ČRo

Koně slaví svůj světový den 11. července, ovšem měsícem našich nejvzácnějších starokladrubských koní je září: konají se výkonnostní zkoušky, závody ve všestrannosti a především závody koňských spřežení.

Inka byla jako novorozeně odložena v krabici od margarínu v babyboxu přerovské porodnice. Na levé nožce holčičky bylo napsáno telefonní číslo. Čí bylo? A proč Inku matka odložila? A jaký vliv to měla na Inčin život? Poslehněte si dvoudílnou povídku v rozhlasové premiéře.

Před nastávajícím výrazným životním jubileem, devadesátinami známého herce, zakládajícího člena Divadla Járy Cimrmana, významného básníka, scenáristy, textaře, překladatele a také dlouholetého spolupracovníka našeho rozhlasového studia Miloně Čepelky zavzpomínáme na velmi vydařený šansonový večer Zeleného čtvrtku roku 2014 v sále Českého rozhlasu České Budějovice.

Poslechněte si fejeton Marty Veselé Jirousové Štěstí je sud plný vody, reportážní záběry z uvedení literárního sborníku na brněnském Štetl festu a pátou část četby z knihy Jany Soukupové Brněnské mordy.

Interpretační záběr a profesionalita zpěvačky Dashy jsou jistě hodné obdivu. Sám jsem to mohl zblízka poznat, když jsem se podílel na reprezentačním koncertu českobudějovického rozhlasového studia v městském divadle v Českém Krumlově před pěti roky, kde společně s Bromovci sklidila nadšené ovace publika.

V povídce s názvem Styky a známosti aneb Die schönste Beine aus den ganzen Ungarn nás autor zavádí do prostředí, které jako by vypadlo ze starého světa, do starobince, kde vládnou zvyky spojující nás s minulostí. Druhé dvě povídky spojuje postava anděla, bytosti přicházející bez zvaní a patrně odvádějící z všednosti, ve které se obě povídky odehrávají. Poslouchejte online po dobu osmi týdnů po od…

Lojzovi Roubalovi je 26 let, ale cítí se jako starý mládenec. Sdílí totiž domácnost s bratrem Karlem a jeho ženou Vlastou, kteří navíc čekají svoje první dítě. Jestli se Lojza konečně neosamostatní, dětská postýlka se už do bytu prostě nevejde. Lojza pochopí, že musí naráz vyřešit bytovou i osobní krizi. Vychutnejte si Václava Postráneckého v roli dobráckého strojvůdce Lojzy, který věří, že člově…

„Vida Prelesnik, klavírní virtuoska slovinského původu, slaví dvojité výročí – jak narození, tak úmrtí. A nás zaujal její život, kdy byla velmi talentovanou hudebnicí a v podstatě svoji kariéru tak trochu obětovala pro kariéru Talichovu,“ osvětluje téma 44. ročníku festivalu Talichův Beroun jeho ředitelka Karolina Froňková. Daří se festivalu oslovovat širší publikum? V čem spočívají jeho celoročn…

Setkání dobrých čtenářů s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá a čtenářské vyznání nabízí publicista, hudebník a básník Michal Bystrov.

Britský kytarista, skladatel a producent, který má na kontě jak rozsáhlou sólovou diskografii, tak celou řadu spoluprací s formacemi The Cinematic Orchestra nebo Slowly Rolling Camera. To je Stuart McCallum. Převažuje u něj cit pro alternativní jazz a ambientní hudbu, od melancholického folku po experimenty s elektronikou. Do Česka se vrací 12. září, kdy zahraje jak v pražském Jazz Docku, tak na …

Jaké podoby nabyla Země hojnosti od antiky po raný novověk? A máme i dnes své představy o prostoru s neomezenou nabídkou požitků? Nejen na tyto otázky hledáme odpovědi s historikem Martinem Nodlem.

Návštěvou nás poctí mistr grafik a maleb, slova mluveného i psaného, náruživý bubeník a ctitel každé životní vteřiny Jiří Anderle. Proč se drží Hrabalova moudra, že je třeba tlumit svůj lesk? Kdo je malířem jeho duše? Kde byla tvorba v čase, kdy se loučil se ženou, která ho provázela téměř 70 let? A co se dozvěděl o lásce ve svém druhém manželství?

Skrze okna středověkých katedrál, jejichž skleněné výplně připomínají zářící drahokamy, sestupovala nebeská krása na zem, k věřícím. Za tajemstvím vitráží (vitrají) se za odborníky i uměleckými řemeslníky vydáme s Janou Davidovou-Kracíkovou.

V tomto architektonickém díle jsou výrazně vepsány dějiny českých zemí a generace badatelů i obdivovatelů na něj pohlížely z různých úhlů. Autoři cyklu se pokusí přiblížit Svatovítskou katedrálu běžnému návštěvníkovi tak, jak by ji sám pro sebe neobjevil a marně by našel smysl některých jejích částí.

Poslechněte si premiéru rozhlasové podoby textu, v němž český jazykovědec a literární historik přispěl v r. 1923 do debaty ohledně tvrzení Ferdinanda Peroutky, že současná česká literatura nedostatečně studuje skutečnost. Online po dobu osmi týdnů po odvysílání.