EuroZprávy.cz

Představte si, že je září roku 1859. Sedíte u svého telegrafu, když vtom noční oblohu rozzáří polární záře viditelná i v tropech. Vzápětí z vašeho přístroje vyletí sprcha jisker, která vás srazí ze židle a zapálí papíry na stole. Tehdejší telegrafisté zjistili, že mohou posílat zprávy i po odpojení baterií – dráty totiž nabíjela energie z nejsilnější geomagnetické bouře v zaznamenané historii, známé jako Carringtonova událost.

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi zn…

Vize o umělé inteligenci na lidské úrovni, kterou v 50. letech 20. století nastínil Alan Turing, se podle skupiny předních vědců stala realitou. V článku pro prestižní vědecký časopis Nature odborníci z oblastí filozofie, strojového učení, lingvistiky a kognitivní vědy tvrdí, že současné systémy již dosáhly obecné inteligence (AGI). Podle nich je důkazní situace na začátku roku 2026 zcela jednoznačná a dlouhodobý problém vytvoření AGI byl vyřešen.

Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.

Miliony lidí si vytvářejí silné citové vazby k chatbotům s umělou inteligencí, což je podle předních vědců problém, který musí politici začít brát vážně. Varování před rozmachem AI botů navržených k navazování vztahů s uživateli přineslo úterní hodnocení rizik umělé inteligence. Podle zprávy, na které se podílely desítky expertů, popularita AI společníků prudce roste a některé aplikace již využívají desítky milionů lidí.

Rok 2025 se do historie zapíše jako zlomový bod v tom, jak lidstvo přistupuje k práci. Podle Erika Brynjolfssona, ředitele Laboratoře pro digitální ekonomiku na Stanfordu, jsme právě loni zasadili semínka transformace, která do roku 2050 změní každého z nás v „ředitele“ vlastní digitální korporace.

Budoucnost lidské přítomnosti na oběžné dráze se začíná rýsovat v dílnách soukromých společností. S blížícím se koncem životnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) soupeří o její nástupnictví několik ambiciózních projektů. Mezi hlavní favority patří stanice Starlab a Axiom, které sází na odlišné strategie, jak udržet lidstvo ve vesmíru i po roce 2030.

Ceny chytrých telefonů by mohly v příštím roce vzrůst, přestože za vyšší náklady obvykle stojí pokročilé fotoaparáty, velké displeje nebo obrovská kapacita úložiště. Tentokrát by se důvodem pro zdražování mohla stát běžná komponenta, konkrétně paměť. Dražší by mohly být i další spotřební přístroje, které paměť využívají, jako jsou tablety nebo chytré hodinky.