Radiožurnál

Americký viceprezident J. D. Vance vyzval při návštěvě Minneapolisu k větší spolupráci místních a minnesotských orgánů s agenty federálních služeb. Konkrétně s příslušníky imigrační a celní služby, která vyhledává a zadržuje ilegální přistěhovalce.

Takzvanou Radu míru americký prezident Donald Trump původně prezentoval jako nástroj pro obnovu Pásma Gazy a nezbytnou součást jeho loňského mírového plánu. Nyní se ale ukazuje, že Trumpovy ambice jdou mnohem dál. Ozývají se přitom varování, že si Trump buduje protiváhu OSN, kterou často kritizuje. „Vypadá to jako trucpodnik Donalda Trumpa, který si chce vytvořit tak, aby byl schopen ho naprosto ovládat,“ upozorňuje analytička Irena Kalhousová.

Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači, která podle něj trvala přibližně čtyři hodiny. Poradce podle tiskových agentur také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Zabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou prezidentů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.

USA nepoužijí sílu k získání Grónska a na zajištění bezpečnosti naopak chtějí spolupracovat se spojenci v NATO. Donald Trump to řekl po jednání s šéfem aliance Markem Ruttem. „NATO zjevně nabídlo nějakou formu dohody o budoucím uspořádání a vojenské přítomnosti. Rutte má ve vztahu k Trumpovi velmi dobré vyjednávací schopnosti a nabídl dostatečné ústupky, aby odvolal hrozby cel,“ říká pro Český rozhlas Plus amerikanista Jakub Dopieralla.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině, již Rusko na rozkaz šéfa Kremlu rozpoutalo v únoru 2022.

Donald Trump na ekonomickém fóru v Davosu znovu otevřel téma Grónska. Argumentoval posílením bezpečnosti USA i Severoatlantické aliance, zároveň ale ustoupil od zavedení cel vůči části evropských zemí, které jeho plán nepodpořily. Se šéfem aliance mluvil o budoucí dohodě o Arktidě. Začínají transatlantické ledy pomalu rozmrzat? A jak by se k Trumpově politice měla postavit Evropa? Hostem Českého rozhlasu Dvojka byl ekonom Richard Hindls.

Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Dokumenty k ukončení války na Ukrajině jsou takřka hotové a Rusko musí být připraveno válku ukončit. V projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu to ve čtvrtek prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který předtím jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Oznámil také, že vyjednávací týmy Ukrajiny, USA a Ruska se v pátek a v sobotu setkají ve Spojených arabských emirátech. Formát jednání ale neupřesnil.

Jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským označil prezident Spojených států Donald Trump za velmi dobré. Po setkání ve švýcarském Davosu prohlásil, že všichni chtějí mír, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkázal, že válka musí skončit. Další podrobnosti ze schůzky, která trvala asi hodinu, Trump novinářům nenabídl. O dobré schůzce hovořil podle ukrajinských médií též poradce Zelenského pro komunikaci Dmytro Lytvyn.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Davosu spolu s pozvanými státníky podepsal dokument, kterým byla formálně ustavena Rada míru. Rada se nejprve zaměří na prosazení míru v palestinském Pásmu Gazy, chce se ale věnovat i dalším konfliktům. Trump uvedl, že nová mezinárodní instituce dohlédne na demilitarizaci a obnovu Gazy.

Americký prezident Donald Trump ve středu ve švýcarském Davosu vystoupil před světovými byznysovými i politickými lídry. Evropa s napětím čekala na jakékoliv náznaky toho, jak si šéf Bílého domu představuje budoucnost spojenectví napříč Atlantikem, dočkala se ale jen částečně. Kromě toho ale Trump v hodinovém projevu při několika příležitostech poměrně laxně pracoval s fakty. Přinášíme ověření jeho klíčových výroků na Světovém ekonomickém fóru.