D-FENS Weblog

„Věřím, že všichni ti, kteří těží z války a přispívají k jejímu vzniku, by měli být zastřeleni hned první den občany své země.“ Ernst Hemingway Nevážení zmrdi z ČT, Hradu a Sněmovní ulice, kteří voláte po „Navýšení výdajů na obranu.“ (Jak krásně eufemisticky se dá popsat nákup strojů na provádění hromadných vražd skrývajících se za slovem Válka.) K onomu A byste měli říct to B: Když budeme vzorně plnit koloniální daně formou nákupu zabíjecích zařízení, mastit kapsy panu Strnadovi, Nývltovu lout…

Povolání mne nutí trávit mnoho hodin řízením. A tu jednomu přijde teskno, smutno jaksi po společnosti. Dříve existovala alespoň částečná pomoc, zapnulo se rádio. Ano, mladší nebudou věřit, ale byly doby, kdy se pořady daly poslouchat. Ty ovšem minuly, takže sleduji jen dopravní hlášení, je dobré vědět, jestli onoho dne zbývá aspoň jedna silnice, po které se ještě dá odněkud někam dojet. Zapíná se samo, vypíná ručně, takže někdy, čistě ze zoufalství, předtím prozkoumám uložené stanice, co kdyby …

V sedmi předchozích dílech naší obžaloby jsme detailně rozebrali, jak pruský školní systém drtí děti. Zmapovali jsme historii této továrny na poslušnost, ukázali jsme si biologické týrání mozku, nesmyslnost známkovací drezury i to, jak si stát z naší neochoty podřídit se vyrobil obří dotační byznys se zkratkou ADHD. Možná si teď jako dospělý člověk říkáte: „Fajn, bylo to peklo, ale mám to za sebou. Přežil jsem to, odmaturoval jsem, udělal jsem státnice a teď už jsem svobodný člověk. Ten systém …

„Nejvyšší formou svině je ta svině, o které jiné svině nevědí, že existuje, i když jim vládne.“ Moje milá prasátka a mé ještě milejší svině, dnes vám povím pohádku, usaďte se pohodlně na své prdele jako v kině. V jednom velkém krásném lese, v jedné nejmenované sametové zemi, za oněch blažených časů, ryla, žrala, blila, spala a byla, tři velká prasátka. Jedno bylo červené, druhé modré a třetí zelené. První se jmenovalo Červenáček, druhé Modráček a třetí Zelenka. Jako jediní měli svůj vlastní dom…

V minulých dílech jsme si názorně ukázali, že státní škola je umělý, biologicky toxický tlakový hrnec, který zcela ignoruje to, jak funguje lidský mozek. Zrušili jsme dětem volný čas, zakázali jsme jim přirozený pohyb, sebrali jsme jim vnitřní motivaci a nahradili ji systémem cukru a biče. Logicky se ale nabízí otázka: Co se stane, když do tohoto stroje na unifikovanou poslušnost hodíte dítě, jehož přirozený temperament a biologie se prostě odmítají do pruské šablony vejít? Co když to dítě nedo…

V článku Zrušíme zdravotní pojišťovny, jsem psal o černé díře na peníze, která nás stojí 5 miliard ročně. Tolik prožere šest zbytečných zravotních pojišťoven. Věci se pohnuly a máme zde aktualizaci. Ukazuje se, že příčina zla je nejen nekompetentní vedení a dupliticní astronomicky drahé informační systémy, ale i flagrantní plýtvání penězi na odměny managementu a nesmyslný marketing, který pacientům nikdy nic nepřinesl. Máme zdravotní systém, který se tváří jako konkurence, ale funguje jako úřad…

Kdykoliv se v diskusi odvážíte zpochybnit státní školství a nedej bože zmíníte, že své děti vzděláváte svobodně, mimo zdi státních institucí, stane se něco naprosto předvídatelného. Zastáncům tradičního drilu dojdou argumenty o kvalitě výuky (protože i oni tuší, že pruský systém vzdělávat neumí) a vytáhnou svůj ultimátní trumf. Posvátný grál školství. Zbraň hromadného ničení zvanou Socializace. „A jak to dítě jako bude vycházet s lidmi? Vždyť z něj vyroste asociál! Dítě přece nutně potřebuje ko…

V dosavadních dílech naší obžaloby jsme systematicky rozmontovali státní školství jako psychologický a mocenský nástroj. Ukázali jsme si, jak z nás systém udělal poslušné prosebníky, jak nám skrze domácí úkoly drze vyvlastnil rodinný čas a jak pomocí známek (Skinnerovy bedny) zabil naši vnitřní motivaci. Možná si ale říkáte, že když si odmyslíme ten psychologický nátlak, samotné sezení ve třídě a poslouchání výkladu přece nemůže být tak škodlivé. Že to dítě jen „nasává informace“. Omyl. Pruský …

Západní občan chce svobodu bez námahy, odpovědnost bez rizika a demokracii bez konfliktu. To je asi tak realistické jako chtít svaly bez tréninku. Výsledek? Systém běží dál – jen už bez něj. Zkuste si malý myšlenkový experiment. Představte si společnost, ve které lidé věří, že žijí v demokracii, protože mohou jednou za několik let vhodit lístek do urny, nadávat na vládu a sdílet rozhořčené komentáře na internetu. Politiku sledují podobně jako sportovní přenos. Vyhodnocují výkon, komentují rozho…