Hnízdo zvrhlé Narcisky

URL:

http://www.narciska.cz/

Katalog:

Kultura → Literatura

Publikuje:

3 položek/měsíc

KNIŽNÍ POCITY: Zahrada nových začátků

3.srpna
Moje první zkušenost s edicí Srdcovky je na světě. Vzhledem k tomu, že jsem měla knihu Abbi Waxman Zahrada nových začátků rozečtenou celý měsíc, mohlo by se zdát, že to byla nuda k uzoufání, ale tak to vůbec není. Vlastně jsem převážnou část knihy přečetla během dvou dní, jen jsem teď prostě nějak neměla čtecí období, určitě to znáte také. Sice se říká, že léto je ideální čas na čtení, ale upří...

Já a pletení: Jiskra pletacího nadšení

25.července
Vždycky jsem obdivovala lidi, kteří dokázali vyrobit něco krásného. Nikdy jsem se nepovažovala za zručnou, chybí mi trpělivost a nejspíš i výdrž potřebná ke zdokonalování. Vždycky jsem si myslela, že krásné věci zvládnou vytvořit jen druzí, že sama nejsem dost šikovná, originální a dobrá. Když pominu dílny na základce, nepamatuji si, že by mě někdo vedl k rukodělným aktivitám. Bohužel nejsem an...

KNIŽNÍ POCITY: Rok zázraků

21.července
Nedávno jsem četla novinku od Sarah Winman s krásným názvem Slunečnice . Autorka pro mě není neznámou, kdysi jsem v jednom antikvariátu objevila její prvotinu Když byl bůh králík a zamilovala se do neotřelého poetického stylu říznutého trochou toho lidského chaosu. Tenhle cit zůstal nějaký čas schovaný v zákoutích mého srdce a právě Slunečnice ho opět probudila k životu. Po dočtení toho skvostn...

Proč vlastně nepíšu...

18.července
Blog dostal nový kabátek, určitě jste si toho všimli, že jo, že jooo? Chtělo to změnu a já doufám, že s novým kabátkem přijde i více článků. Nějakou dobu jsem přemýšlela o tom, že bych zavřela krám úplně, včetně smazání všeho, co k Hnízdu patří, ale naštěstí jsem alespoň v tomhle případě nejednala zkratkovitě. Myslím, že by Hnízda byla škoda, přeci jen jsem tu nechala dost potu a písmenek. Naví...

Léto na písečné pláži

4.července
Trávit každé léto na pláži v malé chatce pokryté nemizící vrstvičkou písku a popíjet víno s nejlepší kamarádkou, která bydlí hned vedle vás. Porodit syna v téměř stejný čas jako ona, vidět jak se z chlapců stávají nerozluční přátelé, užívat si radostí všedních dní, pozorovat jak chlapci rostou, hrají si mezi lasturami a dovádí ve vlnách. Zní to jako idylka a nejspíše by tomu tak i bylo, kdyby s...

KNIŽNÍ POCITY: Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů

25.června
Tuhle knížku jsem si poprvé vypůjčila ještě v Plzni. Zaujala mě svým dlouhým názvem, obsahujícím slovo literatura, a také faktem, že je celá psaná v dopisech. Nadšeně jsem si ji odnesla domů, kde jsem ji položila na poličku. A za tři měsíce jsem ji netknutou nesla zpět. Ehm, ano, nepřečetla jsem ji, ačkoliv jsem se na ni hodně těšila a podařilo se mi i několik lidí přesvědčit o tom (bez většího...

Ellis a Michael

20.června
Nesuď knihu podle obalu - v případě Slunečnice od Sarah Winmanové to platí dvojnásob. Nevrhnout se na tuhle tenkou knížku, která v sobě ukrývá tolik hlubokého, tolik lidského, by byla nesmírná škoda. Snad jen Sarah dokáže z přátelství dvou mužů udělat poetický zážitek plný upřímnosti, smutku i radosti, hledání a nalezení, přijetí bolesti, sebe sama a osudu. Kdybych se řídila pouhým prvním dojme...

Štěstí je všude tam, kde ho chceš vidět

5.června
Je ráno, za oknem šveholí rozjaření ptáčci, škvírou mezi závěsy prosvítá čerstvé slunce a šimrá mě paprskem po tváři. Je brzy, mohla bych ještě hodinku spát, ale potichu odhodím deku, posadím se na posteli a protáhnu se. Oči mám ještě poblouzněné spánkem, přesto je upřu na schoulenou hromádku na druhé straně postele. Hromádka v klidu oddechuje a já doufám, že se mu zdá něco hezkého. Je čas opus...

Jsem Fredova

3.června
Jak snadno si dokážete představit, že Amerika není svobodnou zemí plnou možností a snů ? Kanaďanka Margaret Atwood o své představě Ameriky jako teokratické diktatury ze začátku trochu pochybovala, osobně mě však z jejího Příběhu služebnice v koutku duše mrazilo - právě pro snadnou uvěřitelnost toho, co by se mohlo stát, co by mohlo fungovat. Vzhledem k povaze lidstva a dějinným zkušenostem - a ...

Poslední rande

16.března
Rande naslepo je, v dnešní době internetu a sociálních sítí, celkem běžná věc. Málokdy se zamyslíme nad tím, zda na schůzku opravdu dorazí člověk, kterého očekáváme. Maximálně si budeme dělat srandu, že se z atletického krasavce vyklube plešatý pupkáč. Jenže, co když na druhé straně sedí člověk, který to v hlavě nemá v pořádku a jeho jedinou touhou je ublížit? Co potom? Pomůže říct známým, kam ...

KNIŽNÍ POCITY: Jen zvířata

24.února
Přiznávám bez mučení, že tuhle knihu jsem si vybrala kvůli krásné obálce (kdo jsi bez viny, znáte to) a zvířecím hrdinům. Byla jeden čas na sociálních sítích k vidění tak často, že jsem neodolala a musela ji mít (důkaz toho, jak je fotogenická). Všichni ovšem dobře víme, že překrásná obálka sice může přidat body v kolonce Pořídit si , ale když vnitřek stojí za starou belu, jsme z toho akorát ro...

Znovu nalezená

9.února
Ztratit sebe sama v návalu všedních povinností je lehčí, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý začátek přináší velké naděje a s nimi i sny, které se zdají být na dosah ruky, jenže člověk ani nemrkne a život to vše popráší nánosem stereotypu a jednomu občas naloží víc, než dokáže unést. Své o tom ví i Maribeth z knihy Znovu já od Gayle Formanové. Pokud je vám jméno autorky povědomé, máte p...

V hlubinách minulosti

3.listopadu
Dvě postavy plující v malé loďce, starý lom skrytý uprostřed rozlehlých lesů a balík, který měl brzy vyměnit suchou loďku za temně vlhké dno zatopeného Hayeského lomu. Scéna podzimu roku 1990, kterou neměl nikdo vidět. A přeci jí přihlížel starý muž. Minulostí začíná novinka Temné hlubiny , kterou napsal můj oblíbený britský autor Robert Bryndza . Třetí příběh detektiva šéfinspektora Eriky Fost...

Prostě si jen tak žít...

7.září
V posledních dnech prostě tak nějak jsem. Moc nepřemýšlím, neplánuji, nepřijímám do svého bytí žádné zbytečnosti zvenčí. Naopak mnohem víc času trávím spánkem, procházkami v přírodě, pletením, popíjením čaje, psaním si do sešitků, prostým pozorováním našich dvou huňáčů a vlastně pozorováním tak nějak obecně. Ale není to takové to přehlceno, kdy vám vjemy tečou i ušima. V přírodě je pozorování j...

Irka v Brooklynu

18.srpna
V poslední době se mi stává, že mě ke knize přivede film. Nejinak tomu bylo i v případě Brooklynu . Četla jsem zvěsti, že právě tento příběh je jedním z případů, kdy je filmové zpracování lepší. Film je bezesporu nádherný, ale pro mě osobně je mnohem lepší knižní předloha irského spisovatele Colma Toibína . Při čtení jsem se dokázala mnohem víc vcítit do pocitů dívky, která opouští nudné, avšak...
© 2000-2018 ANNECA s.r.o., Klíšská 977/77, 400 01 Ústí nad Labem, Tel: +420 478571021, Email: info@pravednes.cz, Twitter: @pravednes