Deník N

Z regionálního muzea v sicilské Messině zloději během pár minut ukradli vzácná díla Antonella da Messiny. Zloději při krádeži pravděpodobně využili každoroční náboženskou slavnost, během níž byly v ulicích města tisíce lidí. Policie vyšetřuje, proč se během krádeže nespustily alarmy.

„Uvědomila jsem si, že postava Zdeny řeší věci, které si v sobě potřebuju vyřešit i já sama,“ říká herečka Pavla Tomicová o práci na své roli ve filmu Chica Checa. V rozhovoru popisuje, v čem se v postavě Zdeny našla, proč neumí předstírat emoce a proč doufá, že nový film přiměje diváky přemýšlet o toleranci. Přečtěte si přepis epizody Studia N z Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Film Spider-Man: Zbrusu nový den bude zřejmě komerčně nejúspěšnějším filmem roku, po třech týdnech v kinech utržil celosvětově už dvě miliardy dolarů. To ale není jediný důvod, proč stojí za pozornost. Kromě akční zábavy totiž nabízí i obraz osamělosti dnešních mladých mužů. A návod, co s ní.

Možná už jste slyšeli o románu Lázár, který se stal celkem nepravděpodobnou literární událostí poslední doby. Napsal jej mladý Švýcar, po světě sklízí nadšené ohlasy, a navíc se v době autofikcí jedná o román klasického střihu. Nedávno vyšel česky, takže se i my můžeme zamyslet nad tím, co na tom Lázárovi všichni mají.

Duanju je fenomén čínských videí, která už několik let dominují asijskému mediálnímu průmyslu. Postupně prosakují i k nám – zatím hlavně skrze sociální sítě. Mikrodramata charakterizuje hloupost a jednoduchost, ale také sexismus a stereotypy. Přesto mají miliony zhlédnutí a fanoušky po celém světě.

Režisér Břetislav Rychlík vydal vlastní autobiografii Jeviště v mé prasklé hlavě. Vzpomíná v ní na zásadní setkání své divadelní dráhy, na nejslavnější nenapsanou hru, věrnost brněnskému HaDivadlu i Havlův zákaz podepsat Chartu 77.

Český národní klenot, symfonický cyklus Má vlast, začal Bedřich Smetana skládat ve svých padesáti letech. Tedy přesně v době, kdy v důsledku postupující nemoci zcela ohluchnul. Jak je možné, že dokázal zkomponovat tak monumentální, zvukově i emočně nabité dílo ve chvílích, kdy se jeho osobní život ocital v troskách a on sám uvízl v absolutním tichu? Odpovědi na tyto otázky nehledají jen muzikolog…

Komunisté lidem nejen nutili, co mají dělat a říkat, ale také jak mají vypadat. Mladíky s dlouhými vlasy považovali za zhýralé parazity, nad nimiž by si měl každý slušný člověk odplivnout. V roce 1966 režim spustil masivní celostátní akci, která měla tento „nešvar“ jednou provždy vymýtit.

Nový film Šimona Holého může budit kontroverzní dojem: to se tak stává, když se hlavní mužská postava převléká za Helenu Vondráčkovou a pozve matku na své dragové vystoupení. Jestli ale snímek Chica Checa něco není, tak kontroverzní. Jen razí v domácí kinematografii svou vlastní, unikátní cestu.

Komentář: Grafy a politické hádky o „diktátu z Bruselu“ v nás vyvolávají bezmoc. Skutečnou změnu vnímání klimatické krize mohou přinést lidské příběhy na televizních obrazovkách a plátnech kin.

Harry Potter letos slaví 25 let od svého vstupu na filmové plátno. Ještě předtím než se objeví nová seriálová adaptace příběhů malého čaroděje na televizních obrazovkách, můžete si připomenout staré dobré začátky i kontroverzní současnost celé série.

Působení ministra kultury Oty Klempíře je v řadě ohledů pozoruhodné: za několik měsíců si dokázal znepřátelit kulturní obec, ničeho jiného zatím nedosáhl. Židle se pod ním zatím bezprostředně nekýve, premiér Babiš ale sleduje jeho „řízení ministerstva“ s velkou nelibostí.

Seriál Neprávem zapomenuté ženy: Na vše, co stihla vytvořit, měla Zdenka Košáková jen deset let, ale zvládla toho víc než dost. Kromě desítek projektů zahrad navrhovala nástěnné koberce, porcelán a nábytek. Vystavovala svá díla s Kruhem výtvarných umělkyň v Československu i v zahraničí.

Uznávaný herec Milan Ondrík těžko může zachránit klišovitý scénář prvního českého MMA filmu Bojovník, který právě vstupuje do kin. Celovečerní reklama na organizaci Oktagon stála hodně peněz a napodobuje Hollywood – jen velmi opožděně.

Ministr sportu Boris Šťastný zareagoval na výtky umělců, kterým se nelíbí strategie kulturní politiky, s níž nečekaně přišel Oto Klempíř. Šťastný navrhuje, aby se kultura více propojila s „pohybovými aktivitami“.