Epochaplus.cz

Je to nevelký obraz vytvořený grafickou metodou leptu. Jeho přesný rozměr je 50×38 centimetrů. Vytvořen měl být v roce 1909. Co zobrazuje? Dva muže, kteří hrají šachy. Na tom není nic zvláštního, říkáte si… Nebylo by, pokud by jeden z mužů nebyl Adolf Hitler a druhý Vladimír Iljič Lenin! Před lety byl tento obraz nabízen v londýnské

Lehčí o čtyři tuny, a tudíž i s menší spotřebou kerosinu. To dokážou letouny Airbus. Jak? Díky žralokům! Ze současné fauny jsou tyto paryby jednou z nejstarších skupin živočichů. Měli tak pořádně dlouhý čas na přivedení svého těla k dokonalosti. Vždyť žralok bílý dokáže plavat i 56 km/h! Pokud bychom se zblízka podívali na žraločí kůži, uvidíme malé

Možná jste o tom jen těžko řešitelném středověkém problému také zaslechli: „Kolik andělů se vejde na špičku jehly?“ Ve skutečnosti není doloženo, že by se tato záhada ve středověku mohutně řešila. Fáma se rozšíří až s renesancí a v 18. století. Pravdou ale je, že již Tomáš Akvinský (1225–1274) poukazuje na to, že nehmotných andělů

Rčení „vyhodit někoho z okna“ není jenom metafora. V českých dějinách patřilo k tvrdé realitě. Pražské defenestrace se staly politickým nástrojem, který přetavil hněv v dramatické dějinné zvraty. Ale je to český vynález, nebo k podobným akcím došlo i jinde v evropské historii? Pražská tradice začíná v roce 1419. Tehdy dav husitských stoupenců vtrhne do

Oblohu křižují blesky. I v nás, moderních lidech, zůstává obava při pohledu na silný elektrostatický výboj produkovaný během bouře. Ano, jsme vyzbrojeni znalostmi. Stejně bychom však pro jistotu nejraději zapálili svíčku „hromničku“. Píše se polovina 18. století. Dva muži se dívají na stejné ohromující nebeské divadlo. Pavučiny blesků co chvíli rozsvěcují potemnělou oblohu, hrom burácí

Pokud byste se na dobrodružné zimní dovolené vydali po stopě ledních měsíců po západu slunce, možná by vás napadlo přibalit si termovizi. Nedělejte to. Lední medvěd patří totiž ke zvířatům, které termovize s oblibou ignoruje. Jak je to možné? Na vině je medvědova unikátní srst. Izoluje tak perfektně, že teplo téměř nejde ven! Zmínit ovšem musíme

Lyžařská móda dávno není jen o funkčnosti a ochraně před mrazem. Od alpských svahů 30. let 20. století přes filmové hvězdy šedesátek až po dnešní návraty retro střihů se z ní stává stylový manifest zimy. Ikonická lyžařská móda spojuje techniku, eleganci i odvahu být vidět a právě proto přežívá dekády bez ztráty lesku. První skutečně

Kozačky a zimní boty obecně s nepřehlédnutelnými kožešinovými detaily se letos vrátily ve velkém stylu. Nejsou jenom praktickou odpovědí na chladné počasí, ale i výrazným módním prvkem, který dokáže zajistit, že i ten nejjednodušší zimní outfit se stane něčím vyiímečným. První, co vás na těchto botách zaujme, je kontrast. Hrubší kůže nebo semiš se potkává

V Čechách na počátku 20. století existoval pouťový popěvek, jehož smysl současníkovi už jaksi uniká: „Jede fůra z Port Artůra, sedí na ní Kanimůra“. Jednalo se o reakci na události rusko-japonské války v letech 1904–1905. Toto vojenské střetnutí se jevilo mnoha Evropanům, včetně těch usedlých v České kotlině, jako exotická opereta. Snad právě proto bylo v Čechách

Ve staročeštině se jí říkávalo ludačka či udačka, dnes ji ale známe jako červenku. Velká je jako vrabec a její rozpětí křídel činí až 22 cm. Poznáme ji podle velké rezavočervené náprsenky na tváři a hrudi. U nás platí za tažného ptáka, ale ani to není pravidlo. Když nám sem dolétnou červenky ze severu, naopak