E15.cz

Dánsko, Grónsko a USA se nadále zásadně neshodnou na budoucnosti Grónska, americký postoj se po jednáních nezměnil. Vznikne společná pracovní skupina, která má hledat cestu ke spolupráci při respektování „červených linií“ Dánska a Grónska. Dánsko se spojenci z NATO zároveň posiluje vojenskou přítomnost u Grónska kvůli bezpečnosti v Arktidě.

Dánsko spolu se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska. Krok přichází v době, kdy USA otevřeně mluví o ambici získat Grónsko. Grónsko i Dánsko americký tlak odmítají.

Finanční krizi, která v Íránu rozdmýchala masivní protesty, urychlil pád banky Ayandeh. Symbol zkorumpovaného bankovního systému propojeného s politickou mocí se zhroutil pod tíhou nesplácených úvěrů a rizikových investic. V podobné situace je nejméně pět dalších íránských bank ve chvíli, kdy se teokratický režim otřásá v základech.

Emmanuel Macron varuje, že zásah do suverenity evropské země by měl bezprecedentní následky, v narážce na výroky o Grónsku. Francie se staví za Dánsko a posiluje přítomnost v Grónsku otevřením konzulátu, ostrov podle Paříže není na prodej. Donald Trump nevylučuje koupi ani použití síly. Zopakoval, že zemi potřebují pro národní bezpečnost.

Ruský prezident zabavil dvě továrny firem ze Západu. Obě společnosti přišly o kontrolu nad svými ruskými dceřinými firmami. Kreml tím pokračuje v trendu, který se v Rusku rozšířil po zavedení západních sankcí.

Americký lodní průmysl upadl do naprosté bezvýznamnosti a za čínským obrovsky zaostává. Trump chce Evropě „ukrást“ Grónsko, Finové mu ale mají pomoci Arktidou proplouvat. Italové investovali do americké loděnice, když ještě nikdo jiný nesázel na renesanci sektoru.

Cvičení zemí NATO ukázalo, že běžné armádní vybavení v Arktidě selhává. Drony, které se masově používají na Ukrajině, by tam neměly šanci. Vojáci si stěžují na to, že lidé z obranného průmyslu netuší, co je v drsných klimatických podmínkách potřeba.

Írán u OSN obvinil Spojené státy a Izrael z odpovědnosti za stovky obětí protivládních protestů a viní je z podněcování chaosu s cílem změny režimu. Prezident Donald Trump stupňuje tlak sankcemi, hrozbami i výzvami k pokračování protestů, zatímco Írán varuje před hledáním záminky k vojenské intervenci. Protesty si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce mrtvých a desetitisíce zadržených, …

Karibský ostrov čekají další těžkosti poté, co USA výrazně zpřísnily tlak na režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Venezuela byla až dosud největším dodavatelem ropy na Kubu. Nyní však dodávky směřují do Spojených států. Denně se opakující výpadky elektřiny, nedostatek paliva a již tak nízké zásoby potravin a léků vyvolávají u mnoha obyvatel obavy z budoucnosti.

Německo v poslední době dává najevo, že to se zbrojením začalo brát vážně. Úsilí Berlína ve francouzských očích narušuje dlouhodobou evropskou rovnováhu. Paříž se nejspíš také bojí o své zbrojní firmy a průmysl celkově.

Donald Trump oznámil, že země obchodující s Íránem budou při obchodech s USA čelit okamžitému clu ve výši 25 procent. Krok přichází v době masových protivládních protestů v Íránu, které si podle aktivistů vyžádaly stovky až tisíce obětí. Trump zároveň nevyloučil vojenský zásah Spojených států proti Teheránu.

Dohoda EU–Mercosur prošla navzdory protestům farmářů, když Francie přišla o klíčového spojence a Evropa vsadila na širší ekonomický a geopolitický zisk. Zemědělství je nejviditelnější „obětí“, ale významově může skončit až na třetí koleji. Klíčové jsou jiné sektory. Skutečným jádrem dohody jsou kritické kovy, kterých má Jižní Amerika velké množství a které chce Evropa dostat mimo čínský vliv.

V Íránu eskalují protivládní protesty, které si vyžádaly minimálně 500 mrtvých a 10 tisíc zadržených. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu intervencí, nevyloučil „velmi silnou reakci“. Pokud demonstrace přerostou v revoluci nebo v otevřený konflikt, může to rozvrátit světový řád a energetické trhy.

Rozdíly v nákladech na dluh eurozóny se rychle stírají, Španělsko si dnes půjčuje levněji než Francie. Slabé „jádro“ střídá silná „periferie“, investoři víc věří jihu než tradičním tahounům EU. Sblížení může otevřít cestu ke společným evropským dluhopisům.

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování šéfa Fedu Jerome Powell kvůli sporné rekonstrukci budovy centrální banky. Powell tvrdí, že jde o politický tlak ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Kauza znovu otevírá otázku nezávislosti Federal Reserve, kterou Trump dlouhodobě kritizuje kvůli úrokovým sazbám.