky do ní nezřídka sám padá. Nyní znovu nastavuje vládě zrcadlo, aby občané viděli, jak je špatná. Poněvadž ale hlasování o nedůvěře kabinet i tentokrát přečká, může si volič z příběhu vzít jen neschopnost opozice cokoli na věci změnit.

O jiných pořadech této stanice obvykle nemluvíme, pouze se anoncují. Tentokrát ale činíme výjimku. Jíž představuje šestidílný seriál vzniklý v rámci rozsáhlého projektu Českého rozhlasu k 90 letům od narození prvého prezidenta po pádu totality Václava Havla.

O Al-Káidě se v poslední době v Evropě mluví téměř výhradně v souvislosti s jejími minulými činy, například 25. výročím útoku na New York a Washington. Ve skutečnosti už tato organizace několikrát přežila svou smrt a funguje dosud.

Na okraj zasedání VS OSN se na bilaterální schůzce sešli polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski a jeho běloruský protějšek Maxim Ryženkov. Oba šéfové diplomacií samozřejmě probrali choulostivou situaci na bělorusko-polské hranici a také otázky regionální bezpečnosti.

„Jdu na jedno“, míněno pivo, je v Česku tvrzení, u kterého se kdokoliv může vsadit, že jej dotyčný na 99 procent poruší. V případě vlád je obdobným slibem nezvyšování daní. Platilo to jak v případě minulého kabinetu Petra Fialy, tak i současné vlády Andreje Babiše.

Když se Andrej Babiš s Giorgiou Meloniovou potkal v únoru v Římě, došlo kromě politiky i na hudbu. Italské premiérce se nezapomněl zmínit, že na svých předvolebních meetincích rád nechává hrát svou oblíbenou italskou hitovku Sarà Perché Ti Amo od popové legendy 80. let Ricchi e Poveri.

Italská premiérka v Praze. Slibem nezarmoutíš, daněmi svoje voliče odradíš. Al Kaida neskončila, Al Kaida trvá. Návrat Běloruska na scénu. Ke vzniku Dálkového výslechu. Novinky v autodopravě

Máte automobil vybavený systémem Tesla FSD Supervized? Pak jste minulý týden strávili v oblaku radosti. Česko tento systém uznalo pro běžný provoz. O co jde? O další krok k zavedení plně robotických automobilů.

Kořist patří vítězi. Scenáristé proslulé filmové ságy Piráti z Karibiku by tuhle údernou větu nenapsali lépe. Vyřkl ji však americký prezident Donald Trump během projevu v OSN, když hovořil o – řekněme – znovunabytém přátelství s Venezuelou.

Není to poprvé, čeho jsme dnes svědky, kdy se v dějinách podnikatelé obrátili na stát, aby se ujal rozhodčí píšťalky a zkrotil neviditelnou ruku trhu. V 19. století to byly zákony potírající dumpingové ceny a snahu podnikatelů uzavírat kartelové dohody.

Ze seznamu předvolebních populistických tahů si můžeme odškrtnout takřka povinnou položku, Sněmovna v prvním čtení schválila návrh poslanců ANO na zmrazení platů politiků. Jistě to bude populární krok. Nicméně pojďme, jak se dnes módně říká, „proti srsti“ a nepopulárně konstatovat, že jde o úplný nesmysl.

Zatím to vypadá, že všechno funguje. Preference hnutí ANO se drží na úrovni výsledku voleb, nejnovější průzkum Medianu přisuzuje Babišovu politickému projektu dokonce 34 procent. Jeho pozice na politické scéně se zdá být neotřesitelná a jeho politických protivníků se spíše zmocňuje deprese.

Zmrazení platů politiků. To je blbý, to se bude líbit. Blíží se skutečný test popularity Andreje Babiše. Kořist patří vítězi. Americký prezident chtěl venezuelskou ropu. A dostal ji. Selhání trhu korunované selháním státu. Klub nešťastných zemí

Jak se sedmnáctiletý student dostane jako stážista do Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR? Jak využil svobodu, kterou mu přineslo rozhodnutí postavit se v 17 letech na vlastní nohy? Kde se zrodil nápad studovat v zahraničí? Proč jeho volba padla právě na univerzitu v Cambridge? Byl psychicky připravený na to, jak úspěšná bude finanční sbírka, která mu pomůže uskutečnit jeho sen? Je pro…