ČRo

Návštěvnici Soundtracku Poděbrady si mohou také připomenout atmosféru televizní soutěže Videostop, kterou uváděl moderátor Jan Rosák. „Už jsem znělku neslyšel drahně let, a když ji slyším, tak mi to připomíná nejmilejší chvíle před televizní kamerou,“ říká moderátor, který zavzpomínal i na filmového historika Karla Čáslavského. Jaký film uchvátil Jana Rosáka filmovou hudbou?

Filmová hudba tolik nenaznačuje, je velmi nenápadná, často disonantní, je skoro na pomezí sound designu, hodnotí současné trendy hudební skladatel a autor filmové hudby Jan P. Muchow. „Je tam mnohem méně hudebních témat, méně not. Logicky se vyvíjí forma, jakou se vyprávějí příběhy.“

Festival filmové hudby tady chyběl, a tak jsem si řekl, že to musíme udělat. A Poděbrady byly ideální místo, vypráví zakladatel a ředitel Soundtrack festivalu Michal Dvořák, podle kterého hudba se zvukem tvoří až 50 procent emocí filmu. „Hudba u mnoha českých i zahraničních režisérů a produkcí je na posledním místě, většinou se dělá na konci filmu, kdy dojdou peníze a čas.“

Režisérka a dokumentaristka Markéta Ekrt Válková deset let pracovala na dokumentu Amiřiny děti, mapovala příběh rodiny, která utíká ze Sýrie do České republiky. A mapovala tento příběh optikou dětí. O filmu na festivalu Soundtrack v Poděbradech mluví společně s Vojtěchem Nýdlem, členem skupiny Clarinet Factory, která pro film nahrála hudbu.

Musí být skladatel filmové hudby zároveň institucionálně vzdělán v hudební kompozici? Jak se buduje komunikační symbióza mezi hudební kompozicí a režií? A jak může odmítnutí zkomponované hudby pomoci autorovi se správným nasměrováním?

Chmelaři, sedláci, rybáři i skláři slavili v dávných dobách konec srpna a svátek svatého Augustýna velmi specifickýcm způsobem. Chmelařská dočesná to byla na západě, sklářské slavnosti na severu a dožínky a rybářské veselice na jihu - to byly pro naše předky zásadní události konce srpna, na něž se dlouho chystali.

Čas plyne jako voda, a tak tu máme Hudební hledání číslo 400. Úvod si proto uděláme takový pestřejší a podíváme se na zajímavou hudbu, můj objev z poslední doby.

Minulý rok, v rámci hudebního programu Dne otevřených dveří, rozehřála publikum a vytvořila milou atmosféru ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice jihočeská hudebně divadelní skupina Rybníkáři.

Tentokrát si v tradičním narozeninovém okénku připomeneme nedožité 68. narozeniny krále popu – Michaela Jacksona.

Když se v roce 1901 narodil do výtvarnické rodiny, nestála u jeho kolébky jako kmotřička žádná obyčejná dobrotivá sudička, ale jeden z nejvýznamějších českých malířů a ilustrátorů Mikoláš Aleš. Při křtu pak chlapci popřál umělecký talent a dar pevné vůle. Za tři roky studií u Maxe Švabinského Bouda navrhl vazby, obálky a ilustrace ke 30 knihám. Právě knižní ilustrace jsou tím nejvýraznějším témat…

Poslechněte si reprízu fejetonu Adély Ryvolové Dopisy, reportáž z tasovské sokolovny, kde bylo uvedeno nové vydání Demlovy sbírky Moji přátelé, a třetí část četby z knihy Jany Soukupové Brněnské mordy.

V 36. dílu podcastu SOČRu a ČRo Vltava poodhalíme zákulisí stoletého výročí Symfonického orchestru Českého rozhlasu prostřednictvím vzácného pohledu dlouholetého notového archiváře Zdeňka Jeřábka.

Před 25 lety měl premiéru možná nejambicióznější snímek české kinematografie po roce 1989. V kině ho vidělo přes milion lidí a byl to film, který snese srovnání s nejnáročnější hollywoodskou produkcí. Mluvíme o filmu Tmavomodrý svět, a na festivalu Soundtrack v Poděbradech režisér snímku Jan Svěrák zmínil i filmovou hudbu Ondřeje Soukupa.

Poslechněte si jednu z nejlepších francouzských komedií posledních let o tom, co je v civilizované společnosti přijatelné a co nepřípustné. Vtipná konverzační hra o mužích a ženách, rodinných a partnerských vztazích varuje před nebezpečím dlouho zamlčovaných tajemství. Ve studiu se k natáčení sešli Ondřej Brousek, Kamil Halbich, Klára Oltová, Jaroslav Plesl a Nina Horáková.