E15.cz

Grónsko se kvůli tání Arktidy stává klíčovým geopolitickým a bezpečnostním bodem. USA, Evropa, Rusko i Čína soupeří o jeho zdroje, polohu a vojenský význam. Trumpův tlak na Grónsko posunul dříve okrajové téma do centra globální politiky.

Francie vyšle do Grónska další pozemní, letecké a námořní prostředky jako součást evropské podpory Dánsku. Do mise se zapojují i další státy NATO, aby demonstrovaly jednotu a respekt k územní suverenitě Grónska. Cílem je posílit bezpečnost Arktidy a vyslat signál USA, že aliance je schopna region chránit společně.

Německo vyslalo do Grónska 13 vojáků na průzkumnou misi, která má prověřit možnosti podpory Dánska při obraně Arktidy. Evropské země reagují na rostoucí aktivitu Ruska a Číny i na opakované výroky Donalda Trumpa, že USA Grónsko potřebují kvůli národní bezpečnosti. Moskva krok NATO kritizuje jako militarizaci Arktidy a varuje před eskalací napětí v regionu.

Írán je účinným pomocníkem Kremlu na Ukrajině, ruská pomoc režimu ale může být omezená. Putinova reputace v Latinské Americe je po Madurově pádu v ohrožení. I na Kavkaz proniká Trump a slibuje tam mír a prosperitu.

Donald Trump tvrdí, že mírovou dohodu brzdí Ukrajina, nikoli Rusko, a že Vladimir Putin je k jednání připravenější než Kyjev. Podle Trumpa je rezervovanější přístup na straně Volodymyra Zelenského, kdy Moskva požaduje v rámci dohody celý Donbas, což Ukrajina odmítá. Vyjádření znovu ukazují napětí mezi Washingtonem a Kyjevem a kontrastují s varováním amerických tajných služeb, že Putin své širší c…

Dánsko, Grónsko a USA se nadále zásadně neshodnou na budoucnosti Grónska, americký postoj se po jednáních nezměnil. Vznikne společná pracovní skupina, která má hledat cestu ke spolupráci při respektování „červených linií“ Dánska a Grónska. Dánsko se spojenci z NATO zároveň posiluje vojenskou přítomnost u Grónska kvůli bezpečnosti v Arktidě.

Dánsko spolu se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska. Krok přichází v době, kdy USA otevřeně mluví o ambici získat Grónsko. Grónsko i Dánsko americký tlak odmítají.

Finanční krizi, která v Íránu rozdmýchala masivní protesty, urychlil pád banky Ayandeh. Symbol zkorumpovaného bankovního systému propojeného s politickou mocí se zhroutil pod tíhou nesplácených úvěrů a rizikových investic. V podobné situace je nejméně pět dalších íránských bank ve chvíli, kdy se teokratický režim otřásá v základech.

Emmanuel Macron varuje, že zásah do suverenity evropské země by měl bezprecedentní následky, v narážce na výroky o Grónsku. Francie se staví za Dánsko a posiluje přítomnost v Grónsku otevřením konzulátu, ostrov podle Paříže není na prodej. Donald Trump nevylučuje koupi ani použití síly. Zopakoval, že zemi potřebují pro národní bezpečnost.

Ruský prezident zabavil dvě továrny firem ze Západu. Obě společnosti přišly o kontrolu nad svými ruskými dceřinými firmami. Kreml tím pokračuje v trendu, který se v Rusku rozšířil po zavedení západních sankcí.

Americký lodní průmysl upadl do naprosté bezvýznamnosti a za čínským obrovsky zaostává. Trump chce Evropě „ukrást“ Grónsko, Finové mu ale mají pomoci Arktidou proplouvat. Italové investovali do americké loděnice, když ještě nikdo jiný nesázel na renesanci sektoru.

Cvičení zemí NATO ukázalo, že běžné armádní vybavení v Arktidě selhává. Drony, které se masově používají na Ukrajině, by tam neměly šanci. Vojáci si stěžují na to, že lidé z obranného průmyslu netuší, co je v drsných klimatických podmínkách potřeba.

Írán u OSN obvinil Spojené státy a Izrael z odpovědnosti za stovky obětí protivládních protestů a viní je z podněcování chaosu s cílem změny režimu. Prezident Donald Trump stupňuje tlak sankcemi, hrozbami i výzvami k pokračování protestů, zatímco Írán varuje před hledáním záminky k vojenské intervenci. Protesty si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce mrtvých a desetitisíce zadržených, …

Karibský ostrov čekají další těžkosti poté, co USA výrazně zpřísnily tlak na režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Venezuela byla až dosud největším dodavatelem ropy na Kubu. Nyní však dodávky směřují do Spojených států. Denně se opakující výpadky elektřiny, nedostatek paliva a již tak nízké zásoby potravin a léků vyvolávají u mnoha obyvatel obavy z budoucnosti.

Německo v poslední době dává najevo, že to se zbrojením začalo brát vážně. Úsilí Berlína ve francouzských očích narušuje dlouhodobou evropskou rovnováhu. Paříž se nejspíš také bojí o své zbrojní firmy a průmysl celkově.