Deník N

Počet bodů z testů Cermatu potřebných k přijetí byl na čtyřletých gymnáziích napříč Českem i letos výrazně odlišný. Na interaktivní mapě Deníku N najdete všechny školy s údaji o nejnižším, průměrném a nejvyšším počtu bodů přijatých studentů i jejich počet. Přinášíme také seznam gymnázií, na která bylo nejjednodušší a naopak nejtěžší se dostat, i grafická srovnání mezi kraji a roky.

Nenávistným zprávám a komentářům čelí v posledních týdnech pořadatelé festivalu Meeting Brno, jehož součástí bude i sněm Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Deník N se rozhodl, že autory některých těchto výroků osloví.

Když političtí lídři ukážou na konkrétního člověka, dav často udělá zbytek. Novinářka Zuzana Černá v rozhovoru popisuje, jak po příspěvku Jindřicha Rajchla začala čelit vlně nenávisti a výhrůžek smrtí. Přesto odmítá zmizet z veřejného prostoru. „Chci dál konfrontovat politiky. Společnost si zaslouží, aby se otázky dostávaly k těm, kteří ovlivňují, jak tu budeme žít,“ říká.

Premiér Andrej Babiš chtěl do Česka pozvat na konferenci o porodnosti bývalou maďarskou prezidentku Katalin Novák. Nakonec si to však rozmyslel kvůli obavám z kritiky – politička totiž před dvěma lety rezignovala po aféře s milostí pro člověka, který kryl sexuální zneužívání dětí.

Pokud jste doufali, že schválením usnesení na půdě Sněmovny je to nejhorší v debatě o sněmu sudetských Němců v Brně za námi, spletli jste se. Poslanec SPD se pár hodin po „vyhraném“ hlasování rozhodl zaútočit na potomky Nicholase Wintona či Arnošta Lustiga.

Řezníka nazývají masařem, nešikovný člověk je čampaty, místo po silnici jezdí po hučnici. Lidé na Hlučínsku, v tomto malém regionu s pohnutou historií, mluví nářečím s prvky polštiny i němčiny. V praxi se však prajzština používá stále méně. Jeden místní obyvatel chce tento trend zvrátit.

Vyhrocené emoce provázely páteční veřejné projednávání vzniku takzvaných akceleračních zón, ve kterých by se urychlila výstavba větrných a solárních elektráren. Odpůrci z řad starostů i běžných občanů přerušovali prezentace ministerských úředníků křikem a pískáním, zazněla obvinění ze lží i porušování práv.

Součet bodů z testů Cermatu potřebný k přijetí na osmiletých gymnáziích byl napříč Českem i letos výrazně odlišný. Na mapě Deníku N najdete všechny školy s údaji o nejnižším, průměrném i nejvyšším počtu bodů přijatých studentů. Přinášíme také tabulky škol, na které se bylo nejjednodušší dostat, kde byl potřebný nejvyšší počet bodů, i srovnání mezi kraji a roky.

Podezřelý muž chtěl ukradenou lebku svaté Zdislavy "pohřbít", oznámila policie. Před svým zadržením ji stihl zalít do betonu, dnes ji chtěl hodit do řeky. Nyní je relikvie v péči restaurátorů.

Body potřebné k přijetí na střední školu nebo víceleté gymnázium se letos napříč republikou opět výrazně lišily. Zatímco na jedné pražské škole nestačilo ani 93 bodů z Cermatu, v některých menších městech uspěli na gymnáziích i deváťáci se zhruba 25 body. Na osmiletých gymnáziích byly rozdíly ještě větší.

„Čeští nacionalisté znovu oživili strašidlo Benešových dekretů, které už bylo jen vzdálenou vzpomínkou,“ říká šéf Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt. V rozhovoru komentuje vyhrocenou českou politickou debatu o sněmu v Brně a popisuje, o co sudetským Němcům v současnosti jde.

V jedné části rodinného dvojdomku nedaleko Prahy žije ředitelka Cermatu Barbora Rosůlková. Druhou část obývá žena s vazbou na stěhovací firmu, která pro státní vzdělávací instituci rozvážela testy k přijímacím zkouškám a maturitám. Cena zakázky se vyšplhala na více než dva miliony korun.

Včerejší utkání fotbalové Slavie hrané za trest bez diváků na tribuně sledoval člen Rady ČT Pavel Matocha. Přítel majitele klubu Pavla Tykače Deníku N sdělil, že na stadionu byl zcela legálně.

Neurochirurg Boris Živný dnes stanul u soudu, podle obžaloby se dopustil znásilnění, pohlavního zneužití či sexuálního nátlaku vůči dvěma pacientům ve věku dvanáct a čtrnáct let. Lékař, o jehož některých postupech při vyšetřeních nedávno psal Deník N, vinu odmítá.

Nejčastěji je najdete mezi paneláky. Vědkyně Slavomíra Ferenčuhová a Petra Špačková zasvětily svůj profesní život výzkumu sídlišť. V rozhovoru s Deníkem N popisují, jak masová výstavba změnila českou společnost, jaká je budoucnost panelových domů a proč si život na sídlišti stále nese své stigma.