Deník N

Státní zemědělský intervenční fond přidělující evropské a národní dotace zemědělcům ve středu oznámil, že koncern Agrofert není zatížený střetem zájmů a může čerpat velkou část dotací. Deník N vysvětluje toto rozhodnutí a jeho dopady v otázkách a odpovědích.

Skupina Agrofert může podle stanoviska Státního zemědělského intervenčního fondu čerpat dotace z Evropské unie. Její nárok na podporu z českých veřejných zdrojů se však dál posuzuje. Částka, kterou by firmy Agrofertu teoreticky musely vrátit, podle zjištění Deníku N přesahuje miliardu korun.

Někteří vládní politici ocenili včerejší výrok ředitele ČT Hynka Chudárka, že nezávislost televize není ohrožena. Pracovníci ČT se vůči jeho slovům naopak ohradili a spolu s odboráři žádají vysvětlení. Vyjasnit situaci by si mohli dnes večer po Chudárkově jednání ve Sněmovně.

Neurochirurg Boris Živný více než čtvrtstoletí provozuje soukromé Neurocentrum v Jesenici u Prahy. Redakce hovořila se sedmi matkami z různých koutů republiky, které se svými dětmi v zoufalé situaci vyhledaly jeho služby. Za to zaplatily tisíce korun. Většina se setkala s nerespektem a diagnózami, které jiní odborníci vyvrátili.

Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek mluvil na večírku internetového média XTV o tom, že na rezortech spravovaných Motoristy je „nalezlých plno parazitů“, které je třeba deratizovat, píše Blesk a Motoristé to nijak nepopírají. Oslovená odbornice i pamětník vnímají pronikání dehumanizačních vzorců do politické komunikace kriticky.

Správa železnic má od letošního roku nového šéfa: je jím bývalý ředitel nákladního dopravce ČD Cargo Tomáš Tóth. Ten nastoupil v době, kdy se organizaci smrskl rozpočet. Správa železnic má přitom před sebou zásadní projekty od budování vysokorychlostních tratí po nové zabezpečení.

Minulý týden média upozornila, že při výběru nového ředitele České inspekce životního prostředí v odborném testu uspěl také někdejší volební kandidát a sponzor Motoristů, který podniká v realitách. Po pár dnech ministerstvo životního prostředí výběrové řízení bez bližšího vysvětlení zrušilo.

Klempířův návrh na změnu financování veřejnoprávních médií vyhnal do ulic celého Česka tisíce studentů. Během středečního protestu se jasně postavili na stranu nezávislosti České televize i Českého rozhlasu. Podle Klempíře ohrožena není, studenti ale věc vidí jinak. Přinášíme galerii z dnešního protestu.

Vládní lídři se dohodli na téměř všech základních parametrech návrhu zákona o obecném referendu. A to včetně možnosti, že občané by v referendu mohli odvolat z funkce prezidenta. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce zákon předložit Sněmovně do poloviny letošního roku.

Tisíce studentů po celém Česku vyšly do ulic na podporu veřejnoprávních médií. Kritizují zrušení koncesionářských poplatků i plánované škrty a upozorňují na riziko politického ovlivňování obsahu. Pokud vláda návrh nestáhne, slibují další protesty.

Definitivní vznik koalice TU! ve volbách na brněnský magistrát ohlásila čtveřice liberálních stran. Většinu míst na společné kandidátce obsadí Piráti a Fakt Brno. Uchazeč o primátorské křeslo Adam Zemek se také vymezil vůči ODS, která minulý týden představila svoji kandidátku do čela města.

Vládní koalice se pustila do čištění státní správy – zmocněnec pro Green Deal Filip Turek v této souvislosti mluví o „deratizaci parazitů“. Co spojuje viditelné odchody z ministerstev a nehrozí rozklad fungování státu? Téma pro novou epizodu podcastu Vrtěti psem.

Předseda pražských odborů České televize Vlastimil Vojtěch považuje připravovaný poslanecký návrh na zrušení poplatků pro část obyvatel za akutní riziko. Jeho předložení by podle něj mohlo být momentem vyhlášení stávky, řekl Deníku N po oznámení stávkové pohotovosti v ČT.

Náměstek ministra obrany za SPD zabránil, aby se výnosy ze zmrazených ruských aktiv mohly nadále používat na nákup munice pro Ukrajinu prostřednictvím české muniční iniciativy. Ohrožuje tak klíčovou část z peněz, které jdou na podporu napadené země.

Začátkem dubna ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo systém, který firmám sliboval méně papírování. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) mělo nahradit více než dvacet různých formulářů jediným podáním. Podle účetních pracujících s novým systémem se ale očekávané zjednodušení nekoná. Místo toho popisují technické potíže a přetížené infolinky.