ČRo

V listopadu 2016, tedy přesně před deseti lety, vyhlásili editoři Oxfordského slovníku slovem roku „post-truth“. To jest výraz, který do češtiny překládáme jako post-faktičnost nebo post-pravda. Tím spustili dlouhotrvající polemiku o tom, jak se ve veřejné diskusi proměňuje náš vztah k faktům a jak na tyto změny reagovat. Zkusme tuto debatu shrnout a zvážit, do jaké míry se nás stále ještě týká.

Snem většiny politiků je shromáždit za sebou co nejpočetnější a co nejpestřejší skupinu občanů. Předsedovi Motoristů a vicepremiérovi Petru Macinkovi se ovšem podařil onačejší kousek – popudit prakticky všechny proti sobě. To je pozoruhodný výkon i na zkušeného provokatéra. Natož na ministra zahraničí, od kterého by jeden čekal, že bude umět jíst příborem, vést nenucenou konverzaci a být galantní.

Deficit státního rozpočtu na příští rok má dosáhnout 386 miliard korun. Vláda se zavázala, že by měl v dalších letech klesat, zatím ale není jasné, jak to chce udělat. Stále častěji se jako řešení jeví sektorové daně. První z nich, která se podle vládou definovaných a schválených podmínek reálně týká společnosti Orlen Unipetrol, je ve Sněmovně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kyjevský starosta Vitalij Kličko se do sebe pustili kvůli tíživé situaci v dodávkách elektřiny a vody v hlavním městě. Tu před nadcházející zimou vyostřují neutichající vzdušné údery Ruska na energetické kapacity v Kyjevě i dalších ukrajinských městech.

Znáte to všichni, pro jistotu připomenu. Chcete zatelefonovat do instituce, dejme tomu na Ústředí péče o obecné blaho. Vyťukáte číslo. Mívají snadno zapamatovatelná čísla, dejme tomu jedna dva tři, nula nula jedna, nula nula jedna. Ozve se vám: Dovolali jste se na Ústředí péče o obecné blaho. Chcete-li se přihlásit k obecnému blahu, stiskněte jedničku. Chcete-li oznámit újmu proti obecnému blahu,…

Vládní politici, včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), nemohou pochopit, proč se zákon o zrušení poplatků médií veřejné služby stal spouštěčem tak velkého občanského rozčilení. A proč stávkami a neposlušností hrozí i vysoké školy. Vždyť, jak říká ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), nejde o svobodu slova ani o demokracii, nýbrž „jen“ o to, kolik peněz mají veřejnoprávní média dostat a co z…

Česko už je oficiálně černým pasažérem v NATO. Říká si o vyhazov. Zdražíme hypotéky, snížíme úročení vkladů. Tak by mělo znít vysvětlení zavedení sektorové daně na banky. Kyjev hoří, Kličko a Zelenskyj se dohadují. Spor o média není bojem o peníze, nýbrž o přijatelnou politickou kulturu. A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.

„Podařilo se mu úplně zastínit pozitivní body, které mohl získat. Stačilo za tou větou udělat tečku a neříkat nic dalšího,“ glosuje nedávné vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky expertka na strategickou komunikaci a politický marketing Denisa Hejlová. Jak se Poláci vyrovnávají s tragédií, která se odehrála v Krakově? Co ukázaly proběhlé volby v USA? Kdo bude novým mluvčím Donalda Trumpa? A j…

Listopad je v řadě kultur měsícem, kdy si lidé připomínají své drahé zesnulé. Naše Dušičky jsou v nejedné rodině jedinou příležitostí, kdy živí navštíví hroby svých příbuzných.

Partneři v NATO už si musí říkat, že si z nich Česká republika dělá legraci. Ovšem ve věci, kde se nežertuje, protože jde o bezpečnost občanů všech členů Aliance.

Bude tomu už dvacet let. Ve sněmovní pivnici proti mně usedl mladý novinář, který se chtěl něco dovědět o zákulisí politiky a sociální demokracie obzvlášť. Ve skutečnosti jsem se ale v tom okamžiku začal já učit od něj.

Čínské úřady zablokovaly nákup části mezinárodní průmyslové skupiny ABB. Zní to jako banální zpráva, ale hodně vypovídá o dnešním světě. Švédsko-švýcarský koncern ABB totiž sice sídlí v Evropě, jenže v Šanghaji vybudoval i s pomocí tamní administrativy obří továrnu na chytré roboty pro firmy. A právě tu chtěl koupit známý japonsko-americký investor Masajoši Son se svým fondem SoftBank. Ale tvrdě …

Bobby Pulido se konečně může vyspat. Oblíbený zpěvák žánru Tejano, tedy texasko-mexické hudby s chytlavými melodiemi, které člověk jen tak nedostane z hlavy, před lety proslul především písní Desvelado. Zpívá v ní o bezesných nocích a hledání té pravé. Teď si může vedle ceny Latin Grammy vystavit na poličku také osvědčení o zvolení do amerického Kongresu za jižní Texas.

Republikánská strana zažila těžké nevítězství v Kongresu i jinde. To mimo jiné signalizuje konec jedné éry a začátek nějaké nové. Například i ve vztahu mezi dosud nezpochybňovaným Donaldem Trumpem a jeho republikánskou stranou.

Uvažovat nad jedním, byť zajímavým volebním modelem je ošidné. Každý si v něm může najít, co chce, a lze udělat rychlé, efektní a zpravidla mylné závěry. Vždy je dobré se dívat nejen na momentální čísla, ale zejména na trendy. A především na to, co se skrývá pod nimi.