Deník N

Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová vstoupila do sporu kolem žalobkyně Petry Lastovecké. Ta v bitcoinové kauze navrhla stíhání Pavla Blažka, poté však byla z týmu odvolána pro údajnou podjatost. Za následný rozhovor s médii, v němž se kritice bránila, dostala od svého nadřízeného výtku. Bradáčová, jejíž jméno v souvislosti s kauzou rovněž padá, trest považuje za příliš mírný.

Knihovna Václava Havla zažívá velké personální otřesy. Kvůli neshodám odcházejí všichni zaměstnanci, končí správní rada, instituci opouštějí i její donátoři. Zůstávají ředitel knihovny Tomáš Sedláček a její zakladatelka Dagmar Havlová. „Nikdo tady na Václava Havla nemá řidičák. Ani ti, kteří umrtvují jeho odkaz,“ říká v rozhovoru Sedláček.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová obhajovala užívání městského bytu tím, že měla po rozvodu málo peněz na děti a nemohla si dovolit drahé dovolené. Na svůj instagramový profil si přitom vystavila fotky, jak navštívila Japonsko, USA nebo Brazílii. Nyní tvrdí, že nejdražší dovolené jí platila sestra.

Přesun protidrogové agendy z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví znamená pro léčbu závislostí ohrožení, varuje Martina Richterová Těmínová, ředitelka neziskové organizace Sananim. Obává se, že by krok mohl vést k rozpadu agendy. „Myslím si, že se ukončí rozvoj problematiky. Dojde opět k příklonu k represivním nástrojům,“ říká v rozhovoru.

První změny vlády Andreje Babiše v penzích by mohly zhoršit hospodaření důchodového systému v nejkrizovějších letech až o 0,6 procenta HDP. Vyplývá to z nejnovějších výpočtů Národní rozpočtové rady.

Několik měsíců jsme sledovali čtyři deváťáky z různých částí Česka, kteří se připravovali na přijímačky na střední školy. Mluvili jsme s nimi i krátce po testech a nyní jejich příběh uzavíráme. Popisujeme, jak jejich snažení dopadlo a co by doporučili svým následovníkům příští rok.

Pavel Bém protestuje proti zrušení jeho samostatné pozice národního protidrogového koordinátora pod Úřadem vlády. Varuje před možnými dopady. „V zahraničí nad námi budou kroutit hlavou a považovat nás za osly,“ tvrdí Bém.

„Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N.

Proč se stále nic zásadního nemění u přijímaček na střední školy a politikové nechávají žáky i rodiče každoročně toto martyrium podstupovat? Má to vůbec nějaké řešení? V dnešním Vrtěti psem probereme nejen přijímačky, ale i systém školství a daňovou politiku se sociologem Danielem Prokopem.

Vládní koalice svolala na čtvrtek 14. května mimořádné jednání Sněmovny, na kterém řešila jediné: konání sudetoněmeckého sněmu v Brně. Jde o ukázkový příklad vrtění psem – snahu odvést pozornost od důležitějších témat a problémů. Deset z nich přibližují v rozsáhlé anketě redaktoři a redaktorky Deníku N. Přinášíme přepis epizody podcastu Vrtěti psem z 13. května.

Letošní testy Cermatu z matematiky byly podle dat jednodušší než loňské. Páťáci, sedmáci a deváťáci tak dosahovali více bodů. Naopak obtížnost češtiny je v posledních letech podobná. Grafy také ukazují, že v Praze měly všechny tři ročníky vyšší počty bodů než ve zbytku Česka, přesto se ale v hlavním městě dostalo na střední školy nejnižší procento uchazečů.

Klempířův legislativní výpad proti veřejnoprávním médiím cupuje nově i ministerstvo financí Aleny Schillerové. Premiér kolem návrhu lavíruje, pokud ale bude chtít, médiím rozpočty ve výsledku oseká. I proto, že je nepotřebuje. Stejně tak nepotřebuje důraz na lidská práva, což dokázal, když zničehonic zdecimoval vládní odbor pro lidská práva.

Co stojí za tím, že pražské sdružení Světova 1 jako jediné stále čeká na dotaci? Ministerstvo kultury mluví o „předběžné opatrnosti“ a možných vazbách na extremismus, spolek o politickém tlaku a cenzuře.

Jako poslední z rezortů vlády Andreje Babiše podrobilo návrh na zrušení mediálních poplatků výrazné kritice ministerstvo financí. Materiál má podle úřadu velké nedostatky a vytváří nové problémy. Expertka, s níž mediální legislativu konzultoval také premiér, připomínky úřadů považuje za relevantní.

Zatímco v některých městech k přijetí na čtyřleté gymnázium stačilo dohromady kolem třiceti bodů z testů Cermatu, v Praze v řadě případů neuspěli ani žáci se zhruba sedmdesáti body. Přetlak je v hlavním městě například i na oboru kadeřník. Přinášíme příběhy tří deváťáků, kteří se zatím nedostali na žádnou školu.