Epochaplus.cz

V době ledové je Asie s Amerikou spojena v oblasti dnešního Beringova průlivu pevninou, Beringií. Právě přes ni se zhruba před 12 000 lety vydají předkové sibiřských Eskymáků směrem na Aljašku. Mezi roky 200 př. n. l. až 1600 je na vrcholu protoinuický lid z Thule. Název dostane podle nejsevernější lokality zmiňované v řeckořímské kartografii.

Co je nejdůležitější věcí, kterou máme? Ano, je to samozřejmě zdraví. Měli bychom vždy, za všech okolností hledět na to, abychom byli zdravotně v pořádku. Jak toho docílit, co dělat v případě zdravotních problémů a jak je vyřešit? Podívejte se. Nepanikařte V první řadě nepanikařte. Pokud se necítíte ve své kůži, pokud cítíte, že máte náběh na nějaký

Roku 1916 v americkém Tennessee slonice Mary zabila svého ošetřovatele. Místní úřady rozhodly o trestu smrti a Mary byla oběšena jeřábem před davem lidí. Dnes tuto událost považujeme za jeden z nejtemnějších momentů cirkusové historie. Strašidelná historka o slonici odsouzené k smrti v Tennessee v roce 1916 je pravdivá, i když její okolnosti se časem

Je přelom srpna a září 1859. Zlatokopové ve Skalistých horách Aljašky a Yukonu vypadají značně nevyspale. „Jako bych spal jen půlku noci,“ postěžuje si jeden. Noc totiž skutečně je, jen panuje světlo téměř jako ve dne. Vtipná příhoda zůstane zaznamenána. Ve skutečnosti na ní nic legračního není. Zlatokopové netuší, jak lidé na severní polokouli žasnou.

Cibulový čaj má dlouhou tradici v lidovém léčitelství. Naše babičky ho doporučovaly při rýmě, kašli či nachlazení. Zní to lákavě: levný, jednoduchý a „přírodní lék“ ze spíže. Ale co říká dnešní věda? Může obyčejná cibule skutečně pomoci při nachlazení, nebo jde jen o mýtus? Pojďme se podívat na fakta i předsudky kolem léčivé síly cibule

Vzpomínky si představujeme jako uložené soubory, jednou se zapíšou a zůstanou. Jenže lidská paměť nefunguje jako pevný disk. Pokaždé, když si něco vybavíme, mozek stopu znovu otevře, upraví a znovu uloží. Vzpomínky se tak přepisují, mísí s emocemi i novými informacemi. A někdy se promění víc, než jsme ochotni připustit. Na přelomu tisíciletí přichází překvapivý

Shnilá úroda, epidemie nemocí, hladomor a dokonce i ničivá sucha. Za to všechno může na skotských Orknejích bytost, o které se uznávaná britská folkloristka Katharine Mary Briggsová (1898–1980) vyjádří jako o tom „nejhnusnějším ze všech démonů skotských Severních ostrovů“. Jen na tom jménu si zlomíte jazyk: Nuckelavee. V letních měsících nemůže vylézt z moře, ale

V 19. století vládnou salonům krinolíny, monumentální sukně vyztužené ocelovými obručemi. Silueta je oslnivá, pas útlý, jde o dokonalý tvar. Jenže tahle krása má temnou stránku. Pod látkou a krajkou se skrývá konstrukce, která dokáže zabíjet. Evropa i Amerika propadají módní horečce. Inspiraci udává dvůr Eugenie de Montijo (1826-1920), manželky francouzského císaře Napoleona III. (1808-1973),

Daktyloskopie, věda o otiscích prstů, která dnes pomáhá odhalovat pachatele zločinů po celém světě, má kořeny hluboko v 19. století. Přestože lidé zanechávali otisky po tisíciletí, až systematické poznání a využití těchto jedinečných vzorů přetvořilo je v jeden z nejspolehlivějších identifikačních nástrojů kriminalistiky. A v tom příběhu se objevuje i české jméno, které položilo základy

Představte si opici v malé vestě, kterou vojenští odborníci ukazují jako budoucího sabotéra během 2. světové války. Měla by pronikat za nepřátelské linie, lézt do tanků a nosit výbušniny. Zní to jako šílený nápad z válečného filmu, ale právě takové představy se někdy objevovaly v laboratořích. Realita je ale trochu jiná: šlo o experimenty a