ČRo

Písničkář Oldřich Janota (1949-2024), ikona české alternativní hudební scény, plzeňský rodák, v roce 2008 vydal knížku arabesek a fejetonů Neslyšící děti. Už od 90. let si zaznamenával zážitky z muzikantských toulek po Čechách a Moravě.

Tentokrát bude celé Hudební hledání ve španělštině. Protože nám na folkovou hudbu z And z minulého roku dorazilo několik kladných ohlasů, zamíříme tentokrát tímto směrem, jen trochu jižněji.

Hrdinka povídky Jolana Winterová, celý život toužila po mateřství. Setkání s manželkou Jolanina ženatého milence Vojtěcha však přinese poznání, které ji srazí na kolena.

V tradičním narozeninovém okénku si připomínáme výročí dvou výrazných osobností hudební scény – britského zpěváka Chesneyho Hawkse a nedožité narozeniny zpěvačky Olivie Newton-John.

Hudební skladatel George Gershwin se narodil v New Yorku 26. září 1898. Jeho rodiče byli židovští přistěhovalci z Ruska a své původní příjmení Geršovic si postupně změnili. Jacob, kterému v dětství začali říkat George, byl druhorozený. K muzice se dostal díky staršímu bratrovi Irovi, kterému rodiče koupili klavír. George byl však talentovanější a od 12 let studoval klavírní hru.

Poslechněte si fejeton Petra Šotnara Malá úvaha o střetu zájmů, reportáž z předpremiéry dvou dílů cyklu České televize Literární místopis, která se uskutečnila v Moravské zemské knihovně, a sedmou část četby z knihy Jany Soukupové Brněnské mordy.

Za velké štěstí a radost považuju to, že jsem měl možnost natočit s panem Jiřím Suchým od poloviny devadesátých let více větších rozhovorů a jaksi zblízka opakovaně vnímat a ocenit jeho intelekt, moudrost a schopnost neotřelým, jemně vtipným, jazykově vybroušeným způsobem reagovat pohotově v podstatě na každou otázku.

Novinář a prozaik Jaromír Tomeček (1906–1997) vstoupil do literatury koncem 30. let 20. století časopiseckými fejetony. Naplno se literární tvorbě začal věnovat za německé okupace, kdy debutoval dětskou knihou povídek o zvířatech Vuí se směje. Než se stal na začátku 60. let spisovatelem z povolání, byl redaktorem časopisu Host do domu a spolupracoval také s Československým rozhlasem. Poslechněte …

Třicet let natáčení, ze kterého vznikl dokument. Bára Basiková brala spolupráci s režisérkou Helenou Třeštíkovou jako poctu a teď prý obě žasnou, jaký ohlas film má. Možná i proto, že její život zachycuje bez příkras. „Aby to bylo pravdivé, tak jsem skutečně nechtěla vystřihnout nic, ty chyby a špatné zážitky do té mozaiky prostě patří,“ říká zpěvačka.

Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Ze své knihovny vybírá básník, publicista a překladatel z polštiny Bogdan Trojak.

Z českých umělců tam vystavovali například Antonín Střížek, Jiří David, Zdeněk Sýkora, velký úspěch u čínského publika mělo představení českého kubistického designu.

Všichni hledají nějaké kořeny, ale ty jsou v každé písničce, v každém nářečí, v díle řezbářů a sklářů, říká herec a hudebník Vladimír Javorský. Co si broukal, když jako gymplák chodíval přes les ze Zábřeha až do Hrabůvky? Čím ho tak zasáhl Petr Novák? A jaké čertoviny provádí svým spoluhráčům z kapely, když si užívá opojnou svobodu koncertních vystoupení?

Skrze okna středověkých katedrál, jejichž skleněné výplně připomínají zářící drahokamy, sestupovala nebeská krása na zem, k věřícím. Za tajemstvím vitráží (vitrají) se za odborníky i uměleckými řemeslníky vydáme s Janou Davidovou-Kracíkovou.

V tomto architektonickém díle jsou výrazně vepsány dějiny českých zemí a generace badatelů i obdivovatelů na něj pohlížely z různých úhlů. Autoři cyklu se pokusí přiblížit Svatovítskou katedrálu běžnému návštěvníkovi tak, jak by ji sám pro sebe neobjevil a marně by našel smysl některých jejích částí.

Melancholický vypravěč se svěřuje příteli s hlubokou láskou, která ho spaluje. Tato láska je však od samého počátku odsouzena k zániku...