Deník Referendum

Zatímco česká debata se vedla o tom, kdo si kde s kým na jaké fotografii potřásl rukou, případně o abstraktních procentech HDP, Evropa už se chová podle nové reality, v níž svou bezpečnost bude muset zajišťovat sama bez USA.

Už je to téměř rok, co řetězec Albert slíbil ochráncům zvířat zahájení rozhovorů o zlepšení životních podmínek kuřat, která prodává. Namísto toho se ale jen schovává. Přeneseně i doslova. Na západ od nás by si podobné chování nedovolil.

Na dnešek připadá takzvaný Den kapitálu. Jde o předěl v roce, od nějž ekonomika pracuje výhradně pro kapitál. Čím později tento den nastává, tím je systém zjednodušeně řečeno spravedlivější. Česká republika si ve statistice dobře nevede.

Vybudování Novomlýnských nádrží patří k největším vodohospodářským a ekologickým chybám v dějinách českých zemí. Mezi největší chybu ekologů zas patří, že kdy vodohospodářům uvěřili. Na současný tlak je proto potřeba reagovat razantně.

Česká republika dlouhodobě povoluje vývoz zboží, které může v rukou represivních režimů sloužit k mučení, špatnému zacházení nebo vynucování přiznání. Stát jedná netransparentně a blokuje možnost veřejné kontroly.

Po zrušení Agentury pro sociální začleňování zástupci obcí varují, že přicházejí o odborníky, peníze a šanci řešit chudobu a sociální vyloučení. Ministerstvo, které agenturu zrušilo, kritiku odmítá.

Tomio Okamura populisticky hovoří o bruselském diktátu a zároveň kritizuje parlamentní diplomacii. Přitom právě parlamentní diplomacie je jeden z mnoha nástrojů, kterými politiku EU můžeme aktivně ovlivnit.