E15.cz

ANO navrhuje zmírnit omezení známá jako lex Babiš. Firmy politiků by mohly snáze získávat dotace i veřejné zakázky. STAN a Piráti varují, že změna nahrává Agrofertu i Andreji Babišovi.

Provozovatel podle znalce po zmizení vrtulníku neaktivoval nouzové postupy. Rodina Petra Kellnera viní firmu z usmrcení z nedbalosti. Svědectví naznačuje, že pomoc mohla dorazit výrazně dříve.

Aleš Svoboda má v roce 2027 letět na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Česká mise vyjde zhruba na dvě miliardy korun. Naváže na tradici československého kosmického programu sahající do 60. let.

V neděli uplynul termín, do kterého měly členské státy Evropské unie povinnost implementovat směrnici o transparentním odměňování. Česko tuto povinnost nestihlo, s nabytím účinnosti se počítá až od ledna příštího roku. Není příliš pravděpodobné, že by Česko za toto zpoždění bylo sankcionováno, potíže ale mohou čekat hlavně firmy.

Česko uspělo v arbitráži se společností JCDecaux. Stát díky rozhodnutí nemusí platit zhruba 550 milionů korun. Tribunál zároveň přiznal České republice náhradu nákladů řízení.

Vláda počítá pro příští rok s vyšším schodkem než letos. Deficit by měl následně klesat tempem zhruba 0,5 procentního bodu HDP ročně. Kabinet plánuje snížení daně z příjmů právnických osob na 19 procent.

Počet uchazečů o zaměstnání ve věku 50+ v Praze výrazně roste. Firmy přitom dál hlásí nedostatek pracovníků a obtížně obsazují volné pozice. Nové průzkumy ukazují, že bariérou často není nedostatek zkušeností, ale přetrvávající stereotypy.

Vláda rozhodne o složení české delegace na summit NATO 22. června. Prezident Petr Pavel trvá na účasti a hrozí kompetenční žalobou. Spor mezi Hradem a vládou se vede i o obranné výdaje Česka.

Škodův palác v centru Prahy je na prodej. Magistrát se po skončení nájmu přesune na Václavské náměstí. Historická budova může v budoucnu změnit využití.

Ministerstvo financí hledá způsob, jak financovat Dukovany mimo státní rozpočet. Záložní plán počítá i s vyjmutím dopravních staveb z výdajových limitů. Opatření má sloužit pro případ, že se Česko nestihne dohodnout s EU na rozvolnění fiskálních pravidel.

Výši poplatků řešme racionálně, musejí pokrýt naše náklady, žádají správci důchodových fondů. Odborníci varují před dopady na menší penzijní společnosti, které nemají za zády velké banky. Po vypořádání připomínek hodlá vláda poslat reformu do parlamentu. Platit má už od příštího roku.

Průměrná hrubá mzda v Česku v 1. čtvrtletí roku 2026 dosáhla 50 282 korun. Polovina zaměstnanců však nedosáhne ani na medián, který na konci loňského roku činil 45 523 korun. Nejvíce si tradičně vydělají lidé v Praze, naopak nejnižší výplaty mají zaměstnanci v Karlovarském kraji.

Sněmovna ve středu v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Vláda si od ní slibuje dodatečný roční výnos přes 14 miliard korun a také narovnání podnikatelského prostředí.

Vláda jedná o navýšení platby za státní pojištěnce, na konkrétní částce se stále nedohodla. Kdyby bylo peněz méně, byli bychom nuceni omezit péči, varují zdravotníci. Vicepremiér Havlíček už připouští nárůst rozpočtového schodku nad letošních 310 miliard.

Vláda razantně sníží penzijním společnostem poplatky a zvýší státní bonusy. Mladí účastníci spoření budou automaticky směřovat do fondů s výnosnějšími, ale také rizikovějšími investicemi. Návrhy změn projdou širokým připomínovým řízením, vyjádří se k nim i ČNB. Pak je posoudí parlament.