Deník N

Odpovědí, jak zvládat nejistou dobu plnou krizí, je čím dál častěji jedno slovo: odolnost. Jenže co tento termín, který se uhnízdil nejen mezi akademiky, ale třeba i na sociálních sítích, vlastně znamená? A co si z něj můžeme vzít? Na to jsme se zaměřili v letošním studentském speciálu Deníku N. Věříme, že články v něm shromážděné zaujmou všechny věkové kategorie.

Ve světě plném nejistot a krizí mladí lidé často slýchají, že na to, aby těžkou dobu zvládli, musí být odolní. Aby jim ovšem odolnost doopravdy k něčemu byla, nemůže být tvrdá a necitlivá – a už vůbec ji nemohou budovat jen oni sami. Ptali jsme se odborníků i mladých lidí, co vlastně „odolnost“ znamená, jak vzniká i co jim může přinést.

„Stát někomu na ramenou vůbec není těžké,“ směje se pětašedesátiletý Paul Griffioen, člen souboru Circumstances, které svým představení Glorious Bodies boří mýty o stáří – a které ukazuje, že hranice toho, co lidské tělo ještě dokáže, jsou spíš společenské než fyzické. Spolu se svou kolegyní Det Rijven popisují, jak se udržují ve formě a odolní nebo jak bojují proti svým strachům.

„Obavy jsou namístě. Ale nerad věci barvím jen načerno – existuje spousta způsobů, jak se nenávisti bránit, jak na to reagovat, a věda o tom také něco ví. Nemám rád, když to skončí u skepticismu,“ říká filozof jazyka Tomáš Koblížek, který se specializuje na zkoumání nenávistných projevů a je také častým hostem v debatách na základních i středních školách.

Šikanu neřeší až ve chvíli, kdy propukne, ale snaží se jí předcházet. Finský program KiVa, který se postupně zavádí i v Česku, učí školy pracovat s třídním kolektivem. Konkrétní zkušenosti ukazují, že změna se může projevit nejen v menším počtu konfliktů, ale především v lepším klimatu celé školy.

Války, klimatická krize, nástup autoritářů, nedostupnost bydlení… a to vše neustále na očích kvůli sociálním sítím. Odpovědí na to, jak zvládnout těžkosti doby, bývá často jedno slovo: odolnost. Ptali jsme se mladých lidí, na něž často výzvy k posilování odolnosti míří, co to pro ně znamená. Ve svých odpovědích se dotýkají hlubokého osobního prožívání, kritiky společnosti i otázek bezpečnosti stá…

„Upřímně si nemyslím, že mladá generace je neodolná, jak se o ní často říká. Ze světa přichází tolik vlivů, že naše schopnost adaptovat se musí být strašně vysoká,“ říká psycholožka a influencerka Jana Krejzová. Popisuje, že s rostoucím množstvím informací roste i tlak na duševní zdraví společnosti. Vysvětluje také, jak můžeme skrze prožívání emocí v krizových situacích získat nové dovednosti.

Generace nejmladších dospělých vyrostla v Česku době klidu a míru. Zároveň již ale zažili ruskou invazi na Ukrajinu a někteří z nich i živelní katastrofy. Jak nad odolností přemýšlejí ti, kteří chtějí být připraveni? A proč je dobré mít s sebou pantofle?

Studium medicíny patří k nejnáročnějším cestám, na jaké se lze po střední škole vydat. Proto 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze nabízí kurz mindfulness, který studenty učí zvládat stres a pracovat s vlastními, často negativními myšlenkami. Deník N oslovil tři z nich, kteří předmětem prošli. Popisují, co jim dal a proč podle nich může být důležitý i pro jejich budoucí praxi.

Jak žít s umělou inteligencí? Co má dělat za nás a co bychom jí svěřit neměli? Můžeme jí věřit? Je správné povídat si s ní jako s kamarádem? Správné odpovědi jsou důležité pro každého, ale především pro vás, kdo jste dnes hodně mladí. S AI totiž budete žít celý život.

Prezident i premiér chtějí být v čele delegace na summit NATO v Ankaře a oba se chtějí zúčastnit i neformální večeře se světovými lídry. V klíčových otázkách a odpovědích popisujeme, jaké mají oba tábory plány, co na sebe vzájemně chystají a co všechno se nyní v zákulisí rodí.

Česká ekonomika by se bez ukrajinských pracovníků neobešla. I kdybychom dali stranou všechny humanitární ohledy, pořád se vyplatí jejich integraci podporovat z ryze praktických důvodů. Jasně to dokládají analýzy dat a sociologické průzkumy.

Před pěti lety se obcemi na okraji jižní Moravy prohnalo tornádo. V zasažené oblasti si vyžádalo šest životů, desítky zraněných a miliardové škody. Místní starostové a lidé z neziskových organizací nyní líčí, jak se obce změnily, čím si oni sami ve svých rolích procházeli a proč jim po zkušenostech s tornádem vadí chování současné vlády.

Prezident bude mít na summitu NATO podřadnou roli, očekává politolog Lubomír Kopeček. Vláda si podle něj pohlídá, aby to minimálně pro domácí publikum vyznívalo tak, že prezidenta na summitu co nejvíce upozadila. Co podle něj nynější spor odhaluje a jaké další komplikace očekává?