ČRo

Nejen u nás řešíme, kdy a jakou vládu sestaví vítěz voleb. Podobnou otázku si kladou v Iráku, kde hlasovali před dvěma týdny, ale vláda je také v nedohlednu. Něco jsme se o tamních poměrech přece jen dozvěděli.

Andrej Babiš o tom sice mlčí, ale nelze nevidět, že je hnutí ANO v mnohém ohledu levicové. Přestože při svém vzniku počátkem minulé dekády zaujímalo pozici řekněme středo-pravou.

Matt McClafferty, osmadvacetiletý stavební dělník, si všiml pozoruhodného fenoménu. Proslulá krytá hala ve východním Londýně, Lee Valley Velo Park, prý první místo na světě, kde můžete provozovat cyklistiku dráhovou, silniční, horskou i BMX, si – jinak se tomu říct nedalo – hlasitě upšoukla.

Prezidenti Polska a Česka spolu mluvili o ruské invazi a o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Shodli se na tom, že Rusko je dnes největší hrozbou pro mír a demokracii v Evropě. Poláci mají s Ruskem daleko horší historickou zkušenost než my a jsou na ruský expanzionismus velmi citliví. A logicky se obávají, že kdyby padla Ukrajina, budou ruská vojska stát na polské hranici.

Babišova koalice o Stanjurovo kukaččí vejce nestojí. Stačilo! nebude už nikdy jako dřív. Nawrocki v Praze. Rozebereme volby v Iráku a na závěr glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Petr Schwarz.

„Donald Trump se dívá na svět jako na geopolitické kolbiště a jeho hlavním vyzyvatelem je z tohoto pohledu Čína. A válka na Ukrajině je pro něho nevítanou komplikací,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… expert na mezinárodní vztahy a bývalý diplomat Bořek Lizec. Vzniká životaschopný návrh dohody o míru na Ukrajině? Jaké zájmy sledují Spojené státy? Obává se prezident Trump zveřejnění spisů z kauzy …

Alpská ves, strmě stoupající v prudkém slunci, v pozadí s průsmykem, do jehož oparu lanovka vyklápěla stříbrné a zlaté záblesky. Mračná modrošedá clona je vzápětí o pár metrů vedle vyfukovala nazpět. Lesky obloukem pomalu klesaly do údolí. Výjev působil poklidně: průsmyk nad vesnicí se nacházel ve vzdálenosti, kam lidské oko dohlédlo, tenké mraky se skal dotýkaly ohleduplně a kabiny lanovky odráž…

Člověk nemusí být zrovna rozpočtovým expertem, aby poznal, že Fialova vláda zanechala té Babišově ve Strakově akademii kukaččí vejce. Má podobu návrhu státního rozpočtu, ve kterém k sobě nepasují plánované příjmy a nezbytné výdaje.

Už po celá desetiletí se obsazování funkcí ve výborech a dalších orgánech Poslanecké sněmovny řídí zásadou poměrného zastoupení všech stran. Tuhle parlamentní tradici teď nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů z gruntu vyhodila do povětří, když vynulovala Pirátskou stranu ze všech sněmovních funkcí.

Pronájem pokoje o osmi metrech čtverečních za báječných 15 tisíc korun měsíčně či sklepní byt o podobné rozloze za tři miliony. Podobné inzeráty potvrzující realitu nedostupnosti bydlení už dlouho vyvolávají frustraci. Konečně ale také začaly zajímat i politiky a zdá se, že se po mnoha letech debatování něco děje.

Máme se bát Ruska? Mnozí tvrdí, že Rusko je vojensky vyčerpané a ani případný vítězný mír s Ukrajinou, na který tlačí Spojené státy, mu jen tak nevrátí jeho sílu. Je tedy nesmyslné si myslet, že Moskva může zaútočit na Evropu, a je zbytečné vydávat horentní částky na zbrojení. Jenže tato logická úvaha stojí na dvou chybných předpokladech.

V dětské vzpomínce mám listopad spojený s odpoledním vyučováním. Za okny učebny je už tma. Najednou se cosi zabělá, pak znovu – a je to jasné. Sněží, letí ta zpráva od lavice k lavici. A je po odpoledním vyučování.

Prezident se pochybuje na hraně Ústavy, když váhá se jmenováním Andreje Babiše (ANO) premiérem a naznačuje, že někteří případní ministři by v jeho posuzování nemuseli projít. Ústava se opět stává předmětem různorodých interpretací.

Jak taky může vypadat česká ekonomická diplomacie v praxi. Sen o dostupném bydlení. Nejde o Babiše a Pavla, nýbrž další smysl české Ústavy. Máme se bát Ruska? Vytlačením na okraj parlamentu Babiš Piráty nezlomí a na závěr glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Jan Fingerland.