ČRo

„To, že moje pozvání přijala paní Marta Kubišová, vnímám jako radost, malý zázrak a vlastně i potvrzení, že v sobě ta píseň nese něco výjimečného – určité kouzlo i sdělení.“ To řekl výrazný zpěvák, muzikant, autor a herec Igor Orozovič. A měl na mysli svou novinku, písničku Sisyfá.

Dne 23. července uplyne sto let od narození spisovatele, publicisty, disidenta, vydavatele samizdatové edice Petlice Ludvíka Vaculíka. Narodil se Brumově a celý život byl moravským patriotem. V Povídce si Ludvíka Vaculíka připomeneme autorským čtením z prózy Cesta na Praděd a povídkou Jak jsem si dal šít bombajku, která se odehrává ve čtyřicátých letech ve Zlíně, kde tehdy Vaculík pracoval u firm…

Od neděle 19. července se na celý další týden do Českých Budějovic a blízkého okolí nastěhuje špičkový jazz. Jinými slovy sděleno, začne opět v podobách žánrů nesmírně rozmanitý a nápaditě, objevně sestavený Jihočeský jazzový festival. A jako každoročně vás na tuto atraktivní akci upozorníme slovem i hudbou v půlhodince V náladě swingu, potažmo jazzu.

Když budoucí básník, novinář a politik Josef Svatopluk Machar odcházel po maturitě a jednoroční vojenské službě do Vídně coby bankovní úředník, určitě netušil, že se jeho původně dočasný pobyt protáhne na více než třicet let. Vídeň pro něj byla určující.

Ondřej Soukup představuje své oblíbené melodie a interprety. Vedený vlastním pocitem, který doplňuje o příběhy jednotlivých písní i příběhy ze životů jejich autorů a interpretů.

Jak prožívá setkávání s hosty na své rozhlasové Pohovce? Musel vynaložit velké úsilí, aby se stal hercem? A co se může stát, když se sen vyplní? Moderuje Zuzana Maléřová

„Obal je vytvořen z tzv. lentikulárního tisku, což je speciální technologie, která se používá už docela dlouho. Možná si vzpomenete na takové ty měňavé pohledy,“ přibližuje vizuál nového alba V původním snění zpěvák a bubeník kapely Tata Bojs Milan Cais. Čí zásluhou je skupina bezmála 40 let na scéně? Jak na její technologicky náročné požadavky reaguje nahrávací společnost? A nadinterpretovávají …

„Strop, ke kterému míříme, je dostavba Jedličkova ústavu, vznik takového speciálního vzdělávacího centra s nahrávacím studiem a se střižnami,“ avizuje kapelník The Tap Tap Šimon Ornest. Proč se skupina často vydává do nejistých vod? A daří se jí udržovat hodnotovou laťku dostatečně vysoko? Poslechněte si rozhovor s hudebním doprovodem Petra Hudce a Jana Poláka.

Saša Michailidis se ptá filmové kritičky a redaktorky Deníku Jany Podskalské, která literárně zpracovala knihu Terezy Brodské Moje máma Jana Brejchová, a Tomáše Hubáčka z Národního filmového archivu. V únoru zemřela herečka Jana Brejchová. Přední režiséři ji obsazovali od šedesátých let, vytvořila kolem sta filmových a televizních rolí. Proč jí nebudeme říkat česká Bardotka? A proč byla naší opra…

Hmyzácký speciál vysílaný ze silou vůle držícího voru zmítaného mořem má jasný cíl plavby – podrobit očekávaný spektákl Christophera Nolana tvrdé analýze. Trojice Argonautů ve složení Aleš, Tomák, Martin však megalomanskému tvůrci a řeckému smrádku plně podlehla. Antická relace s trubadúrským nádechem se tak na čas změnila ve střídání systematických chvalozpěvů. Rotuje Homer v hrobě? A co na to M…

Tento týden jsme se do očistných vln špinavé hudby ponořili doslova ponořili. Rozhodli jsme se prozkoumat, jakým způsobem v punkových skladbách probublává vodní tématika. Moře, řeky, potoky, oceány i jezera. Motáme se do chaluh a vyhýbáme se pirátským lodím.

Jen malá část rozsáhlých Lobkowiczkých sbírek je běžně přístupná veřejnosti. Výstava v Lobkowiczkém paláci představuje předměty z depozitářů, mezi nimiž nechybí vzácné kalamáře ani originály historických dopisů z jednoho z nejvýznamnějších šlechtických archivů v Česku.

Zpravodajský server Euronews zveřejnil výběr 20 hudebních alb, která podle jeho redakce patří k nejlepším nahrávkám letošního roku. Jak se jejich seznam shoduje s výběrem hudební redakce Radia Wave? Ta u příležitosti první poloviny roku sestavila žebříček 24 česko-slovenských a 36 zahraničních alb.

„V hodinách literatury na gymnáziu převažovali spisovatelé. Vypadalo to, jako by ženy vůbec nepsaly, nebo jen pohádky pro děti,“ vzpomíná spisovatelka Jana Poncarová v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě tento pocit ji po letech přivedl ke knize Ženy slova. „Vždycky jsem milovala literaturu a historii a tyhle dvě věci jsem spojila dohromady.“