Epochaplus.cz

Ústa se křiví. Ten ale píše! Kdo? křen! U nás již symbolický zvyk pojídání křenu na Velikonoce takřka nepotkáme, v Rakousku, Polsku a Slovinsku se ale drží. A stejně, jako pečení beránka, i tato tradice má svůj původ v Pesachu. Konzumace hořké byliny (a nemusí jít zrovna o křen) má připomenout utrpení Exodu. Jak se

Velikonoce si většina z nás spojí s vejci, pomlázkou a beránkem. Jenže ve světě existují symboly, které jdou mnohem dál, někdy jsou roztomilé, jindy zvláštní a občas až bizarní. Vydejte se na krátkou cestu napříč tradicemi, kde se potkávají zajíci a podivné masky a planou ohně. V Německu a USA vládne Velikonocům zajíc, který údajně

Nenápadný vynález, bez kterého si dnes mnoho lidí nedokáže představit ráno nebo dopolední či odpolední pauzu. Čajový sáček vzniká náhodou a právě díky tomuto omylu se pití čaje stává jednodušším, rychlejším a dostupnějším pro miliony lidí po celém světě. Píše se začátek 20. století a obchodník Thomas Sullivan z New Yorku hledá způsob, jak svým

Střed týdne, den Merkuru, skvělých pracovních výkonů, ale také zrady! Někde je středa spojená s Velikonocemi, jinde vítá Nový rok. A tím její symboly nekončí… U nás dnes vnímáme středu jako střed týdne pracovního. Dle tradičního křesťanského kalendáře však stála v celém týdnu skutečně uprostřed! Týden začínal nedělí a končil sobotou, kdy Bůh odpočíval po

Ztratit končetinu a jednoduše si ji nechat dorůst? Pro člověka sci-fi, pro některá zvířata běžná realita. Od roztomilého axolotla po nenápadné hvězdice, příroda ukazuje, že opravit tělo není nemožné. A vědci se snaží přijít na to, jak tento „zázrak“ jednou přenést i na nás. Mexický axolotl patří mezi absolutní šampiony. Dokáže znovu vytvořit končetiny, části

„Miluju ho jako ještě nikoho!“ V přítmí ložnice dopadá na koberec oblečení. Je to vášeň, je to velká zamilovanost. O rok později si nemůžou přijít na jméno. „Jak jsem se do toho pitomce mohla tak pobláznit?“, kroutí hlavou děvče. A kam ten všeobjímající cit tak najednou zmizel? Je láska srdeční záležitost? Z penálu vytáhne červenou

Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí. Pokud se podíváte na oblohu za bezmračného úsvitu nebo soumraku,

Legenda zní lákavě. Někde v útrobách hrad Karlštejn má být ukrytý svatý grál. Tajné chodby, zazděné místnosti a aura mystiky tomu dávají téměř filmovou atmosféru. Jenže jakmile se podíváme na fakta, začíná se příběh rychle rozplývat mezi historií a fantazií. Hrad skutečně vzniká jako mimořádně střežený trezor. Římský císař a český král Karel IV. (1316-1378)

Robert F. Kennedy (1925–1968) má s manželkou Ethel (1928) 11 dětí! Mezi nimi i absolventa Harvardu, právníka a obchodníka angažujícího se v charitě, Michaela Kennedyho (1958–1997). Toho za života proslaví skandál. S manželkou si ke třem dětem najmou mladičkou chůvu. Michael si s děvčetem začne, když je jí 14 let! Románek nemá smysl zapírat, manželství

Dnes ho bereme automaticky, když začne pršet, sáhneme po deštníku. Jenže po staletí šlo o luxusní symbol moci a elegance, který patřil především ženám a aristokracii. A muži? Ti raději promokli, než aby riskovali posměch. Deštník se objevuje už ve starověkém Egyptě, Číně nebo Mezopotámii, ale ne jako ochrana před deštěm. Slouží hlavně jako slunečník