ČRo

Srpen bude pro herečku Lenku Krobotovou ve znamení Letních shakespearovských slavností. „Lady Macbeth je určitě výzva. Shakespeara prostě neočůráte,“ říká. Řadu let také patří k oporám Dejvického divadla, které momentálně hraje v multikulturní Galaxii. Jak se jí tam líbí? A jak vzpomíná na příchod do divadla, kde už v té době působil její otec Miroslav Krobot?

The Kinks je kapela, která už naším Hdebním hledáním kdysi dávno prošla. Bylo to v době, kdy její zakladatelé bratři Daviesové tvrdili, že se chystají na comeback.

Přední české vokální kvarteto The Swings vzniklo pod vedením Karla Majera už před pětatřiceti roky, byť ve zcela jiném složení. Z původní sestavy zůstal pouze Petr Hanzlík, který vede The Swings i v současnosti.

V tradičním narozeninovém okénku si připomínáme 79. narozeniny jedné z nejvýraznějších osobností české popové scény, Heleny Vondráčkové.

Tentokrát mé pozvání přijal respektovaný fotožurnalista, který je vlastně také grafikem, manažerem či pedagogem, Jan Šibík. Proč se ve velkém soustředil na zachycení nespravedlnosti? Jak složité pro něj obvykle bývá najít na fotografiích svých studentů něco pozitivního? A za jakých okolností se mu kýč může jevit jako hezká záležitost?

Poslechněte si Krejčího fejeton v podání Lukáše Riegra a druhou část záznamu pořadu Fajnšmekři v Sedmičce, kterým Alena Blažejovská oslavila 30 let magazínu Zelný rynk. Šestá část memoárového cyklu Jiřího Kuběny Z Mého Orloje je věnována Václavu Havlovi a letnímu sídlu Havlov.

Když se protnou dva hudební světy, a to i generačně rozdílné, může být výsledek okouzlující a zároveň přesvědčivý. To se stalo v případě zpěvačky a hudebnice Anety Langerové, která s tvůrčím nadáním volně prochází hranicemi popu, šansonu a také folklóru, jako v případě nově pojaté písničky Svatá Kordula.

Svým výstředním chováním si v Praze vysloužil nelichotivé označení „rozmařilý hejsek“. Ve skutečnosti byl ovšem Gustav Meyrink oslňující muž mnoha talentů – průbojný bankéř, úspěšný sportovec, zasvěcenec tajných věd a v neposlední řadě nadaný spisovatel. A jako takového ho budete mít možnost poznat i ve vltavské Povídce. Online si jeho vyprávění můžete poslechnout po dobu osmi týdnů po odvysílání.

„Kdyby život běhal jen po vyznačené trase, byla by to děsná nuda,“ říká v životopisné rozhlasové hře běžecká legenda, čtyřnásobný olympijský vítěz a osmnáctinásobný světový rekordman. Poslechněte si unikátní biografii, která střídá nadsázku s vážností i kýč se sentimentem v jedinečném zvukovém designu, doplněném o autentické běžecké zvuky a hlášení sportovních komentátorů… Varování: Vzhledem k pr…

„Je spousta designových výstav, které jsou blíž volnému umění. Přijdete tam a vidíte vázu za 5 tisíc, stůl za 50 tisíc – jsou to věci, které nejsou produktem, jsou víc solitérem. A myslím si, že během posledních 20 let se do podvědomí lidí tato obava dostala,“ říká designér a zakladatel studia Egoé Radek Hegmon. Jaké nároky by měl splňovat kvalitní design? Jaké exponáty ukazuje výstava Doba sádro…

Nejslavnější a stále nejhranější komedie G. B. Shawa má na českých jevištích dlouhou tradici. Poprvé se u nás hrála už v prosinci roku 1913, tedy rok před uvedením v Londýně. Pražská premiéra se konala samozřejmě v Národním divadle a je s ní spojeno hned několik talentovaných osobností s neobyčejnými, někdy až dramatickými osudy.

Do malebné, rozmanité a přírodními krásami prostoupené krajiny Českého ráje vstupuje poutník tradičně od Jičína. Z historického města Valdštejnova směřuje k úpatí Prachovských skal, aby záhy upnul svůj pohled k ikonické siluetě hradu Trosky. Jen málokdo v té chvíli vnímá pásmo blízkých vrchů lemujících Český ráj na jeho severovýchodním okraji.

Příspěvek Meteoru do projektu Mrazivé léto na Dvojce. Sherlock Holmes a jeho řešení záhad pomocí vědeckých metod k Meteoru neodmyslitelně patří. Už dva roky po svém vzniku na začátku 60. let Meteor odvysílal dramatizaci Chemických případů Sherlocka Holmese od Wacława Gołembowicze. V 70. a 80. letech příběhy přímo pro Meteor psal spisovatel Rudolf Čechura a pak i tehdejší hlavní redaktor Meteoru J…

V tomto architektonickém díle jsou výrazně vepsány dějiny českých zemí a generace badatelů i obdivovatelů na něj pohlížely z různých úhlů. Autoři cyklu se pokusí přiblížit Svatovítskou katedrálu běžnému návštěvníkovi tak, jak by ji sám pro sebe neobjevil a marně by našel smysl některých jejích částí.