E15.cz

Nominovaný velvyslanec popudil Islanďany vtipem o přičlenění k USA po vzoru Grónska. Island se bojí, že v hroutící se poválečné architektuře mizí veškeré jeho bezpečnostní záruky. Referendum ostrova o vstupu do EU by se mohlo konat do roka.

Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu se letos od prvních hodin nese v mimořádně vyhrocené atmosféře. Místo debat o růstu, klimatu nebo technologických trendech dominují geopolitické spory, otevřené hrozby a ostré výroky. Ústředním tématem se stal tlak USA na převzetí Grónska – a s ním i otázka budoucích vztahů mezi Evropou a Washingtonem.

Trump pohrozil Francii 200% clem na víno a šampaňské. Zároveň zesměšnil Macrona jako brzy odcházejícího prezidenta. Trump zopakoval, že chce ovládnout Grónsko a čeká jen minimální odpor Evropy.

Soupeření o největší ostrov světa se na úvodu roku 2026 vyostřilo. Americký prezident Donald Trump, který chce Grónsko získat, uvalil cla na osm zemí, jež se mu staví na odpor. Evropská unie už chystá odpověď. Grónsko dalo jasně najevo, že nechce být součástí USA. Pokud by si mělo vybrat, raději by zůstalo součástí Dánska.

Američané teprve nedávno získali přístup k pilulce Wegovy, která by mohla pomoci s váhou i lidem, kteří se bojí injekcí. Daleko strategičtějším produktem Novo Nordisku je inzulín, v USA patří mezi klíčové hráče na trhu s ním i francouzská Sanofi. Evropané vládnou také mořím, odchod přepravců z amerických přístavů by se projevil citelně.

Do Davosu míří velmi silná americká delegace a je pravděpodobné, že bude probírat s ostatními představiteli aktuální zahraničněpolitické plány prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu má ale v úmyslu výrazně mířit na své domácí publikum a předestřít plán pro řešení krize bydlení. Švýcarské fórum se mění, klima a rovnost ustupují geopolitice a agendě MAGA.

Americká intervence ve Venezuele oslabila ruský vliv v Latinské Americe a poškodila reputaci Moskvy jako spolehlivého patrona. Pád Madura může tlačit dolů ceny ropy, což by citelně zasáhlo ruské rozpočtové příjmy a nepřímo i válečné kapacity. Kreml se přesto pokusí situaci využít – především k rozehrávání sporů uvnitř NATO.

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na Evropu, aby získal Grónsko. Oznámil uvalení cel na osm zemí, které se mu staví na odpor. Francouzský prezident Emmanuel Macron chce jako odvedu aktivovat ekonomickou „bombu“, kterou Evropa dosud nepoužila. Evropská komise chystá i svůj plán, podle kterého by Spojené státy za Grónsko začaly platit. Ale ne kupní cenu.

Donald Trump chce, aby státy platily minimálně 1 mld. USD za stálé členství v nové Radě pro mír. Její předseda (Trump) by měl zásadní kontrolu nad členstvím, agendou i penězi. Kritici varují, že jde jen o obměnu OSN, nad kterou ale bude mít vládu právě a jen Trump.

Grónsko se kvůli tání Arktidy stává klíčovým geopolitickým a bezpečnostním bodem. USA, Evropa, Rusko i Čína soupeří o jeho zdroje, polohu a vojenský význam. Trumpův tlak na Grónsko posunul dříve okrajové téma do centra globální politiky.

Francie vyšle do Grónska další pozemní, letecké a námořní prostředky jako součást evropské podpory Dánsku. Do mise se zapojují i další státy NATO, aby demonstrovaly jednotu a respekt k územní suverenitě Grónska. Cílem je posílit bezpečnost Arktidy a vyslat signál USA, že aliance je schopna region chránit společně.

Německo vyslalo do Grónska 13 vojáků na průzkumnou misi, která má prověřit možnosti podpory Dánska při obraně Arktidy. Evropské země reagují na rostoucí aktivitu Ruska a Číny i na opakované výroky Donalda Trumpa, že USA Grónsko potřebují kvůli národní bezpečnosti. Moskva krok NATO kritizuje jako militarizaci Arktidy a varuje před eskalací napětí v regionu.

Írán je účinným pomocníkem Kremlu na Ukrajině, ruská pomoc režimu ale může být omezená. Putinova reputace v Latinské Americe je po Madurově pádu v ohrožení. I na Kavkaz proniká Trump a slibuje tam mír a prosperitu.

Donald Trump tvrdí, že mírovou dohodu brzdí Ukrajina, nikoli Rusko, a že Vladimir Putin je k jednání připravenější než Kyjev. Podle Trumpa je rezervovanější přístup na straně Volodymyra Zelenského, kdy Moskva požaduje v rámci dohody celý Donbas, což Ukrajina odmítá. Vyjádření znovu ukazují napětí mezi Washingtonem a Kyjevem a kontrastují s varováním amerických tajných služeb, že Putin své širší c…

Dánsko, Grónsko a USA se nadále zásadně neshodnou na budoucnosti Grónska, americký postoj se po jednáních nezměnil. Vznikne společná pracovní skupina, která má hledat cestu ke spolupráci při respektování „červených linií“ Dánska a Grónska. Dánsko se spojenci z NATO zároveň posiluje vojenskou přítomnost u Grónska kvůli bezpečnosti v Arktidě.