ČRo

Ve Šluknově masopust, v Mostě a Krupce plesy, filmy v Hraničáři a divadelní představení všude možně. Víkend v Ústeckém kraji bude jako obvykle kulturně nabitý.

V jedno z hlavních center českého hudebního léta se promění město Litomyšl od 12. června do 5. července. Šedesátý osmý ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl bude mít podtitul Natura, tedy Příroda, a nabídne velké symfonické koncerty, operní představení i komorní projekty.

Jak souvisí Studio Ypsilon s Českým rozhlasem? Velmi konkrétně. „Rozhlas se stal jeho mediálním partnerem a od dubna se jednou za měsíc bude pořad Tobogan konat u nás. Budou speciální hosté, kteří mají vztah k Ypsilonce,“ zve herec posluchače i diváky. A nebude to jen tak ledajaký Tobogan. „Každý díl se bude k něčemu vázat. Oslavíme 80. narozeniny Arnošta Goldflama, pak nedožité 90. narozeniny Ja…

Juraj Mravec je zvukový designér a ruchař filmů Lidice, Tobruk nebo Alois Nebel. Za seriál Koruna byl nominovaný na cenu Emmy, za snímek Kuky se vrací získal Českého lva a letos má nominaci za zvuk k filmu Sbormistr.

Nejsledovanějším ceremoniálem v historii Oscarů byl ročník 1998, kdy film Titanic získal jedenáct z celkových čtrnácti nominací. Slavnostní večer tehdy sledovalo 57 milionů diváků v USA, což z ní učinilo jednu z největších popkulturních událostí své doby. Pro srovnání – šlo o vyšší číslo, než kolik lidí sledovalo poslední díl seriálu Přátelé v roce 2004.

Drobná nehoda, vítězný film festivalu v Cannes se dvěma nominacemi na Oscary, je ode dneška v českých kinech. Íránské drama s prvky černé komedie natočil perzekvovaný režisér Džafar Panahí. Sleduje v něm bývalého vězně íránského režimu, který náhodou narazí na muže, o němž je přesvědčený, že byl jeho mučitelem. „Politikou, pomstou a nějakou úvahou o odpuštění nabitý film, který je zároveň takovou…

Kdyby se před sto lety někdo zeptal, co je symbolem Chebu a Chebanů, místní by bez váhání odpověděli: „Huasnoantoutara“. Dnes by mnozí Chebané netušili, co to je. Ale mnohým ten název už zase něco říká.

Přesně před pětapadesáti lety nás opustila ikona francouzské kultury, herec a zpěvák Fernandel. Pravidelná rubrika Klapka věnovaná filmové hudbě se zaměřuje na skladby ze snímků, ve kterých se tento umělec objevil.

Oceňovaná výtvarnice a umělkyně z Krupky Alena Marie Kartáková má expozici svých porcelánových děl v Infocentru Hornické krajiny v Husitské ulici v Krupce.

„Vytyčila si to jako cíl, že chce dokázat a ukázat, že každý muslim nemá v kapse bombu a že prožívá úplně stejné věci jako kdokoli jiný a že se snaží, že bojuje. Snaží se, ačkoli všechno, co tady potkala, je pro ni nové,“ říká o protagonistce časosměrného dokumentu Amiřiny děti filmařka Markéta Ekrt Válková. Na jaké překážky při natáčení narážela? A jak se proměnil vztah sledované rodiny k Česku?…

Eklektické britské trio na svém šestém albu Circadia, jak ostatně název napovídá, tematizuje provázání rytmu hudby a biorytmů, prožívání denních cyklů s jejich různými náladami. Funguje to náramně.

I díky dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který Česko reprezentuje na Oscarech, má už měsíce nabitý diář. Jako dítě toužila být spisovatelkou, teď píše své paměti a taky detektivku. Stále se ale snaží být aktivní fotografkou a i pedagožkou. „Fotografický obraz se velmi uvolnil, to je také důvod, proč se moje fotky víc líbí, doba mě dohnala,“ říká ve Vizitce. Repríza z 10. prosince 2026.

Francouzský spisovatel a provokatér Michel Houellebecq napsal román Podvolení o tom, jak by se z Francie mohl stát islámský stát. Kontroverzní fikce vyvolala mimořádnou pozornost a v mnoha zemích se kniha stala bestsellerem. Nyní ji stanice Český rozhlas Vltava přináší v podobě rozhlasové dramatizace Matěje Samce v režii Petra Mančala.

Zahajovací koncert 2. ročníku mezinárodní rozhlasové přehlídky Barevný zpívající svět proběhl v úterý 24. února v budově Českého rozhlasu Brno. Prohlédněte si fotogalerii.

Výstava Praha volá svět! 90 let v éteru představuje zahraniční vysílání Českého rozhlasu jako živý organismus, který se po desetiletí proměňoval spolu s dějinami i technologiemi. Návštěvníci projdou od prvních vysílačů a rozhlasových studií 30. let přes období válečných a poválečných zlomů až po současnou digitální redakci.