Deník N

V posledních dnech zesílily spekulace o skutečné identitě neznámého autora, který se skrývá za pseudonym Thomas Paukner a vystupuje jako alternativa investigativních médií. Jeho články sdílejí hlavně koaliční politici. Deník N zjistil podrobnosti o majitelích tohoto účtu.

Horka představují velké riziko mimo jiné pro seniory. Lidé v důchodovém věku jsou náchylnější k dehydrataci či přehřátí – hůře regulují tělesnou teplotu a také méně cítí žízeň. Na co si dát pozor, jak předejít teplotnímu šoku a jak se v horkých dnech správně ochladit? Shrnujeme zásadní rady odborníků (nejen) pro seniory.

Hnutí ANO nemá do podzimních voleb kandidáta na pražského primátora. Po rezignaci Ondřeje Prokopa kvůli kauze jeho bytů a majetkového přiznání hnutí hledá jeho nástupce nebo nástupkyni. Ve hře je několik jmen. Odpovídáme na otázky, jak ANO celou věc řeší.

Nepříliš šťastné dny za sebou mají přední tváře vládního ANO. Hnutí musí jen krátce před komunálními volbami hledat nového pražského lídra, pravá ruka Andreje Babiše dostala výpověď z podnájmu v městském bytě a vláda musí akreditovat prezidenta Petra Pavla na summit v Ankaře.

Extrémní horko představuje zátěž pro celý náš organismus. Můžeme být unavenější, frustrovanější nebo zažívat nepříjemné příznaky přehřátí. Jak si ve vedru ulevit a nejlépe předejít problémům?

Vysoké teploty mohou být pro nejmenší děti velmi nebezpečné. Jak s nimi v těchto dnech chodit ven, co mají mít na sobě nebo jak cestovat autem? Odpovídáme na vše podstatné.

Motoristé pokračují v obsazování úřednických pozic na ministerstvu životního prostředí vlastními lidmi. Do oddělení klimatické politiky a Green Dealu nastoupil podnikatel, který za Motoristy neúspěšně kandidoval a na začátku roku už dostal jinou placenou funkci ve státní organizaci.

Nový ředitel inspekce životního prostředí Pavel Straka má za sebou první týden ve funkci. Kandidát a sponzor Motoristů podle zjištění Deníku N nechce dojíždět do Prahy a brzdil zveřejnění svého profesního životopisu. Úřad nakonec publikoval nekonkrétní medailonek, který ukazuje, že v oblasti životního prostředí Straka nemá zkušenosti.

Teploměry v Česku budou o víkendu ukazovat kolem čtyřiceti stupňů. „Je důležité se vyvarovat paniky. Druhým extrémem je ale nevnímat své limity,“ říká o zvládání veder psycholožka Lenka Suchá. V rozhovoru radí, jak pečovat o děti či seniory nebo jak se vyrovnat s pocity bezmoci ohledně klimatické krize.

Kdo určuje českou zahraniční politiku? A kde končí pravomoci vlády a začínají pravomoci prezidenta? Podle ústavního právníka Marka Antoše dává česká ústava hlavě státu v této oblasti silnější postavení, než jaké jí přisuzují někteří politici. „Jestli má někdo v ústavě napsanou zahraniční politiku a konkrétní nástroje k jejímu uskutečňování, je to prezident,“ říká ve Studiu N.

Odpovědí, jak zvládat nejistou dobu plnou krizí, je čím dál častěji jedno slovo: odolnost. Jenže co tento termín, který se uhnízdil nejen mezi akademiky, ale třeba i na sociálních sítích, vlastně znamená? A co si z něj můžeme vzít? Na to jsme se zaměřili v letošním studentském speciálu Deníku N. Věříme, že články v něm shromážděné zaujmou všechny věkové kategorie.

Ve světě plném nejistot a krizí mladí lidé často slýchají, že na to, aby těžkou dobu zvládli, musí být odolní. Aby jim ovšem odolnost doopravdy k něčemu byla, nemůže být tvrdá a necitlivá – a už vůbec ji nemohou budovat jen oni sami. Ptali jsme se odborníků i mladých lidí, co vlastně „odolnost“ znamená, jak vzniká i co jim může přinést.

„Stát někomu na ramenou vůbec není těžké,“ směje se pětašedesátiletý Paul Griffioen, člen souboru Circumstances, které svým představení Glorious Bodies boří mýty o stáří – a které ukazuje, že hranice toho, co lidské tělo ještě dokáže, jsou spíš společenské než fyzické. Spolu se svou kolegyní Det Rijven popisují, jak se udržují ve formě a odolní nebo jak bojují proti svým strachům.

„Obavy jsou namístě. Ale nerad věci barvím jen načerno – existuje spousta způsobů, jak se nenávisti bránit, jak na to reagovat, a věda o tom také něco ví. Nemám rád, když to skončí u skepticismu,“ říká filozof jazyka Tomáš Koblížek, který se specializuje na zkoumání nenávistných projevů a je také častým hostem v debatách na základních i středních školách.

Šikanu neřeší až ve chvíli, kdy propukne, ale snaží se jí předcházet. Finský program KiVa, který se postupně zavádí i v Česku, učí školy pracovat s třídním kolektivem. Konkrétní zkušenosti ukazují, že změna se může projevit nejen v menším počtu konfliktů, ale především v lepším klimatu celé školy.