Epochaplus.cz

Hodiny na Zemi a hodiny vysoko nad jejím povrchem neodtikávají úplně stejným tempem. Zní to jako zápletka ze sci-fi, ve skutečnosti jde o jeden z nejlépe ověřených důsledků Einsteinovy relativity a také o praktickou věc, bez které by navigace v telefonu během krátké doby začala ukazovat úplně jinam. Představme si dvoje dokonale přesné hodiny. Jedny

Ráno nasypete do misky zlatavé křupavé lupínky, zalijete je mlékem a během pár minut je po snídani. Za jejich vznikem se ale skrývá příběh, který má k dokonalému kuchařskému plánu pořádně daleko. Dva bratři, sanatorium plné pacientů, obilí zapomenuté v kuchyni a experiment, který se tak úplně nedaří. Z obyčejné kuchyňské nehody nakonec vzniká jedna

Spot v televizi přepneme, na internetu zavřeme okno, leták vyhodíme do koše. Kde by musela být reklama, kterou opravdu jen tak neodstraníme z očí? Vyrobíme vesmírný billboard! Takový nápad dostane v roce 1993 americký podnikatel Mike Lawson. A promyšlené to má dokonale. Na oběžnou dráhu nechá vystřelit srolovanou odrazivou folii, která se ve výšce asi

Máte rádi ten pocit, kdy se žaludek stáhne strachy i očekáváním a za krkem a na rukou vyrazí husí kůže? Chcete se dnes bát a přitom být v bezpečí? EPOCHA Plus pro vás vybrala 7 hororů, které byste rozhodně neměli minout. Vymítač ďábla Věděli jste, že nás příští rok čeká remake tohoto nezapomenutelného

Autobus se sotva rozjede a některé děti už blednou. O pár sedadel dál jejich spolužáci bez problémů čtou nebo si hrají na mobilu. Proč někomu cestování nevadí, zatímco jinému se udělá špatně už po několika minutách? Překvapivá odpověď nespočívá v žaludku, ale v mozku. Kinetóza může potrápit téměř kohokoliv. Zatímco někdo bez problémů zvládne týdenní

Když má lev dostatek testosteronu, poznáte to na první pohled: Jeho hříva je jako z reklamy na ty nejlepší šampony. Vidí to samice – a chtějí se pářit, protože jejich mládě podědí skvělé geny. Vidí to samci – a klidí se raději z cesty. Ještě donedávna se mělo navíc za to, že hříva skvěle chrání

Vypadá jako obyčejný stříbřitý kov, ale stačí ho chvíli držet v dlani a začne měnit skupenství. Gallium má bod tání pouhých 29,7646 °C. Jenže jeho skutečné kouzlo nekončí u efektního laboratorního triku. Tento nenápadný prvek stojí v pozadí LED diod, laserů, rychlé elektroniky, satelitů i některých solárních článků. Gallium (Ga), prvek s atomovým číslem 31,

„Kdo mi řekne, kolik má člověk kostí?“ Pedagožka přelétne očima třídu a těch pár zvednutých rukou postupně vyvolává. „209!“ hlásí první. „214!“ oponuje další. „270!“ triumfuje nejvyšším číslem hoch ze zadní lavice. Kdo má pravdu? V podstatě všichni… Dá se na takovou otázku vůbec správně odpovědět? Pokud bude někdo trvat na jedné konkrétní cifře, tak

Dnes ho najdeme prakticky všude. Na jogurtu, lahvi vína, knize, ponožkách i balíčku žvýkaček. Stačí pípnutí u pokladny a pokladní přesně ví, co kupujeme. Začátek tohoto malého černobílého zázraku je přitom překvapivě poetický: Norman Joseph Woodland sedí v roce 1949 na pláži na Floridě, přemýšlí o frontách v obchodech a prsty kreslí do písku. Inspiruje

Jde o jedno z nejvíc střežených míst na světě. Vstup hlídají příslušníci Švýcarské gardy ve svých pestrobarevných uniformách a nepustí nikoho, kdo nemá propustku. Tu není tak snadné získat – do ruky ji dostanou pouze vybraní vědci s doporučujícím dopisem od své instituce, kteří přichází s konkrétním výzkumem. Uvnitř je neustále pod dohledem, kamery hlídají