Deník N

Vláda chce snížením podpory v nezaměstnanosti ušetřit až pět miliard korun ročně. Její zvýšení přitom bylo součástí reformy, kterou ANO ještě jako opoziční hnutí podpořilo a která měla český pracovní trh rozhýbat.

Rozpočet na rok 2027 má zajistit mohutné investice, peníze pro vědce i prosperitu na další roky. Ne vše je ale tak, jak ministryně financí Alena Schillerová (ANO) slibuje. Popisujeme pět problematických bodů v zákoně roku.

V rozpočtu ministerstva školství chybí miliardy, které stát musí ze zákona zaplatit. O peníze navíc přicházejí i vysoké školy, které hrozí, že kvůli tomu přijmou méně studentů. Ministr Robert Plaga chce ještě v září o chybějící miliardy bojovat. „Jednání ještě nejsou u konce,“ napsala k tomu Deníku N ministryně financí Alena Schillerová.

Jen den poté, co Alena Schillerová představila návrh rozpočtu na příští rok, začala veřejně mluvit také o zvyšování daní. S ohledem na slib, který dal její kabinet v Bruselu, současné vládě nic jiného nezbyde. Do hry se tak dostalo kromě jiného i zvýšení daně z nemovitosti, o které vláda dlouho odmítala debatovat.

Analýza: Vláda představila výrazně schodkový rozpočet, Česko podle něj bude hospodařit s deficitem 389 miliard korun, což bude druhá největší „sekera“ v období samostatné České republiky. Rozebíráme klíčové detaily zákona roku.

Babišova vláda představila rozpočet na příští rok. S navrhovaným schodkem 389 miliard korun překonala očekávání ekonomů i analytiků. Obhajuje to rekordními investicemi.

České firmy řeší své finanční problémy příliš pozdě, insolvenční návrh často podají až po třech letech. Do té doby „projídají“ majetek a věřitelům se nakonec vrátí jen zlomek peněz. Insolvenční expert Michal Žižlavský vysvětluje, proč pozdní insolvence zatěžují státní rozpočet a co znamená „loupež na druhou“.

Ministryně financí Alena Schillerová tento týden představí první verzi státního rozpočtu na rok 2027. Jeho podobu poprvé nebude moci svádět na předchozí vládu. I v době ekonomického růstu však půjde o složitou skládačku. Vysvětlujeme její klíčové body .

Proč Němci se svou největší ekonomikou v Evropě v takovém počtu volí krajní pravici? Přitom „ti, kteří populisty volí, jsou často právě ti, kteří pod populistickou vládou nakonec budou trpět nejvíc“, říká ekonom Reint Gropp z Institutu pro hospodářský výzkum v Halle. Vysvětluje, co může Německu přinést vzestup krajně pravicové strany AfD.

Volkswagen bojuje s čínskou konkurencí, drahou výrobou v Německu i složitou strukturou řízení. Naproti tomu česká Škoda Auto letos předstihla i Mercedes a BMW a stala se druhou nejprodávanější značkou v EU. Automobilový expert Petr Knap vysvětluje, jak se do této pozice dostala.

Do vedení Českých drah nastoupí kariérní úřednice Lenka Hamplová, bude první ženou v čele největšího státního železničního dopravce. Popisujeme její profesní cestu.

Doba zlevňování mléka, másla či masa se podle zemědělského analytika Petra Havla chýlí ke konci. Do cen potravin se postupně začne propisovat sucho a může vést i k častějším porážkám hovězího dobytka. „Pokud ale stavy snížíme příliš, zabolí nás to jinde,“ varuje expert v rozhovoru.

Ministerstvo zemědělství pokračuje v debatách o návrhu zavést předkupní právo na zemědělskou půdu. Nárok by na ni podle něj měly přednostně firmy, které na ní hospodaří. To se nelíbí hlavně menším zemědělcům a vlastníkům půdy. Ministerstvo proto navrhlo ústupek, pro mnohé ale není dostatečný.

O digitální stopu uchazečů se zaměstnavatelé zajímají hlavně v případě, že hledají manažery či lidi, kteří je mají reprezentovat navenek. Stopkou může být pomlouvání předchozí práce, veřejné urážení druhých, šíření dezinformací nebo rozdíly mezi informacemi na sociálních sítích a v životopise.

Poptávka technologických firem způsobuje zdražování spotřební elektroniky. Většině lidí stačí iPhone 13, říkají experti ze servisů a vysvětlují i rizika při nakupování mobilů z druhé ruky.