E15.cz

Ještě pár hodin před Trumpovým ultimátem vůči Teheránu se ve Washingtonu souběžně připravovala diplomatická dohoda i vojenský zásah. CNN popisuje, jak do hry vstoupil Pákistán a jak Trump na poslední chvíli oznámil dvoutýdenní příměří. Úleva trhů ale rychle narazila na zmatek kolem podmínek dohody i dalšího osudu Hormuzského průlivu.

Žebříček Global Fire Power (GFP) ukazuje proměnu globální vojenské síly. Pořadí zohledňuje více než jen počet tanků a vojáků, klíčovými faktory jsou letos modernizace, logistika a schopnost okamžitého nasazení. Přehled deseti nejsilnějších armád odhaluje několik překvapivých posunů.

Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí je podle tajných služeb v kritickém stavu a neschopen vládnout poté, co byl zraněn při úderech, které zabily jeho otce. Provoz v Hormuzském průlivu zůstává i po příměří minimální, aktuálně jím proplouvá jen zlomek lodí oproti předválečnému stavu (6 oproti původním 135 denně). Teherán plánuje oficiální zpoplatnění průlivu, přičemž Donald Trump naznačil možnost …

Provoz v Hormuzském průlivu zůstává i po uzavření příměří minimální, za posledních 24 hodin jím proplulo pouze šest lodí. Rejdari odmítají do úžiny vplout bez jasných bezpečnostních záruk, přičemž úplné obnovení běžného provozu může podle odhadů trvat až dva měsíce. Příměří mezi USA a Íránem je v ohrožení, což vrací na trhy nervozitu a zastavuje euforii z předchozího prudkého propadu cen ropy.

Maďarská ekonomika není v dobrém stavu a volební sliby zatěžují rozpočet. Strana Tisza potřebuje solidní vítězství, aby si poradila s volebním systémem. Voličům strany Fidesz se líbí Ukrajina v roli hlavního padoucha, i Magyar však musí být opatrný v podpoře Kyjeva.

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf oznámil dosažení dohody o okamžitém čtrnáctidenním příměří mezi Íránem, USA a jejich spojenci v celém regionu Blízkého východu. Klid zbraní se podle diplomatických zdrojů vztahuje i na Izrael a hnutí Hizballáh, čímž by měly ustat intenzivní boje probíhající na území Libanonu. Zúčastněné strany se sejdou v pátek 10. dubna v Islámábádu, kde budou pod pákistánskou me…

Účet za Írán bude pro Česko mastnější, než se ještě před dvěma týdny jevilo ekonomům. Nic by na tom prakticky nezměnilo ani vycouvání USA z konfliktu s Teheránem. Banky si pro jistotu nechaly zpracovat i nejtemnější možný scénář.

Trump odmítl pákistánský návrh příměří s Íránem a podle Bílého domu chce ve válce pokračovat. Teherán návrh také zamítl a podmínil konec bojů širší dohodou včetně zrušení sankcí. Pokračující konflikt dál drží pod tlakem Hormuzský průliv i ceny ropy a plynu.

Výroky Donalda Trumpa o „nezávislosti“ USA narážejí na realitu globálního trhu s ropou. Uzavření Hormuzského průlivu žene ceny ropy nad 100 dolarů a zdražuje paliva i dopravu. Klíčovým rizikem není nedostatek ropy, ale cenový šok, který může zpomalit ekonomiku a zvýšit inflaci.

Z historického zaprášeného pouštního města se stává ultramoderní metropole. Zatímco zastánci transformace argumentují nutností ubytovat miliony věřících a zajistit jejich bezpečnost, kritici bijí na poplach. Z kolébky islámu se prý stává hřiště pro bohaté, kde náboženství „slouží jako nástroj kapitalismu“.

Londýn přestává být vstupní bránou kariéry, počet juniorských pozic prudce klesá. Umělá inteligence a vysoké náklady práce vytlačují absolventy z trhu. Mladí lidé čím dál častěji narážejí na „začarovaný kruh“ bez praxe a zvažují odchod jinam.

Spojené státy provedly odvážnou záchranu v nepřátelském týlu. Během mise v Íránu se rozpoutalo peklo a speciální jednotky přišly o další letouny. Současně s misí se rozhořela i informační válka.

OpenAI ukončila projekt Sora, který byl technologicky náročný a finančně ztrátový. Produkt nedokázal udržet růst ani přinést odpovídající výnosy. Firma přesouvá zdroje do nástrojů pro firmy a vývojáře, které mají větší ekonomický potenciál.

Prezident USA Donald Trump dal Íránu nové 48hodinové ultimátum k dohodě a otevření Hormuzského průlivu, jinak hrozí tvrdý zásah. Podle agentury AP se Pákistán, Turecko a Egypt snaží zprostředkovat jednání mezi Teheránem a Washingtonem. Írán přímá jednání s USA popírá, zároveň ale tvrdí, že chce jednat o definitivním ukončení války.

Pět zemí EU chce znovu zavést mimořádnou daň ze zisků energetických firem kvůli drahým palivům po válce v Íránu. Berlín, Madrid, Řím, Lisabon a Vídeň tvrdí, že by výnos pomohl financovat pomoc spotřebitelům bez většího tlaku na rozpočty. Brusel zvažuje návrat krizových energetických opatření, zatímco ceny plynu v Evropě od začátku konfliktu prudce vzrostly.