Deník N

Kdo určuje českou zahraniční politiku? A kde končí pravomoci vlády a začínají pravomoci prezidenta? Podle ústavního právníka Marka Antoše dává česká ústava hlavě státu v této oblasti silnější postavení, než jaké jí přisuzují někteří politici. „Jestli má někdo v ústavě napsanou zahraniční politiku a konkrétní nástroje k jejímu uskutečňování, je to prezident,“ říká ve Studiu N.

Odpovědí, jak zvládat nejistou dobu plnou krizí, je čím dál častěji jedno slovo: odolnost. Jenže co tento termín, který se uhnízdil nejen mezi akademiky, ale třeba i na sociálních sítích, vlastně znamená? A co si z něj můžeme vzít? Na to jsme se zaměřili v letošním studentském speciálu Deníku N. Věříme, že články v něm shromážděné zaujmou všechny věkové kategorie.

Ve světě plném nejistot a krizí mladí lidé často slýchají, že na to, aby těžkou dobu zvládli, musí být odolní. Aby jim ovšem odolnost doopravdy k něčemu byla, nemůže být tvrdá a necitlivá – a už vůbec ji nemohou budovat jen oni sami. Ptali jsme se odborníků i mladých lidí, co vlastně „odolnost“ znamená, jak vzniká i co jim může přinést.

„Stát někomu na ramenou vůbec není těžké,“ směje se pětašedesátiletý Paul Griffioen, člen souboru Circumstances, které svým představení Glorious Bodies boří mýty o stáří – a které ukazuje, že hranice toho, co lidské tělo ještě dokáže, jsou spíš společenské než fyzické. Spolu se svou kolegyní Det Rijven popisují, jak se udržují ve formě a odolní nebo jak bojují proti svým strachům.

„Obavy jsou namístě. Ale nerad věci barvím jen načerno – existuje spousta způsobů, jak se nenávisti bránit, jak na to reagovat, a věda o tom také něco ví. Nemám rád, když to skončí u skepticismu,“ říká filozof jazyka Tomáš Koblížek, který se specializuje na zkoumání nenávistných projevů a je také častým hostem v debatách na základních i středních školách.

Šikanu neřeší až ve chvíli, kdy propukne, ale snaží se jí předcházet. Finský program KiVa, který se postupně zavádí i v Česku, učí školy pracovat s třídním kolektivem. Konkrétní zkušenosti ukazují, že změna se může projevit nejen v menším počtu konfliktů, ale především v lepším klimatu celé školy.

Války, klimatická krize, nástup autoritářů, nedostupnost bydlení… a to vše neustále na očích kvůli sociálním sítím. Odpovědí na to, jak zvládnout těžkosti doby, bývá často jedno slovo: odolnost. Ptali jsme se mladých lidí, na něž často výzvy k posilování odolnosti míří, co to pro ně znamená. Ve svých odpovědích se dotýkají hlubokého osobního prožívání, kritiky společnosti i otázek bezpečnosti stá…

„Upřímně si nemyslím, že mladá generace je neodolná, jak se o ní často říká. Ze světa přichází tolik vlivů, že naše schopnost adaptovat se musí být strašně vysoká,“ říká psycholožka a influencerka Jana Krejzová. Popisuje, že s rostoucím množstvím informací roste i tlak na duševní zdraví společnosti. Vysvětluje také, jak můžeme skrze prožívání emocí v krizových situacích získat nové dovednosti.

Generace nejmladších dospělých vyrostla v Česku době klidu a míru. Zároveň již ale zažili ruskou invazi na Ukrajinu a někteří z nich i živelní katastrofy. Jak nad odolností přemýšlejí ti, kteří chtějí být připraveni? A proč je dobré mít s sebou pantofle?

Studium medicíny patří k nejnáročnějším cestám, na jaké se lze po střední škole vydat. Proto 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze nabízí kurz mindfulness, který studenty učí zvládat stres a pracovat s vlastními, často negativními myšlenkami. Deník N oslovil tři z nich, kteří předmětem prošli. Popisují, co jim dal a proč podle nich může být důležitý i pro jejich budoucí praxi.

Jak žít s umělou inteligencí? Co má dělat za nás a co bychom jí svěřit neměli? Můžeme jí věřit? Je správné povídat si s ní jako s kamarádem? Správné odpovědi jsou důležité pro každého, ale především pro vás, kdo jste dnes hodně mladí. S AI totiž budete žít celý život.

Prezident i premiér chtějí být v čele delegace na summit NATO v Ankaře a oba se chtějí zúčastnit i neformální večeře se světovými lídry. V klíčových otázkách a odpovědích popisujeme, jaké mají oba tábory plány, co na sebe vzájemně chystají a co všechno se nyní v zákulisí rodí.

Česká ekonomika by se bez ukrajinských pracovníků neobešla. I kdybychom dali stranou všechny humanitární ohledy, pořád se vyplatí jejich integraci podporovat z ryze praktických důvodů. Jasně to dokládají analýzy dat a sociologické průzkumy.

Před pěti lety se obcemi na okraji jižní Moravy prohnalo tornádo. V zasažené oblasti si vyžádalo šest životů, desítky zraněných a miliardové škody. Místní starostové a lidé z neziskových organizací nyní líčí, jak se obce změnily, čím si oni sami ve svých rolích procházeli a proč jim po zkušenostech s tornádem vadí chování současné vlády.