Radiožurnál

Elektrárenská společnost DTEK varovala, že Ukrajince čekají těžké dny. Rusko v sobotu silně poškodilo dvě velké tepelné elektrárny na západě Ukrajiny a hlavní rozvodnu vysokého napětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním hlášení upřesnil, že atomové elektrárny musely snížit výrobu elektřiny a jeden blok se kvůli nedostatečnému napájení odpojil automaticky.

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění. V sobotu o tom informovala agentura DPA, která státní příslušnost obětí neuvedla. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.

Dívat se čtvrtým rokem na válku je pro zpravodajku České televize Darju Stomatovou čím dál těžší. Nejen kvůli neustálému násilí a destrukci, ale především proto, že se konflikt stále častěji dotýká lidí, které osobně zná. „Je to obtížné, protože si člověk stále víc uvědomuje tu ztrátu. Mě asi nejvíc trápí v poslední době, že mi stále více umírají lidé kolem mě,“ připouští v pořadu Osobnost Plus válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová.

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Vyšetřovatelé podle agentury APA nevylučují, že za útoky stojí anarchisté. Ministerstvo dopravy události označilo za vážné případy sabotáže, napsala agentura Reuters. Incidenty připomínají ty, které se odehrály ve Francii před zahájením letních olympijských her v roce 2024.

Slovenští policisté ukončili vyšetřování autonehody, do které se zapletl šéf tajné služby Pavol Gašpar. Podle nich šlo o přestupek. Kdo je viníkem, není jasné, případ ale provází podivné okolnosti. Gašpar jel ve sportovním autě, když se srazil s rodinným vozem. Jeho auto pak ohnulo nedalekou lampu. Šéf tajné služby ale tvrdí, že jel 54 kilometrů v hodině a na vině je druhý řidič. Na místě nehody se tehdy navíc zjevil i krajský policejní ředitel.

Argentinská ekonomika si od nástupu Javiera Mileie do prezidentského křesla před dvěma lety prochází jakousi terapií šokem. Současné hlavě státu, jenž proslula „řezáním“ státního dluhu motorovou pilou, se od té doby podařilo snížit inflaci či míru chudoby, kritici však poukazují na to, jakou cenu za to obyvatelé platí. Reformy podle nich negativně dopadají především na ty ze střední třídy či důchodce, již proti opatřením často protestují.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by Ukrajina stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání.

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také podle něj navrhli, aby se vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska setkaly příště v USA.

Norská korunní princezna Mette-Marit vyjádřila hlubokou lítost nad tím, do jaké situace uvrhla norskou královskou rodinu tím, že udržovala přátelství s americkým sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Omluvila se lidem, které tím zklamala. Uvedla to v oficiálním prohlášení královského paláce. Norský následník trůnu Haakon v pátek prohlásil, že nejdůležitější věcí pro něj v této těžké době je starat se o svou rodinu, včetně manželky.

Americký prezident Donald Trump by po sobě rád nechal pojmenovat dva významné dopravní uzly. Hlavní washingtonské mezinárodní letiště a železniční nádraží v New Yorku. Podle několika amerických medií tím podmínil uvolnění peněz na dostavbu železničního tunelu spojujícího stát New Jersey s městem New York.

V ománském Maskatu v pátek ráno začaly rozhovory mezi zástupci Spojených států a Íránu. Týkat se zřejmě budou hlavně íránského jaderného programu. Schůzce předcházelo jednání ministrů zahraničí Íránu a Ománu, který ty rozhovory hostí. „Je tam dominantní tlak Spojených států, který dohnal Írán k jednacímu stolu, i když nechtěl,“ říká v pořadu Radiožurnálu Co se děje se světem bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.