ČRo

„Máme sklony trochu žehrat na to, co máme, ale zdaleka ve všech zemích v Evropě není taková svoboda a taková kvalita médií veřejné služby jako u nás,“ říká v pořadu Jak to vidí… mediální analytik Filip Rožánek. Jak se média popasovala s pokrýváním letošních oslav 17. listopadu? V čem je unikátní pozice ČTK? Dopustila se BBC v souvislosti s projevem Donalda Trumpa porušení novinářské etiky? A jsou…

Tatínek mé kámošky, Dr. P., měl snad všechny charakteristiky vesnického lékaře, tak jak si je pamatujeme z literárních děl z 19. století a historických filmů.

Když můj redakční kolega před časem přišel s tím, že bychom v Hostu mohli udělat téma o nudě, moc jsem si od toho nesliboval. Nejspíš se ve mně ozvaly vzpomínky jedináčka na dlouhá odpoledne, než rodiče přišli z práce, nebo na letní prázdniny, kdy se sice nemuselo chodit do školy, ale občas taky nebylo vůbec kam jít.

Pískot, který včera politici rodící se koalice slyšeli na pražské Národní třídě, nebyl jen plodem frustrace velké části společnosti z nedávných volebních výsledků. Mohli jsme jej mít také za vyhodnocení toho, jak čerstvá politická reprezentace k odkazu nejenom studentského svátku přistupuje.

Nenápadná ostravská kolonie Bedřiška se před pár dny probudila do kritického rána. Na okraji osady se objevily bagry, začala demolice prázdných finských domků a během chvíle bylo jasné, že nejde o běžnou stavební činnost, ale o zásadní zásah do místa, které si místní budovali přes patnáct let.

Měly by strany poražené vládní koalice umožnit Andreji Babišovi menšinový kabinet a zabránit tak vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů? O tom se vytrvale vedou spory od skončení voleb. Až nyní ale přichází agentura Median s prvním průzkumem, co si o tom vlastně myslí voliči vládních stran, stěhujících se do opozice.

Hned na svém prvním jednání chce nová vláda podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka projednat a nejlépe schválit nový stavební zákon. Respektive se chce vrátit k původní verzi zákona z roku 2021, který připravila exministryně Klára Dostálová. Ten ale za poslední čtyři roky prošel 12 novelizacemi a teď vypadá úplně jinak. Proto je prý nutné se vrátit ke kořenům.

Festivalovým karnevalem se v Česku už řadu let oslavuje 17. listopad. Dnes oficiálně „Den boje za svobodu a demokracii“. Rituálně se tu opakuje představa svobody jako uvolnění ze sevření autoritativní moci, které Česko, tehdy ještě se Slovenskem prožilo v listopadu 1989.

V čem se liší divoké prase a sněžný muž? Na to je snadná odpověď. Liší se absolutně ve všem. Jednou charakteristikou se ale oba fenomény dotýkají. O sněžném muži všichni mluví, ale nikdo ho neviděl. O divokých prasatech všichni mluví, ale skoro nikdo je neviděl.

Ze státního rozpočtu na rok 2026 se stává trhací kalendář. Takový dojem musí mít každý, kdo sleduje politickou debatu o něm. Budoucí premiér Andrej Babiš napočítal, že v návrhu vytvořeném odcházející vládou chybí přes 85 miliard ve výdajích a o 15 miliard jsou nereálně nafouknuté příjmy.

Politická přestřelka kolem rozpočtu skončí vyšším schodkem. Demokratická svoboda jako kritická kultura každodennosti. Stavební zákon znovu a lépe? Sázka na rychlost končí nárazem do zdi. Pro voliče Spolu a STAN zůstává podpora Babišovy vlády tabu. I mezi nimi ale smířlivost probublává. Kolonie Bedřiška. V roli strašáka

17. listopad je spojený se svobodou. Po šestatřiceti letech od sametové revoluce ale začíná být zřejmé, že samotná svoboda k udržení demokracie nestačí. Ta stojí i na důvěře v instituce, která v české společnosti oslabuje. Co pro nás listopad znamená v roce 2025 a jaká je kondice české demokracie, rozebírá politolog Petr Just.

O tom, že téma umělé inteligence vládne světu investic a byznysu vůbec, není třeba pochybovat. Co už ale není tak jisté, je, zda současné mimořádně vysoké ocenění akcií hlavních hráčů oboru není až nebezpečně vychýlené a zda nedojde k menší či větší korekci. Někdo by mohl říct, jestli zkrátka nesplaskne AI bublina.

Blízký východ zažívá neobvykle suché období. To se velmi výrazně projevuje v Íránu, kde má nedostatek vody výrazně politický rozměr. Většina lidí totiž z potíží ze zásobování viní vládu, a nikoli v první řadě klimatickou změnu. Problém s nedostatkem vody vedl íránského prezidenta Masúda Pezeškjána až k úvahám o evakuaci Teheránu, případně se mluví o přídělovém systému.

Začnu poněkud ze široka. Jak na tom v této chvíli jako země jsme? Podle renomované české ekonomky Jany Matesové, která Česko zastupovala po řadu let u Světové banky, jsme šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou mezi všemi vyspělými zeměmi na světě.