ČRo

Donald Trump sliboval Američanům, že s rostoucími životními náklady zatočí daleko lépe než Joe Biden, kterého v Bílém domě vystřídal. Od té doby ale dělá, co může, aby ceny naopak zvyšoval.

Amerika, tedy přesněji administrativa Donalda Trumpa, je přesvědčená, že bude dominovat světu v oblasti umělé inteligence. A do velké míry to je pravda – přece jenom, Silicon Valley, původně armádní laboratoř a nyní technologický hub číslo jedna, je rodištěm současných AI gigantů, od Googlu po Nvidii.

Americký prezident Donald Trump přislíbil Ukrajině licence na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Po úterní schůzce s Trumpem ve Washingtonu to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten po jednání označil schůzku za dobrou a zdůraznil, že je čas zaměřit se na diplomacii a obnovit mírové rozhovory s Ruskem.

Chtěla jsem vidět Baťův kanál a vydala se do jihomoravského Veselí nad Moravou. Snažila jsem se nemít žádná očekávání, jen zvědavost, jak vypadá plavební kanál, který vymyslel Jan Antonín Baťa, aby zlevnil dopravu uhlí pro Baťovy továrny.

Volodymyr Zelenskyj byl prvním zahraničním lídrem, se kterým se setkal nový britský premiér Andy Burnham. Sám tento fakt má silnou symboliku. „Jsme s Ukrajinou na 100 procent,“ prohlásil Burnham. „Já osobně jsem na 100 procent s vámi, pane prezidente.“

Bez paniky, prosím. Komu pomohla regulace cen benzinu. Zelenskyj u Trumpa. Nový britský premiér „nabil“ Zelenského kolty před setkáním s Trumpem. AI válka Západu s Čínou. Trump dokazuje, že na peněženky Američanů nikdy nemyslel. A na konec glosa Kristiny Žantovské. Moderuje Jan Fingerland.

„Fabriky pořád chrlí věci… A když nemůžou odcházet do Ameriky, chodí do zbytku světa a do Evropy,“ vysvětluje důsledky amerických dovozních cel hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Jaké dopady mají vlny veder na energetickou infrastrukturu? Proč zdražení plynu představuje větší problém než výkyvy cen pohonných hmot? A v čem je zrádný výpočet meziroční inflace?

Milá Elíšo, dávno předtím, než se v sousedním domě usadil osmahlý chlápek v tričku, přestavěl ho na haciendu severského typu a začaly mu vadit naše modříny, dávno předtím, než se tu každou sobotu rozeřval hluk elektrické sekačky, kterou neustále zastřihuje trávník na milimetr, dávno předtím, než se upil pan Papež, kterému chodil tak dlouho pro kořalku, až mu prodal dům i se sebou na dožití a dávn…

Každé vládní opatření lze kritizovat, bez ohledu na to, jaký vládní kabinet o něm rozhodl. To se samozřejmě týká i cenových regulací, které snižovaly cenu benzinu a nafty až do 20. července.

Malá vzpomínka na předlistopadovou brněnskou výstavu umělce Milana Knížáka, který zemřel v neděli 26. července 2026.

Ve vzrušené debatě kolem prezidentského veta novely zákona o rozpočtové odpovědnosti zaniká podstatný detail. Tím je role strany Motoristé sobě. Svým postupem jde tato partaj přímo proti svému volebnímu programu.

Hned dvě evropské metropole se staly během pár hodin dějištěm násilného útoku. V sobotu večer najel Němec libanonského původu do účastníků berlínského „pochodu hrdosti“ tamní LGBT komunity. V pondělí muž za volání „Bůh je veliký“ pobodal tři ženy, než ho zpacifikoval kolemjdoucí policista.

Od druhé poloviny 60. let se o Milanu Knížákovi tu a tam dalo něco dozvědět: že je to velmi svérázný umělec a autor i performer pouličních happeningů. Anebo v jistém kulturním magazínu číst jeho vzrušující dopisy, posílané kunsthistorikovi Jindřichu Chalupeckému, který mu zprostředkoval pobyt v USA mezi členy avantgardní skupiny Fluxus.

Městečko Loštice, situované na pomezí Hané, měli lidé dlouho v povědomí snad jen díky Muzeu Olomouckých tvarůžků, které se tu tradičně vyráběly. Teď je známé i hezky opravenou synagogou, která slouží spíš jako muzeum – koná se tu víc kulturních akcí než bohoslužeb – a hezky upraveným židovským hřbitovem.

Máme si zvykat, že je střet zájmů běžná věc? Motoristé - směšní popírači sami sebe. Smrt v Berlíně. Za Milanem Knížákem. Respekt a tolerance v Lošticích